O původu vědy.

Prezentace na téma: "O původu vědy."— Transkript prezentace:

1 O původu vědy

2 Moderní věda krize vědy x triumf vědy Problém – odpovědnosti
– hodnotové neutrality – vývoje vědy: kumulativní x diskontinuální – demarkace

3 Věda deduktivní systém tvořený souborem výroků podávajících vysvětlení, organizovaný způsob znalostí a klasifikace (Nagel) aktivita odehrávající se ve společnosti Technika - způsob, jak něco udělat. Věda - pochopení, jak si počínat, aby se věci dělaly lépe (J. Bernal) duchovní činnost, jejíž náplní je teoretické a systematické poznávání skutečnosti pomocí souboru metod na základě logického myšlení

4 Věda Internalismus absolutizoval vnitřní podmínky vývoje vědy
vývoj vědy má svou vnitřní logiku (od jednoduššího ke složitějšímu). Externalismus absolutizoval vnější podmínky vývoje vědy věda je součástí společnosti (sociální determinace)

5 Původ vědy vznik vědy - společnost dospěla do stadia, kde pokročilá dělba práce – mentální dělba práce velké asijské říše a Egypt poznatky pro základ vědy: určování kalendáře, zeměměřičské práce, vypočítávání daní atd. Jde o vědu či mytologii? V antice nebyla věda využívána pro výrobu - poznání harmonie světa → estetická hodnota

6 Nereprezentativní ikonografie
mnohoúhelníková tradice, komplexní „gestalt“ – talismany, objekty rozjímání, spekulativní filosofie – kvalita geometrických symbolů → teorie a elegance. → v dnešní vědě: Occamova břitva, elegantní tvary rovnic (př. E=mc2) chyby přepisovačů manuskriptů řada případů v historii (šesticípá Davidova hvězda – judaismus), pěticípá hvězda – pentagram,Pentagon koncept elementární teorie spojuje substance, síly a změny → transformace substancí zdůvodnění fyziky, astrologie a alchymie

7 Nereprezentativní ikonografie
diagramy ukazují stejnou symetrii jako teorie → předpoklad že symetrie důkazem pravdivosti teorie teorie čtyř elementů modality hmoty produkovány dvěma páry opozitních kvalit křížením forem vznikají čtyři elementy

8 Nereprezentativní ikonografie
astrologické horoskopové diagramy – vznik překřižováním čtverců osmiúhelná symetrie doplněna dvanáctistrannou, dělením odvozeno z polygonální teorie – ukazuje množství symetrie – 3 čtverce posun o 120 stupňů – 4 trojúhelníky podle tohoto principu postavena věž větrů (Atény) – astronomická pozorovatelna i model vesmíru

9 Nereprezentativní ikonografie
osmiúhelný podklad, orientace podél poledníku korouhvička – osm větrů voda otáčí hvězdným diskem osvětlené plameny, dekorované fontánami strop vymalován zvěrokruhem dvanáct konstelací s planetami v pojmenovaných pozicích zvěrokruh začíná beranem, jarem, vzduchem a krví na jihu - ostatní cykly zapadají přirozeně - symetrie propletené teorie o stvoření, kosmologii, chemii, fyzice, meteorologii a medicíně – astrologické teorie spojeny s polygonální (tvarovou) teorií a přidruženým symbolismem

10 Babylon babylónská matematika a astronomie – vysoká úroveň
algebraická perverznost – série závorek v závorkách, ale velký smysl pro vlastnosti čísel původ aspektů babylónské civilizace – počítatelné klínové písmo záznam a manipulace s čísly v obchodě a náboženství astronomie ve formě aritmetiky – pohyb hvězd, slunce,měsíce šedesátinný základ (dodnes v měření úhlů) astronomické kalkulace bez geometrických vyobrazení numerický a kvantitativní přístup

11 Řecko v raném Řecku velký zájem o matematiku i o model vesmíru
zaměření na logiku a geometrii – polygonální (mnohoúhelníkové) teorie Euclid – zcela postrádá hlubší znalost výpočtů počítání užíváno jen pro účty zaměření na čísla – Pytagorejci postrádají znalost složitých výpočtů a všeobecná čísla „vstup, kdo jsi geometrický“

12 Vznik moderní vědy spojení babylonské a řecké civilizace v době Alexandra Velikého 140 n.l. Klaudios Ptolemaios – Almagest – matematický model vesmíru, komplexní, planety se pohybují okolo pevného pozadí hvězd jediné co přežilo pád říše římské a zánik řecké vyšší matematiky Mikuláš Koperník – upravuje Amalgest spíše k horšímu, zlepšuje pouze (geocentrický) pohyb měsíce navazují práce Galilea, Keplera, Newtona boom moderní vědy 16. – 17. století

13 Vědecké nástroje a historie hodin
hodiny Giovanni de Dondi 1364, Padua sedm ciferníků pro každou planetu jeden extra pro čas

14 Antické stroje hodometr vodní hodiny

15 Čína Su-Sung (1088) – krokový mechanismus

16 Mechanismus z Antikythery

17 Equatoria proto-hodiny

18 Planetostroje

19 Planetária

20 Věda o vědě vznikla z historie vědy – z dlouhodobého hlediska začaly být patrné vzory chování ve vědě vedlo k hledání zákonitostí, které se projevují ve vývoji vědy – konstanty a zákony vědy humanistická a vědecká analýza vědy, hledající základní pravidla a konstanty ve vědeckých metodách, v reakci veřejnosti, v použití matematických modelů a technického vybavení či v lidských zdrojích a motivacích, které pak aplikuje v kritice a porozumění této vědě (de Price)

21 Věda o vědě zkoumání vědy jako společenského jevu podmíněného výrobou, technikou a společenskými vztahy, zvláště v procesu soudobé vědeckotechnické revoluce, kdy se věda mění v bezprostřední výrobní sílu, v činitele, který podmiňuje plánování a řízení společenských procesů zkoumání problematiky vnitřních souvislostí vědy, její struktury a dynamiky, klasifikace vědecké teorie a metodologie, otázek vědeckého jazyka, i dialektických vztahů vědy a praxe

22 Oblasti vědy a vědě metodologie vědy filosofie vědy
sociologie vědy a sociotechnologická studia historie vědy ekonomie vědy politika vědy kulturní aspekty vědy

23 Základní témata blízká ekonometrii růst vědy růst vědecké populace
růst vědecké produkce a informační exploze možnosti řešení informačního problému distribuce kvality ve vědě charakteristika geniality charakter vědců a vědecké podvody komunikace ve vědě a neviditelná univerzita financování vědy a jeho sociální a politické důsledky struktura vědy ve světě vztah vědy a technologie reálnost vědeckého poznání

24 Věda o vědě a vědecký obraz
Epocha vědy: * sociální kontext * historický čas *jazyk vědy * způsob komunikace Typy epochy vědy: * racionalita a vědecký obraz světa * mody vědeckého obrazu světa * diskurs v rámci dané epochy vědy * změna paradigmatu (nový obraz světa)

25 Historické zlomy ve vědě
společnost začala myslet vědecky (antika) transformace čistého myšlení do vědecké technologie (středověk) zpětné propojení technologií a klasické a moderní vědy (renesance – 19. stol.) přechod k explozi mnohonásobných objevů (20. stol.)

26 Doporučená literatura
PRICE, Derek J. Science since Babylon. 1st enlarged ed. New Haven: Yale University Press, 1978, xi, 215 s. ISBN Kapitola Celestial clockwork in Greece. BERNAL, J. Věda v dějinách. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960, 509 s.