Ivča Lukšová Petra Pichová © 2009

Prezentace na téma: "Ivča Lukšová Petra Pichová © 2009"— Transkript prezentace:

1 Ivča Lukšová Petra Pichová © 2009
Světlo Ivča Lukšová Petra Pichová 2009

2 Lom světla Lom světla je optický jev, ke kterému dochází na rozhraní dvou prostředí, kterými světlo prochází. Je důsledkem různých rychlostí šíření světla v různých prostředích. Když světlo přechází z jednoho materiálu do jiného, jeho frekvence zůstává stejná, ale mění se vlnová délka. Protože index lomu závisí u většiny látek i na frekvenci světla, můžeme díky lomu na rozhraních bílé světlo rozkládat na jeho barevné složky.

3 Barva Barva je vjem, který vytváří viditelné světlo dopadající na sítnici lidského oka. Barevné vidění lidského oka zprostředkují receptory zvané čípky trojího druhu – citlivé na tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou. Barva objektů záleží na jeho fyzikálních vlastnostech a na vnímání pozorovatele. Z hlediska fyzikálního můžeme říci, že povrch má barvu světla které odráží. To závisí na složení spektra dopadajícího světla a na tom které složky spektra tohoto světla povrch odráží a které pohlcuje a s jakou intenzitou. Stejně tak záleží na úhlu pozorování objektu.

4 Barevné spektrum Barevné spektrum je lidským okem viditelná část spektra elektromagnetického záření. Rozsah vlnových délek je nazýván viditelné světlo nebo jednoduše světlo. Typická citlivost lidského oka ve vzduchu zahrnuje vlnové délky v rozsahu 380 až 750 nm. Za hranicemi na straně červené resp. fialové barvy již lidské oko nevnímá leží infračervené a ultrafialové záření. Další možné barvy či odstíny vznikají skládáním základních barev. Tak např. pozorujeme bílou barvu v případě, že dopadající záření vnímají všechny tři druhy čípků, a černou, pokud záření nevnímají žádné z nich.

5 Optický hranol Bílé světlo můžeme také díky lomu rozkládat na jeho barevné složky například pomocí hranolu. Optický hranol je opticky průhledné těleso s dvěma rovinnými stěnami, které lámou světlo. Světlo při průchodu hranolem mění směr šíření rozkladem (disperzí) a úplným odrazem. Hranolu využil i Isaac Newton ke zjištění podstaty světla. Při experimentu, kdy umístil za sebe dva trojúhelníkové skleněné hranoly, jež se spojovaly základnami, první hranol rozložil bílé světlo na duhové spektrum, druhý rozložené barvy opětovně sloučil zpět. Díky tomuto pokusu si Newton uvědomil, že bílé světlo není ve své podstatě čisté, jak tvrdil Aristoteles, ale že obsahuje směs všech druhů barev.

6 Duha paprsky osvětlují dešťové kapky – světlo se v nich láme, rozkládá a odráží na opačné straně nežli svítí slunce vidíme duhu opisuje část kružnice o poloměru asi 42° oblouk je tím vyšší, čím níže je slunce u obzoru světlo se rozkládá při průchodu do opticky hustšího prostředí (vzduch – voda) → lámání směrem ke kolmici → sluneční světlo složeno z různých barev → paprsek každé barvy se láme pod trochu jiným úhlem → vidíme rozložené sluneční světlo na jednotlivé barevné složky, pásy

7 od vnějšího okraje plynulý přechod červené, oranžové, žluté, zelené, modré až fialové
při intenzívním dešti * nad duhou druhá, méně výrazná duha – tzv. sekundární větší poloměr – dvojnásobný odraz paprsků uvnitř kapek duhu lze spatřit např. u vodopádů, fontán, v kapkách rosy

8 Červánky modré světlo – nejkratší vlnová délka – rozptyluje se nejvíc x červené nejméně osvětlení oblohy při východu/západu slunce rozptýlené sluneční světlo při východu slunce je vystydlý, takže se v něm světlo láme více intenzivnější při větším množství prachu a vodní páry v ovzduší podílení se lomu, rozptylu a absorpce paprsků v atmosféře astronomický soumrak = slunce pod obzorem

9 Sources http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/ufa/jevy.html