Historická sociologie, FHS UK

Prezentace na téma: "Historická sociologie, FHS UK"— Transkript prezentace:

1 Historická sociologie, FHS UK
Sociální stratifikace/Stratifikační výzkum Sociální mobilita II. Dosahování statusu (a vzdělanostní nerovnosti) Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz poslední aktualizace 6/1/2016 (21/12/2012)

2 Modely dosahování statusu (SES) „status attainment“
→ „regresní“ přístup k sociální mobilitě aneb jaký je mechanismus v pozadí mezigenerační transmise (stratifikační proces)

3 V (attainment) přístupu k mobilitě jako stratifikační procesu
se zaměřujeme na celý stratifikační proces - mezigenerační mobilitu resp. stabilitu (reprodukci), tj. na vstupy (role zdrojů (v rodině/ mimo rodinu), kontextu: institucionální/ organizační vlivy) a (mezi)výstupy (dosažené vzdělání, SES, příjem, …) Pohled je optikou procesu (přímých a nepřímých vlivů): SES rodičů → Vzd → SES

4 V zásadě se zkoumá ve dvou tematických okruzích (1)
Výsledků ve vzdělávání, tj. vzdělanostních nerovností: především jako vzdělanostní tranzice (nejčasteji pomocí tzv. tranzitivního modelu [R. Mare]: logistická regrese (přechody mezi vzd. stupni, dnes i kvalitativní pohled skrze obory/školy) - pro dospělou populaci (nejčastěji jako komparace kohort: retrospekce nevyššího dosaženého vzdělání nebo vzdělanostních drah – ukončených stupňů) - pro děti/mládež školní výsledky - „testování“ schopností u dětí/mládeže na určitém stupni (mezinárodně viz výzkumy IEA např. TIMMS, PIRLS, PISA)

5 K vzdělanostním nerovnostem
Matějů, P., Straková, J., Veselý, A. (eds.) Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha. Sociologické nakladatelství. Simonová, N "Proměny v mezigeneračním přenosu dosaženého vzdělání v České republice v historické perspektivě." Sociologický časopis/Czech Sociological Review 45(2): (je na webu) Simonová, N Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti. Vývoj od počátku 20. stol. Praha: Sociologické nakladatelství.

6 V zásadě se zkoumá ve dvou tematických okruzích (2)
Model dosahování statusu propojující mezigenerační a vnitrogenerační mobilitu: SEM/path analysis ale dnes i regresní modely Specifika Attainment přístupu (oproti tradiční analýze mobilitních tabulek): longitudinální panelová data (příp. retrospektivní výpovědi), u „žákovské“ populace testování (gramotnosti, kognice, výkonu ve škole)

7 Základní model dosahování statusu Blau & Duncan 1967 (base model)

8 Baseline model: Blau-Duncanův základní model Status Attainment
ve skutečnosti jde o hypotézu o převaze univerzalizmu a meritokratických principů nad askripcí. tj. Liberální teorie industrializace (LTI) / modernizace → funkcionalistická koncepce Zdroj: [Matějů 2005]

9 USA

10 Základní stratifikační model v ČR
60. léta a současnost (2009) po roce 1989 (1993 a 2009) po roce 1989 v generaci dnešních třicátníků

11 Determinace zaměstnaneckého statusu mužů – synů respondentů, ČSSR 1967 (respondent = otec)
Poznámka: generace otců narozených v letech 1900–1930; generace synů 17–45 let; Československo Zdroj: [Šafář 1972: 298]

12 Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci mužů, kteří začali pracovat po roce 1946, ČSSR 1967 (respondent = syn) Poznámka: muži ve věku přibližně 17–39 let; Československo Zdroj: [Šafář 1972: 300]

13 Základní stratifikační model dosahování statusu (ČR, pouze muži, 18-86 let, ISSP 2009)
V ČR je mechanismus značně stabilní v čase (v porovnání s 60. lety).

14 Základní stratifikační model ČR komparace 1993 a 2009 muži a ženy ve věku 26-70 let
1993 (data SSVE) 2009 (data ISSP) otec vzd. 1.00 otec zam. vzdělání 0.81 0.80 1.zam. 0.89 0.51 sč.zam. 0.35 Rok 1993 Chi-Square=59.52, df=2, P-value= , RMSEA=0.084 Rok 2009 Chi-Square=0.12, df=2, P-value= , RMSEA=0.000 0.29 0.69 0.37 0.32 0.10 0.52 0.33 0.17 0.12 0.02 0.07 0.06 0.46 0.68

15 V předchozích datech nejsou zastoupeny nejmladší kohorty
Dosahování statusu v generaci „Husákových dětí“ ( ) výzkum Distinkce a hodnoty 2008

16 Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci mužů (30–34 let), ČR 2008
generace otců narozených v letech 1936–1958 (průměrný věk 60 let); generace synů 1974–1978 Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N =492 [Šafr a kol. 2012: kap. 2]

17 Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci žen (30–34 let), ČR 2008
generace otců narozených v letech 1939–1956 (průměrný věk 59 let); generace dcer 1974–1978 Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N = [Šafr a kol. 2012: kap. 2]

18 Extenze základního modelu stratifikačního procesu

19 Další extenze základního modelu
Sociálně psychologický model (wisconsinský model): vliv sociálního okolí, aspirace, mentální (kognitivní) schopnosti Efekty sociálního kapitálu rodiny Efekty kulturního kapitálu rodiny Nekognitivní složky osobnosti

20 Wisconsinský sociálně psychologický model [Sewell, Hauser 1972] (blokové schéma)
Zdroj: [Matějů 2005]

21 Wisconsinský sociálně psychologický model: Partie modelu definující latentní proměnnou „Vliv sociálně významného okolí“ Zdroj: [Matějů 2005]

22 2. Mezigenerační reprodukce statusového postavení

23 Efekty kulturního kapitálu rodiny na mobilitu/ dosažený status
Krátký exkurz (viz též presentaci Role kultury při utváření sociálních nerovností)

24 Vliv finančních a kulturních zdrojů rodiny na dosažené vzdělání [De Graaf 1986]

25 Extenze základního modelu: Efekt kulturního kapitálu rodiny
Zpět do analýzy dosahování statusu v generaci „Husákových dětí“ ( ) výzkum Distinkce a hodnoty 2008 Extenze základního modelu: Efekt kulturního kapitálu rodiny

26 Mezigenerační model dosahování statusu (ISEI), kohorta 30-34 let, ČR 2008
Zdroj: [Šafr 2012]

27 Kulturní reprodukce nerovností: role kulturních zdrojů a výchovného prostředí v rodině původu (na dosažený status) Socioekonomický status kohorty 30-letých: výzkum Distinkce a hodnoty 2008: Není ovlivněn sociálním kapitálem rodiny původu Distinktivní kulturní kapitál (vysoká kultura rodičů) a výchovné styly mají relativně slabý vliv Nejsilněji na transmisi statusu působí (v pol. 90 let), vedle statusu rodičů a jejich ekonomického kapitálu, rodičovský zájem/aktivita ve výchově (povzbuzování, aspirace), výkon dítěte na ZŠ a kognitivní kulturní kapitál (čtenářství) viz Šafr, J. a kol. Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností, Sociologické studie, Praha: SOU AV ČR. (v tisku) Čtenářská gramotnost dětí: vliv sociálního postavení rodiny a zprostředkujících mechanismů na čtenářství (děti ve 4. třídě, PIRLS 2001) Čtenářství rodičů a jejich výchovné aktivity má v porovnání s vlivem socioekonomického statusu a kulturního kapitálu na čtenářskou gramotnost dítěte výrazně slabší význam. Nepodařilo se prokázat, že by způsobem přenosu (školně) žádoucích aktivit a dovedností, byly rozdílné socializační praktiky rodičů, resp. sociálně podmíněná rozdílná míra kognitivního rozvíjení dítěte. Obecně u dětí převažuje nad vlivem kulturního kapitálu přímá nápodoba čtenářství rodičů.

28 Kulturní kapitál a SES ve dvou kohortách dle věku 14 let: a data z roku 2009 (ISSP) 0.32 0.20 vzdělání 0.73 0.58 1.00 rod_vzd 0.38 0.24 0.11 0.40 0.28 0.30 0.74 0.55 knihovna 0.71 0.77 0.15 0.08 sč.zam 0.36 0.45 0.72 0.66 0.30 0.22 0.03 0.11 0.47 0.52 1.00 rod_zam -0.07 0.07 1.zam. 0.50 0.53 (14 let): Chi-Square=2.36, df=4, P-value= , RMSEA=0.000 (14 let): Chi-Square=2.83, df=4, P-value= , RMSEA=0.000 Kulturní kapitál: velikost knihovny rodičů v dětství → kognitivní typ kulturního kapitálu

29 Shrnutí: Faktory ovlivňující mezigenerační sociální mobilitu před a po roce 1989
Základní stratifikační model pro roky 1993 a 2009 ukazuje: - celkově jsou hlavní kontury determinace socioekonomického statusu v čase relativně stabilní, - zjevně posilují faktory meritokratické → první zaměstnání je po roce 1989 silněji determinováno vzděláním, a to silněji determinuje současnou profesní pozici. Ale jde o kohortu dospívající na přelomu 1989. Klesá celková determinovanost profesního statusu – uplatňují se i další vlivy (než velká 5) jako nekognitivní rysy, sociální kapitál ….? Efekt kulturního kapitálu na dosažené vzdělání i status roste v osmdesátých letech byl nevýznamný, po roce 1989 posiluje a podílí se tak na procesu mezigenerační reprodukce. → posiluje také askripce?

30 Teorie kulturní reprodukce a mobility
teorie kulturní reprodukce (Bourdieu) preference, hodnoty, postoje a jednání dominantní u vyšších tříd, které si jejich příslušníci osvojí během socializace v ranném dětství, čímž získají oproti ostatním nesmazatelný náskok, vzdělávací systémem oceňuje a preferuje  a tím napomáhá reprodukci sociálních nerovností (→ vysoko-kulturní a kognitivní kulturní kapitál). Děti, které s ním do vzdělávacího procesu vstupují, ho ve škole vstřebávají rychleji a snadněji a tak se nůžky mezi dětmi z různých sociálních prostředí ještě více rozevírají Naproti tomu teorie kulturní mobility (DiMaggio) chápe kulturní kapitál (→ kompetenční a kognitivní typ) jako cestu k vzestupné sociální mobilitě u dětí z nižších vrstev. Podle této teorie neprodukuje kulturní kapitál již další výhody pro děti z vyšších tříd.

31 Teorie sociální mobility/reprodukce
Teorie kulturní reprodukce → vzdělání slouží pod maskou demokratičnosti a zdánlivě výkonových kritérií jen jako nástroj vyšších tříd k udržení privilegií a vylučuje potomky z nižších tříd ze soutěže o vyšší pozice. (Předpokládá, že vliv sociálního původu klesá v čase pouze na nižších stupních vzdělání (demokratizace ZŠ/SŠ)) → konfliktualistická teorie Za její protiklad lze považovat Liberální – modernizační teorii → vliv sociálního původu na status v moderních industriálních společnostech klesá díky pokračující modernizaci. → funkcionalistická koncepce teorie Kulturní mobility je komplementem ke kulturní reprodukci

32 Teorie vzdělanostních nerovností
Modernizační (liberální) teorie Teorie sociální a kulturní reprodukce Maximálně udržovaná nerovnost (MMI) Efektivně udržovaná nerovnost (ve výsledku) (EMI) Specifické teorie pro období socialismu: Hypotéza socialistické transformace/přechodu (negativní selekce) Teorie udržování statusu – reprodukce předsocialistické elity (kulturní a sociální kapitál) Vysvětlující proces a mechanismy reprodukce Kulturní zvýhodnění → reprodukce Ranná socializace a rozvoj kognice sociální kapitál (vnitro-rodinný a mimo-rodinný) → sítě

33 Reference a literatura k prostudování
Blau, P. M., Duncan, O. D The American occupational structure. New York, Wiley. Flap, H.D. and N.D. de Graaf Social capital and attained occupational status. The Netherlands' Journal of Sociology. vol. 22.: De Graaf, P. M “The Impact of Financial and Cultural Resources on Educational Attainment in the Netherlands.” Sociology of Education Vol. 59 (4): 237–246. Matějů, P Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace”. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 41(1): 7–30. Simonová, N Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti. Vývoj od počátku 20. stol. Praha: Sociologické nakladatelství. Šafář, Z „Model komplexní determinace profesionálního postavení.“ Pp. 277–308 in Sociální a profesionální mobilita pracujícího obyvatelstva ČSSR. Bratislava: ČSVUP. Šafr J. a kol Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.