Zahraniční vztahy.

Prezentace na téma: "Zahraniční vztahy."— Transkript prezentace:

1 Zahraniční vztahy

2 Zahraniční vztahy Rozlišujeme (aneb, co je součástí zahraničních vztahů): - zahraniční obchod (čistý vývoz, NX) - zahraniční investice (čisté zahraniční investice, NFI)

3 Zahraniční obchod Zahraniční obchod: Y = C+I+G+NX NX = X – M (= export – import) Kolísá-li NX, kolísá Y. Vývoz: roste-li X, roste též domácí Y: někdo ze zahraničí si kupuje naše statky Dovoz: roste-li M, klesá domácí Y: peníze použité na dovoz, již nelze použít na domácí statky Pro pokles X a pokles M, opačné závislosti.

4 Zahraniční obchod Základní (keynesiánská) funkce exportu a importu: NX = X – M = Xa – (Ma + m * Y), X = autonomní, závisí na zahraniční poptávce, kterou nejsme schopni ovlivnit (X = Xa), M = Ma + m*Y, Ma = autonomní import = import, který nezávisí na Y, tj. to, co vždy musíme dovést (sůl), m*Y = import závislý na domácím HDP, m = mezní sklon k dovozu (importu): o kolik vzroste dovoz, pokud Y vzroste o jednotku nebo určitý počet jednotek.

5 Mezní sklon ke spotřebě
Názory na hodnotu m: - stejné - s růstem Y roste: jsme bohatší a můžeme si kupovat více zahraničních věcí. Hodnota m nemůže být větší než 1, protože dlouhodobě nelze dovážet více než vyprodukujeme, bude ale kladná (za normálních okolností bude země něco dovážet).

6 Základní tvar NX graficky

7 NFI NFI = čisté zahraniční investice, NFI = FIH - HIF, FIH = investice zahraničních subjektů v tuzemsku (např. koupě českých akcií zahraničním subjektem, výstavba továrny v ČR zahraničním subjektem), HIF = investice tuzemských subjektů v zahraničí (tuzemci investují do akcií apod., staví v zahraničí továrny apod.), kladný rozdíl NFI: získáváme devizové rezervy záporný rozdíl NFI : ztrácíme devizové rezervy Soukup značí NFI symbolem NFC.

8 Evidence zahraničních vztahů – platební bilance
Běžný účet (CA): zejména evidence NX dělí se zejména na bilanci zboží a bilanci služeb. Kapitálový účet: evidence některých neekonomických operací, lze v zásadě zanedbat Finanční účet (CF): zejména evidence NFI Platební bilance je de facto účetní dokument (stejně jako rozvaha) zahrnující pohledávky a závazky dané země. Proto musí být účetně vyrovnaná, řeší se to účetně tak, že přírůstek devizových rezerv je značen znaménkem mínus, úbytek devizových rezerv znaménkem plus.

9 Rovnováha platební bilance
Říká, že změna NX se projeví v NFI, respektive změna NFI se odrazí v NX. Proč? Pokud (dlouhodobě) vyvážíme více než dovážíme, získáváme devizy (devizové rezervy). Tyto devizy neschováváme pod polštářem ani neleží nečině na účtu v bance, ale jsou nějak použity – nikoliv na M (ten je menší než X), ale na HIF. HIF bude tedy mít tendenci růst a NFI budou mít tendenci klesat do záporných hodnot. Opačně: pokud (dlouhodobě) více dovážíme než vyvážíme, získávají zahraniční subjekty domácí měnu. Ta není schována pod polštářem ani neleží nečině na účtu v bance, ale je nějak použita – nikoliv na X (X z tuzemska – X je menší jak M), ale na FIH. FIH bude tedy mít tendenci růst a NFI budou mít tendenci být kladnou.

10 Rovnováha platební bilance
Zatím jsme popsali vazbu NX a NFI. Jak ale opačně hodnota NFI ovlivňuje NX? Pokud je hodnota NFI kladná, země získává devizové rezervy. Ty nejsou používány na HIF, ani nejsou nečinné (neleží v truhle), ale jsou používány na dovoz. Import poroste a NX bude mít tendenci klesat do záproných hodnot. Opačně: Pokud je hodnota NFI záporná, země ztrácí devizové rezervy (a zahraničí získává domácí měnu). Domácí měna není používaná na FIH, ani není nečinná (neleží v truhle), ale je používána na vývoz z tuzemska. Export poroste a NX bude mít tendenci být kladný.

11 Rovnováha platební bilance
NFI a NFC NFI jsou podstatnou (nikoliv ale jedinou) částí NFC NFC = čisté kapitálové toky: vedle NFI zahrnují i převody zisků, apod. Příklad: Nemak postaví továrnu v Havrani u Mostu, KPB koupí ČSOB. Toto je NFI (konkrétně FIH). Pokud Nemak nebo IPB převádí domů zisky z daných investic, daný převod je NFC, ale není NFI. Tyto převody ovlivňují hodnotu NFI i NX.

12 Rovnováha platební bilance
V daném kalendářním období bychom tedy měli: - od hodnoty FIH odečíst převody zisků a podobné platby, které směřují z tuzemska do zahraničí - od hodnoty HIF odečíst převody zisků a podobné platby, které směřují ze zahraničí do tuzemska Takto očištěný rozdíl FIH mínus HIF dá hodnotu NFC. Obecně: za dané kalendářní období bychom měli sečíst všechny kapitálové toky (tj. toky, které se netýkají vývozu nebo dovozu = nejsou prováděny jako úhrada vývozu nebo dovozu) směřující ze zahraničí do tuzemska a všechny kapitálové toky směřující z tuzemska do zahraničí. Rozdíl těchto dvou toků dá hodnotu NFC.

13 Rovnováha platební bilance
Pokud zahrneme i převody zisků apod. tedy, pokud pracujeme s NFC (tedy se všemi kapitálovými toky), platí: - dlouhodobě kladná (záporná) hodnota NFC generuje zápornou (kladnou) hodnotu NX Hodnota NX je tedy mj. determinována hodnotou NFC!!!!

14 Rovnováha platební bilance
Krátkodobě (a to i v řádu několika let) daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF,FIH, obecněji nemusí být součástí NFC. Proč? Banky (finanční instituce) si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny.

15 Co dále ovlivňuje NX Devizový kurs
Zhodnocení (apreciace) kursu: zlevňuje dovoz, zdražuje vývoz, v důsledku NX a Y klesá. Znehodnocení (depreciace) kursu: zdražuje dovoz, zlevňuje vývoz, v důsledku NX a Y roste Musíme se tedy věnovat devizovým kursům.

16 Devizový kurz Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně
Např. cena 1 EUR vyjádřená v Kč (kolik Kč stojí 1 EUR ).

17 Nominální kurs Kurs ve směnárně, bance …), Značíme E (NER) Pozn.: přímý záznam nominálního devizového kursu: 1EUR = xKč nepřímý záznam nominálního devizového kursu: 1Kč = xEUR Dále v prezentaci používáme přímý záznam!!! Nominální kurs prakticky: 1EUR = 25 Kč

18 Reálný měnový kurs (R nebo RER)
R = E*(Pf/Ph) R = reálný měnový kurs, E = nominální měnový kurs, Pf= zahraniční cenová hladina, Ph = domácí cenová hladina Reálný měnový kurs říká, kolik reálně stojí zahraniční měna, respektive kolik si lze reálně v zahraničí koupit zahraničních statků a kolik můžeme reálně v zahraničí prodat domácích statků. R zohledňuje faktor cenových hladin doma a v zahraničí. Výraz E*Pf vyjadřuje, kolik by zahraniční statky stály v domácí měně.

19 Příklady na R Příklad 1: HPJ = domácí měna, FPJ = zahraniční měna Mějme kurs 1FPJ = 20 HPJ Cenová hladina doma je 2 cenová hladina v zahraničí je 4 (neřešme, jak cenové hladiny spočítáme) R = 20 * 4/2 = 40

20 Příklady na R Příklad 2: Mějme kurs příkladu 1: (1FPJ = 20 HPJ)
Předpokládejme ale, že cenová hladina doma klesne na 1, cenová hladina v zahraničí je stále 4. R se potom rovná: R = 20 * 4/1 = 80 Pokles cenové hladiny doma znamená, že domácí zboží je levnější než zahraniční. R roste oproti hodnotě příkladu 1 roste, což znamená znehodnocení domácí měny.

21 Příklady na R Příklad 3: Mějme kurs příkladu 1: (1FPJ = 20 HPJ)
Předpokládejme ale, že cenová hladina doma vzroste ze 2 na 3, cenová hladina v zahraničí vzroste ze 4 na 9. R = 20 * 9/3 = 60 Vyšší růst cenové hladiny v zahraničí než doma opět znamená, že domácí zboží je levnější než zahraniční. R roste oproti hodnotě příkladu 1 roste, což znamená znehodnocení domácí měny.

22 Příklady na R Příklad 4: Mějme cenové hladiny doma a v zahraničí jako v příkladu 1, tj. Pf = 4, Ph = 2. Předpokládejme ale, že kurs je 1FPJ = 30 HPJ. R = 30 * 4/2 = 60. Nominální kurs oproti kursu v příkladu 1 znehodnotil. R oproti příkladu 1 vzrostlo. Růst R znamená znehodnocení domácí měny

23 Změna R, závěr Z příkladů plyne: - pokud R roste, domácí měna znehodnocuje - pokud R klesá, domácí měna zhodnocuje

24 Zhodnocení a znehodnocení R
Dva způsoby zhodnocení: 1. cenové hladiny se nemění, E zhodnocuje (dříve 1EUR = 30 Kč, nyní 1EUR = 25 Kč) 2. E se nemění, Ph roste rychleji než Pf. Znehodnocení opačné příčiny.

25 NX a změna R V každém případě zhodnocení R snižuje NX, znehodnocení zvyšuje NX. Rovnici čistého vývozu při započtení vlivu R lze psát: NX = X – M + v R v = ΔNX / ΔR (o kolik se změní NX, změní-li se R o jednotku nebo určitý počet jednotek) Rovnice právě říká, že znehodnocení R zvyšuje hodnotu NX (viz předcházející i další příklady).

26 Příklad – nominální zhodnocení
Et (kurs v čase t): 1EUR = 30 Kč Et+1 (kurs v čase t+1): 1EUR = 25 Kč Pokud statek stojí 600 Kč, tak: - v čase t stojí 20 EUR - v čase t+1 stojí 24 EUR. Čili v čase t+1 je domácí statek v zahraničí dražší, a v zahraničí si jej méně kupují. Na AL (agregátní úrovni) je důsledkem pokles NX.

27 Příklad reálné zhodnocení
Kurs je stále 1 EUR = 25 Kč. V čase t stojí domácí statek 600 Kč, tj. v zahraničí je jeho cena 24 EUR. V čase t+1 stojí domácí statek 750 Kč, tj. v zahraničí je jeho cena 30 EUR. Čili v čase t+1 je domácí statek v zahraničí dražší, a v zahraničí si jej méně kupují. Pozn.: k reálnému zhodnocení docházelo v ČR zejména mezi léty 1993 – 1997, kdy koruna měla pevný kurs (tehdy vůči DM a USD), cenová hladina v ČR rostla rychleji než v zahraničí.

28 Fixní a flexibilní kurzy
Flexibilní (pružný, floating): kurz může nabývat libovolných hodnot Fixní (pevný): centrální banka se snaží, aby kurz nabýval nějakou pevnou hodnotu.

29 Zhodnocení, znehodnocení, revalvace, devalvace
Zhodnocení (apreciace), respektive znehodnocení (depreciace): platí pro pružné kurzy - kurs se mění díky trhu. Revalvace a devalvace: platí pro pevné kurzy - kurs se mění v důsledku úředního rozhodnutí (státu, centrální banky). Revalvace stejný pohyb kursu jako při zhodnocení, devalvace stejný pohyb kursu jako při znehodnocení

30 Pevný kurz – výhody a nevýhody
Výhody: - kurz působí jako kotva, nedochází ke zdražování dovážených statků - jistota pro subjekty, mohou jasně kalkulovat s náklady a výnosy, není třeba se zajišťovat, nedochází k růstu nákladů při zahraničních operacích Nevýhody: - CB nemůže provádět samostatnou politiku, nutnost intervenovat může vést buď k inflaci nebo k nezaměstnanosti - pokud zhodnocuje zahraniční měna, na kterou je domácí měna navázána a nejsou předpoklady pro zhodnocování domácí měny, zhoršuje pevný kurs vývoz do ostatních zemí Př.: je pevný kurs 1EUR = 30 Kč. Nechť EUR vůči USD zhodnocuje. Potom koruna vůči USD též zhodnocuje a klesá český vývoz do USA.

31 Pružný kurz - výhody Výhody: umožňují centrální bance samostatnou měnovou politiku – centrální banka není vázána z hlediska měnové zásoby vývojem kurzu. Flexibilní měnové kurzy dále nejsou bezprostřední příčinou měnových krizí, za situace flexibilních kurzů nejsou možné některé spekulační operace, které tuto krizi spouští či prohlubují. Spíše příznivé pro konkurenceschopnost.

32 Pružný kurz - nevýhody Tyto kurzy nevytvářejí příznivé prostředí pro podnikání ekonomických subjektů, časté změny kurzů vedou k tomu, že vyvážející nebo dovážející subjekty mohou na těchto operacích prodělat (viz příklad ). Pohyblivé kurzy mohou být zdrojem inflace – znehodnocení domácí měny prodražuje dovážené vstupy.

33 Co by měl splňovat ideální kurzový režim
Stabilita měnového kurzu. Díky stabilitě by neprodělávali vývozci a dovozci na změnách kurzu. Kapitálová mobilita. Díky naprosto volnému přílivu a odlivu kapitálu (ekonomická teorie zde hovoří o dokonalé kapitálové mobilitě) by jednotliví investoři mohli investovat tam, kde je to pro ně nejvhodnější. Jednotlivé země by potom měly volný přístup k finančním zdrojům. Nezávislá měnová politika CB. Nelze dosáhnout!

34 NX a devizový kurs Víme, že znehodnocení domácí měny má pozitivní vliv na NX, zhodnocení negativní. Ptáme se tudíž, co působí na kurs, tj. proč měna znehodnocuje nebo zhodnocuje. Řada teorií - je to projevem faktu, že kurs je ovlivněn řadou faktorů. Nejdůležitější teorie: teorie měnového trhu, teorie parity úrokových sazeb (nekryté parity, respektive kryté parity), teorie parity kupní síly. Tyto teorie se týkají změn nominálního kursu.

35 Teorie měnového trhu Říká, že devizový kurs je ovlivněn nabídkou a poptávkou po měnách. Pokud roste poptávka po domácí měně, tak domácí měna zhodnocuje a zahraniční znehodnocuje. Pokud roste poptávka po zahraniční měně, tak zahraniční měna zhodnocuje a domácí znehodnocuje.

36 Nabídka a poptávka po měnách
Na devizovém trhu: - Pokud nabízím domácí měnu, poptávám zároveň zahraniční měnu. - Pokud poptávám domácí měnu, nabízím zároveň zahraniční měnu. Měnu, kterou nabízím, budu nabízet tím více, čím více druhé měny za ní dostávám. Měnu, kterou poptávám, budu poptávat tím více, čím méně druhé měny za ní zaplatím. Cenou měny je právě devizový kurs. Graf křivek nabídky a poptávky po měně. Nabízím a poptávám měnu vyjádřenou na vodorovné ose. Na svislé ose je cena této měny.

37 Nabídka a poptávka po měnách

38 Nabídka a poptávka po měnách
Mění-li se cena měny, kterou nabízím a poptávám, tj. mění-li se devizový kurs, pohybujeme se po křivkách nabídky a poptávky) dané měny. Mění-li se jiný faktor než cena měny, posouvá se některá z křivek.

39 Nabídka a poptávka po zahr. měnách
Mění-li se něco jiného, posouvá se některá z křivek. Např. pokud vzroste v ČR HDP, může vrůst poptávka po zahraničním zboží, takže vzroste poptávka po zahraniční měně (např. EUR). Křivka poptávky po zahraniční měně se potom posune doprava nahoru (severovýchodně). Recipročně v grafu nabídky a poptávky po korunách se křivka nabídky Kč posune doleva dolů (jihovýchodně). Důsledek: zhodnocení EUR a znehodnocení Kč.

40 Příklady na nabídku a poptávku po domácí (Kč) a zahraniční měně (EUR)
Příliv zahraničních investic do ČR: křivka poptávky po Kč se posouvá doprava nahoru (severovýchodně) a současně křivka nabídky EUR se posouvá doleva dolů (jihovýchodně). Důsledkem je zhodnocení Kč a znehodnocení EUR

41 Příliv zahraničních investic do ČR

42 Příklady na nabídku a poptávku po domácí (Kč) a zahraniční měně (EUR)
Politická nestabilita v ČR: Křivka poptávky po EUR se posouvá doprava nahoru (severovýchodně) a souběžně křivka nabídky Kč se posouvá doleva dolů (jihovýchodně). Důsledkem je zhodnocení EUR a znehodnocení Kč.

43 Teorie měnového trhu závěr
Teorie říká, že kurs je ovlivněn nabídkou a poptávkou po příslušné měně. Na nabídku a poptávku působí řada faktorů. Proto se kurs v praxi výrazně mění, je velmi volatilní.

44 Parita kupní síly – absolutní verze
Další teorie vysvětlující, jaký by měl být kurs. Teorie parity kupní síly v absolutní verzi říká, že nominální kurs by měl odpovídat cenovým hladinám příslušných zemí používajících dané měny. Vzorečkem: E = PH/PF Jinými slovy se tak říká, že reálný kurs (R = E*(PF/PH)) by měl být roven 1. Opět platí pro přímý záznam.

45 Parita kupní síly – absolutní verze
Příklad: mějme kurs 1 EUR = 25 Kč. Hamburger v BRD stojí 1EUR, v ČR stojí 50 Kč. V takovém případě se vyplatí (neuvažujeme s náklady na dopravu, apod.) dovážet hamburgery z BRD do ČR. Reálný kurs (kdyby hamburger byl jediný produkovaný statek v obou ekonomikách), je: R = 25 * 1/50 = 0,5 Co se ale stane? 1. Vzroste poptávka po EUR, koruna znehodnotí, EUR zhodnotí (obr. 1 další snímek). 2. díky vývozu z BRD vzroste poptávka po hamburgerech v BRD, tamní hamburgerů cena vzroste (obr. 2 další snímek). 3. díky dovozu z BRD do ČR vzroste nabídka hamburgerů v ČR, cena hamburgerů v ČR klesne (obr. 3 další snímek). Všechny procesy by měly probíhat tak dlouho, dokud se do žádné země nevyplatí dovoz.

46 Parita kupní síly – př. graficky

47 Parita kupní síly absolutní verze
Pokud reálný kurs se odlišuje od hodnoty 1, vyplatí do tuzemska dovážet (R < 1) nebo vyvážet z tuzemska (R > 1). Vyšší dovoz do tuzemska znamená vyšší poptávku po zahraniční měně a znehodnocení domácí měny (nominálního kursu), vyšší vývoz z tuzemska má opačné účinky (tj. zhodnocení měny). Změna nominálního kursu vede ke změně reálného kursu. Rovněž se v důsledku změn cen doma a v zahraničí, mění cenové hladiny doma a v zahraničí, což rovněž vede ke změně reálného kursu. Procesy by měly probíhat tak dlouho, až se R = 1. Potom se nevyplatí ani dovážet ani vyvážet.

48 Parita kupní síly absolutní verze
V praxi se reálný kurs od hodnoty 1 odlišuje. Důvody: - neobchodovatelné zboží (NTG)– např. hamburgery nelze vyvážet, např. Big Macy, protože McDonald to nedovolí). Typický příklad NTG jsou služby: Pokud je ostříhání v Praze levnější než ostříhání v Londýně, nebudou Britové jezdit (létat) jen kvůli tomu do Prahy. - náklady na dopravu, pojištění apod. - úrokový diferenciál mezi domácími a zahraničními i - atd. Všechny tyto faktory způsobují, že se nominální kurs nerovná poměru cenových hladin, tj. reálný kurs se nerovná 1.

49 Parita kupní síly – relativní verze
Říká, že dlouhodobě by se nominální kurs měl vyvíjet podle toho, jak se mění cenové hladiny. Roste-li cenová hladina v tuzemsku (πH) více než cenová hladina v zahraničí (πF) , měla by tuzemská měna znehodnocovat. Roste-li cenová hladina v tuzemsku méně než v zahraničí, měla by tuzemská měna zhodnocovat. Příklad (zjednodušený): kurs je 1EUR = 25 Kč. V eurozóně je inflace za období 0 %, v ČR 100 %. Potom by na konci období měl kurs být 1EUR = 50 Kč.

50 Parita kupní síly – relativní verze
Paritu kupní síly v relativní verzi lze vyjádřit následovně: a) % míra depreciace (znehodnocení): E = πH – πF. b) míra změny R = míra změny nominálního kurzu + (πF – πH ) = 0%. Dlouhodobý vývoj devizového kursu lze nejlépe zdůvodnit podle relativní teorie parity kupní síly.

51 Co vše působí na NX a NFI (shrnutí)
Nominální a reálný kurs: - zhodnocení snižuje X a NX, znehodnocení opačné účinky - zhodnocení zvyšuje FIH a NFI, znehodnocení opačné účinky Velikost HDP Obchodní ochranářství Politická a ekonomická stabilita Technologický pokrok Úroková míra (i), respektive úrokový diferenciál mezi domácí a zahraniční úrokovou mírou domácí i nižší než zahraniční i:, tuzemské subjekty investují více v zahraničí, NFI záporné domácí i vyšší než zahraniční i, zahraniční subjekty investují více v tuzemsku, NFI kladné

52 Co vše dále působí na nominální kurs
Pohyb cenových hladin/inflační diferenciál. Úrokový diferenciál: pokud domácí reálná úroková míra je vyšší než zahraniční reálná úroková míra (tj. úrokový diferenciál je kladný), příliv kapitálu a tlak na zhodnocování měny Saldo obchodní bilance: kladné saldo obchodní bilance znamená, že nabídka zahraničních měn (které drží vývozci) je vyšší než poptávka po zahraničních měnách (které drží dovozci), což vede ke zhodnocování domácí měny, záporné saldo obchodní bilance má opačné důsledky Ekonomický růst: má nejednoznačný vliv. Růst ekonomiky bývá spojován s vyšším růstem dovozu než vývozu a tedy se znehodnocováním domácí měny. Na druhou stranu ekonomický růst zpravidla znamená kladný úrokový diferenciál, což vede k přílivu zahraniční měny a ke zhodnocování domácí měny Operace centrální banky Prodej státního majetku.

53 Přínosy z mezinárodního obchodu
Země by se měly specializovat na produkci toho, v čem mají komparativní výhody, tedy na produkci statků s nejmenšími náklady obětované příležitosti. Pokud se specializují, vyprodukují více, než když se nespecializují. Lze tedy uspokojit více potřeb. U řady produkce platí: produkce se vyplatí teprve, pokud vyrábíme hodně jednotek. Domácí trh může být příliš malý, aby se na něm prodaly všechny vyprodukované jednotky. Potom je třeba, aby šlo vyvážet a jednotky, které nenajdou uplatnění na domácím trhu, našly uplatnění na zahraničních trzích. Pokud vyvážet nejde nebo to jde obtížně, tak: - některé statky neprodukujeme (produkovat pouze pro domácí trh se nevyplatí) - některé statky produkujeme draho V každém případě snižujeme užitek spotřebitele.

54 Obchodní ochranářství
Usiluje o přebytek X nad M, tedy o kladný NX. Formy: cla (zdražují dovážené zboží, takže není konkurenceschopné), dovozní kvóty, další překážky (např. přísné technické a hygienické požadavky). Pokud je NX vskutku kladný, dochází v režimu pružného kursu tlaku na zhodnocování měny, zhodnocení měny NX opět snižuje. V režimu pevného kursu vede kladný NX k intervenci CB: nakupuje zahraniční měnu a prodává domácí měnu. Děje-li se tak dlouhodobě, roste v tuzemsku cenová hladina, tedy domácí měna při pevném kurzu reálně zhodnocuje a NX klesá. Tak jako tak obchodní ochranářství zdražuje statky a omezuje přebytek spotřebitele. Obchodní ochranářství je výhodné pro producenty.

55 Zahraniční dluh Zahraniční dluh = souhrn závazků všech domácích subjektů vůči zahraničním subjektům Čistý zahraniční dluh = souhrn závazků všech domácích subjektů vůči zahraničním subjektům po odečtení pohledávek domácích subjektů vůči zahraničním subjektům Zahraniční dluh státu/vlády = souhrn závazků státy/vlády vůči zahraničním subjektům. Pokud je zahraniční dluh vysoký, existuje tlak na znehodnocování domácí měny Znehodnocení měny obecně zhoršuje schopnost dluh splácet. Př.: půjčím si EUR při kurzu 1EUR = 30 Kč. Půjčená EUR proměním na koruny. Pokud před splatností půjčky kurz znehodnotí např. na 1EUR = 40 Kč, potřebuji více korun, abych dluh mohl splatit. Dané množství Kč nemusím mít. Příklady v současnosti: Island, Maďarsko, Lotyšsko. Dané země (subjekty těchto zemí) si vysoce půjčovaly v zahraničí, to vedlo k tlaku na znehodnocení. Pokud k znehodnocení došlo, nebyly schopny subjekty, které si v minulosti půjčili, půjčku splácet.