Fyzika kondenzovaného stavu

Prezentace na téma: "Fyzika kondenzovaného stavu"— Transkript prezentace:

1 Fyzika kondenzovaného stavu
1. prezentace ( )

2 podpírající lidskou civilizaci
Sloupy podpírající lidskou civilizaci - materiály - komunikace - informace

3 Co jsou a jak vznikají kondenzované látky ?

4 Kondenzace a tuhnutí vysoká teplota - zanedbatelný vliv přitažlivých sil - Ek (energie tepelného pohybu částic) převažuje snižování teploty - přitažlivé síly začínají nabývat na důležitosti - molekulární páry (dvojice) zůstávají déle pohromadě - korelace v pohybu molekul - krátkodobě existující klastry molekul

5 Kondenzace a tuhnutí kondenzační teplota - významná korelace pohybu molekul (vznik kapaliny) - energie přitažlivé interakce  Ek - vliv energie odpudivých sil - krátkodosahové uspořádávání molekul (přeuspořádání po uplynutí relaxační doby) - přitažlivé interakce co nejvíce „stěsnávají“ molekuly - odpudivé interakce zajišťují minimální separaci další snižování teploty - uspořádávání molekul (resp. atomů, iontů) - tuhnutí  vznik pevné látky (PL)

6 Dva typy tuhnutí kapalin
krystalizace (Tt) tuhnutí v důsledku rychlého zvýšení viskozity při jejím ochlazení - amorfní látky (vosk, asfalt, ...) - sklo (má schopnost krystalizace, ale viskozita roste s poklesem teploty tak rychle, že látka ztuhne dříve, než stačí zkrystalizovat)

7 Složitější fázové diagramy přijdou později
a – křivka tuhnutí (tání) b – křivka kapalnění c – křivka sublimace v – počet stupňů volnosti f – počet fází k – počet složek Složitější fázové diagramy přijdou později

8 Kondenzované látky dělení na kapalné a pevné látky kapalné - newtonovské kapaliny - nenewtonowské kapaliny pevné (hookovské, nehookovské) - krystalické - amorfní - polymery skla

9 Kondenzované látky dělení na pevné a měkké látky pevné látky (hookovské, nehookovské) - krystalické - amorfní měkké látky (MKL) - mýdlo, kečup, tvaroh, barvy ...) - polymery - kapalné krystaly - kapaliny (newtonovské, nenewtonovské)

10 Společné vlastnosti MKL
rozměrová škála - koloidní částice < 1 m - polymerní řetězce ~ desítky nm strukturní prvky mají podobné rozměry strukturní modely neberou většinou v úvahu vlastnosti jednotlivých atomů, ale jejich shluků, řetězců,... vliv Brownova pohybu na strukturní prvky

11 Společné vlastnosti MKL
srovnatelné velikosti vazebních energií mezi strukturními prvky nelze jednoduše použít „pravidlo minima volné energie“ molekuly se samouspořádávají do „supermolekul“

12 Síly, energie a časové škály v KL
KL drží pohromadě mezimolekulární (mezičásticové) síly PL - každá částice má definované místo ve struktuře - souvislost mezi energií vazby a tuhostí látky kapaliny - mezimolekulární síly - relaxační doba (souvislost s tím „jak tečou“ při aplikaci napětí)

13 Síly, energie a časové škály v KL
MKL, amorfní PL - viskoelasticita - v mnoha systémech roste relaxační doba r s klesající teplotou, až při jisté teplotě r →   nerovnovážný stav - vznik skla uspořádání částic podobné kapalinám mechanické vlastnosti podobné PL

14 Mezimolekulární (mezičásticový) potenciál (popř. potenciální energie)
U >> kT  permanentní (chemická) vazba U ≥ kT  vazba se může rozpadnout resp restrukturalizovat vlivem teploty

15 Vazby v kondenzovaných látkách
Van der Waalsova vazba iontová vazba kovalentní vazba kovová vazba vodíková vazba hydrofobní interakce halogenová vazba podrobněji později

16 Krystalické látky

17 Čokoláda a její krystaly

18 skladujte mě při T < 18 °C
Krystaly čokolády Mám chutnat a dobře vypadat? skladujte mě při T < 18 °C typ Jak krystal vzniká Tt / °C I rychlé ochlazení taveniny 17 II ochlazení taveniny rychlostí ~ 2 °Cúmin 21 III tuhnutí při teplotě (5 °C až 10 °C skladování typu II při teplotě 5 °C až 10 °C 26 IV krystalizace taveniny při teplotě 16 °C až 21 °C skladování typu III při teplotě 16 °C až 21 °C 28 V pomalé tuhnutí taveniny (za stálého míchání) s přidáním krystalků typu V (tzv. proces temperování) 34 VI skladování typu V (RT) po dobu několika měsíců 36

19 Struktura krystalických látek

20 Johannes Kepler (1611) O šestiúhelné sněhové vločce poutavé čtení o „ničem“
v jistém smyslu první krystalografická práce napsáno roku 1610 v Praze vyšlo 1611 ve Frankfurtu nad Mohanem

21 Nejtěsnější uspořádání koulí v Keplerově podání

22 Nejtěsnější uspořádání koulí (hexagonální a kubické)

23 Nejtěsnější uspořádání (tuhých) koulí
ABABAB... (hcp) ABCABC... (fcc)

24 Hexagonální struktura s těsným uspořádáním (hcp)

25 Kubické nejtěsnější uspořádání (plošně centrovaná struktura - fcc)

26 Lineární mřížka (modelová situace)
translační vektor báze

27 Translační symetrie a – struktura b - mříž

28 Volba počátku mříže

29 Volba základních translací
buňka

30 Primitivní a centrovaná buňka
PRIMITIVNÍ BUŃKA - na primitivní buňku připadá jeden mřížový bod CENTROVANÁ BUŇKA a – dvojitá b - trojitá

31 Výběr elementární buňky v rovinné mřížce
Elementární buňka s nejmenším objemem – primitivní buňka

32 Primitivní a centrovaná buňka
primitivní buňka centrovaná buňka

33 Popis buňky

34 Shrnutí předchozího

35 Shrnutí – buňka mříže P – primitivní buňka I – prostorově centrovaná b. F – plošně centrovaná buňka A B bazálně centrované b. C Buňka je (uzavřený) rovnoběžnostěn, v jehož vrcholech se nacházeji mřížkové body. Buňka může být prostorově, nebo plošně centrovaná. ?- Rozmyslete si, jak spočítat objem buňky. ?- Kolik atomů připadá na jednu buňku?

36 Základní prvky symetrie krystalů
střed inverze rovina souměrnosti (zrcadlení) n-četná rotační osa symetrie n-četná inverzní osa rotace n-četná šroubová rotační osa symetrie translační rovina souměrnosti (skluzová rovina)

37 Inverzní osy

38 Šroubové osy

39 Rozdíl mezi kombinací prvků symetrie a složeným prvkem symetrie

40 Prvky symetrie neobsahující translaci střed inverze - ke každému atomu s průvodičem R existuje identický atom s průvodičem –R rovina souměrnosti (m) - rovina vůči níž jsou obě části krystalové struktury vzájemným zrcadlovým obrazem n-četná rotační osa - otočením o úhel 2/n se krystal ztotožní sám se sebou n-četná inverzní osa rotace - po rotaci o úhel 2/n kolem této osy a po následující inverzi splyne krystal sám se sebou

41 Prvky symetrie obsahující translaci n-četná šroubová osa - otočení o 2/n a následující translace o c/n (kde c je nejmenší vzdálenost mezi uzlovými body ve směru osy) translační rovina souměrnosti (skluzová rovina) - krystalová struktura přechází sama v sebe operací zrcadlení a s ní spojenou translací ve směru rovnoběžném s touto rovinou zrcadlení

42 Bravaisovy buňky Bravaisova pravidla pro výběr základní buňky
Počet pravých úhlů v základní buňce musí být maximální. Symetrie základní buňky musí být shodná se symetrií celé mřížky. Při dodržení předchozích podmínek musí být objem základní buňky minimální. V případě, kdy symetrie nemůže rozhodnout, vybírá se základní buňka, tak aby její hrany byly co nejkratší.

43 Bravaisovy buňky

44 Symetrie Bravaisových buněk
krystalová soustava minimální symetrie triklinická (trojklonná) žádná monoklinická (jednoklonná) jedna 2četná osa podél c ortorombická (rombická, kosočtverečná) tři 2četné osy podél a, b , c tetragonální (čtverečná) jedna 4četná osa podél c kubická (izometrická) čtyři 3četné osy podél tělesových úhlopříček krychle hexagonální (šesterečná) jedna 6četná osa podél c trigonální (romboedrická, klencová) jedna 3četná osa podél hexagon. buňky

45 Přehled Bravaisových buněk
sc fcc bcc

46 Wigner-Seitzova buňka
Wigner-Seitzova elementární buňka W-S buňka pro bcc strukturu W-S buňka pro fcc strukturu

47 Millerovy indexy mřížových rovin

48 Millerovy indexy

49 Millerovy indexy (roviny)
- příklady rovin v sc

50 Příklady osnov mřížkových rovin
b) c) ?- Určete Millerovy indexy těchto osnov rovin

51 Millerovy indexy směrů

52 Millerovy indexy (značení směrů)

53 A ještě několik příkladů značení směrů a rovin...
roviny: {100} směry: {110} - konkrétní jeden směr: hkl - všechny krystalograficky ekvivalentní směry: hkl {111}

54 Roviny v h.c.p.

55 Struktura chloridu sodného
Cl- mřížka fcc Na+ báze NaCl (a=0,56 nm), LiH (a=0,41 nm), KCl, PbS, AgBr, MgO, MnO, KBr

56 Struktura chloridu cesného
prostá kubická mřížka (sc) CsCl (a=0,41 nm) CuPd (a=0,29 nm) CuZn (a= 0,29 nm) LiHg (a=0,33 nm) BeCu (a=0,27 nm) báze

57 Hexagonální struktura s nejtěsnějším uspořádáním (hcp)*
c/a = 0,633 báze prostá hexagonální mřížka Be (c/a=1,581) Zn (c/a=1,861) Mg (c/a=1,623) Cd (c/a=1,592) Ti (c/a=1,586) Zr (c/a=1,594) *hexagonal close packed

58 Struktura diamantu fcc báze
- dvě struktury fcc vzájemně posunuté o jednu čtvrtinu tělesové úhlopříčky báze