Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

Prezentace na téma: "Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/"— Transkript prezentace:

1 Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448
Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/ CZ.1.07/1.5.00/

2 Základní právní úpravy majetkoprávních vztahů Ročník
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu ICT-SZ1_18 Právo věcné Název školy Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy, Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Autor Mgr. Milena Luxíková Tématický celek Základní právní úpravy majetkoprávních vztahů Ročník 1. ročník SOŠ - nástavbové studium Datum tvorby Leden 2013 Anotace Prezentace s výkladem, interaktivní odkazy Metodický pokyn Učební materiál pro objasnění práva věcného + příklady z praxe Pokud není uvedeno jinak, uvedený materiál je z vlastních zdrojů autora CZ.1.07/1.5.00/ Zpět

3 Právo věcné závazkové

4 Právo věcné Věcná práva jsou charakterizována vztahem osoby k věci.
Jedná se o přímé, nezprostředkované právní panství . Postavení oprávněné osoby vylučuje kohokoliv jiného z právního působení na věc jím ovládanou, v případě porušení tohoto práva má právní nárok na ochranu před takovým jednáním. Příklad: Kupující, který se stal vlastníkem domu, k němu nabyl věcné právo. Všechny ostatní osoby (včetně prodávajícího) musí respektovat jeho práva - nesmí mu věc např. poškodit, zničit či ukrást.

5 věcná práva právo vlastnické držba věcná práva k cizí věci práva
evidovaná v KN věcné břemeno zástavní právo předkupní právo práva neevidovaná v KN ostatní práva k cizí věci

6 Věcné právo vymezuje Občanský zákoník
Vlastnické právo – právo věc užívat, s věcí disponovat a věc držet (společné jmění manželů) Držba – faktické ovládání určité věci, pokud s ní držitel nakládá jako s vlastní držitelem může být vlastník nebo jiná osoba, pokud se chová jako vlastník ( držet lze movité i nemovité věci, práva) oprávněná - držitel věří, že mu věc opravdu patří. Musí věc vrátit vlastníkovi. Má nárok na plody a užitek. Má nárok na náhradu nákladů spojených s užíváním, údržbou apod. neoprávněná – držitel ví, že věc není jeho (zloděj). Musí věc vrátit, vlastníkovi. Nemá nárok na plody a užitek. Může požadovat náhradu nutných nákladů a zhodnocení. Musí uhradit vzniklou škodu.

7 nad věcí, která oprávněnému nepatří. Omezují vlastníka.
Věcná práva k cizí věci - jsou pouze určitá oprávnění, částečné právní panství nad věcí, která oprávněnému nepatří. Omezují vlastníka. Často mívají zajišťovací charakter vůči pohledávce. Dělení věcných břemen Podle oprávnění k vlastnictví - k určité nemovitosti, změna vlastníka nemá vliv na trvání věcného břemene k osobě - konkrétní osoba má právo k cizí věci, právo končí smrtí osoby Podle druhu povinností něco strpět – např. chůzi či jízdu po vlastním pozemku, strpět čerpání vody ze studny něco konat – např. poskytnout doživotní bydlení, dávat každoročně původnímu vlastníkovi část úrody ze zahrady se něčeho zdržet – např. stavět plot jen do určité výše, nevysazovat stromy na části pozemku Podle úplaty úplatná věcná břemena bezúplatná věcná břemena

8 Pro věcná práva je typická jejich publicita, tedy veřejnost
Zástavní právo - slouží k zajištění pohledávky pro případ, že nebude dlužníkem včas a řádně splněna. Zástava, může být jak věc movitá nebo nemovitá, tak i jiná pohledávka nebo právo apod. Předkupní právo - je právo oprávněné osoby požadovat,aby při byla věc nejprve nabídnuta ke koupi této osobě. Pro věcná práva je typická jejich publicita, tedy veřejnost (existenci těchto práv je možno ověřit ve veřejných seznamech - např. v katastru nemovitostí, rejstříku zástav atd.

9 Seznam literatury a pramenů
Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. CZ.1.07/1.5.00/ Zpět

10 Použité obrázky CZ.1.07/1.5.00/ Zpět

11

12 Závazek označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou (či více) osob pouze v rámci tohoto vztahu. Věřitel je tím, kdo má právo od dlužníka požadovat, aby pro něj (či pro jiného) např. něco vykonal nebo mu něco dal. Naopak dlužník je k tomuto povinen pouze vůči věřiteli - nikoli vůči jiným osobám. Závazky vznikají nejčastěji smlouvou. Příklad: Prodávající (dlužník) se zavázal k tomu, že kupujícímu (věřiteli) prodá dům. Kupující se na oplátku zavázal k tomu, že prodávajícímu zaplatí sjednanou kupní cenu (v tomto vztahu má naopak postavení dlužníka on) Věřitel může plnění vymáhat pouze po dlužníkovi.