Regulace bankovního sektoru: parametrické změny nebo revoluce?

Prezentace na téma: "Regulace bankovního sektoru: parametrické změny nebo revoluce?"— Transkript prezentace:

1 Regulace bankovního sektoru: parametrické změny nebo revoluce?

2 Pokrizové vnímání bankovnictví
„The business model of contemporary banking has been this: employ as much implicitly or explicitly guaranteed debt as possible; employ as little equity as one can; promise a high return on equity; link bonuses to the achievement of this return target in the short term; ensure that as few as possible of those rewards are clawed back in the event of catastrophe; and become rich. This was a wonderful model for banks. For everybody else, it was a disaster.“ Martin Wolf, Financial Times, September 3, 2013.

3 Dosavadní regulatorní reakce na finanční krizi
Hlavní směry „globálních“ regulatorních změn: omezení procykličnosti v chování bank a zvýšení jejich odolnosti vůči nepříznivému vývoji opatřeními v oblasti kapitálu, likvidity, řídících procesů, řešení problémů typu „too big to fail“ - zajištění schopnosti bank absorbovat ztráty a provést rekapitalizaci/restrukturalizaci v maximální možné míře z privátních zdrojů, tj. bez použití peněz daňových poplatníků. Iniciativy vytvářené v linii skupina G20 → Financial Stability Board → Basel Committee on Banking Supervision (BCBS) → legislativa EU → národní legislativa. Vlastní evropské iniciativy v linii Rada EU → legislativa EU → národní legislativa. Dva hraniční pohledy na efekty regulatorních změn: pouhé parametrické změny, systém zůstává stejný, přehnané změny, které zásadně omezí schopnost bank poskytovat služby klientům. 3

4 Basel III (CRDIV/CRR) - mění se toho hodně
Vyšší kapitálová přiměřenost k původním mikroobezřetnostním požadavkům jsou přidány makroobezřetnostní zaměřené na systémové riziko (proticyklické polštáře, přirážky pro SIFI). Kvalitnější kapitál – většina by měla být použitelná k absorpci ztrát Omezení aktiv v relaci s kapitálem (leverage ratio) Vyšší hodnocení rizikovosti určitých tříd aktiv a operací (nemovitosti, sekuritizace, obchodní kniha, riziko protistrany …) Nové požadavky na likviditu

5 1. Nové pojetí minimální kapitálové přiměřenosti (kapitál/rizikově vážená aktiva)

6 Kapitálové požadavky podle Basel III
Minimální požadavky na kapitál bank definují Basilejská pravidla (Basel I, Basel II, Basel 2.5, Basel III), v EU pravidla CRD IV/CRR. 8% minimum v Pilíři 1, pro RWA, pro všechny banky ze zákona: součet 4,5 % CET1, 2,5 % AT1 nebo lepší a 1,5 % T2 nebo lepší. Dodatečný požadavek v rámci Pilíře 2, k rizikům nepokrytým v Pilíři 1, zvlášť pro každou banku z titulu závazného pokynu dohledu (Supervisory Review and Evaluation Process, SREP). Kapitálové rezervy (dále „rezervy“): Bezpečnostní rezervu v plné výši 2.5 % CET1 jsou od července 2014 povinny držet všechny banky. Rezerva ke krytí systémového rizika byla zavedena od listopadu 2014 čtyři nejvíce systémově významné banky. alternativně lze využít rezervu pro ostatní systémově významné instituce (O-SII). Proticyklická rezerva je čtvrtletně schvalována od srpna 2014 – banky budou v letošním roce a pravděpodobně i minimálně v roce 2016 používat pro expozice v ČR nulovou sazbu. 6

7 Od Basel II k Basel III/CRD IV
Celkový kapitálový požadavek je součtem požadavků z Pilíře 1, Pilíře 2 a rezerv. aktuálně v ČR 7

8 Celkový kapitálový požadavek a kapitálová přiměřenost
Kolik kapitálu ale musí banky minimálně mít (minimální CAR)? 8 % ze zákona plus požadavek z Pilíře 2 dle závazného dohledového pokynu EBA, rezervy mohou být vyčerpány a následně obnovovány. Přechod od Basel II k Basel III představuje významnou změnu, ale kapitálová přiměřenost běžně přesahuje minimální požadavky: relevantní úroveň kapitálu není dána minimem, ale „trhem“, jde o úroveň, při které tržní účastníci (akcionáři, věřitelé, management banky, regulátoři) nerozporují, že přebytek kapitálu je rozdělen vlastníkům, v posledních desetiletích držely banky v průměru 4 p.b. kapitálu nad regulatorním minimem. Basel III zajišťuje vyšší kvalitu kapitálu, tj. jeho použitelnost k absorpci ztrát.

9 Rezerva ke krytí systémového rizika (SRB)
Předmětem SRB jsou čtyři banky: Česká spořitelna % ČSOB  % Komerční banka  % UniCredit Bank  % SRB zavedena nyní v HR, ET, SE, DK, NO + připravuje se AT, SK. ve všech zemích jako substitut O-SII rezervy, v ET a HR na všechny banky, jinde jen na největší, 9

10 Kapitálová rezerva pro další systémově významné instituce (O-SII)
Identifikace O-SII: soupis domácích O-SIIs musí příslušná autorita od roku zveřejňovat a každoročně aktualizovat nejpozději 1.12., guidelines (v režimu „comply or explain“) pro identifikaci O-SII připravila EBA, Požadavek na držení O-SII rezervy: stanovení nenulové O-SII rezervy není nezbytné, ČNB může O-SII žádat o držení rezervy až do výše 2 % celkové expozice (do výše 1 %, je-li banka o součástí G-SII nebo O-SII skupiny), 10

11 Proticyklická kapitálová rezerva – uznání zahraničních sazeb
Od roku 2016 budou banky pro výpočet proticyklické rezervy přebírat sazby stanovené v jiných členských zemích (resp. zemích Evropského hospodářského prostoru). automaticky do výše sazby 2,5 % celkové rizikové expozice, při sazbě nad 2,5 % ČNB tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Od roku 2016 budou banky pro výpočet proticyklické rezervy přebírat také sazby stanovené v jiných než členských (třetích) zemích. ČNB bude moci u třetích zemí zavést nenulovou sazbu nebo zvýšit sazbu nižší než 2,5 % až do úrovně 2,5 %, při sazbě nad 2,5 % tuto sazbu uznat nebo stanovit sazbu ve výši 2,5 %. 11

12 Rozhodování o rizikových vahách u SA bank podle CRR
Povinnost pravidelně rozhodovat o rizikových vahách dle čl. 124 CRR, tj. zda nezvýšit u SA bank nejnižší váhu činí 35 % u úvěrů zajištěných rezidenčními nemovitostmi, nejnižší váhu 50 % u úvěrů zajištěných komerčními nemovitostmi. Vyšší rizikové váhy na komerční nemovitosti zatím oznámily Velká Británie, Rumunsko, Norsko plus indikuje Slovensko, Koordinační povinnosti konzultace s EBA, povinná reciprocita pro ostatní členské země.

13 Rozhodování o rizikových vahách u IRB bank podle CRR
Povinnost pravidelně rozhodovat o rizikových vahách dle čl. 164 CRR, tj. zda nezvýšit u IRB bank stanovit vyšší hodnotu LGD pro retailové! expozice, než je minimální hodnota 10 % pro obytné nemovitosti, resp. 15 % pro komerční nemovitosti. Vyšší LGD na oznámilo pouze Norsko. Koordinační povinnosti konzultace s EBA, povinná reciprocita pro ostatní členské země. Pro obytné nemovitosti jen částečně efektivní cesta k vyšším kapitálovým požadavkům – nutno kombinovat s Pilířem 2 apod. důvod – IRB přístupy umožnily snížit v některých zemích váhy na nízké jednociferné hodnoty (při 5% váze by u hypotéky ve výši 2 mil. Kč implikoval kapitálový požadavek 5 tis. Kč). Pro komerční nemovitosti jde o neefektivní cestu – banky tyto expozice klasifikují jako retailové jen v malém rozsahu.

14 Požadavky na likviditu
2. Pákový poměr (kapitál/aktiva), Požadavky na likviditu

15 Pokrizový tlak na nižší páku
Regulátoři, média a akademická sféra: je nezbytné výrazně posílit schopnost bank absorbovat ztráty z aktiv kapitálem. „Since the early 20th century, capital levels for the largest financial groups have systematically declined from levels exceeding 15 per cent of assets to below 3 per cent for several of the largest banks in 2007… It is simply a fact that the banks that have been most successful over the long run are those that held more and better capital than their competitors.“ Thomas M. Hoenig, Vice Chairman Federal Deposit Insurance Corporation, President Federal Reserve Bank of Kansas City ( ), Financial Times, August 19, 2013.

16 Regulace pákového poměru (leverage ratio) (1)
Limit na minimální pákový poměr je v Basel III nastaven na úrovni 3 % kapitálu v relaci s celkovými aktivy bank. aktiva banky by měla dosáhnout maximálně 33násobku Tier 1 kapitálu, implementace od počátku roku 2018, do roku 2017 budou BCBS/EBA přezkoumávat kalibraci minimálního požadovaného pákového poměru. Je vedena diskuse o dostatečnosti 3% limitu, zejména zda a jak zohlednit výše kapitálových rezerv v nastavení limitu. dodatečné kapitálové požadavky související se systémovou významností bank a nenulová sazba proticyklické rezervy by se měly odrazit ve zvýšení limitu. US, UK, NL, CH již oznámily záměr aplikovat vyšší limit pro systémově významné banky (4-6%) a UK také záměr promítat do LR 35 % proticyklické rezervy. 16

17 Regulace pákového poměru (2)
LR ve výši 3 % představuje slabé omezení. U GIBs to odpovídá 33násobku, který byl dosažen na vrcholku finančního cyklu před krizí 2008. Průměrná RW klesla v té době téměř na 40 %. Zvyšování LR za účelem udržování CARW na vyšší úrovni (zejména u SIB) povede k interakci s LRC, NSFR, TLAC/MREL, SRB/O-SII …

18 Regulace pákového poměru (3)
Konstantní kritická průměrná riziková váha (CARW): podíl LR a CAR. Basel III: 3 % LR při 6 % minimu CAR v CET1 vytváří podlahu pro průměrnou RW(RWA/TA) na 50 %. zvyšování kapitálových požadavků (např. přes rezervy) posunuje podlahu pro průměrnou RW směrem dolů – LR přestává být významným omezením. co tak stanovit CARW – změnu celkového minimálního kapitálového požadavku promítnout do výše LR?

19 BCBS navrhuje režim pro podlahu výrazně modifikovat:
Basel floor (1) Při přechodu z Basel I na Basel II stanovena podlaha (Basel I transitional floor) pro banky přecházející na pokročilé přístupy, požadavky by neměly klesnout o více než XX procent pod úroveň požadavků stanovených podle Basel I. V reakci na krizi podlaha zachována a upravena při zavedení Basel III (Basel II floor), nadále vychází z Basel I. BCBS navrhuje režim pro podlahu výrazně modifikovat: cílem je zamezit nadměrnému poklesu implicitních rizikových vah při používání pokročilých přístupů, permanentní agregátní podlaha vycházející s upraveného standardizovaného přístupu podle Basel II/2.5/III, dílčí podlahy by měly být definovány podle typu expozic, ne podle typu rizika, u některých typů expozic by se kapitálové požadavky měly oproti současnosti efektivně zvýšit.

20 Podlahy by měly být komplementární k pákovému poměru.
Basel floor (2) Podlahy by měly být komplementární k pákovému poměru. Pramen: BIS-BCBS

21 Požadavky na likviditu
Liquidity Coverage Ratio (LCR) poměr zásoby kvalitních likvidních aktiv k potenciálnímu čistému odlivu zdrojů po dobu 30 dní, smyslem LCR je zajistit, že banka má dostatek vysoce likvidních aktiv, díky kterým přežije akutní krizovou situaci alespoň po jeden měsíc. Net Stable Funding Ratio (NSFR) poměr dostupných zdrojů stabilního financování k požadovaným zdrojům stabilního financování, má zajistit, aby se banky financovaly svá aktiva dostatečným množstvím stabilních zdrojů. Mohou mít podobné efekty jako požadavky na kapitál.

22 Požadavky na likviditu – LCR
Liquidity Coverage Ratio (LCR) bude nabíhat postupně až do roku 2018. Změny v definicích LCR Komise přijala v říjnu 2014 akt v přenesené pravomoci specifikující obecný požadavek z CRR, nově je za určitých podmínek možné plnit aktivy nezpůsobilými pro centrální banku, krytými dluhopisy nebo sekuritizovanými aktivy. změnily se sazby u odtoku retailových vkladů => dříve se předpokládala sazba u stabilního retailového vkladu ve výši 5 %, nyní by se měla u velké část retailu sazba pohybovat mezi10 a 20 %.

23 Požadavky na likviditu – NSFR
Net Stable Funding Ratio (NSFR) poměr dostupných zdrojů stabilního financování k požadovaným zdrojům stabilního financování, Efektivně „on hold“: do konce 2015 má EBA podat zprávu Komisi o tom, zda a jakým způsobem by bylo vhodné požadavek na NSFR zajistit a jaké by to mohlo mít dopady,

24 3. Požadavky na schopnost bank absorbovat ztráty a zajistit rekapitalizaci pro další fungování (no bail-out any more)

25 Od kapitálové přiměřenosti ke schopnosti absorbovat ztráty a zajistit rekapitalizaci
Kapitál + „skorokapitál“ (způsobilá pasiva absorbující ztráty) dostačující k absorpci ztrát a rekapitalizaci při „resolution“: koncept pro GSIBs – TLAC (Total Loss-Absorbency Capacity), koncept pro EU – MREL (Minimum Required Eligible Liabilities). Koncept absorpce ztrát a rekapitalizace rovněž prostřednictvím způsobilých pasiv (bail-inable liabilities) byl původně určen primárně pro systémově vysoce významné instituce, EU ho prostřednictvím MREL (součást směrnice BRRD) rozšiřuje i na systémově méně významné banky.

26 TLAC (1) Konzultativní dokument s požadavky na TLAC pro G-SIBs byl zveřejněn v listopadu 2014. Nastavení TLAC: základní požadavek (Pillar 1 Minimum TLAC Requirement) ve výši 16 % - 20 % RWA , požadavek by měl zároveň odpovídat 6 % celkových aktiv, tj. 2x leverage ratio (verze „TLAC leverage ratio“), platný pro „going concern“ i „gone concern“ báze, kapitálové rezervy sedí nad TLAC, tj. pouze CET1 převyšující požadavky na minimální kapitál a minimální TLAC mohou být započítány k plnění rezerv. dodatečný požadavek specifický pro danou instituci (Pillar 2 Mimimum TLAC Requirement), předpokládá se dobrovolné „přeplňování požadavku“, neboť neplnění bude mít stejný dopad jako neplnění minimálního kapitálového požadavku.

27 Od Basel III k Basel III + TLAC
27

28 Od Basel III k Basel III + TLAC
Pramen: BBVA research 28

29 TLAC (2) Výše požadavku na TLAC by se měla lišit dle míry systémové významnosti G-SIB a rezervy by měly být vyčerpány dříve než dodatečné TLAC nástroje, banka s 1% GSIB přirážkou by měla udržovat celkový TLAC včetně rezerv (při nulové proticyklické sazbě) na úrovni 19.5 % (16+2,5+1) až 23.5 % (20+2,5+1) RWA, banka s 2,5% GSIB přirážkou pak na úrovni 21 % až 25 % RWA. Dostatečná výše TLAC my měla být alokována i v dceřiných společnostech, tj. nestačí úroveň skupiny, internal TLAC pro dceřiné společnosti. Požadavky na TLAC i na kapitál dle Basel III by měly v plném rozsahu platit až od 2019 (pro měřítka podle RWAs i pro leverage ratio).

30 MREL (1) MREL se má dle konzultativního návrhu technického standardu EBA (listopad 2014) skládat ze dvou složek: složky pro absorpci ztrát („loss absorption amount“, LAA), následnou rekapitalizaci instituce („recapitalisation amount“, RCA), LAA má mít hodnotu stejnou nebo vyšší než souhrnný kapitálový požadavek této instituce (kromě 8% minima Pilíře 1 také požadavek z Pilíře 2 a všechny kapitálové rezervy), RCA dle typu instituce. Pro „malé“ instituce, u nichž plán řešení krize počítá v případě selhání s ukončením jejich činnosti řízení RCA lze nastavit i na hodnotu nula, MREL nemusí znamenat dodatečnou zátěž.

31 MREL (2) Pro „střední instituce“, u nichž je úplná likvidace neproveditelná a řešením je převod kritických funkcí s částí bilanční sumy do překlenovací banky plus likvidace zbývajících aktiv a pasiv: může být RCA nastaven na úrovni části LAA na základě předpokladu o rozsahu převáděné části bilance. Pro „velké“ instituce, u nichž plán řešení krize počítá s možnou aplikací nástrojů podle BRRD RCA by měl být nastaven na úrovni LAA z důvodu potřeby udržet důvěru finančního trhu, MREL je pak roven nejméně dvojnásobku souhrnného kapitálového požadavku takové instituce, pro systémově významné banky to implikuje MREL vyjádřený na bázi RWA ve výši 30 % i více. Pro instituce, které byly v souladu s CRD označeny za G-SII (tj. G-SIB) nebo O-SII (tj. D-SIB) platí doplňující pravidlo, že jejich MREL nemá být nižší než 8 % celkových pasiv.

32 MREL (3) +

33 MREL (4) Potenciální důsledek konstrukce požadavků na MREL definovaných v konzultativním návrhu EBA: požadavky na prostředky pro absorpci a rekapitalizaci by byly u systémově významných bank stanoveny na velmi vysoké úrovni (důsledek vysokého předpokladu ohledně celkové minimální kapitálové přiměřenosti). Pro tradiční a konzervativní bankovní sektory obsahuje návrh nastavení MREL řadu potenciálních rizik. pro ty banky, které svá aktiva financují, kromě kapitálu, zcela či v rozhodující míře pojištěnými depozity, je požadavek ekonomicky problematický. restrukturalizační orgány by měly mít možnost při nastavování limitů pro jednotlivé instituce zohlednit charakteristiky obchodního modelu, způsobu financování a rizikového profilu. Banky by měly požadavky plnit k , s přechodným obdobím 48 měsíců, což ale pro konzervativní bankovní model problém neřeší.

34 Bail-in není vždy a všude lepším řešením než bail-out:
MREL (5) Vysoké požadavky na MREL odráží silnou politickou preferenci bail-in řešení. Bail-in vs. bail-out: bail-in podporuje obezřetné chování bank, investorů a věřitelů, ale náklady bail-in (držba MREL a změna struktury pasiv) vznikají dopředu a i bez úpadku banky. Bail-in není vždy a všude lepším řešením než bail-out: dobře provedený bail-out může být pro daňového poplatníka ziskový, bail-in může být v řadě případů politicky neprůchodný, bail-in není možný při systémové krizi. „Large banks normally only fail in times of more general stress. It is therefore likely that governments will still have to step in to restore confidence and that combatting a future crisis will not be just a matter of applying technical recovery and resolution plans to banks on a case by case basis.“ Mayes, D.: (2014): Bank structure and resolution. Journal of International Banking and Financial Law, December 2014, p. 4.

35 4. Další reformy ovlivňující kapitálovou vybavenost a schopnost absorbovat ztráty

36 Komplexní revize přístupů v Basilejských pravidlech (1)
Basilejský výbor v listopadu 2014 ve zprávě pro skupinu G20 označil za nezbytné snížit nadměrné rozdíly v regulatorních kapitálových poměrech jednotlivých bank. cílem je zvýšit konzistenci a porovnatelnost výpočtu kapitálových požadavků a zvýšit důvěru v systém rizikově vážených expozic prostředkem bude zlepšení nemodelových přístupů, přehodnocení modelových praktik, stanovení agregátní kapitálové podlahy pro modelové přístupy a rekalibrace požadavků na pákový poměr. Přehodnocení bude komplexní a bude zahrnovat všechny typy rizik a expozic. Basilejský výbor bude rovněž usilovat o snížení počtu národních diskrecí a o zlepšení v oblasti transparence bank. 36

37 Komplexní revize přístupů v Basilejských pravidlech (2)
Pramen: BCBS 37

38 Revize přístupu k rizikovým vahám (1)
BCBS v prosinci 2014 zahájil konzultaci k revizi standardizovaného (SA) přístupu k úvěrovému riziku. současný přístup je založen na využívání externích ratingů při stanovování rizikových vah, záměrem je nahradit externí ratingy hodnocením rizika na základě klíčových rizikových determinant: u podnikových expozic by se váhy pohybovaly od 60 % do 300 % podle příjmů a zadluženosti podniků, u retailových expozic (zejména spotřebitelské úvěry) by měla být zpřísněna kritéria pro dosažení preferenční váhy 75 %, u expozic zajištěných obytnými nemovitostmi by se váhy pohybovaly mezi 25 % a 100 % podle LTV a DTI poměrů, expozice zajištěné komerčními nemovitostmi by byly brány jako nezajištěné nebo by byly váhy stanoveny podle LTV, u mezibankovních expozic by se váhy pohybovaly od 30 % do 300 % podle kapitálové přiměřenosti a podle indikátoru kvality aktiv. 38

39 Revize přístupu k rizikovým vahám (2)
Vyšší konzistence kapitálových poměrů bank vyžaduje vypořádat se s nadměrnými rozdíly při výpočtech rizikových vah mezi SA bankami a IRB bankami (používají vlastní modely). problémem jsou zejména nízké rizikové váhy u nemovitostních expozic, např. SE (při 5% váze by u hypotéky ve výši 2 mil. SEK implikoval kapitálový požadavek pouhých 5 tis. SEK). některé národní autority v EU již samy stanovily těchto expozic „floors“ pro rizikové váhy, Je nezbytné přehodnotit měření rizika a stanovování kapitálových požadavků u svrchovaných expozic: obvykle nulová úroveň rizikových vah u SA bank a IRB bank využívajících standardizovaný přístup na základě výjimky (permanent partial use), nízká úroveň rizikových vah u investičního portfolia IRB bank (2 % u FIRB, 3 % u AIRB) a zároveň jejich velká disperze (0 až 22 % u FIRB, 0 až 46 % u AIRB). 39

40 Revize přístupu k rizikovým vahám (3)
Rizikové váhy se u IRB bank (převážně velké banky) snižovaly rovněž v ČR. Adekvátní nastavení přístupů pro určení kapitálových požadavků k jednotlivým expozicím a rizikům (tj. rizikových vah) je důležitou výzvou také pro ČNB. 40