Dokonale konkurenční odvětví

Prezentace na téma: "Dokonale konkurenční odvětví"— Transkript prezentace:

1 Dokonale konkurenční odvětví

2 Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku
ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady, tj. náklady, které byly reálně vynaloženy nulový ekonomický zisk - vstupy svým fungováním přinášejí tolik, kolik by přinášely svým nejlepším alternativním užitím

3 Charakteristika dokonalé konkurence
Dokonalá konkurence nastává, jestliže žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu. existuje mnoho malých firem (každá z nich je příliš malá na to, aby ovlivnila tržní cenu) všechny vyrábějí homogenní produkt není omezen vstup do odvětví všichni mají stejnou informaci

4 Předpoklady modelu dokonalé konkurence
Dokonale konkurenční firma je firma přebírající cenu. To znamená, že pro firmu je cena její produkce a cena vstupů dána zvnějšku tj. firma tyto ceny nemůže ovlivnit. Rozhoduje se tedy pouze o objemu výstupu a množství vstupů, které hodlá koupit. Firma nemůže v tomto modelu ovlivnit cenu  poptávka po její produkci je dokonale elastická.

5 Přijmutí ceny stanovené trhem v dokonalé konkurenci
Q P Tržní poptávka a nabídka Q P Poptávka po produkci jedné firmy D S P* d Produkce jedné firmy je oproti celkové produkci na trhu velmi malá a jeden výrobce prakticky není schopen ovlivnit tržní cenu (pouze ji akceptuje)

6 Rozhodování firmy o výstupu v SR
Firma se soustředí na takovou volbu výstupu, kdy bude maximalizovat zisk. Takový výstup (optimální, rovnovážný) v dokonalé konkurenci je možné zjistit dvojím způsobem: na základě rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady (TR - TC) na základě rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů (MC = MR)

7 Rozhodování firmy o výstupu v SR
dokonale konkurenční firma, maximalizující zisk, vychází při volbě výstupu z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů MR = MC pro firmu přebírající cenu platí rovnost mezních příjmů a ceny (MR = P), v SR bude vyrábět výstup, jehož mezní náklady budou stejné jako tržní cena (P = MC) a mezní náklady s růstem výstupu porostou

8 Optimální rozsah produkce
Ekonomicky optimální rozsah produkce závisí na interakci mezi náklady a výší tržní ceny. Pro tento rozsah produkce platí: MC = P = MR Pokud MC < P = MR, pak růst produkce povede k růstu zisku Pokud MC > P = MR, pak pokles produkce povede k růstu zisku Pokud MC = P = MR, je zisk maximální

9 Nabídka dokonale konkurenční firmy v SR
Bude-li v krátkém období docházet ke změně ceny, bude se měnit i rovnovážný objem výstupu. Křivka nabídky firmy (d) v krátkém období je tvořena rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí bude AVC. V SR musí firma hradit FC, i při Q = 0. Pokud TR>VC (podmínka minimalizace ztrát), může firma použít tento zisk na částečné hrazení fixních nákladů a ztráta bude menší, než v případě zastavení výroby. TR/Q > VC/Q  P > AVC

10 Zisk firmy v SR Jestliže celkové příjmy budou větší než celkové náklady, a tedy průměrné příjmy větší než průměrné náklady, pak je velikost jednotkového zisku dána rozdílem AR - AC při výstupu Q* a celkový zisk je (AR - AC)  Q*

11 Bod uzavření firmy Jestliže se firma v krátkém období dostane do situace, kdy celkové příjmy jsou menší než celkové náklady, používá při rozhodování, zda výrobu zastavit nebo v ní pokračovat, kriteria průměrných variabilních nákladů. P > AVC  minimalizace ztráty pokračováním ve výrobě P  AVC  minimalizace ztráty zastavením výroby pokud AVC = MC  bod uzavření firmy

12 Bod ukončení činnosti firmy
Křivka mezních nákladů je křivkou nabídky firmy a to od tzv. bodu ukončení činnosti (bodu uzavření) firmy V krátkém období – při objemu produkce kdy cena nepokryje ani AVC FC je nutné hradit i když se nevyrábí  porovnáváme ztrátu ze zastavení činnosti se ztrátou z další výroby V dlouhém období - při objemu produkce kdy cena nepokryje ani AC musí být uhrazeny veškeré náklady na jednotku (nerozlišujeme FC a VC)

13 Minimalizace ztráty v SR
CZK/Q P S SMC SAC AVC AR=MR=P=d D AR'=MR'=P'=d' D' Q2 Q1 Q Q1 – optimum při ceně P, firma dosahuje maximálního ekonomického zisku Q2 – v důsledku poklesu tržní poptávky klesla cena na P', došlo k posunu po křivce SMC (nabídkové křivky firmy) směrem dolů a firma bude minimalizovat ztrátu ukončením činnosti – pokrývá pouze variabilní náklady individuální křivka nabídky = rostoucí část křivky SMC zdola omezené minimem AVC

14 Bod ukončení činnosti firmy v SR a LR
MC = S AC P i Q i AVC P1 P = AR = MR Firma při ceně P1 maximalizuje zisk při objemu produkce Q1 (MR = MC) Zisk Při této ceně firma ukončuje svoji činnost v dlouhém období P2 Při této ceně firma ukončuje svoji činnost v krátkém období P3 Při této ceně se firmě za daných podmínek vůbec nevyplatí vyrábět (výrobou Q4 by pouze zvyšovala ztrátu) P4 Q 4 Q 3 Q 2 Q 1 P > AVC  minimalizace ztráty pokračováním ve výrobě P  AVC  minimalizace ztráty zastavením výroby pokud AVC = MC  bod uzavření firmy

15 Ztráta firmy v SR Jestliže jsou celkové příjmy menší než celkové náklady, a tedy průměrné příjmy menší než průměrné náklady, pak je možné dvojí řešení: P > AVC při produkci Q* ztráta ve výši AC - AR je minimalizována pokračováním ve výrobě (o AR – AVC)

16 Ztráta firmy v SR P = AVC při produkci Q* je ztráta ve výši AC - AR v krátkém období platí AC = AVC + AFC (resp. TC = VC + FC) ztráta na jednotku se rovná AFC - zastavení výroby

17 Rovnováha firmy v LR- shrnutí
Firma je v krátkodobé rovnováze, jestliže: MR = MC, a protože P = MR, současně platí P = MC; firma nemá tendenci výstup ani snižovat ani zvyšovat. minimum SAC = minimum LAC Firma nemá tendenci přestat vyrábět a z odvětví odejít, jestliže se při výrobě rovnovážného výstupu jak dlouhodobé tak krátkodobé průměrné náklady rovnají ceně (P = SAC = LAC) a její ekonomický zisk je nulový - dlouhodobé optimum firmy v dlouhém období může firma měnit objem všech výrobních faktorů optimální výstup – ovlivněn volným vstupem do odvětví a výstupem z odvětví P = MR = SMC = LMC = SAC = LAC

18 Výstup firmy v LR Firma je v dlouhodobé rovnováze, pokud neexistuje důvod pro vstup do odvětví či pro odchod z odvětví LMC SMC CZK/Q SAC LAC AR=MR=P=d Q* Q V bodě zvratu platí: MR = MC = AR = AC Je-li dokonale konkurenční firma v dlouhodobé rovnováze, bude vyrábět výstup, při němž jsou její dlouhodobé průměrné náklady minimální. P = LMC, P = LAC  LMC = LAC  tato situace nastává v bodě minima křivky LAC

19 Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
Výrobní efektivnost – znamená, že výstup je vyroben s minimálními náklady. Ta v dokonalé konkurenci existuje: volný pohyb firem mezi odvětvími vede k tomu, že každá firma vyrábí výstup, jehož LAC jsou minimální. Protože všechny firmy v podmínkách dokonalé konkurence považujeme za identické, pro celé odvětví v dlouhodobé rovnováze platí, že výstup je vyráběn s minimálními LAC.

20 Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
Alokační efektivnost – firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíce přejí. Nabídka je tvořena rostoucí částí křivky MC, protože rovnovážná cena se rovná dodatečným nákladům na výrobu poslední prodané jednotky (P = MC). Křivka poptávky je odvozena z užitku, který spotřebiteli přinese poslední jednotka koupeného statku (P = MU).

21 Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
V bodě, kde se protínají křivka nabídky s křivkou poptávky, platí MC = MU  při rovnovážné ceně a množství jsou stejné náklady firmy na výrobu poslední jednotky a užitek, který plyne spotřebiteli ze spotřeby poslední jednotky. Firma nemůže realokací vstupů více zvětšit výstup, stejně jako spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost. Ekonomika je ve stavu alokační efektivnosti.

22 Efektivnost trhů v dokonalé konkurenci
Efektivnost – tzv. Paretovo optimum – nastává tehdy, jestliže žádný subjekt se nemůže mít lépe, aniž by se měl jiný hůře. Pokud je trh efektivní, pak užitek jednoho subjektu se může zvýšit jen snížením užitku jiného subjektu. Trh dokonalé konkurence je trhem efektivním, pokud platí: MU = P = MC D = S Dokonalá konkurence naplňuje Paretovo optimum

23 Trojí rovnost a efektivnost na trhu
P = MU cena, za kterou kupující nakupuje poslední jednotku se rovná částce, kterou je ochoten za ni zaplatit; s výjimkou posledního kusu platí za všechny méně než je ochoten a realizuje tak spotřebitelský přebytek P = MC cena, kterou výrobce dostane za prodej poslední vyrobené jednotky je rovna nákladům na její výrobu; za všechny předchozí dostal více, než byly náklady na ně vynaložené a realizoval tak přebytek výrobce MU = MC znamená to, že D = S; na trhu nic nepřebývá a nic nechybí, trh je v rovnováze

24 Rovnováha dokonale konkurenčního trhu
Přebytek výrobce je rozdíl mezi cenou, za kterou je výrobce ochoten prodat svůj výstup a cenou, kterou skutečně dostane. P i Q i P = MU P = MC MU = P = MC D = S MC = S MU = D Přebytek spotřebitele E PE Přebytek výrobce (Zisk) Q E

25 Důsledky Jestliže jsou MC všech firem stejné a rovnají se P, pak odvětví vyrábí s minimálními náklady – v praxi nereálné, ale některá odvětví se tomu blíží (dokonalé konkurenci) U těchto odvětví se projevuje tendence ke snižování míry zisku (podíl zisku na TC) Rovnováha v dlouhém období tlačí tento zisk k nule – tomu se podniky brání snižováním nákladů

26 Zisk jako motivátor vstupu do odvětví
Q P Kč S MC = s D S´ AC P1 Zisk MR, AR, d P2 Q2 Q1 Pokud je při ceně P1 dosahován firmami v určitém odvětví zisk, vstupují do odvětví nové firmy, jež zvyšují nabídku… …a tím tlačí cenu statku dolů až dokud není ekonomický zisk nulový (cena P2)

27 Klesající náklady a zhroucení DK
Jestliže křivka MC má takový tvar (velmi protáhlá klesající část), že při růstu produkce Q do velkých objemů MC stále klesají, může se rozšiřovat přírůstkem objemu. Ostatní firmy musí snižovat vyráběné množství (při zachování rovnováhy D,S,P) Jiné firmy, které mají MC rostoucí už při malém množství ztrácejí výhodu klesajících MC (možnost MC=P). Důsledky: Vznik monopolu, oligopolu, resp. nedokonalé konkurence

28 Přehled jednotlivých tržních struktur
kriterium Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence monopol oligopol monopolistická konkurence počet firem v odvětví velmi mnoho jedna málo mnoho produkt homogenní diferencovaný bariery vstupu žádné velké určité možnosti firmy ovlivnit cenu výrazná značná omezená podmínka rovnovážného objemu produkce MR = MC vztah ceny a MC P = MC P > MC