Starověký řím 6. ročník NG.

Prezentace na téma: "Starověký řím 6. ročník NG."— Transkript prezentace:

1 Starověký řím 6. ročník NG

2 Starověký Řím (753 př. n. l. – 476 n. l.)
753 př. n. l. založení města Řím 476 n. l. pád Západořímské říše Dějiny Říma – rozdělení: království republika císařství

3 poloha: Apeninský poloostrov
povrch a podnebí: teplé podnebí s dostatkem vláhy málo členité pobřeží část povrchu tvoří pohoří Apeniny; na západě a severu nížiny suroviny: dostatek železných rud

4 na rozdíl od Řeků vytvořili Římané jednotný stát (říši)
prostřednictvím říše šířili antickou kulturu do celé Evropy, částí Asie a Afriky; později šíření křesťanství jazyk Římanů: latina

5 Počátky Říma – římské království (753 – 510 př. n. l.)
12. – 11. stol. pronikání kmenů Italiků na Apeninský poloostrov; náleželi mezi ně i Latinové Etruskové ovlivnili nejvíce počátky římských dějin (7. – 6. stol.) byli vynikající: a) zemědělci (terasovitá pole, odvodnění bažin)

6 b) řemeslníci (zpracování kovů)
c) obchodníci d) námořníci Římané od nich převzali: a) četné náboženské představy b) systém věštění c) důležité stavitelské a sochařské prvky

7 753 př. n. l. založili Etruskové město Řím
pověst o Romulovi a Removi ve skutečnosti město vzniklo na 7 pahorcích z malých vesnic král Servius Tulius – rozdělil římské obyvatelstvo podle výše majetku a územní příslušnosti 510 př. n. l. vyhnán poslední etruský král Řím se stal republikou

8 Sjednocení Itálie a boje mezi patriciji a plebeji
v letech 510 – 270 př. n. l. vedli Římané války proti okolním kmenům a městům v Itálii patřili mezi ně Etruskové, Latinové, Keltové a jihoitalští Řekové Římané zvítězili díky dokonale organizované a vycvičené armádě a skvělé diplomacii (uzavírání spojeneckých smluv)

9 ovládli celou střední a jižní Itálii
ve stejné době se v Římě odehrávaly spory mezi patriciji a plebeji patricijové – potomci rodové šlechty, plnoprávní občané plebejové – přistěhovalci, neplnoprávní občané nakonec plebejové zvítězili a získali plná občanská práva

10 vznikl patricijsko-plebejský stát ovládaný úřednickou šlechtou

11 Boj Říma o ovládnutí Středomoří
snaha Říma o ovládnutí Středomoří narazila na odpor dalších velmocí – Kartága (fénická obchodní kolonie) a Makedonie Kartágo – opíralo se o námořní loďstvo a pěší žoldnéřskou armádu Řím – jeho vojsko tvořila pěchota, jezdci a zpočátku malý počet lodí s kovovými zobci

12 války mezi Římem a Kartágem dostaly označení punské války
byly celkem tři: 1. punská válka (264 – 241 př. n. l.) Řím zvítězil, získal Sicílii (stala se první římskou provincií) 2. punská válka (218 – 201 př. n. l.) na straně Kartága ji vedl vojevůdce Hannibal, nejprve dobyl Hispánii se zásobami stříbra a mědi,

13 poté překonal Alpy, porazil Římany v bitvě u Kann (216 př. n. l.)
Římané posílili armádu, zvolili nového velitele Scipiona, zvítězil nad Kartáginci v bitvě u Zamy (202 př. n. l.) 3. punská válka (149 – 146 př. n. l.) Kartágo srovnáno se zemí

14 146 př. n. l. přičlenění Makedonie a Řecka; vytvořeny základy římské říše