ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Iva Herrmannová TEMATICKÁ OBLAST: Optika NÁZEV DUMu: ZOBRAZOVÁNÍ OPTICKÝMI SOUSTAVAMI POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 22 KÓD DUMu: IH_OPTIKA_22 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): Prezentace je určena pro oktávu gymnázií (4. ročník). V prezentaci jsou žáci nejprve názorně seznámeni s pojmem zorný úhel. K tomuto pojmu se váže i ilustrační příklad. Dále je zorný úhel použit pro vysvětlení rozlišovací schopnosti oka. Následuje část, která velmi názorně krok za krokem vysvětluje stavbu , použití a vztahy pro optické soustavy – lupu mikroskop a Keplerův dalekohled.

2 ZOBRAZOVÁNÍ OPTICKÝMI SOUSTAVAMI
ZORNÝ ÚHEL LUPA MIKROSKOP DALEKOHLED

3 VELIKOST OBRAZU JE URČENA VELIKOSTÍ ZORNÉHO ÚHLU
ZORNÝ ÚHEL PRO ZŘETELNÉ VIDĚNÍ JE NUTNÉ, ABY NA SÍTNICI VZNIKL DOSTATEČNĚ VELKÝ OBRAZ PŘEDMĚTU VELIKOST OBRAZU JE URČENA VELIKOSTÍ ZORNÉHO ÚHLU

4 ZORNÝ ÚHEL PRO ZŘETELNÉ VIDĚNÍ JE NUTNÉ, ABY NA SÍTNICI VZNIKL DOSTATEČNĚ VELKÝ OBRAZ PŘEDMĚTU ZORNÝ ÚHEL = ÚHEL, POD KTERÝM POZORUJEME PŘEDMĚT

5 ZORNÝ ÚHEL PRO ZŘETELNÉ VIDĚNÍ JE NUTNÉ, ABY NA SÍTNICI VZNIKL DOSTATEČNĚ VELKÝ OBRAZ PŘEDMĚTU ZORNÝ ÚHEL = ÚHEL, POD KTERÝM POZORUJEME PŘEDMĚT ZORNÝ ÚHEL = ÚHEL, KTERÝ SVÍRAJÍ PAPRSKY VYCHÁZEJÍCÍ Z OKRAJŮ POZOROVANÉHO PŘEDMĚTU A KTERÉ PROCHÁZEJÍ STŘEDEM ČOČKY V OKU

6 ZORNÝ ÚHEL- UKÁZKA ZORNÝ ÚHEL = ÚHEL, KTERÝ SVÍRAJÍ PAPRSKY Z OKRAJŮ PŘEDMĚTU, KTERÉ DÁLE PROCHÁZEJÍ STŘEDEM ČOČKY 𝝉

7 ZORNÝ ÚHEL POZORUJEME-LI PŘEDMĚT POD VĚTŠÍM ZORNÝM ÚHLEM, NA SÍTNICI OKA VZNIKNE VĚTŠÍ OBRAZ PŘEDMĚTU.

8 ZORNÝ ÚHEL POZORUJEME-LI PŘEDMĚT POD VĚTŠÍM ZORNÝM ÚHLEM, NA SÍTNICI OKA VZNIKNE VĚTŠÍ OBRAZ PŘEDMĚTU. PRO ZŘETELNÉ VIDĚNÍ SE SNAŽÍME ZVĚTŠIT ZORNÝ ÚHEL.

9 1. MOŽNOST ZVĚTŠENÍ – POSUN PŘEDMĚTU BLÍŽE K OKU
ZORNÝ ÚHEL POZORUJEME-LI PŘEDMĚT POD VĚTŠÍM ZORNÝM ÚHLEM, NA SÍTNICI OKA VZNIKNE VĚTŠÍ OBRAZ PŘEDMĚTU. PRO ZŘETELNÉ VIDĚNÍ SE SNAŽÍME ZVĚTŠIT ZORNÝ ÚHEL. 1. MOŽNOST ZVĚTŠENÍ – POSUN PŘEDMĚTU BLÍŽE K OKU

10 ZORNÝ ÚHEL POZORUJEME-LI PŘEDMĚT POD VĚTŠÍM ZORNÝM ÚHLEM, NA SÍTNICI OKA VZNIKNE VĚTŠÍ OBRAZ PŘEDMĚTU. PRO ZŘETELNÉ VIDĚNÍ SE SNAŽÍME ZVĚTŠIT ZORNÝ ÚHEL. 1. MOŽNOST ZVĚTŠENÍ – POSUN PŘEDMĚTU BLÍŽE K OKU 2. MOŽNOST ZVĚTŠENÍ – ZVĚTŠIT VELIKOST PŘEDMĚTU

11 1. MOŽNOST ZVĚTŠENÍ ZORNÉHO ÚHLU - UKÁZKA
POSUNUTÍ PŘEDMĚTU BLÍŽ K OKU = ZVĚTŠENÍ ZORNÉHO ÚHLU 𝝉 𝟏 𝝉 𝟐 𝝉 𝟐 > 𝝉 𝟏

12 2. MOŽNOST ZVĚTŠENÍ ZORNÉHO ÚHLU - UKÁZKA
ZVĚTŠENÍ PŘEDMĚTU = ZVĚTŠENÍ ZORNÉHO ÚHLU 𝝉 𝟏 𝝉 𝟐 𝝉 𝟐 > 𝝉 𝟏

13 ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST OKA A ZORNÝ ÚHEL
ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST OKA JE URČENA NEJMENŠÍM ZORNÝM ÚHLEM, PŘI KTERÉM DVA BODY VIDÍME JEŠTĚ ODDĚLENĚ

14 ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST OKA A ZORNÝ ÚHEL
ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST OKA JE URČENA NEJMENŠÍM ZORNÝM ÚHLEM, PŘI KTERÉM DVA BODY VIDÍME JEŠTĚ ODDĚLENĚ 𝝉≥𝟏´

15 ÚLOHA PRO 𝝉=𝟏´ URČI, JAK VELKÝ(MALÝ) MUSÍ BÝT PŘEDMĚT UMÍSTĚNÝ V KONVENČNÍ ZRAKOVÉ VZDÁLENOSTI (d = 25 cm), ABYCHOM HO POZOROVALI POD ZORNÝM ÚHLEM 𝝉=𝟏´.

16 ÚLOHA PRO 𝝉=𝟏´ 𝑦=? 𝜏=1´ 𝑑=25 𝑐𝑚
URČI, JAK VELKÝ(MALÝ) MUSÍ BÝT PŘEDMĚT UMÍSTĚNÝ V KONVENČNÍ ZRAKOVÉ VZDÁLENOSTI (d = 25 cm), ABYCHOM HO POZOROVALI POD ZORNÝM ÚHLEM 𝝉=𝟏´. 𝑦=? 𝜏=1´ 𝑑=25 𝑐𝑚

17 ÚLOHA PRO 𝝉=𝟏´ 𝑦=? 𝜏=1´ 𝑑=25 𝑐𝑚
URČI, JAK VELKÝ(MALÝ) MUSÍ BÝT PŘEDMĚT UMÍSTĚNÝ V KONVENČNÍ ZRAKOVÉ VZDÁLENOSTI (d = 25 cm), ABYCHOM HO POZOROVALI POD ZORNÝM ÚHLEM 𝝉=𝟏´. 𝒕𝒈𝝉= 𝒚 𝒅 𝑦=? 𝜏=1´ 𝑑=25 𝑐𝑚

18 ÚLOHA PRO 𝝉=𝟏´ 𝑦=? 𝜏=1´ 𝑑=25 𝑐𝑚
URČI, JAK VELKÝ(MALÝ) MUSÍ BÝT PŘEDMĚT UMÍSTĚNÝ V KONVENČNÍ ZRAKOVÉ VZDÁLENOSTI (d = 25 cm), ABYCHOM HO POZOROVALI POD ZORNÝM ÚHLEM 𝝉=𝟏´. 𝒕𝒈𝝉= 𝒚 𝒅 𝒚=𝒅.𝒕𝒈𝝉 𝑦=? 𝜏=1´ 𝑑=25 𝑐𝑚

19 ÚLOHA PRO 𝝉=𝟏´ 𝑦=? 𝜏=1´ 𝑑=25 𝑐𝑚
URČI, JAK VELKÝ(MALÝ) MUSÍ BÝT PŘEDMĚT UMÍSTĚNÝ V KONVENČNÍ ZRAKOVÉ VZDÁLENOSTI (d = 25 cm), ABYCHOM HO POZOROVALI POD ZORNÝM ÚHLEM 𝝉=𝟏´. 𝒕𝒈𝝉= 𝒚 𝒅 𝒚=𝒅.𝒕𝒈𝝉 𝒚=𝟎,𝟎𝟕𝟐𝒎𝒎 𝑦=? 𝜏=1´ 𝑑=25 𝑐𝑚

20 ÚLOHA PRO 𝝉=𝟏´ URČI, JAK VELKÝ (MALÝ) MUSÍ BÝT PŘEDMĚT UMÍSTĚNÝ V KONVENČNÍ ZRAKOVÉ VZDÁLENOSTI (d = 25 cm), ABYCHOM HO POZOROVALI POD ZORNÝM ÚHLEM 𝝉=𝟏´. U předmětu o velikosti 0,072 mm umístěného v konvenční zrakové vzdálenosti ještě rozlišíme jeho horní okraj od dolního okraje. (0,072mm je přibližně průměr lidského vlasu) 𝒚=𝟎,𝟎𝟕𝟐𝒎𝒎

21 PŘÍLIŠ MALÝ ZORNÝ ÚHEL …
JE PŘI POZOROVÁNÍ VELMI MALÝCH PŘEDMĚTŮ POUŽIJEME MIKROSKOP POUŽIJEME LUPU

22 PŘÍLIŠ MALÝ ZORNÝ ÚHEL …
JE PŘI POZOROVÁNÍ VELMI MALÝCH PŘEDMĚTŮ JE PŘI POZOROVÁNÍ VELMI VZDÁLENÝCH PŘEDMĚTŮ POUŽIJEME MIKROSKOP POUŽIJEME LUPU POUŽIJEME DALEKOHLED

23 ZOBRAZOVÁNÍ OPTICKÝMI SOUSTAVAMI
ZORNÝ ÚHEL LUPA MIKROSKOP DALEKOHLED

24 LUPA SLOUŽÍ KE ZVĚTŠENÍ ZORNÉHO ÚHLU

25 LUPA SLOUŽÍ KE ZVĚTŠENÍ ZORNÉHO ÚHLU SPOJKA S f < d (f < 25 cm)

26 LUPA SLOUŽÍ KE ZVĚTŠENÍ ZORNÉHO ÚHLU SPOJKA S f < d (f < 25 cm)
UMOŽŇUJE ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ MAXIMÁLNĚ 6X

27 LUPA SLOUŽÍ KE ZVĚTŠENÍ ZORNÉHO ÚHLU SPOJKA S f < d (f < 25 cm)
UMOŽŇUJE ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ MAXIMÁLNĚ 6X (PŘI VĚTŠÍM ZVĚTŠENÍ SE PROJEVUJÍ VADY ČOČKY, PROTO JE NUTNO POUŽÍT UŽ SOUSTAVU ČOČEK)

28 POUŽITÍ LUPY 𝒚 𝝉 𝒅 𝒕𝒈 𝝉=𝒚:𝒅
POZOROVÁNÍ BEZ LUPY: PŘEDMĚT JE UMÍSTĚN VE VZDÁLENOSTI d = 25 cm 𝒚 𝝉 𝒅 𝒕𝒈 𝝉=𝒚:𝒅

29 POUŽITÍ LUPY POZOROVÁNÍ S LUPOU:

30 POUŽITÍ LUPY-pozorování neakomodovaným okem
POZOROVÁNÍ S LUPOU: PŘEDMĚT UMÍSTÍME DO PŘEDMĚTOVÉHO OHNISKA F LUPY 𝝉´ a = 𝒇

31 POUŽITÍ LUPY-pozorování neakomodovaným okem
∞ Pozorování bez akomodace, jako by předmět byl v nekonečnu, 𝒕𝒈 𝝉´=𝒚:𝒇 𝒚 𝝉´ a = 𝒇

32 POUŽITÍ LUPY-pozorování akomodovaným okem
POZOROVÁNÍ S LUPOU: PŘEDMĚT UMÍSTÍME DO a < f 𝝉´ 𝒇

33 POUŽITÍ LUPY-pozorování akomodovaným okem
Pozorování s akomodací, předmět umisťujeme tak, aby obrazová vzdálenost a´= d y´ y 𝝉´ 𝒇 𝒂´=𝒅

34 POUŽITÍ LUPY-shrnutí:
POZOROVÁNÍ BEZ LUPY: 𝒕𝒈 𝝉= 𝒚 𝒅 = 𝝉 PRO MALÉ ÚHLY PLATÍ , 𝒕𝒈 𝝉 = 𝝉

35 POUŽITÍ LUPY-shrnutí:
POZOROVÁNÍ BEZ LUPY: POZOROVÁNÍ S LUPOU neakomodovaným okem: POZOROVÁNÍ S LUPOU akomodovaným okem: 𝒕𝒈 𝝉´= 𝒚 𝒇 = 𝝉´ 𝒕𝒈 𝝉= 𝒚 𝒅 = 𝝉 𝒕𝒈 𝝉´= 𝒚´ 𝒅 = 𝝉´= 𝒚 𝒂

36 POUŽITÍ LUPY-shrnutí:
ZOBRAZENÍ LUPOU CHARAKTERIZUJE TZV. ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸:

37 POUŽITÍ LUPY-shrnutí:
ZOBRAZENÍ LUPOU CHARAKTERIZUJE TZV. ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸: Pozorování neakomodovaným okem 𝜸= 𝝉´ 𝝉 = 𝒚 𝒇 : 𝒚 𝒅 = 𝒅 𝒇 𝜸= 𝒅 𝒇

38 POUŽITÍ LUPY-shrnutí:
ZOBRAZENÍ LUPOU CHARAKTERIZUJE TZV. ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸: Pozorování neakomodovaným okem 𝜸= 𝝉´ 𝝉 = 𝒚 𝒇 : 𝒚 𝒅 = 𝒅 𝒇 𝜸= 𝒅 𝒇 =𝟎,𝟐𝟓.𝝋

39 POUŽITÍ LUPY-shrnutí:
Užijeme zobrazovací rovnici: 1 𝑓 = 1 𝑎 + 1 𝑎´ → 1 𝑓 = 1 𝑎 − 1 𝑑 → 𝒂=𝒇.𝒅/(𝒅+𝒇) POUŽITÍ LUPY-shrnutí: ZOBRAZENÍ LUPOU CHARAKTERIZUJE TZV. ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸: Pozorování akomodovaným okem 𝜸= 𝝉´ 𝝉 = 𝒚 𝒂 : 𝒚 𝒅 = 𝒅 𝒂

40 POUŽITÍ LUPY-shrnutí:
Užijeme zobrazovací rovnici: 1 𝑓 = 1 𝑎 + 1 𝑎´ → 1 𝑓 = 1 𝑎 − 1 𝑑 → 𝒂=𝒇.𝒅/(𝒅+𝒇) ZOBRAZENÍ LUPOU CHARAKTERIZUJE TZV. ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸: Pozorování akomodovaným okem 𝜸= 𝝉´ 𝝉 = 𝒚 𝒂 : 𝒚 𝒅 = 𝒅 𝒂 𝜸= 𝒅+𝒇 𝒇 = 𝒅 𝒇 +𝟏

41 ZOBRAZOVÁNÍ OPTICKÝMI SOUSTAVAMI
ZORNÝ ÚHEL LUPA MIKROSKOP DALEKOHLED

42 MIKROSKOP ZVĚTŠUJE ZORNÝ ÚHEL PŘI POZOROVÁNÍ VELMI MALÝCH OBJEKTŮ

43 MIKROSKOP ZVĚTŠUJE ZORNÝ ÚHEL PŘI POZOROVÁNÍ VELMI MALÝCH OBJEKTŮ
PRVNÍ BYL ZKONSTRUOVÁN V 17. STOLETÍ

44 MIKROSKOP OBJEKTIV OKULÁR
ZVĚTŠUJE ZORNÝ ÚHEL PŘI POZOROVÁNÍ VELMI MALÝCH OBJEKTŮ PRVNÍ BYL ZKONSTRUOVÁN V 17. STOLETÍ SPOJNÁ OPTICKÁ SOUSTAVA TVOŘENÁ DVĚMA SPOJKAMI O RŮZNÝCH OHNISKOVÝCH VZDÁLENOSTECH (SPOLEČNÁ OPTICKÁ OSA) OBJEKTIV OKULÁR

45 MIKROSKOP-POPIS JEHO ČÁSTÍ
OBJEKTIV OKULÁR

46 MIKROSKOP-POPIS JEHO ČÁSTÍ
OBJEKTIV OKULÁR SPOJKA (č. 1), DO JEJÍ BLÍZKOSTI UMISŤUJEME POZOROVANÝ OBJEKT

47 MIKROSKOP-POPIS JEHO ČÁSTÍ
OBJEKTIV OKULÁR SPOJKA (č. 1), DO JEJÍ BLÍZKOSTI UMISŤUJEME POZOROVANÝ OBJEKT OBJEKTIV MÁ MALOU OHNISKOVOU VZDÁLENOST 𝒇 𝟏

48 MIKROSKOP-POPIS JEHO ČÁSTÍ
OBJEKTIV OKULÁR SPOJKA (č. 1), DO JEJÍ BLÍZKOSTI UMISŤUJEME POZOROVANÝ OBJEKT OBJEKTIV MÁ MALOU OHNISKOVOU VZDÁLENOST 𝒇 𝟏 POZOROVANÝ OBJEKT UMISŤUJEME DO VZDÁLENOSTI 𝒂>𝒇 𝟏

49 MIKROSKOP-POPIS JEHO ČÁSTÍ
OBJEKTIV OKULÁR SPOJKA (č. 1), DO JEJÍ BLÍZKOSTI UMISŤUJEME POZOROVANÝ OBJEKT OBJEKTIV MÁ MALOU OHNISKOVOU VZDÁLENOST 𝒇 𝟏 POZOROVANÝ OBJEKT UMISŤUJEME DO VZDÁLENOSTI 𝒂>𝒇 𝟏 OBJEKTIV VYTVOŘÍ SKUTEČNÝ PŘEVRÁCENÝ ZVĚTŠENÝ OBRAZ

50 MIKROSKOP-POPIS JEHO ČÁSTÍ
OBJEKTIV OKULÁR SPOJKA (č. 1), DO JEJÍ BLÍZKOSTI UMISŤUJEME POZOROVANÝ OBJEKT OBJEKTIV MÁ MALOU OHNISKOVOU VZDÁLENOST 𝒇 𝟏 POZOROVANÝ OBJEKT UMISŤUJEME DO VZDÁLENOSTI 𝒂>𝒇 𝟏 OBJEKTIV VYTVOŘÍ SKUTEČNÝ PŘEVRÁCENÝ ZVĚTŠENÝ OBRAZ SPOJKA (č. 2), DO JEJÍ BLÍZKOSTI UMISŤUJEME OKO

51 MIKROSKOP-POPIS JEHO ČÁSTÍ
OBJEKTIV OKULÁR SPOJKA (č. 1), DO JEJÍ BLÍZKOSTI UMISŤUJEME POZOROVANÝ OBJEKT OBJEKTIV MÁ MALOU OHNISKOVOU VZDÁLENOST 𝒇 𝟏 POZOROVANÝ OBJEKT UMISŤUJEME DO VZDÁLENOSTI 𝒂>𝒇 𝟏 OBJEKTIV VYTVOŘÍ SKUTEČNÝ PŘEVRÁCENÝ ZVĚTŠENÝ OBRAZ SPOJKA (č. 2), DO JEJÍ BLÍZKOSTI UMISŤUJEME OKO OKULÁR MÁ VĚTŠÍ OHNISKOVOU VZDÁLENOST 𝒇 𝟐 NEŽ MÁ OBJEKTIV

52 MIKROSKOP-POPIS JEHO ČÁSTÍ
OBJEKTIV OKULÁR SPOJKA (č. 1), DO JEJÍ BLÍZKOSTI UMISŤUJEME POZOROVANÝ OBJEKT OBJEKTIV MÁ MALOU OHNISKOVOU VZDÁLENOST 𝒇 𝟏 POZOROVANÝ OBJEKT UMISŤUJEME DO VZDÁLENOSTI 𝒂>𝒇 𝟏 OBJEKTIV VYTVOŘÍ SKUTEČNÝ PŘEVRÁCENÝ ZVĚTŠENÝ OBRAZ SPOJKA (č. 2), DO JEJÍ BLÍZKOSTI UMISŤUJEME OKO OKULÁR MÁ VĚTŠÍ OHNISKOVOU VZDÁLENOST 𝒇 𝟐, NEŽ MÁ OBJEKTIV OKULÁR PLNÍ FUNKCI LUPY, KTEROU POZORUJEME OBRAZ VYTVOŘENÝ OBJEKTIVEM

53 MIKROSKOP – SCHÉMA 1 ∆ −tato vzdálenost se nazývá 𝐎𝐏𝐓𝐈𝐂𝐊Ý 𝐈𝐍𝐓𝐄𝐑𝐕𝐀𝐋 ∆
OBJEKTIV (1) OKULÁR (2) 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ ∆ −tato vzdálenost se nazývá 𝐎𝐏𝐓𝐈𝐂𝐊Ý 𝐈𝐍𝐓𝐄𝐑𝐕𝐀𝐋 𝒇 𝟏 𝒇 𝟐 ∆

54 MIKROSKOP – SCHÉMA 2 OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´

55 MIKROSKOP – SCHÉMA 2 OBJEKTIV OKULÁR OKO POZOROVANÝ OBJEKT 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐
𝑭 𝟐 ´ POZOROVANÝ OBJEKT

56 PŘEDMĚTOVÁ VZDÁLENOST a>f 1
MIKROSKOP – SCHÉMA 2 OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ PŘEDMĚTOVÁ VZDÁLENOST a>f 1

57 MIKROSKOP – SCHÉMA 2 OBJEKTIV OKULÁR OKO SPOJKA = OBJEKTIV 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐
𝑭 𝟐 ´ SPOJKA = OBJEKTIV

58 OBJEKTIVEM VYTVOŘENÝ OBRAZ
MIKROSKOP – SCHÉMA 2 OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ OBJEKTIVEM VYTVOŘENÝ OBRAZ

59 OBRAZ VZNIKÁ V PŘEDMĚTOVÉM OHNISKU OKULÁRU
MIKROSKOP – SCHÉMA 2 OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ OBRAZ VZNIKÁ V PŘEDMĚTOVÉM OHNISKU OKULÁRU

60 OKULÁR = SPOJKA S OHNISKOVOU VZDÁLENOSTÍ VĚTŠÍ, NEŽ MÁ OBJEKTIV
MIKROSKOP – SCHÉMA 2 OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ OKULÁR = SPOJKA S OHNISKOVOU VZDÁLENOSTÍ VĚTŠÍ, NEŽ MÁ OBJEKTIV

61 POZOROVÁNÍ NEAKOMODOVANÝM OKEM
MIKROSKOP – SCHÉMA 2 OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ POZOROVÁNÍ NEAKOMODOVANÝM OKEM

62 MIKROSKOP – ODVOZENÍ VZTAHU PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
POZORUJEME-LI PŘEDMĚT O VELIKOSTI y BEZ OPTICKÉHO PŘÍSTROJE V KONVENČNÍ ZRAKOVÉ VZDÁLENOSTI d, PLATÍ: 𝒕𝒈 𝝉= 𝒚 𝒅 OBJEKTIV OKULÁR OKO y 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝝉´ y´ 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ 𝒕𝒈 𝝉´= 𝒚´ 𝒇 𝟐

63 MIKROSKOP – ODVOZENÍ VZTAHU PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
OBJEKTIV OKULÁR OKO y 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝝉´ y´ 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ 𝒕𝒈 𝝉´= 𝒚´ 𝒇 𝟐 = 𝝉´ 𝒕𝒈 𝝉= 𝒚 𝒅 = 𝝉

64 MIKROSKOP – ODVOZENÍ VZTAHU PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝜸= 𝝉´ 𝝉 y 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝝉´ y´ 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ 𝒕𝒈 𝝉´= 𝒚´ 𝒇 𝟐 = 𝝉´ 𝒕𝒈 𝝉= 𝒚 𝒅 = 𝝉

65 MIKROSKOP – ODVOZENÍ VZTAHU PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝜸= 𝝉´ 𝝉 𝜸= 𝒚´ 𝒇 𝟐 : 𝒚 𝒅 y 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝝉´ y´ 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ 𝒕𝒈 𝝉´= 𝒚´ 𝒇 𝟐 = 𝝉´ 𝒕𝒈 𝝉= 𝒚 𝒅 = 𝝉

66 MIKROSKOP – ODVOZENÍ VZTAHU PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝜸= 𝝉´ 𝝉 𝜸= 𝒚´ 𝒇 𝟐 : 𝒚 𝒅 𝜸 = 𝒚´ 𝒚 . 𝒅 𝒇 𝟐 y 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝝉´ y´ 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ 𝒕𝒈 𝝉´= 𝒚´ 𝒇 𝟐 = 𝝉´ 𝒕𝒈 𝝉= 𝒚 𝒅 = 𝝉

67 MIKROSKOP – ODVOZENÍ VZTAHU PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝜸= 𝝉´ 𝝉 𝜸= 𝒚´ 𝒇 𝟐 : 𝒚 𝒅 𝜸 = 𝒚´ 𝒚 . 𝒅 𝒇 𝟐 Zlomek 𝒚´ 𝒚 lze užitím podobnosti trojúhelníků nahradit vztahem ∆ 𝒇 𝟏 y 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝝉´ y´ 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´

68 MIKROSKOP – podobné trojúhelníky
OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝜸= 𝝉´ 𝝉 𝜸= 𝒚´ 𝒇 𝟐 : 𝒚 𝒅 𝜸 = 𝒚´ 𝒚 . 𝒅 𝒇 𝟐 𝜸 = ∆ 𝒇 𝟏 . 𝒅 𝒇 𝟐 y 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝝉´ y´ 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´ 𝒚´ 𝒚 = ∆ 𝒇 𝟏

69 MIKROSKOP – ODVOZENÍ VZTAHU PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
OBJEKTIV OKULÁR OKO 𝜸= 𝝉´ 𝝉 𝜸= 𝒚´ 𝒇 𝟐 : 𝒚 𝒅 𝜸 = 𝒚´ 𝒚 . 𝒅 𝒇 𝟐 𝜸 = ∆ 𝒇 𝟏 . 𝒅 𝒇 𝟐 y 𝑭 𝟏 ´ 𝑭 𝟐 𝝉´ y´ 𝑭 𝟏 𝑭 𝟐 ´

70 MIKROSKOP – VZTAH PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
𝜸 = ∆ 𝒇 𝟏 . 𝒅 𝒇 𝟐

71 MIKROSKOP – VZTAH PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ OBJEKTIVU 𝜸 = ∆ 𝒇 𝟏 . 𝒅 𝒇 𝟐

72 MIKROSKOP – VZTAH PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ OBJEKTIVU ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ OKULÁRU 𝜸 = ∆ 𝒇 𝟏 . 𝒅 𝒇 𝟐

73 MIKROSKOP – VZTAH PRO ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ OBJEKTIVU ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ OKULÁRU 𝜸 = 𝜸 𝟏 . 𝜸 𝟐 = ∆ 𝒇 𝟏 . 𝒅 𝒇 𝟐

74 ZOBRAZOVÁNÍ OPTICKÝMI SOUSTAVAMI
ZORNÝ ÚHEL LUPA MIKROSKOP DALEKOHLED

75 DALEKOHLED ZVĚTŠUJE ZORNÝ ÚHEL PŘI POZOROVÁNÍ VELMI VZDÁLENÝCH OBJEKTŮ

76 DALEKOHLED ZVĚTŠUJE ZORNÝ ÚHEL PŘI POZOROVÁNÍ VELMI VZDÁLENÝCH OBJEKTŮ
VYNÁLEZCI (17. STOLETÍ): Galileo GALILEI, Johanes KEPLER

77 DALEKOHLED ZVĚTŠUJE ZORNÝ ÚHEL PŘI POZOROVÁNÍ VELMI VZDÁLENÝCH OBJEKTŮ
VYNÁLEZCI (17. STOLETÍ): Galileo GALILEI, Johanes KEPLER VYUŽITÍ: ASTRONOMIE, VOJENSTVÍ, NÁMOŘNÍ DOPRAVA ….

78 DALEKOHLED ZVĚTŠUJE ZORNÝ ÚHEL PŘI POZOROVÁNÍ VELMI VZDÁLENÝCH OBJEKTŮ
VYNÁLEZCI (17. STOLETÍ): Galileo GALILEI, Johanes KEPLER VYUŽITÍ: ASTRONOMIE, VOJENSTVÍ, NÁMOŘNÍ DOPRAVA …. 1.typ – REFRAKTORY – OBJEKTIV TVOŘEN SPOJKOU (LOM SVĚTLA – REFRAKCE)

79 DALEKOHLED ZVĚTŠUJE ZORNÝ ÚHEL PŘI POZOROVÁNÍ VELMI VZDÁLENÝCH OBJEKTŮ
VYNÁLEZCI (17. STOLETÍ): Galileo GALILEI, Johanes KEPLER VYUŽITÍ: ASTRONOMIE, VOJENSTVÍ, NÁMOŘNÍ DOPRAVA …. 1. typ – REFRAKTORY – OBJEKTIV TVOŘEN ČOČKOU (LOM SVĚTLA – REFRAKCE) 2. typ – REFLEKTORY – OBJEKTIV TVOŘEN ZRCADLEM (ODRAZ SVĚTLA – REFLEXE)

80 KEPLERŮV DALEKOHLED (refraktor)
SPOJNÁ OPTICKÁ SOUSTAVA TVOŘENÁ DVĚMA SPOJKAMI O RŮZNÝCH OHNISKOVÝCH VZDÁLENOSTECH (SPOLEČNÁ OPTICKÁ OSA) OKULÁR S VÝRAZNĚ MENŠÍ OHNISKOVOU VZDÁLENOSTÍ OBJEKTIV S VELKOU OHNISKOVOU VZDÁLENOSTÍ

81 KEPLERŮV DALEKOHLED SPOJNÁ OPTICKÁ SOUSTAVA TVOŘENÁ DVĚMA SPOJKAMI O RŮZNÝCH OHNISKOVÝCH VZDÁLENOSTECH (SPOLEČNÁ OPTICKÁ OSA) OBRAZOVÉ OHNISKO OBJEKTIVU F1´ SPLÝVÁ S PŘEDMĚTOVÝM OHNISKEM OKULÁRU F2 = F1´

82 KEPLERŮV DALEKOHLED SPOJNÁ OPTICKÁ SOUSTAVA TVOŘENÁ DVĚMA SPOJKAMI O RŮZNÝCH OHNISKOVÝCH VZDÁLENOSTECH (SPOLEČNÁ OPTICKÁ OSA) OBRAZOVÉ OHNISKO OBJEKTIVU F1´ SPLÝVÁ S PŘEDMĚTOVÝM OHNISKEM OKULÁRU F2 = F1´ POZOROVÁNÍ VELMI VZDÁLENÝCH OBJEKTŮ = DO OBJEKTIVU VSTUPUJE ROVNOBĚŽNÝ SVAZEK PAPRSKŮ

83 KEPLERŮV DALEKOHLED - SCHÉMA
1- OBJEKTIV = SPOJKA S VELKOU f1

84 KEPLERŮV DALEKOHLED - SCHÉMA
2 - OKULÁR = SPOJKA S MALOU f2

85 KEPLERŮV DALEKOHLED - SCHÉMA
7 - TUBUS

86 KEPLERŮV DALEKOHLED - SCHÉMA
4 - POZOROVANÝ OBJEKT =NAPŘ. HVĚZDA

87 KEPLERŮV DALEKOHLED - SCHÉMA
PAPRSKY SVĚTLA VYCHÁZEJÍCÍ Z POZOROVANÉHO OBJEKTU A VSTUPUJÍCÍ DO OBJEKTIVU

88 KEPLERŮV DALEKOHLED - SCHÉMA
5 - OBRAZ VYTVOŘENÝ OBJEKTIVEM (ZMENŠENÝ, PŘEVRÁCENÝ, SKUTEČNÝ)

89 KEPLERŮV DALEKOHLED - SCHÉMA
6 – OBRAZ VYTVOŘENÝ OKULÁREM – OKULÁR PLNÍ FUNKCI LUPY, OBRAZ JE JEŠTĚ VÍCE ZVĚTŠENÝ A ZŮSTÁVÁ PŘEVRÁCENÝ

90 KEPLERŮV DALEKOHLED – ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ 𝜸
𝛾= 𝒇 𝟏 𝒇 𝟐

91 ZOBRAZOVÁNÍ OPTICKÝMI SOUSTAVAMI
ZORNÝ ÚHEL LUPA MIKROSKOP DALEKOHLED

92 ZDROJE: VLASTNÍ PRÁCE AUTORA
TAMÁSTAMASFLEX, Szőcs. Wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: