Katedra politologie a evropských studií

Prezentace na téma: "Katedra politologie a evropských studií"— Transkript prezentace:

1 Katedra politologie a evropských studií
EVROPSKÁ EKONOMICKÁ POLITIKA Sociální politika a politika zaměstnanosti Mgr. Dan Marek, M.A., PhD. Mgr. Lucie Zavičáková Katedra politologie a evropských studií Filozofická fakulta Univerzity Palackého Olomouc

2 Obsah Základní informace Sociální modely v rámci EU
Etapy vývoje evr. sociální politiky Institucionální zajištění evr. sociální politiky Rozhodování a realizace evr. sociální politiky Politika zaměstnanosti

3 Sociální politika EU Původní pojetí Širší pojetí
zajištění práv souvisejících se zaměstnáním v podmínkách volného pohybu osob Širší pojetí zajištění sociální ochrany obyvatel EU, zejména skupin ohrožených chudobou a soc. vyloučením provázanost s dalšími oblastmi: vzdělání, zdravotnictví, ochrana spotřebitele

4 Sociální politika EU Oblasti Společné cíle
Řeší aktuální sociální problémy v jednotlivých členských zemí EU jako celku Společné cíle vyšší zaměstnanost rovné postavení mužů a žen investice do vzdělání, vědy mobilita pracovní síly rovnost příležitostí zlepšení životních a pracovních podmínek Oblasti zaměstnanost situace na trhu práce vzdělávání migrace boj proti diskriminaci sociální práva

5 Sociální politika Faktory ovlivňující společnost a sociální politiku
globalizace technologický pokrok nové příležitosti lepší životní podmínky delší délka života stárnutí obyvatelstva vysoká nezaměstnanost chudoba, sociální izolace změna hodnot změna vztahů mezi generacemi závislost ve vyšším věku celosvětové hosp. zpomalení nerovný dopad ek. krize

6 Sociální politika EU Původně součástí 1. pilíře.
Spadá do oblasti sdílených kompetencí. EU má v sociální oblasti omezené pravomoci Pouze koordinace národních sociálních systémů. Realizace sociální politiky zůstává v pravomoci členských zemí.

7 Sociální politika Postoje k evropské úrovni sociální politiky Zastánci
evropské instituce severské státy Odpůrci Velká Británie Neutrální postoj jižní státy (vyšší standardy=nutnost reformovat a investovat), ale ochotny ke kompromisům.

8 Sociální modely v rámci EU
Liberální (atlantský) → Velká Británie, Irsko Konzervativní (kontinentální, korporativní) → Německo, Belgie, Francie, Itálie, Rakousko Sociálně demokratický (skandinávský) → Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko Jihoevropský → Španělsko, Portugalsko, Řecko Středoevropský (bližší kontinentálnímu modelu) Baltský (bližší liberálnímu modelu)

9 Sociální systémy v EU Liberální (atlantský) model
VB, Irsko + anglosaské země světa minimální zásahy státu do sociální sféry nízké výdaje na sociální zabezpečení (VB: 14 % HDP) nízká sociální ochrana role trhu jako základního zdroje soc. zabezpečení vlastní zodpovědnost jedince za svou existenci sociální dávky jen na úrovni důstojného přežití větší polarizace ve společnosti nižší výdaje na výzkum (VB: 0,52 % HDP)

10 Sociální systémy v rámci EU
Konzervativní (kontinentální) model Německo, Rakousko, Francie, Benelux silnější intervence státu do ekonomiky prevence vzniku sociálních problémů vysoké daně a odvody sociálního pojištění míra zabezpečení podle příspěvků do systému přispívají zaměstnanci a zaměstnavatelé spolupráce firem, odborů a států v ekonomice Cíl: stabilní ekonomický růst a zaměstnanost

11 Sociální systémy v rámci EU
Skandinávský model Švédsko, Dánsko, Finsko vysoké daňové zatížení propracovaná sociální politika vysoké výdaje na sociální zabezpečení (Švédsko 20 % HDP) vysoká míra solidarity rovnoměrné rozdělení příjmů ve společnosti aktivní role vlády při regulaci trhů práce vyšší výdaje na výzkum (Švédsko: 0,93 % HDP) Cíl: vzdělaná populace a politika rovných příležitostí nízká nezaměstnanost, vysoká konkurenceschopnost

12 Sociální systémy v rámci EU
Jihoevropský/středozemní model Itálie, Španělsko, Řecko, Portugalsko méně propracované systémy sociálních sítí výše výdajů ani míra zajištění nedosahují úrovně EU vyšší příjmová nerovnoměrnost problém: strnulost silná úloha rodiny, teprve poté se stará stát dominance mužů, nízké zapojení žen na trhu práce nedostatečně realizovaná politika rovných příležitostí

13 VÝVOJ EVROPSKÉ SOCIÁLNÍ POLITIKY

14 Vývoj evr. sociální politiky
50.– 70. léta sociální cíle podřízeny hlavnímu cíli - společný trh společný trh měl zlepšit sociální podmínky a sblížit podmínky v jednotlivých zemích instituce ES bez pravomocí v sociální oblasti Římská smlouva (1957) definovány obecné cíle, včetně těch sociálních sociální soudržnost, vyšší zaměstnanost, lepší životní úroveň… spolupráce v některých sociálních oblastech sociální ochrana, volný pohyb pracujících a s tím spojené podmínky a práva všech pracujících, Evropský sociální fond (1961)… prostor pro další rozpracování

15 Vývoj evr. sociální politiky
70. léta – nová etapa evropské sociální politiky S rozvojem projektu společného trhu dochází k rozvoji sociální politiky. svobodný pracovní trh + imigrace → konkurenční napětí Potřeba kompenzace regionů a skupin postižených zavedením jednotného trhu. Jednotný trh nemůže fungovat bez sociální dimenze. Rozšíření konceptu sociální politiky.

16 Vývoj evr. sociální politiky
80. léta – soc. otázky nabývají na d§ležitosti EK hrála důležitou roli v rozvoji sociálního dialogu na evropské úrovni. Proces z Val Duchesse (1985) Zahájení sociálního dialogu zapojení soc. partnerů do fungování vnitřního trhu zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců Evropská konfederace odborových svazů (ETUC) Evropská konfederace průmyslu a zaměstnavatelů (UNICE) Evropské středisko podniků s veřejnou účastí (CEEP) Výbor pro sociální dialog (1992) ustaven později Maastrichtskou smlouvou partner Komise při přípravě sociální agendy schází se 3-4x ročně 64 členů (32 zaměstnavatelů, 32 zaměstnanců)

17 Vývoj evr. sociální politiky
Jednotný evropský akt Důležitý pro rozvoj evr. sociální politiky. Úspěšné iniciativy: výuka jazyků, stud. výměny… Méně úspěšná snaha o harmonizaci soc. politiky v oblasti podmínek pracujících. Národní vlády odmítaly přenesení kompetencí. Překážky: různorodost soc. systémů, různá úroveň soc. ochrany…. Čl. 118a – státy se pouze zavázaly věnovat zvláštní pozornost otázkám pracovního prostředí, zdraví a bezpečnosti pracujících.

18 Vývoj evr. sociální politiky
Charta základních sociálních práv zaměstnanců ES/EU tzv. Sociální charta prosinec 1989 důležitá revize Římské smlouvy v oblasti sociální politiky Snaha omezit negativní vlivy v důsledku zavedení vnitřního trhu právo pracovat v zemích EU, právo na spravedlivou mzdu, právo na bezpečnou práci, právo migrujících na stejné daně a sociální zabezpečení, právo mužů a žen na rovné zacházení… Obtížně dosažený konsensus (proti VB) – nebyla právně závazná, zůstala politickým prohlášením. Základ pro další práci Evropské komise v soc. politice.

19 Vývoj evr. sociální politiky
Postoje států k Sociální chartě Pro Francie, Německo: podpora harmonizace a stanovení vyšších společných standardů → zvýšilo by to konkurenceschopnost jejich pracovní síly Proti Velká Británie: Sociální charta vnímána jako začátek centralizovaného sociálního systému, který ohrozí suverenitu členských států, zájmy podnikání a konkurenceschopnost

20 Vývoj evr. sociální politiky
Maastrichtská smlouva Nový impulz pro sociální politiku. Definice a ochrana práv občanů EU uvnitř i mimo EU. Ustavena funkce evropského ombudsmana. Protokol o sociální politice - právně závazný, kromě VB. Potvrdil cíle, které vytyčila již Sociální charta: podpora zaměstnanosti, boj proti propouštění, zlepšování životních a pracovních podmínek, sociální dialog, sociální ochrana, rozvoj lidských zdrojů, rovnost mužů a žen…

21 Vývoj evr. sociální politiky
1993 – 1999: duální právní rámec soc. politiky Smlouva o ES úmluvy, na kterých se nepodílela Velká Británie Amsterodamská smlouva VB podepsala Protokol o sociální politice. Začleněna do smlouvy - právní rámec pro soc. politiku. Sociální oblast jednou z komunitárních politik. Potvrzena důležitá role sociálních partnerů. Podpora zaměstnanosti, zlepšování životní a pracovních podmínek, sociální ochrana, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů, boj proti diskriminaci a sociální exkluzi...

22 Vývoj evr. sociální politiky
Zelená kniha sociální politiky (1993) analýza sociální společnosti a aktuálních výzev snaha o debatu a proces konzultací na evr. úrovni Bílá kniha sociální politiky (1994) program reforem v sociální oblasti, řešení problémů cíl: růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost Evropský sociální program (2000) nutná interakce mezi ekonomickou politikou, politikou zaměstnanosti a sociální politikou pracovní místa, pracovní prostředí, boj proti chudobě a diskriminaci, rovnost pohlaví, modernizace sociální ochrany… princip subsidiarity, každoroční vyhodnocení EK

23 Obnovená sociální agenda
Dokument EK (2008) Modernizuje sociální politiku EU dle potřeb 21. století. Posiluje Lisabonskou strategii. Cíl: příležitosti, přístup a solidarita Prioritní oblasti: děti a mládež – budoucnost Evropy investice do lidí: vytváření více a lepších pracovních míst mobilita boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení boj proti diskriminaci a podpora rovnosti žen a mužů

24 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ

25 Institucionální zajištění
Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) ministři odpovědní za zaměstnanost, sociální politiku, ochranu spotřebitele, zdraví a rovné příležitosti koordinuje národní politiky v sociální oblasti stanovuje společné cíle a priority, analyzuje opatření přijatá na národní úrovni a předkládá doporučení členským státům výměna informací, zkušeností a příkladů správné praxe

26 Institucionální zajištění
EK: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor EP: Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EP: Výbor pro sociální ochranu Evropský hospodářský a sociální výbor odborné poradenství EK, EP, Radě EU stanoviska k návrhům právních předpisů

27 Rozhodování Komise navrhuje.
Rada EU přijímá směrnice, kterými může stanovit minimální standardy. Státy vytváří program, jak směrnice realizovat v praxi. Mohou také zavádět přísnější opatření. Procedura spolurozhodování (Rada a EP) po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, QMV, výjimečně jednomyslně. Komise kontroluje plnění v praxi.

28 Realizace Lucemburský proces
metoda koordinace národních přístupů k soc. otázkám dobrovolný proces, mezivládní výměna zkušeností příklady dobré praxe, tlak okolí odpovědnost ponechána na národní úrovni Unijní úroveň: společné priority, cíle, doporučení. Národní úroveň: realizace cílů skrze národní akční plány. Mezivládní mechanismus s nadnárodními prvky.

29 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

30 Politika zaměstnanosti
50. léta – minimální pozornost zaměstnanost zakotvena v obecných cílech ES 70. léta – růst nezaměstnanosti řešeno na národní úrovni koordinace na evropské úrovni byla minimální 80. léta - naděje vkládány do vnitřního trhu problémy zůstaly nevyřešeny 90. léta – zhoršení situace boj s nezaměstnaností – hlavní cíl EU součást ekonomické politiky začleněno do legislativy ES/EU summity k otázce zaměstnanosti (Lucemburk, Cardiff)

31 Politika zaměstnanosti
Lisabonská strategie (2000) Do 2010 bude EU nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomika založená na znalostech, schopná udržitelného ekonomického růstu s lepšími pracovními příležitostmi a silnější sociální soudržností. zvýšit míru ekonomického růstu do roku 2010 na 3 %, vytvořit dodatečných 20 milionů pracovních míst zvýšení míry zaměstnanosti z 61 % na 70 % zvýšit podíl pracujících žen z 51 % na více než 60 %

32 Politika zaměstnanosti EU
Evropská strategie zaměstnanosti součást strategie Evropa 2020 hlavní role při plnění cílů Lisabonské strategie důraz na růst a zaměstnanost, nová pracovní místa Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa Priority: přilákání většího množství lidí do zaměstnání zvýšení nabídky práce zvýšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků zvýšení investic do lidského kapitálu

33

34 Comparing the Plight of the American and European Economies, West European Studies,

35 Nezaměstnanost v EU Unemployment rates EU by gender, Eurostat,

36 Nástroje politiky zaměstnanosti
Evropský sociální fond (1961) založen Římskou smlouvou Cíl: vyšší zaměstnanost + aktuální potřeby (zvládání migrace, zaměstnanost mladých a málo kvalifikovaných, postižených… podpora inovace, vzdělávání a mobility). 7-leté pracovní cykly finance vázány na projekty výdaje ESF dosahují cca 10 % celkového rozpočtu EU má rozdělit 76 mld. Eur

37 The European social fund: Investing in people 2007-2013, http://ec