Znečištění ovzduší Obr. 1

Prezentace na téma: "Znečištění ovzduší Obr. 1"— Transkript prezentace:

1 Znečištění ovzduší Obr. 1
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. David Mánek. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Zdroje znečištění ovzduší
stacionární – skládky paliv, odpadů tepelné elektrárny, teplárny průmyslové podniky (chemické, hutnické) mobilní – dopravní prostředky (automobily, letadla) Obr. 2

3 Ochrana ovzduší Ochranné prostředky: filtry katalyzátory
snižování množství odpadu přechod na alternativní zdroje energie Obr. 3 Obr. 4

4 Emise vs. Imise Emise látky všech skupenství, které se dostávají do ovzduší z jednotlivých zdrojů (z komínů či výfuků) Imise látky, které vznikly z emisí reakcí s ostatními složkami atmosféry Obr. 5

5 Smog a teplotní inverze
směs prachu, mlhy a kouřových zplodin (SO2, NOx a CO) podílí se na vzniku nemocí dýchacího ústrojí působí problémy alergikům Teplotní inverze zvrat, kdy je na horách tepleji než v nížinách znemožňuje proudění vzduchu na její vznik působí i smog Obr. 6

6 H2O CO2 O3 N2O CH4 Skleníkový efekt Skleníkový efekt přirozený
funguje od vzniku naší planety (bez něho by byla průměrná teplota při povrchu pouze -18 oC) přidaný (též antropogenní) efekt, který způsobují skleníkové plyny, které do atmosféry dodává člověk způsoben kácením lesů, spalováním fosilních paliv nebo změnami v krajině Příklady skleníkových plynů: H2O CO2 O3 N2O CH4

7 Globální oteplování – pouze okrajově
zvýšené množství skleníkových plynů v ovzduší způsobuje tzv. globální oteplování (nejednotný názor vědců) tzv. globální oteplování – jev, kdy se na Zemi zvyšuje průměrná teplota důsledky: tání ledovců, zvýšení hladiny oceánů, časté povodně apod. Obr. 7

8 Použité zdroje informací
Veškeré použité zdroje obrázků [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons. Obr. 1 –< Obr. 2 – < Obr. 3 – < _Center.jpg> Obr. 4 – < 31_b.jpg> Obr. 5 – < Obr. 6 – < Obr. 7 – < Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. David Mánek. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. .