Sovětský Svaz (celým názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkráceně SSSR) Vlajka Znak Oficiálně usiloval o nastolení komunismu v Marxově a.

Prezentace na téma: "Sovětský Svaz (celým názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkráceně SSSR) Vlajka Znak Oficiálně usiloval o nastolení komunismu v Marxově a."— Transkript prezentace:

1 Sovětský Svaz (celým názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkráceně SSSR)
Vlajka Znak Oficiálně usiloval o nastolení komunismu v Marxově a Leninově podání, a to jak na domácí, tak i na světové půdě; ve skutečnosti však byl již od začátku SSSR vytvořen jako centralistický oligarchický stát s rozsáhlou represivní složkou. Sovětský svaz byl federací Sovětských socialistických republik (SSR). První z nich byly založeny krátce po roce Formálně byly autonomní, ale ovládány centrální komunistickou stranou (KSSS). Co se týče způsobu vlády, jednalo se po celou dobu jeho existence o totalitní stát. V Leninově a Stalinově éře zmizely miliony lidí na Sibiři v sovětské verzi koncentračních táborů - gulazích. Tato skutečnost byla před světem a vlastními občany úspěšně zakrývána propagandou a tajnou policií.

2 Hlavní představitelé 1917–1924: Vladimir Iljič Lenin
1924–1953: Josif Vissarionovič Stalin 1964–1982: Leonid Iljič Brežněv

3 Vznik SSSR Po říjnové revoluci roku 1917 se ocitlo carské Rusko v chaosu. Zatímco existovala již prozatímní vláda se snahou uspořádat demokratické volby, v Petrohradu bolševici ustanovili okamžitě první sovět a po návratu Lenina z exilu začali postupně provádět reformy a získávat stále více moci. Na podzim rudá vláda anulovala dluhy Ruska, půda byla socializována a zaveden byl státní monopol. Jako obrannou složku zřídili komunisté Rudou armádu. Rovněž dalšími dekrety byla zajištěna odluka církve od státu. V lednu 1918 byla vyhlášena Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR). 3. března téhož roku podepsali v Brest-Litevsku zástupci Ruska separátní mírovou smlouvu (Brestlitevský mír) ukončující První světovou válku. V jejím důsledku Rusko přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii. Krátce poté ovšem země upadla do občanské války, proti komunistům povstalo mnoho jejich odpůrců. Ti však byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být pro bolševiky silným protivníkem. Rudá armáda i přes několik intervencí vojsk Dohody dokázala během několika let odpor potlačit a ustanovit sovětskou moc na celém území země, včetně Dálného východu, Zakavkazska a Ukrajiny s Běloruskem. Na západě však přišla v důsledku Rusko-polské války o západní části Běloruska a Ukrajiny. Na mezinárodní scéně došlo také ke změně; po izolacionismu, který vyvolaly spory ohledně neuznání starých ruských dluhů navázala RSFSR postupně diplomatické vztahy s Německem, Francií a Velkou Británií. 30. prosince 1922 došlo ke spojení RSFSR, Ukrajinské SSR, Běloruské SSR a Zakavkazské SSR. Vznikl tak Sovětský svaz.

4 Zánik Sovětského svazu
Sovětský svaz soupeřil s USA v kosmickém výzkumu V tomto boji byl ovšem SSSR ekonomicky postupně vyčerpáván. Hospodářský růst nedosáhl takových čísel, jako tomu bylo v USA. Vrchol pak nastal hlavně v 80. letech, kdy politikou cíleného zbrojení dokázal americký prezident Ronald Reagan donutit Sovětský svaz vynakládat na zbrojení až desítky procent HDP země. To se tedy následně projevilo ekonomickým poklesem a spolu s nedostatky socialistické centrálně plánované ekonomiky úpadkem. V této době zemi také zasáhla Černobylská havárie, která prokázala neschopnost a hlavně nepřipravenost klíčových míst a orgánů čelit události takového rozsahu, byť země jako samotná měla být oficiálně připravená stále i na jadernou válku. Generální tajemník KSSS Michail Gorbačov jako odpověď na narůstající množství problémů zahájil na konci 80. let program tzv. perestrojky a demokratizace. Stažena byla i vojska z Afghánistánu. Politika glasnosti vedla k změně témat, která se na veřejnosti probírala. Místo oficiálně podporovaného budování komunismu se začalo mluvit o omylech a přehmatech, a to jak dřívějších, tak i současných. Kredit sovětské vlády tak ještě klesl a nespokojenost se do jisté míry spolu s klesající hospodářskou výkonnosti zvýšila. Objevily se náboženské, národnostní i sociální nepokoje, které později přerostly do neřešitelných mezí. SSSR se proto na začátku 90. let rozpadl; nejprve se odtrhly pobaltské republiky, později se zbylých 12 republik přetransformovalo ve společenství nezávislých států. Oficiálně Sovětský svaz přestal existovat 31. prosince Za nástupnické státy se obvykle považuje jen zbylých 12 svazových republik. Pobaltské státy, tj. Litva, Lotyšsko a Estonsko, považují své nucené členství v SSSR za okupaci, a nejsou tudíž nástupnickými státy v plném slova smyslu. Podobně byla situace vnímána i v západních zemích.

5 KONEC :P (Aplaus)