Rozhodování o kolektivních statcích – Ostrom Koncept multilevel governance Lenka Slavíková.

Prezentace na téma: "Rozhodování o kolektivních statcích – Ostrom Koncept multilevel governance Lenka Slavíková."— Transkript prezentace:

1 Rozhodování o kolektivních statcích – Ostrom Koncept multilevel governance
Lenka Slavíková

2 Multilevel governance
V realitě silných národních států a nadnárodních entit (EU) - víceúrovňová správa (multilevel governance) na místo prosté decentralizace. Zastánci tohoto modelu správy tvrdí (a prokazují), že roztříštěné pravomoci jsou pro správu statků efektivnější a flexibilnější, než koncentrace moci na jedné (centrální) úrovni. Dva typy víceúrovnňové správy (Hooghe, Marks, 2003): Typ I: federalismus = teritoriální vazby mezi federální vládou a samosprávnými národními/regionálními vládami, jurisdikce se územně neprolínají, rozhodují volení zástupci, vznik a zánik jednotek správy je nákladný a méně častý Typ II: flexibilnější systém vzájemně se prolínajících, na sobě nezávislých úrovní správy, které jsou organizovány podle účelu/problému (nikoliv území), občan si může vybrat příslušenství k různým správním jednotkám

3 Přírodní zdroje jako kolektivní statky
Kolektivní statky (common-pool resources) = rivalitní, toky užitků dělitelné, vylučitelnost nákladná (např. les, jezero, pastvina) versus veřejné statky (tradiční pojetí přírodních zdrojů v ekonomii) Tragédie obecní pastviny: Stane-li se statek vzácným, je nutné dohodnout se na způsobu jeho alokace… … jinak nastává „tragédie“, která ústí k úplné vyčerpání statku T. Hardin (1968): Tragedy of Commons Režimy správy kolektivních statků jako klíčová proměnná pro jejich udržení. VYLUČITEL-NOST PŘI: Snadná dělitelnost Obtížná dělitelnost nízkých nákladech SOUKROMÉ KLUBOVÉ vysokých nákladech KOLEKTIVNÍ VEŘEJNÉ

4 Role institucí – výzkum Elinor Ostrom
E. Ostrom = nositelka Nobelovy ceny za ekonomii (r. 2009) – americká profesorka přesah její práce do oblasti kolektivních statků – motivovala vědce zabývající se vazbami mezi ekosystémy a lidskou společností soustředit se na instituce, jako klíčový problém ochrany ŽP Degradaci životního prostředí působí „špatné“ instituce, které motivují lidi zdroje vyčerpávat nikoliv chránit (srovnej s pojetím neoklasické environmentální ekonomie – externality) ŘEŠENÍ PROBLÉMU: porozumět existujícím institucím – empirické zkoumání definovat a zavést udržitelné instituce Obecný závěr: „one size does not fit all“ = nelze jednoznačně upřednostnit vládní regulaci ŽP ani individuální vl. práva – nutné studovat situace reálného světa „Tvrdím, že místo jednoho řešení unifikovaného problému existuje mnoho řešení, jak se vypořádat s velkým množstvím různých problémů. Tvrdím rovněž, že navrhnout správné instituce je složitý, časově náročný a konfliktní proces, a nelze tudíž předpokládat, že optimální institucionální řešení může být snadno vyprojektováno a s nízkými náklady implementováno externími autoritami.“ (Ostrom, 2006)

5 Jaké instituce jsou udržitelné/robustní?
ROBUSTNÍ instituce = takové, které zajišťují udržitelné čerpání zdroje (v realitě často historií prověřené, stabilní systémy) – pojem používán místo výrazu „efektivní“ Stát i trh selhávají. Stát je však tvůrcem a garantem práv (jeho role je významná, nezastupitelná). Volný přístup ke zdrojům (absence pravidel, nebo nemožnost jejich vymáhání ) způsobuje tragédii obecní pastviny. Komunitní režim správy jako robustní instituce pro určité typy kolektivních statků: Zdroj vlastní dohromady jasně ohraničená skupina uživatelů Toky užitků jsou soukromým vlastnictvím Pravidla užívaní (včetně kontroly a sankcí) si vytváří sami uživatelé = třetí cesta (ani privatizace ani zestátnění zdroje) – tento závěr podpořen řadou empirických pozorování historicky stabilních režimů správy po celém světě

6 Praktická doporučení pro hospodářskou politiku
umožnit správu celého ekosystému (pravidlo souladu institucí s ekosystémem = FIT) (Young, 2002) zapojit obyvatele, kteří jsou v interakci s ekosystémy do rozhodování (prvek komunitního vl.  přenesení části odpovědnosti na přímé uživatele zdroje) ponechat či navrátit přírodní zdroj do správy lokální komunity (decentralizace rozhodování) Je komunitní vlastnictví univerzálním řešením? … NE Podmínky: Přírodní zdroj menšího rozsahu, jehož kvalita je pro přežití komunity klíčová. Komunity se stabilní populací a vyvinutým systémem silných etických norem (co je správné chování v komunitě). Vždy je nutné studovat lokální podmínky (kombinaci vlastnických a uživatelských práv).

7 Robustní instituce na příkladu správy vod v EU
Požadavky Rámcové směrnice o vodě: Vymezit hydrologické oblasti povodí jako hlavní jednotky správy (pravidlo FIT) Stanovit kompetentní orgány pro každou oblast povodí a zajistit jeho nezávislé rozhodování Zajistit účast veřejnosti na tvorbě plánů oblastí povodí Zajistit plnou návratnost nákladů vodohospodářských služeb (včetně vyčíslení environmentálních nákladů)

8 Dynamika tvorby bohatství Schopnost reagovat na změny
KRITÉRIA Soukromé vl. Komunitní vl. Dynamika tvorby bohatství Dynamická tvorba bohatství, rychlý růst, efektivní alokace pomocí přesměrování zdroje k nejvyšší tržní nabídce. Nižší dynamika kvůli omezené převoditelnosti práv a kol.vyjednávání o změnách – čas na postupné přizpůsobení externím změnám. Distribuce bohatství Vytváří nerovnosti ve společnosti, počáteční distribuce práv ovlivňuje další možnosti jednotlivců. Nižší majetkové rozdíly zajišťují udržitelnost režimu a lepší vztahy v komunitě. Problém externalit Vyvolává externality a řeší je s velkými obtížemi. Ext. jsou automaticky řešeny v rámci komunity vlastníků. Schopnost reagovat na změny Dohoda ind.vlastníků v případě potřeby změny pravidel je problematická (vysoké transakční náklady, nízká důvěra aj.). Komunitní systém je schopen lépe reagovat na aktuální externí podněty a přiměřeně se adaptovat novým podmínkám. Problém souladu (FIT) V řadě případů není vhodné – dělí komplexní ekosystém na malé jednotky správy. Je vhodnější – hranice režimu správy spíše odpovídají přírodním hranicím ekosystému.

9 Literatura: ANDERSSON, K. and OSTROM, E Analyzing Decentralized Natural Resource Governance from a Polycentric Perspective, Policy Sciences 41/1, 1-23 HOOGHE, L. and MARKS, G Unraveling the Central State, but How? Types of Multi-Level Governance, The American Political Science Review 97/2, JANSSEN, M., ANDERIES, J. AND OSTROM E Robustness of socio-ecological systems to spatial and temporal variability. Society and Natural Resources 20: JÍLKOVÁ, J.; SLAVÍKOVÁ, L Ekonomie životního prostředí na rozcestí. Politická ekonomie, 2009, č. 5, s ISSN: OSTROM, E Revisiting the Commons. Local Lessons, Global Challenges. Science, roč. 284, 9. dubna 1999, s. 278 – 282. ISSN: PAAVOLA, J Institutions and Environmental Governance: A Reconceptualization, Ecological Economics 63, 93 – 103 YOUNG, O. R The Institutional Dimensions of Environmental Change – Fit, Interplay and Scale. 1. vyd. Cambridge: The MIT Press, ISBN: YOUNG, O. R International Governance: Protecting the Environment in Stateless Society. Cornell University Press, Ithaca, NY.

10 Děkuji za pozornost