EVROPSKÁ INTEGRACE Mgr. Michal Oblouk.

Prezentace na téma: "EVROPSKÁ INTEGRACE Mgr. Michal Oblouk."— Transkript prezentace:

1 EVROPSKÁ INTEGRACE Mgr. Michal Oblouk

2 INTEGRACE na celém světě probíhají procesy směřující k mezinárodní spolupráci = INTEGRACE (spojování, sjednocování) po 2. světové válce začínají vznikat myšlenky o evropské spolupráci a sjednocení, na druhé straně došlo k rozdělení Evropy na dva znepřátelené bloky při vytváření sjednocené Evropy sehrála významnou roli i naše země – osobnosti: Václav, Vojtěch, Přemysl Otakar II., Karel IV., Mistr Jan Hus, Jiří z Poděbrad (snaha vytvořit jednotnou Evropu – Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu), Jan Amos Komenský, T. G. Masaryk, Václav Havel důvody začleňování do mezinárodních struktur: bezpečnostní politické kulturní sociální

3 EKONOMICKÁ INTEGRACE ekonomiky rozdílných zemí se navzájem propojují a odstraňují se bariéry vzájemného obchodu stupně: zóna volného obchodu - dvě a více zemí se dohodnou, že navzájem sníží či úplně odstraní cla na některé výrobky, např. ASEAN (Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Singapur, Thajsko, Vietnam), NAFTA (Kanada, Mexiko, USA), EFTA (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko), CEFTA (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Makedonie, Moldávie, Srbsko), Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, Venezuela) celní unie - sdružení států, které se dohodly na omezení vzájemných obchodních bariér a zároveň uplatňují společné celní sazby vůči třetím zemím, např. Jihoafrická celní unie (Botswana, JAR, Lesotho, Namibie, Svazijsko) společný trh - členské státy odbouraly veškerá cla, používají společný celní sazebník vůči třetím zemím a je mezi nimi zabezpečen volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu, např. EU hospodářská a měnová unie - ekonomiky zemí jsou plně zapojeny do jednotného vnitřního trhu a navíc přenášejí část svých pravomocí na nadnárodní instituce, např. CARICOM (Belize, Guyana, ostrovní státy Karibiku, Surinam), Svaz Ruska a Běloruska, EU (eurozóna)

4 STUDENÁ VÁLKA stav politických sporů, vojenského napětí, zástupných válek a hospodářské konkurence, který vypukl po druhé světové válce mezi komunistickými státy (Sovětským svazem a jeho satelitními státy) a spojenci (západními státy, zejména Spojenými státy a jejich spojenci) hlavní účastníci boj vedli budováním vojenských koalic, pomocí zranitelným státům, zástupnými válkami (Korea, Vietnam, Afghánistán), špionáží, propagandou, závody ve zbrojení, rivalitou při sportovních kláních a předháněním se v technické vyspělosti Sovětský svaz - východní blok ze států východní a střední Evropy, Varšavská smlouva (vojenská organizace, 1955 – 1991) a Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP, 1949 – 1991, hospodářská organizace) Spojené státy - západní blok ze států západní Evropy, doktrína zadržování komunismu, Severoatlantická aliance (NATO) některé státy vytvořily Hnutí nezúčastněných zemí (mezinárodní organizace 120 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků, vzniklo 1961) Evropa byla rozdělena tzv. železnou oponou

5

6

7

8 VARŠAVSKÁ SMLOUVA

9 RADA VZÁJEMNÉ HOSPODÁŘSKÉ POMOCI

10 HNUTÍ NEZÚČASTNĚNÝCH ZEMÍ

11 RADA EVROPY 47 členských států (NE Bělorusko, Vatikán)
vznik – 1949 47 členských států (NE Bělorusko, Vatikán) nezávislá na EU - funguje na principu diskuze a hledání společných řešení v ekonomických, sociálních, kulturních, vědeckých, právních a administrativních otázkách a v udržování a rozvoji základních lidských práv a svobod sídlo – Štrasburk orgány: generální tajemník výbor ministrů – rozhodovací orgán parlamentní shromáždění – hlavní poradní orgán komisař pro lidská práva kongres orgánů místní a regionální samosprávy konference mezinárodních a nevládních organizací Evropský soud pro lidská práva – zřízen roku 1959 k projednávání porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, sídlí ve Štrasburku

12

13 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
OBSE Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě mezinárodní bezpečnostní organizace vznik (transformací KBSE) členské státy – 57 (Evropa, Turecko, USA, Kanada, státy zakavkazské a středoasijské) sídlo - Vídeň hlavní cíle: podpora a rozvoj plně demokratické společnosti - uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Gruzie) prevence lokálních konfliktů obnovování stability a míru ve válečných oblastech prosazování kolektivní bezpečnosti odstraňování rozdílů mezi státy

14 Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
KBSE Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě byla tvořena systémem mezinárodních jednání a smluv, které měly za cíl zajistit mír a prohloubit spolupráci mezi evropskými státy do července 1975 probíhala jednání o podobě Závěrečného aktu - tento dokument byl 1. srpna 1975 v Helsinkách podepsán nejvyššími představiteli 33 evropských států, Kanady a USA, čímž skončila nejdůležitější fáze procesu KBSE proces KBSE pokračoval schůzkami v Bělehradě (1977 – 1978), v Madridu (1980 – 1983) a ve Vídni (1986 – 1989) celý systém konferencí a výsledek procesu jednání znamenal posílení stability v Evropě rozdělené geopoliticky na západní a východní blok r byla podepsána pařížská smlouva - proměna KBSE na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)

15

16 aliance států střední Evropy - Česka, Maďarska, Polska a Slovenska
VISEGRÁDSKÁ SKUPINA aliance států střední Evropy - Česka, Maďarska, Polska a Slovenska vznik – 1991 prosazování spolupráce a stability v širším regionu střední Evropy - spolupráce s Rakouskem a Slovinskem (Regionální partnerství), s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci programu V4+

17 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Studen%C3%A1_v%C3%A1lka