Rozlišovací schopnost Elektrostatické pole

Prezentace na téma: "Rozlišovací schopnost Elektrostatické pole"— Transkript prezentace:

1 Rozlišovací schopnost Elektrostatické pole
Optika … 6.2 Světlo jako vlnění Optická mřížka Rozlišovací schopnost Elektrostatické pole Fyzika I-2017, přednáška 7

2 Zařízení sloužící k rozkladu světla podle vlnových délek
Optická mřížka Zařízení sloužící k rozkladu světla podle vlnových délek různá technická provedení zde: opt. mřížka na průchod pro kolmý dopad paprsků tvořena štěrbinami (vrypy) konečné šířky a počet vrypů na jedn. délky n mřížková konstanta d – vzdálenost mezi jednotlivými vrypy celkový počet vrypů N polohu na stínítku určujeme úhlem 𝜗 , viz obr. osa mřížky Fyzika I-2017, přednáška 7

3 Po průchodů mřížkou je průběh intenzity na stínítku určen
interferencí ze soustavy štěrbin ohybovým jevem primární interferenční maxima 𝑑 𝑠𝑖𝑛𝜗 𝑚𝑎𝑥,𝑘 =𝑘𝜆 𝑘=±0,1,2,… 𝑠𝑖𝑛𝜗 𝑚𝑎𝑥,𝑘 =𝑘 𝜆 𝑑 ohybová minima 𝑎 𝑠𝑖𝑛𝜗 𝑚𝑖𝑛,𝑘 =𝑘𝜆 𝑘=±1,2,… 𝑠𝑖𝑛𝜗 𝑚𝑖𝑛,𝑘 =𝑘 𝜆 𝑎

4 intenzita určena řádem spektra
Optická mřížka mřížková rovnice - určuje polohy maxim pro k ≠ 0, poloha maxima závisí na vln. délce l , rozklad světla → spektrum k určuje řád spektra intenzita určena řádem spektra úhlová disperze – úhlová vzdálenost maxim odpovídající jednotkovému rozdílu vln. délek D ~ k/d rozlišovací schopnost R = l/Dl ~ k N 𝑑 𝑠𝑖𝑛𝜗 𝑚𝑎𝑥,𝑘 =𝑘𝜆, 𝑘=0, 1, 2, … Fyzika I-2017, přednáška 7

5 Fyzika I-2017, přednáška 6-pokrač.
Spektra 0., 1. a 2. řádu na stínítku Fyzika I-2017, přednáška 6-pokrač.

6 a) mřížkovou konstantu d,
Př. Opt. mřížka, 5000 vrypů/cm, stínítko ve vzdálenosti L = 2,00 m, obr. Určete a) mřížkovou konstantu d, b) nejvyšší řád maxima pozorovatelný pro l = 500 nm, c) největší vlnovou délku lmax, která může být pozorována ve spektru 3. řádu, d) vzdálenost D y na stínítku mezi maximy pro l1 = 400 nm a l2 = 600 nm ve spektru 2. řádu L Fyzika I-2017, přednáška 7

7 Mezní rozlišovací schopnost
apertura optického přístroje - otvor průběh intenzity světla na stínítku po průchodu otvorem, tzv. ohybový jev minima v ohyb. jevu intenzita jako funkce sin 𝜗 : 𝑎 sin 𝜗 𝑚𝑖𝑛,𝑘 =𝑘𝜆, 𝑘=1,2,… Fyzika I-2017, přednáška 7

8 Mezní rozlišovací schopnost
𝑎 sin 𝜗 𝑚𝑖𝑛,𝑘 =𝑘𝜆, 𝑘=1,2,… Mezní rozlišovací schopnost sin 𝜗 𝑚𝑖𝑛,1 = 𝜆 𝑎 nejmenší úhlová vzdálenost rozlišených bodů pro kruhovou aperturu průměru 𝐷 : mezní rozl. schopnost mezní případ sin 𝜗 𝑚 =1,22 𝜆 𝐷

9 7.3 Elektrostatické pole ve vakuu Potenciál, napětí, elektrický dipól
Elektrostatika 7.1 Elektrický náboj 7.2 Coulombův zákon 7.3 Elektrostatické pole ve vakuu Potenciál, napětí, elektrický dipól Fyzika I-2017, přednáška 7

10 časově neproměnné elektrické pole 7.1. Bodový náboj
7. Elektrostatika časově neproměnné elektrické pole 7.1. Bodový náboj elektrický náboj q, Q spojený s nositelem dvojího druhu > 0, < 0 vlastnost subatomárních částic jedn. náboje: C (coulomb) zákon zachování, invariantnost, kvantování nabitá, nenabitá tělesa, polarizovaná tělesa bodový náboj – aproximace, kdy není důležité rozložení náboje v tělese: těleso, jehož rozměry jsou zanedbatelné a které nese náboj │Q│= n e, e = 1, C n … celé číslo Fyzika I-2017, přednáška 7

11 souhlasné náboje: 𝑄 1 𝑄 2 >0 – odpudivá síla, 𝐹 21 ↑↑ 𝑟 21
7.2 Coulombův zákon souhlasné náboje: 𝑄 1 𝑄 2 >0 – odpudivá síla, 𝐹 21 ↑↑ 𝑟 21 nesouhlasné náboje: 𝑄 1 𝑄 2 <0 – přitažlivá síla, 𝐹 21 ↑↓ 𝑟 21 formulován pro bodové náboje 𝑟 21 = 𝑟 𝑟 1 - poloh. vektor náboje Q2 vzhledem ke Q1 𝐹 21 =𝑘 𝑄 1 𝑄 2 𝑟 𝑟 𝑟 21 𝑘= 1 4𝜋 𝜀 0 Coulombův zákon, 𝜀 0 je permitivita vakua 𝜀 0 =8,85∙ 10 −12 C 2 m −2 N −1 je konst. úměrnosti 𝐹 21 = − 𝐹 12 𝐹 21 =𝑘 𝑄 1 𝑄 2 𝑟 12 2 Fyzika I-2017, přednáška 7

12 soustava více nábojů – síly se vektorově sčítají
Př. n nábojů Q1, Q2, …, Qn působí na náboj Q0 𝐹 = 𝑖=1 𝑛 𝐹 0𝑖 = 𝑖=1 𝑛 𝑘 𝑄 𝑖 𝑄 0 𝑟 0𝑖 𝑟 0𝑖 𝑟 0𝑖 Fyzika I-2017, přednáška 7

13 Q0 – „testovací náboj“, nevytváří pole
7.3.Intenzita elektrostatického pole elektrostatické pole - silové pole v okolí nábojů silové působení na jiné náboje, např. na náboj Q0: Intenzita el. pole: Def. a) Pole bodového náboje číselně rovna síle působící na jednotkový náboj Q0 – „testovací náboj“, nevytváří pole jednotka: N/C, V/m 𝐸 = 𝐹 𝑄 0 𝐸 =𝑘 𝑄 𝑟 2 𝑟 𝑟 intenzita pole bod. náboje Q velikost stejná na povrchu koule, směr radiální siločary – tečna v každém bodě je 𝐸 není definováno pro 𝑟 =0 E(r/2) = ?, E(2r) = ? zdroj pole Q < 0 → 𝐸 opačný směr pole bodového náboje není homogenní Fyzika I-2017, přednáška 7

14 b) Intenzita pole soustavy bodových nábojů:
Fyzika I-2017, přednáška 7

15 Pole elektrického dipólu
elektrický dipól – tvořen dvěma bod. náboji + Q a – Q, které jsou v konstantní vzdálenosti l elektrický dipólový moment vektor, směr od – Q k +Q 𝑝=𝑄ℓ pro 𝑟≪ℓ Q1 Q2 │Q1 │ = │ Q2 │

16 c) Pole spojitě rozložených nábojů
aproximace spojitě rozložených nábojů (na křivce, v ploše, v prostoru) např. nabitá deska: plošná hustota náboje s Fyzika I-2017, přednáška 7

17  s >0 s <0 Homogenní elektrostatické pole
intenzita všude stejnou velikost a stejný směr pole v okolí rozlehlé desky („nekonečné“) nabité s plošnou hustotou s [C/m2] odhad: s >0 dvě rovnoběž. rozlehlé desky vzdálené d nabité s plošnou hustotou +s a – s: 𝐸 = 𝐹 𝑄 0 s <0 𝐸 (−) = 𝜎 2 𝜀 0  𝐸=0 𝐸= 𝜎 𝜀 0 𝐸=0 mezi rozlehlými deskami – homogenní pole

18 práce sil elektrostatického pole o intenzitě 𝐸 při přenesení náboje Q
𝐹 =𝑄 𝐸 Potenciál, napětí práce sil elektrostatického pole o intenzitě 𝐸 při přenesení náboje Q elektrické pole je konzervativní – lze zavést potenciální energii potenciál V – potenciální energie vztažena na jednot. náboj napětí UAB – rozdíl potenciálů 𝑊 𝐴→𝐵 =𝑄 𝐴 𝐵 𝐸 ∙𝑑 𝑟 𝐸 𝑝 𝑟 =𝑄 𝑟 𝐸 𝑝 =0 𝐸 ∙𝑑 𝑟 𝑉( 𝑟 )= 𝑟 𝑉=0 𝐸 ∙𝑑 𝑟 jedn. V (volt) jedn. intenzity Vm-1 𝑉( 𝑟 )= 𝐸 𝑝 ( 𝑟 ) 𝑄 𝑈 𝐴𝐵 = 𝑉 𝐴 − 𝑉 𝐵 𝑈 𝐴𝐵 = 𝐴 𝐵 𝐸 ∙𝑑 𝑟 Fyzika I-2017, přednáška 7

19 𝑉( 𝑟 )= 𝑟 𝑉=0 𝐸 ∙𝑑 𝑟 potenciál pole bodového náboje tabule potenciál pole bodového náboje Q : b) potenciál soustavy bod. nábojů 𝑉 𝑟 =𝑘 𝑄 𝑟 V > 0 pro Q > 0 při přenesení náboje Q > 0 do nekonečna pole koná kladnou práci V < 0 pro Q < 0 kladnou práci konají vnější síly, pole koná zápornou práci skalár, nepřímo úměrný vzdálenosti od náboje není definován v místě bodového náboje tj. r = 0 ekvipotenciální plocha ≡ plocha o stejném potenciálu 𝐸  ekvipotenciální plochu (platí obecně) potenciální energie soustavy bod. náb. 𝑉= 𝑖=1 𝑛 𝑉 𝑖 = 𝑖=1 𝑛 𝑘 𝑄 𝑖 𝑟 𝑖 𝐸 𝑝 = 𝑑𝑣𝑜𝑗𝑖𝑐𝑒 𝑘 𝑄 𝑖 𝑄 𝑗 𝑟 𝑖𝑗

20 c) napětí mezi deskami +s a – s vzdálenými d tabule
Pohyb náboje v homogenním elektrostatickém poli - lineární urychlovač náboj Q o hmot. m vstoupí do hom. pole rychlostí 𝑣 0 rovnoběžnou s intensitou 𝐸 . Rychlost poté, co projde potenciálním rozdílem U, tabule Př. v0 = 0 𝑈=𝐸𝑑 práce pole při přenesení náboje 𝑄: 𝑊=𝑄𝑈=𝑄𝐸𝑑 d x 𝑣= 2𝑄𝑈 𝑚 = 2𝑄𝐸𝑑 𝑚

21 Elektrický dipól v homogenním poli
Cíl: pohybový stav el. dipólu o dipólovém momentu p výsledná síla → není translační pohyb jen rotační: 𝐹 =𝑄 𝐸 𝐹 = 0 moment síly tabule potenciální energie 𝑀 = 𝑝 × 𝐸 𝐸 𝑝 (𝛼)=− 𝑝 ∙ 𝐸 𝐸 𝑝 (𝛼)=−𝑝𝐸 cos 𝛼 Fyzika I-2017, přednáška 7

22 Elektrický dipól v homogenním poli
významné polohy dipólu v homogenní poli el. dipól se snaží natočit do stavu stabilní rovnováhy 𝐸 𝑝 (𝛼)=− 𝑝 ∙ 𝐸 𝑀 = 𝑝 × 𝐸 𝐸 𝑝 𝛼 =−𝑝𝐸 cos 𝛼 𝑀=𝑝𝐸 sin 𝛼 22 Fyzika I-2017, přednáška 7

23 - p(molekuly) ≠0 7.4 Elektrostatické pole v látkách
vodič – těleso nebo prostředí s volně pohyblivými náboji dielektrikum (izolátor) – není vodič ani vakuum nepolární je-li E = 0 Vm-1, p(molekuly) = 0 je-li E ≠ 0 Vm-1, p(molekuly) ≠ 0 polární p(molekuly) ≠0 pol. molekuly: p~10-30 Cm vedl. jedn. v chemii (debye): 1D=3, Cm + - bez vnějšího pole je objem dielektrika nepolarizován (dipóly - molekuly polárního diel. náhodně orientovány díky tepl. pohybu) ve vnějším elektrickém poli se dielektrikum polarizuje Fyzika I-2015, přednáška 10

24 er - relativní permitivita (bezrozměrná)
polarizace dielektrika vázaný náboj (polarizační) – vázaný náboj v dielektriku volný náboj – ve vodiči pole v dielektriku - superpozice pole volného a vázaného náboje: permitivita prostředí 𝜀=𝜀 𝑟 𝜀 0 vztahy platné ve vakuu → vztahy pro dielektrikum: e0 → e např. intenzita pole bod. náboje v dielektriku tabule 𝐸= 𝐸 0 − 𝐸 𝑃 = 𝐸 0 𝜀 𝑟 er - relativní permitivita (bezrozměrná) pozn. rozměr 𝜀0 za D.cv. (z. Coulomb. zák.) er ve vakuu = 1 Fyzika I-2015, přednáška 10

25 Elektrostatické pole vodičů
uvnitř vodičů jsou nosiče elektrických nábojů volně pohyblivé, lze na ně přivést náboj, jsou-li ze všech stran izolované Př. kovy, roztoky elektrolytů, ionizované plyny V elektrostatice – náboj se nepohybuje, je dosaženo rovnováhy Tvrzení: uvnitř nab. vod. musí být E = 0 (jestliže není splněno – pohyb = spor) Důsledek: a) uvnitř vodiče neexistují makroskopické náboje b) náboj v nabitém vodiči na povrchu Intenzita na povrchu vodiče: Vektor intenzity elektrostat. pole je kolmý k povrchu vodiče, povrch vod. je ekvipotenciální plochou obecný směr - pohyb v povrchu = spor → 25 Fyzika I-2015, přednáška 10

26 Kondenzátor dva vodiče nabité náboji +Q a –Q mezi nimiž je napětí U Def. kapacity kondenzátoru jed. F (farad) kapacita deskového kondenzátoru: ~ S ~ 1/d ~ er kapacita vakuového kondenzátoru: kondenzátor s dielektrikem C = er C0 řazení kondenzátorů sériové paralelní 𝐶= 𝑄 𝑈 S… plocha každé z desek, s… plošná hustota náboje, d…vzdál. desek, náboj na deskách +Q, -Q tabule 𝐶= 𝜀 0 𝜀 𝑟 𝑆 𝑑 𝐶 0 = 𝜀 0 𝑆 𝑑

27 Energie elektrostatického pole
odvodíme pro případ pole mezi deskami kondenzátoru o kapacitě C tabule objemová hustota energie w platí obecně pro hustotu energie elektrického pole o intenzitě E 𝑊= 1 2 𝐶 𝑈 2 𝑤= 1 2 𝜀 𝑟 𝜀 0 𝐸 2 27 Fyzika I-2015, přednáška 10

28 Informace na stránkách Ústavu fyziky a měřicí techniky FCHI
průběžný test 7/4/2017 pátek 13:00 B II FCHT b, sk Informace na stránkách Ústavu fyziky a měřicí techniky FCHI a na Facebook Fyzika I-2017, přednáška 7

29 Náplň testu: Test obsahuje 5 příkladů (každý se třemi dílčími úlohami) s následující tématikou: 1) Kinematika hmotného bodu (rovnoměrně zrychlený nebo zpomalený přímočarý pohyb, nerovnoměrný přímočarý pohyb, řešení úlohy se zadaným polohovým vektorem, příp. pohybovými funkcemi). 2) Mechanika hmotného bodu a soustavy hmotných bodů (pohyby v homogenním poli tíhové síly, pohyb po nakloněné rovině s uvážením tření, práce, mechanická energie, zákony zachování hybnosti a zachování kinetické energie pro soustavu hmotných bodů, dvojrozměrná srážka). 3) Mechanika tuhého tělesa (poloha hmotného středu, moment setrvačnosti tuhé soustavy hmotných bodů, moment setrvačnosti tenké válcové trubky a homogenního válce, práce, výkon, kinetická energie při rotaci, pohybová rovnice rovinné rotace, teorém práce-kinetická energie při rotaci, valení těles po nakloněné rovině). 4) Mechanika ideální kapaliny (U-trubice, výtok kapaliny otvorem z otevřené široké nádoby, proudění kapaliny vodorovným potrubím nestejného průřezu). 5) Kmity a vlnění (netlumený harmonický oscilátor, pohybová funkce, frekvence, doba kmitu, počáteční fáze, rychlost a zrychlení oscilátoru, mechanická energie oscilátoru, skládání stejnosměrných kmitů pomocí fázorů. Lom světla na rovinném rozhraní prostředí, Snellův zákon, mezní úhly, změna vlnové délky při průchodu rozhraním). Fyzika I-2017, přednáška 7

30 8. Stejnosměrné obvody Fyzika I-2017, přednáška 7