Ekonomie 2 bakaláři; B_EK_2 Deváté cvičení Makroekonomická rovnováha

Prezentace na téma: "Ekonomie 2 bakaláři; B_EK_2 Deváté cvičení Makroekonomická rovnováha"— Transkript prezentace:

1 Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz 2016
Ekonomie 2 bakaláři; B_EK_2 Deváté cvičení Makroekonomická rovnováha. Model AD - AS Jiří Mihola 2016

2 Zkouškové okruhy a témata přednášek předmětu B_EK_2
Trh výrobních faktorů (H+V+W kap ) Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost (H+V+W kap. 8.5, Wawrosz a kol. kap. 6.1 až 6.3.1, 6.4 až 6.6) Phillipsova křivka, kapitálový trh (Wawrosz a kol. kap až , H+V+V kap. 9) Spotřební, investiční a vládní výdaje (Wawrosz a kol. kap. 7.1 až 7.4) Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance, devizový kurz (Wawrosz a kol. kap. 7.5., 11.1, , ) Veřejné statky, externality a další důvody stáních zásahů (H+V+W , kap. 11). Makroekonomická rovnováha Model s linií 45° (Wawrosz a kol. kap. 8.1 až 8.6) Makroekonomická rovnováha AD-AS (Wawrosz a kol. kap. 9.1 až 9.6) Krátkodobé kolísání ekonomiky, monetární politika (Wawrosz a kol. kap až 10.3, 10.5 až 10.8, 14.1 až 14.3) Fiskální politika (Wawrosz a kol. kap. 15) Protekcionismus, ekonomická integrace, společná měna (Wawrosz a kol. kap. 17 a 18). Opakování, rezerva.

3 K čemu se používají makroekonomické modely v makroekonomii?

4 K výzkumu, výuce a k experimentům

5 Proč je výhodné aby se národní ekonomika nacházela v makroekonomické rovnováze?

6 Pokud ekonomika není v makroekonomické rovnováze, způsobuje to tyto problémy:
produkuje-li celkově ekonomika méně, než kolik jednotlivé subjekty celkově chtějí (a mohou) koupit, vede to, dříve nebo později, k inflaci produkuje-li celkově ekonomika více, než kolik jednotlivé subjekty celkově chtějí (a mohou) koupit, vede to, dříve nebo později, k poklesu HDP a růstu nezaměstnanosti

7 Co je podstatou modelu AD - AS?

8 Model AD - AS je nejkomplexnější makroekonomický model využívaný v neokeynesovské ekonomii k určení podmínek rovnovážných úrovní produktu Y a cenové hladiny P0, a to střetnutím agregátní poptávky (graficky vyjádřené křivkou AD) a agregátní nabídky (graficky vyjádřené křivkou AS).

9 5) Makroekonomická rovnováha (model AD – AS)
Charakteristika modelu AD -AS Předpoklad: cenová hladina je pohyblivá, tj. není fixní • Model pracuje s potenciálním produktem Y*…maximálním množstvím statků, které lze vyprodukovat. Yp = Y - Y* … produkční mezera (GAP) • Model zkoumá: - souhrnné (agregátní) poptávané množství při různých úrovních cenové hladiny P – tj. křivku agregátní poptávky AD - souhrnné (agregátní) nabízené množství tj. kolik firmy budou produkovat při různých úrovních P – tj. křivku agregátní nabídky AS

10 Co vyjadřuje křivka AD?

11 Agregátní poptávka (AD)
Na svislé ose je P (nezávislá proměnná), na vodorovné ose je Y (závislá proměnná). Křivka AD v tomto modelu zobrazuje rovnováhu na trhu statků (produkt Y se rovná celkové poptávce), trhu peněz (nabídka a poptávka po penězích se rovná) a eventuálně zahraničním trhu (pokud jej zahrneme), pro zahraniční trh platí NX = - NFI. Název agregátní poptávka a symbol AD je nepřesný – správnější název by byl křivka rovnováhy trhu statků, trhu peněz (a zahraničním trhu), avšak název je dlouhý a křivka vypadá jako křivka poptávky, proto se značí AD. Zjednodušeně lze říci, že křivka AD zobrazuje kolik se v ekonomice poptává statků (tj. jaký Y) při různých cenových hladinách (P).

12 Křivka AD Křivka AD mj. zobrazuje rovnováhu na trhu statků, tedy situaci, kdy Y = AD (tj. kolik subjekty poptávají a firmy produkují). Platí: Čím je nižší cenová hladina (P), tím vyšší je rovnovážná úroveň výstupu (Y). AD ovšem neřeší otázku jak se dlouhodobě produkuje, dlouhodobě firmy nebudou ochotny produkovat jakékoliv množství statků – kolik statků budou ochotny firmy při různých cenových hladinách produkovat řeší křivka AS.

13 Proč je křivka AD klesající?

14 AD je klesající Pigoův efekt bohatství: pokles P zvyšuje kupní sílu peněz, lidé si mohou více koupit, avšak pokud P klesá trvale mohou lidé neustále nákupy odkládat, pokles P znevýhodňuje dlužníky – půjčili si při původní P, vrací při nové (nižší P), reálně musí vrátit více. Keynesův efekt úrokových měr: pokles P vede k posunu M/P a nižší rovnovážné úrokové míře (i) na trhu peněz, tato nižší i zvyšuje I. V otevřené ekonomice Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: nižší i vede k odlivu kapitálu, znehodnocení domácí měny a růstu X a NX.

15 Příklad – určete správnou odpověď
Křivka agregátní poptávky AD je: Rostoucí přímka , Přímka rovnoběžná s osou Y , Přímka rovnoběžná s osou X , Klesající křivka. Vše je správně . Správně může být a) až c)

16 Příklad – určete správnou odpověď
Křivka agregátní poptávky AD je: Rostoucí přímka , Přímka rovnoběžná s osou Y , Přímka rovnoběžná s osou X , Klesající křivka. Vše je správně . Správně může být a) až c)

17 Co vyjadřuje křivka AS?

18 Agregátní nabídka (AS)
Množství produkce je určeno VF, respektive nabídkou a poptávkou po VF a jejich produktivitou. Při vyrovnané nabídce a poptávce po VF je vyprodukováno určité množství statků. Můžeme zkoumat, co se na trhu VF děje, když se změní cenová hladina. Danou závislost vyjadřuje křivka AS. Jako příklad trhu VF rozebereme trh práce. Důvod? množství ostatních VF budeme považovat za fixní (tj. v krátkém období velmi reálné), bez práce není možná produkce: kapitálový statek ani půda sami o sobě nic nevyprodukují, pokud se mění množství nebo kvalita kapitálových statků, půdy, technologie apod., odráží se to ve změně produktivity práce, což se odráží v posunu agregátní křivky poptávky po práci – při vyšší produktivitě firmy poptávají více práce, křivka DL se posouvá vpravo nahoru, nižší produktivita má opačný efekt.

19 Nakreslete trh práce?

20 Rovnováha na trhu práce
w0/P0 L0 DL SL L w/P

21 Co vyjadřuje rovnováha na trhu práce?

22 Rovnováha na trhu práce
Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, kde se křivka (agregované) nabídky práce (SL) protíná s křivkou (agregované) poptávky po práci (DL). V tomto bodě jsou všichni spokojeni. Nerovnováha: DL < SL : pracovat je ochotno více osob, než kolik firmy poptávají. Ti, co chtějí pracovat, jsou ochotni pracovat i za nižší mzdu. Pokles mezd (mzdy jsou rozhodující složkou nákladů firmy a z mezd firmy tvoří ceny) vede k poklesu P, reálná mzda klesá a firmy zvyšují poptávku po L. DL > SL : firmy poptávají více osob, než kolik je ochotno pracovat. Firmy zvyšují mzdy. Růst nominálních mezd vede (alespoň krátkodobě) k růstu reálných mezd (krátkodobě se růst mezd neodrazí v růstu P), při vyšších w/P je ochotno pracovat více osob.

23 Příklad – určete správnou odpověď
Základním vztahem v mechanizmu Pigouova efektu je: Pokles úrokové míry vede k poklesu investic , Pokles cenové hladiny vede k růstu spotřeby. Růst úrokové míry vede k růstu investic . Pokles cenové hladiny vede k růstu poptávky po penězích . Žádná z odpovědí a) až d) není správná .

24 Příklad – určete správnou odpověď
Základním vztahem v mechanizmu Pigouova efektu je: Pokles úrokové míry vede k poklesu investic , Pokles cenové hladiny vede k růstu spotřeby. Růst úrokové míry vede k růstu investic . Pokles cenové hladiny vede k růstu poptávky po penězích . Žádná z odpovědí a) až d) není správná .

25 Odvoďte křivku AS?

26 Odvození AS Křivka agregátní nabídky (AS) zobrazuje úroveň produkce při různých hodnotách P. AS je opět nepřesný název – správně křivka rovnováhy trhu práce a velikosti produkce při různých úrovních P (opět je to dlouhé a tvar křivky připomíná křivku nabídky). AS vychází z rovnováhy na trhu práce: zkoumáme jaká bude poptávka po práci a jaká bude nabídka práce, pokud se mění cenová hladina a jaké bude rovnovážné množství práce při různých cenových hladinách. Pak můžeme pomocí produkční funkci odvodit, jaký produkt toto rovnovážné množství práce vyprodukuje a jak se tento rovnovážný produkt změní, pokud se cenová hladina změní.

27 Odvození AS Na tvar křivky AS neexistují jednotné názory.
Možné přístupy: - klasická ekonomie: svislá AS - keynesiánská extrémní verze: vodorovná AS - keynesiánská základní verze: rostoucí AS, zdůvodněna mzdovými strnulostmi - neoklasická syntéza (hlavní soudobý proud): AS v krátkém období je rostoucí, v dlouhém svislá na úrovni Y*, této syntéze de facto odpovídá moderní přístup, který je v prezentaci též obsažen. Neoklasická syntéza se neshoduje na příčinách, proč je AS (alespoň v krátkém období) rostoucí, je několik zdůvodnění. V každém případě AS odvozuje z trhu práce a z křivek agregátní nabídky práce (SL) a agregátní poptávky po práci (DL)

28 model AD – AS; tvar křivky AS
P LRAS krátké období klasická ekonomie dlouhé období SRAS Y

29 model AD – AS; tvar křivky AS
P LRAS krátké období klasická ekonomie dlouhé období SRAS SRAS krátké období Keynesiánská ekonomie Y

30 model AD – AS; klasická ekonomie
Krátkodobá křivka AS je svislá. Předpokládá se, že trh práce je vždy v rovnováze. Pokud firmy zvyšují výstup, zaměstnají více osob a musí zvýšit mzdy, to vede k vyšším nákladům a růstu cen výstupů. (Obdobně monetaristická teorie) Obě teorie zdůrazňují, že firmy nemají důvod měnit úroveň produkce –rostou ceny výstupů i vstupů což nevede k vyšším ziskům. Pokud firmy nemění velikost své produkce, nedochází ani k růstu HDP.

31 model AD – AS; neoklasiká syntéza
V dlouhém období je křivka AS vertikální – Změny cenové hladiny nemají v dlouhém období na křivku AS vliv – mění se všechny ceny (jak vstupů, tak výstupů), tudíž firmy nerealizují vyšší ani nižší zisky a nemají důvod měnit produkci. V krátkém období je křivka AS rostoucí – růst cenové hladiny vede k růstu výstupu. Změny cenové hladiny v krátkém období vedou k růstu produkce, křivka agregátní nabídky je tedy v krátkém období rostoucí.

32 model AD – AS; důvody rostoucí AS
teorie strnulých mezd: mzdy jsou zpravidla uzavírány na delší dobu, o změně mezd je nutno vyjednávat, změna je nákladná. Pokles cen při neměnících se mzdách vede k menším firemním ziskům. Firmy pak omezují zaměstnanost i produkci, čímž dojde k poklesu výstupu. (kenyesiánské) teorie strnulých cen: v krátkém období jsou ceny výstupů firem strnulé. Změna cen je nákladná, řada kontraktů se uzavírá na delší dobu. Pevnost cen na delší dobu přináší jistotu zákazníkům i firmám, lze plánovat s větší jistotou. Na tuto rostoucí poptávku reagují firmy rozšiřováním produkce. Rozšiřování produkce znamená růst výstupu. (neokyenesiánské) teorie mylného chápání: krátkodobě domácnosti/vlastníci VF i firmy nevnímají růst cen. Mohou si proto myslet, že rostou pouze ceny jejich VF (zejména práce) a jsou proto ochotni nabízet více VF. Větší nabídka VF vede k růstu výstupu. (monetaristické a škola racionálních očekávání)

33 model AD – AS; agregátní nabídka
w/P L DL P SL SRAS w/P1 P0 w/P0 P1 L1 Y1 Y0 Y L0 Y PF Y0 w = const. nominální mzdy se nemění Y1 L1 L0 L

34 model AD – AS; agregátní nabídka
w/P L P Y Y L

35 model AD – AS; agregátní nabídka
w/P L P A P0 Y0 Y Y L

36 model AD – AS; agregátní nabídka
w/P L P A P0 w/P0 Y0 Y L0 Y Y0 L0 L

37 model AD – AS; agregátní nabídka
w/P L DL P SL A P0 w/P0 Y0 Y L0 Y PF Y0 L0 L

38 model AD – AS; agregátní nabídka
w/P L DL P SL A P0 w/P0 P1 Y0 Y L0 Y PF Y0 L0 L

39 model AD – AS; agregátní nabídka
w/P L DL P SL w/P1 A P0 w/P0 P1 L1 Y0 Y L0 Y PF Y0 w = const. nominální mzdy se nemění Y1 L1 L0 L

40 model AD – AS; agregátní nabídka
w/P L DL P SL w/P0 A P0 w/P1 P1 L1 Y1 Y0 Y L0 Y PF Y0 w = const. nominální mzdy se nemění Y1 L1 L0 L

41 model AD – AS; agregátní nabídka
w/P L DL P SL AS A P0 w/P0 P1 w/P1 L1 Y1 Y0 Y L0 Y PF Y0 w = const. nominální mzdy se nemění Y1 L1 L0 L

42 Příklad – určete správnou odpověď
Křivka agregátní nabídky AS je: Rostoucí přímka, Přímka rovnoběžná s osou Y, Přímka rovnoběžná s osou X, Klesající křivka . Vše je správně . Správně může být a) až c).

43 Příklad – určete správnou odpověď
Křivka agregátní nabídky AS je: Rostoucí přímka, Přímka rovnoběžná s osou Y, Přímka rovnoběžná s osou X, Klesající křivka . Vše je správně . Správně může být a) až c).

44 Příklad – určete správnou odpověď
Keynesiánská krátkodobá křivka agregátní nabídky je: Rostoucí přímka , Přímka rovnoběžná s osou Y , Přímka rovnoběžná s osou X, Klesající křivka . Vše je správně . Správně může být a) až c) .

45 Příklad – určete správnou odpověď
Keynesiánská krátkodobá křivka agregátní nabídky je: Rostoucí přímka , Přímka rovnoběžná s osou Y , Přímka rovnoběžná s osou X, Klesající křivka . Vše je správně . Správně může být a) až c) .

46 Jak se projeví v modelu AD – AS fiskální a monetární expanze?

47 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS I
Fiskální a monetární expanse posouvá AD doprava nahoru. Při rostoucí AS, dochází v případě expanze k růstu rovnovážné hodnoty Y i P. Růst P se alespoň krátkodobě neprojevuje ve změně w (mzdy se krátkodobě nemění), přičemž zaměstnanci na pokles reálné mzdy w/P nereagují omezením své nabídky práce (např. proto, že něco vydělat musí). Naopak firmy díky tomu, že reálná mzda klesá, jsou ochotni zaměstnávat větší množství osob a tím více vyrábět.

48 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS II
Krátkodobě je tedy fiskální i monetární politika účinná. Nová rovnovážná úroveň výstupu (bod, kde se protínají AS a posunutá AD) je vyšší než původní úroveň výstupu (průsečík AS a původní AD).

49 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS III
Pokud je ekonomika blízko Y*, tak při fiskální nebo monetární expanzi na růst P dříve nebo později zareagují w, které též začnou růst. Reálná mzda w/P potom roste, firmy začnou omezovat produkci, křivka AS se posouvá zpět doleva nahoru, ekonomika se vrací na původní úroveň Y. Pozn: fiskální či monetární restrikce opačně: w se nemění, P roste, w/P tedy roste – zaměstnanci však na růst w/P nereagují vyšší nabídkou L. Firmy na růst w/P reagují poklesem produkce. Dříve nebo později by měly mzdy začít klesat, takže w/P by se měla vrátit na svou původní úroveň a firmy by měly začít rozšiřovat produkci.

50 P AD1 AD2 AS Y Y*

51 Jak se projeví v modelu AD – AS pozitivní a negativní poptávkové šoky?

52 Posuny AD P AD1 AD2 AS Y Y*

53 model AD – AS; posuny křivky AS
doleva nahoru (tj. severozápadně): negativní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu HDP a poklesem cenové hladiny. doprava dolů (tj. jihovýchodně): pozitivní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu a růstem cenové hladiny.

54 Pozitivní a negativní poptávkový šok
model AD - AS Pozitivní a negativní poptávkový šok P Y Y* P0 AS P1 Y1 AD1 AD0 P Y Y* P0 AS P1 Y1 AD1 AD0 pozitivní šok negativní šok

55 Negativní a pozitivní nabídkový šok
model AD - AS Negativní a pozitivní nabídkový šok P Y Y* P0 AS0 P1 Y1 AS1 AD P Y Y* P0 AS0 P1 Y1 AS1 AD negativní šok pozitivní šok

56 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS IV- Neoklasická syntéza

57 Co vyjadřuje rovnováha v modelu AD-AS?

58 Rovnováha AD a AS Graficky: kde se protíná AD a AS
V daném bodě je v rovnováze - trh statků, trh peněz, zahraniční trh (pokud s ním uvažujeme), tyto trhy reprezentuje křivka AD - trh výrobních faktorů (trh práce), tento trh je reprezentován křivkou AS Ještě jinak: v bodě rovnováhy je v rovnováze agregované poptávané množství (to, co chtějí lidé/ekonomické subjekty) a agregované nabízené množství (to, co produkují firmy). Nehrozí tedy inflace (hrozila-by pokud AD by bylo větší jak AS) ani nezaměstnanost (hrozila by, pokud by AS byla větší než AD). Závěr: makrorovnováha je možná, všechny makro trhy mohou být v rovnováze. V praxi: protože se vnější svět mění, AS nebo AD se neustále posouvají, ekonomika proto k rovnovážnému bodu směřuje, aniž by jej dosáhla.

59 Zobrazte model AD - AS pomocí křivky AD P = 10 + 5
Zobrazte model AD - AS pomocí křivky AD P = Y a křivky AS P = Y Vypočítejte rovnovážný produkt a rovnovážnou cenovou hladinu.

60 Nabídková křivka P = 14 + 5.Y Poptávková křivka p = 50 - 4.Y

61 Nabídková křivka P = 14 + 5.Y Poptávková křivka P = 50 - 4.Y

62 Nabídková křivka P = 14 + 5.Q´ Poptávková křivka P = 50 - 4.Q´
P = P Y= Y 5.Y+ 4.Y= 50 – 14 9.Y= 36 Y = 36/9 = 4 P = = 34

63 Nabídková křivka P = 14 + 5.Y Poptávková křivka P = 50 - 4.Y

64 Posuny AS Růst produktivity práce: AS doleva dolů – firmy díky vyšší produktivitě práce mohou vyprodukovat více statků a prodávat je za nižší ceny. Na trhu dílčích statků se posouvá křivka nabídky doleva dolů, roste produkce firem (Q´) a klesají jejich ceny. Na agregátní úrovni roste HDP (Y) a klesá cenová hladina. Inovace všeho druhu: stejné jako u produktivity práce, firmy díky inovacím mohou produkovat více statků za nižší ceny. Inovace znamenají růst produktivity práce. Zvýšení množství VF: větší počet jednotek VF více vyprodukuje (pozor ale mezní produkt, respektive výnosy z rozsahu jsou klesající). Větší počet jednotek VF vede k poklesu cen VF, takže firmy mohou produkovat levněji. Na agregátní úrovni tedy roste Y a klesá P, AD se posouvá doprava dolů.

65 Posuny AS P AS0 AD AS1 Y Y*

66 Posuny AS P AS1 AD AS0 Y Y*

67 Posuny AS – negativní nabídkový šok
Negativní nabídkový šok: na dílčích trzích v důsledku poklesu množství vstupů nebo růstu jejich cen, firmy produkují méně, na dílčím trhu Q´ klesá. Vstupy jsou vzácné/drahé, takže firmy musí zvyšovat ceny. Na agregátní úrovni klesá HDP (Y) a roste cenová hladina (P).

68 Příklad – určete správnou odpověď
V modelu AD-AS je rovnováha v bodě: průsečíku křivek AD-AS, průsečíku křivek IS-LM , průsečíku křivek IS-BP , průsečíku křivek LM-BP , průsečíku nabídky a poptávky , s minimální inflací .

69 Příklad – určete správnou odpověď
V modelu AD-AS je rovnováha v bodě: průsečíku křivek AD-AS, průsečíku křivek IS-LM , průsečíku křivek IS-BP , průsečíku křivek LM-BP , průsečíku nabídky a poptávky , s minimální inflací .

70 Příklad – určete správnou odpověď
Nejkomplexnější národohospodářský model je: Mundell-Flemingův , IS-LM-BP , IS-LM , AD-AS, důchod-výdaje s linií 45° . Keynesiánský důchod spotřeby .

71 Příklad – určete správnou odpověď
Nejkomplexnější národohospodářský model je: Mundell-Flemingův , IS-LM-BP , IS-LM , AD-AS, důchod-výdaje s linií 45°. Keynesiánský důchod spotřeby .

72 Příklad – určete správnou odpověď
Pigouv efekt říká: Pokles cen spotřebu neovlivní . Na rostoucí spotřebu firmy reagují zvýšením cen . Pokles cen vede k poklesu spotřeby . Pokles cen umožňuje rostoucí spotřebu.

73 Příklad – určete správnou odpověď
Piguov efekt říká: Pokles cen spotřebu neovlivní . Na rostoucí spotřebu firmy reagují zvýšením cen . Pokles cen vede k poklesu spotřeby . Pokles cen umožňuje rostoucí spotřebu.

74 Příklad – určete správnou odpověď
Poptávkový šok se projevuje: Posunem nabídkové křivky nahoru vlevo . Posunem poptávkové křivky. Posunem křivky IS severo-západně . Strnulostí obchodníků s klenoty. Jen jako reakce na šok nabídkový.

75 Příklad – určete správnou odpověď
Poptávkový šok se projevuje: Posunem nabídkové křivky nahoru vlevo . Posunem poptávkové křivky. Posunem křivky IS severo-západně . Strnulostí obchodníků s klenoty . Jen jako reakce na šok nabídkový .

76 Příklad – určete správnou odpověď
Nabídkový šok se projevuje: Posunem nabídkové křivky. Posunem poptávkové křivky . Posunem křivky MP jihozápadně . Vždy po zásahu vlády . Změnou sklonu křivky AD . Změnou sklonu křivky AS .

77 Příklad – určete správnou odpověď
Nabídkový šok se projevuje: Posunem nabídkové křivky. Posunem poptávkové křivky . Posunem křivky MP jihozápadně . Vždy po zásahu vlády . Změnou sklonu křivky AD . Změnou sklonu křivky AS .

78 Je lépe rozsvítit malou svíčku, než proklínat temnoty. Konfucius
Děkuji za pozornost.