(přednáška k předmětu Základy práva)

Prezentace na téma: "(přednáška k předmětu Základy práva)"— Transkript prezentace:

1 (přednáška k předmětu Základy práva)
Právní vztahy (přednáška k předmětu Základy práva) JUDr. Marek Starý, Ph.D.

2 1. Definice právního vztahu
Společenský vztah mezi nejméně dvěma právními subjekty, upravený právními normami, jehož obsahem jsou vzájemná práva a právní povinnosti těchto subjektů. Elementy právního vztahu: subjekt objekt obsah (práva a povinnosti)

3 2. Druhy právních vztahů Základní dělení právních vztahů vyplývá ze způsobu jejich vzniku. Předpokladem a důvodem jejich vzniku může být Zákon Právní skutečnost

4 3. Druhy právních skutečností
Dělení právních skutečností vychází z toho, zda jsou tyto skutečnosti projevem vůle a zda jsou v souladu či v rozporu s objektivním právem. Kombinací těchto hledisek lze vytvořit čtyři odlišné skupiny právních skutečností: Právní jednání Protiprávní jednání Právní událost Protiprávní stav ::

5 3.1 Právní jednání Právem předpokládané projevy vůle, směřující ke vzniku, zániku či změně obsahu právních vztahů. Právní úkony Individuální právní akty

6 3.1.1 Právní úkony Projevy vůle fyzických a právnických osob, směřující ke vzniku, zániku či změně práv a povinností. Dvou a vícestranné (smlouvy, dohody) verbální literární konkludentní Jednostranné hmotněprávní procesní ::

7 3.1.2 Individuální právní akty
Projevy vůle orgánů veřejné moci, rozhodující o právech a povinnostech adresátů, popřípadě je autoritativně potvrzující. Jsou výsledkem aplikace práva. Základní odlišností od právních úkonů je presumpce správnosti, na rozdíl od právních úkonů rozpor se zákonem není automaticky důvodem neplatnosti. Lze dělit na: Konstitutivní – ex nunc Deklaratorní – ex tunc 7. :: 7

8 3.2 Protiprávní jednání Projevy vůle, které jsou v rozporu s právními normami, tedy kterými je porušena, resp. není dodržena právní povinnost. Úzce souvisí s otázkou právní odpovědnosti. Podle charakteru jednání existují dva druhy protiprávních jednání: a) Komisivní – aktivní činnost – porušení zákazu b) Omisivní – nečinnost – porušení příkazu. 8. :: 8

9 3.3 Právní události Mimovolní právní skutečnosti, nastávající objektivně, jejichž následky jsou v souladu s právními normami. V právu jsou spojeny především s plynutím času: Promlčení Prekluze Vydržení Svou podstatou je s plynutím času spojeno i narození a úmrtí jako nejtypičtější právní události. Právní událostí může být i dosažení určitého věku, nikoli ovšem každého věku (nutný právně relevantní následek). 9. :: 9

10 Situace odporující platnému právu, která nastala objektivně.
3.4 Protiprávní stavy Situace odporující platnému právu, která nastala objektivně. Právním následkem tzv. objektivní odpovědnost, tj. vznik právní povinnosti tomu, kdo tento stav žádným způsobem nezavinil. Typickým příkladem situace spojené s živelními pohromami. 10. :: 10