Německá filosofie 19. století – Kantovi žáci

Prezentace na téma: "Německá filosofie 19. století – Kantovi žáci"— Transkript prezentace:

1 Německá filosofie 19. století – Kantovi žáci
Mgr. Vladimír Velešík

2 ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.12
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Vytvořeno: březen 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Úvod do filosofie a religionistiky Materiál seznamuje studenty s formováním základů moderní filosofie. Poukazuje na naprosto zásadní vliv osobnosti I. Kanta ve většině filosofických směrů 19. století. Materiál se využije v kterékoliv části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

3 Německá filosofie 19. století – Kantovi žáci

4 Německá romantika Friedrich Schiller (1759 – 1805)
filosofické myšlenky vplynuly do jeho básnického díla rozpracovává především Kantovu etiku a estetiku → vliv umění a krásy na rozvoj lidského rodu Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832) hledal nový esteticko-etický ideál → harmonický člověk, ve kterém je podle antického vzoru vyvážena duševní i fyzická stránka Faust – obraz lidského úsilí o poznání pravdy Goethovo pojetí světa a přírody – hmoty a ducha (podle Spinozy) aspekty jednotné věčné Přírody = Boha

5 Filosofie víry Johann Georg Hamann (1730 – 1788)
kritik Kantova osvíceneckého racionalismu zabýval se problematikou jazyka Friedrich Heinrich Jacobi (1743 – 1819) důraz na jazyk Johann Gottfried Herder (1744 – 1803) jeden z nejvýznamnějších odpůrců Kantovy filosofie ve všem se snaží najít jednou, harmonii, souvislost Bůh v přírodě je totožný s Bohem v dějinách, vše je projevem jednoho Boha jedním z ústředních problémů je pro něho jazyk člověk se vyvíjí od pudovosti k ideálům humanity úcta k lidovému umění, poezii, písním, pověstem (ideál nalezl u Slovanů)

6 Johann Gottlieb Fichte (1762 – 1814)
pocházel z chudé rodiny po studiích se živil jako domácí učitel studoval Kanta proslavil se svým spisem o náboženství (pověst ateisty) vynikající řečník (jeho přednášky navštěvoval i kníže Metternich) souhlasil s francouzskou revolucí; odmítl Napoleona vyzval německý národ k mravní obrodě a boji proti okupantům („Řeč k německému národu“)

7 Johann Gottlieb Fichte
Dílo: Základ veškerého vědosloví Řeč k německému národu Základy přirozeného práva podle principů vědosloví Přednášky o pojmu člověka Uzavřený obchodní stát

8 Johan Gottlieb Fichte pojetí státu: pojetí náboženství:
zdůrazňuje praktické úkoly člověka → jeho povinnosti jako člena společnosti dospívá k myšlence socialistického uspořádání státu (stát má člověku zaručit základní práva) výsadní právo náleží státu v oblasti kultury a výchovy (plánovitá výchova – státní vychovatelé) pojetí náboženství: usiloval o dokonalost ve smyslu mravního zákona = blaženost je to stav štěstí po vykonané povinnosti odmítal pojem Boha jako zvláštní substance (neexistuje Bůh mimo mravní řád světa)

9 Johann Gottlieb Fichte
filosofie = vědosloví – zkoumá samo vědění, je vědou o ostatních vědách to, který filosofický směr vyznáváme – závisí na každém člověku podle Fichta existují pouze dva filosofické systémy: dogmatismus (vykládá zkušenost; představu odvozujeme z věci) idealismus (odvozujeme zkušenost z představy) na počátku filosofie je myslící subjekt, který „klade sebe sama“ – „Mysli sebe sama.“ – vzniká rozum snaží se vysvětlit bytí z vědomí, z činnosti rozumu předměty existují pouze ve vědomí tomuto vědomí říkáme Já – není nic, než Já (je to nekonečná činnost) Já plodí ne-Já → ne-Já je mez, aby ji mohlo překonávat (dialektika: teze: Já; antiteze : ne-Já; syntéza: Já se klade skrze ne-Já)

10 Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (1775 – 1854)
zabýval přírodními vědami (chemie, nauka o elektřině, medicína) působil na univerzitě v Jeně obrací se k náboženskému mysticismu Dílo: Filosofie mytologie a zjevení filosofie identity (příroda a duch jsou dva póly = polarita, jsou identické) příroda je objektivní, nevědomý a reálný pól duch je subjektivní, ideální a vědomí pól božská bytost je absolutní identita subjektu a objektu, jednota protikladů ideálno a reálno se zjevuje v naprostém souladu v umění

11 BEZ AUTORA. Soubor:Johann Gottlieb Fichte. jpg [online]. [cit. 21. 11
BEZ AUTORA. Soubor:Johann Gottlieb Fichte.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (J. G. Fichte) BEZ AUTORA. Soubor:Schelling 1848.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (F. W. J. von Schelling) TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha - Litomyšl: Paseka, 2006, ISBN STORIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN LIESSMANN, Konrad; ZENATY, Gerhard. O myšlení. Olomouc: Votobia, 1994, ISBN