NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov

Prezentace na téma: "NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov"— Transkript prezentace:

1 NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov
AUTOR: Marcela Schmiedhamerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_18_Vlastivěda 4.ročník TEMA: Středověká města. ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.4.00/

2 Anotace: Prezentace je určena k seznámení žáků s učivem o středověkých městech, jakým způsobem byla města ve středověku zakládána, jak lidé ve středověkých městech žili, jak se lišily jednotlivé vrstvy obyvatel podle majetku, jaká byla hygiena středověkých měst.

3 Jak to vypadalo v městských domech?
Středověká města Zakládání měst Většina našich dnešních měst byla založena za vlády Přemyslovců. Města byla zakládána na místech řemeslnických osad, v podhradí nebo na křižovatkách obchodních cest. Nejbohatší měšťané si vybudovali honosné domy ve středu města na náměstí s tržištěm a městským kostelem. Dále od náměstí byly domy chudší a prostší. Jak to vypadalo v městských domech? V přízemí městského domu byl průjezd vedoucí na dvůr. Vedle něj měl řemeslník dílnu, kde zhotovoval své výrobky a prodával zákazníkům. Nábytku bylo málo a nebyl příliš pohodlný- stoly, lavice, postele většinou široké, aby na nich mohlo spát více osob. Nákladnější kusy nábytku byly truhlice, do kterých se ukládaly šaty, nádobí, peníze a šperky. Vařilo se na otevřeném ohni.

4 Měšťané Na ulicích měst
Nejbohatší obyvatele města byli patriciové, kteří bohatli z obchodu, výnosných řemesel a těžby stříbra. Měli vliv na správu města. Další skupina měšťanů byli řemeslníci a obchodníci – ve městě vlastnili dům a měli právo provozovat řemeslo a obchod. Ve městě žili také ti, kteří neměli žádný majetek - městská chudina, sloužili u bohatých měšťanů, byli pomocníky v řemeslných dílnách. Nejhůře na tom byli tuláci, žebráci a mrzáci, kteří byli odkázáni na žebrotu a soucit ostatních. Na ulicích měst Na ulicích města se každý týden konaly městské trhy a dvakrát do roka byly pořádány velké trhy- jarmarky. Na tržišti prodávali své výrobky domácí řemeslníci, nebo zboží přiváželi kupci ze vzdálenějších měst. Na tržiště přicházeli i vesničané, aby zde prodali svou úrodu a domácí zvířata. Velký zájem vzbuzovali kupci z ciziny, kteří přiváželi vzácné sukno, hedvábí, koření, mořské ryby a sůl. Na ulicích bylo často vidět hromady hnoje i odpadky vyhazované z domu. Nečistota a špatná hygiena ve městech byla příčinou mnoha nemocí, které lidé ještě neuměli léčit

5 Městská řemesla Městské lázně
Hlavním zaměstnáním měšťanů se stala řemesla. Nejpočetnější mezi řemeslníky byli ti, kteří vyráběli věci každodenní potřeby- pekaři, řezníci, mlynáři a pivovarníci. Dále řemeslníci, kteří zhotovovali oblečení a obuv- tkalci, soukeníci, krejčí a ševci. Ve městech bylo stále co stavět, proto bylo hodně tesařů, zedníků a pokrývačů. Železo se zpracovávalo v kovárnách a dalších řemeslných dílnách, kde pracovali kováři, mečíři, helmíři. Městské lázně Městské lázně byly pro měšťany jediným místem, kde mohli pečovat o svou tělesnou čistotu, ve svých domech neměli vybavení na důkladné mytí. Ke koupelím se užívaly velké dřevěné kádě, na peci se ohřívaly velké kameny a když se rozpálily, polévaly se studenou vodou – vzniklá pára vytvořila lázeň podobnou dnešní sauně.

6 Použité zdroje: /citace 2012-10-7 /
Obrázky byly vytvořeny v otevřené galerii Microsoft Office. Text je vytvořen autorem materiálu.