Polsko-litevská unie Mgr. Jiří Žilka.

Prezentace na téma: "Polsko-litevská unie Mgr. Jiří Žilka."— Transkript prezentace:

1 Polsko-litevská unie Mgr. Jiří Žilka

2 ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_3.DE.03
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Vytvořeno: květen 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Počátky novověku Materiál slouží k seznámení žáků s obdobím vzniku a trvání polsko-litevské unie. Sleduje základní charakteristiky období let 1385 (krevská unie) až 1795 (poslední dělení Polska), periodizaci, seznamuje žáky s důležitými panovníky a osobnostmi. Obrazový materiál je vhodný také k seznámení žáků s dobovými reáliemi (oblékání, výzbroj…). Je určen především pro výkladovou část hodiny, ale i pro opakování a upevňování poznatků. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

3 Polsko-litevská unie 1385 – 1795

4 Vznik litevského velkoknížectví
na počátku 13. století největší rozmach za knížete Mendonga (zemř. 1263) zakladatel nové dynastie Gedymin ( ) Olgerd ( ) připojil k Litvě Volyň, Kyjev a Smolensko Jagiello ( )

5 Jagellonská dynastie

6 Vladislav II. Jagiełło (1386-1434)
velkoknížetem litevským zakladatel polsko-litevského státu na základě krevské unie přijal v únoru 1386 křest po sňatku s Hedvikou z Anjou (dcera Ludvíka I. Velikého) korunován polským králem Polsko-litevská unie zaměřena proti vlivu a působení řádu německých rytířů v oblasti Pobaltí 1.

7 Erb Vladislava II. jako polského krále
2.

8 Bitva u Grunwaldu (Tannenbergu)
1410 Vladislav II. porazil řád německých rytířů, který vedl neschopný velmistr Ulrich von Jungingen na straně polské a litevské šlechty bojovali i Češi – Jan Sokol z Lamberka, Jan Žižka jedna z největších bitev středověké Evropy 3. Vladislav II. modlící se před bitvou

9 Vladislav III. Varnenčík (1434 – 1444)
od 1440 i králem uherským 1444 zabit Turky v bitvě u Varny (Varnenčík) 4. Tumba Vladislava III. v katedrále na Wawelu v Krakově

10 Kazimír IV. Veliký (1447 – 1492) 1466 mír v Toruni s německými rytíři
východní Prusko lénem polské koruny uděleno Řádu závislost Řádu na Jagelloncích Jiří z Poděbrad s ním jedná o spolku a nástupnictví (s pominutím vlastních synů) jeho ženou Alžběta Rakouská („matka králů“) nejstarší syn Vladislav II. Jagellonský králem českým i uherským Jan I. Albrecht králem polským Alexander velkoknížetem litevským a králem polským Zikmund I. Starý králem polským

11 Období posledních Jagellonců
Kvůli vnitřním sporům nevýrazná zahraniční politika Snahy o prosazení politických požadavků šlechty – šlechta vystoupila s požadavky omezujícími moc panovníka (požadavek volitelnosti krále), církve a měst Převaha šlechty nad královskou mocí i nad magnáty 1569 lublinská unie – Polsko a Litva spojeny v jediný stát = Rzeczpospolita 1572 – vymření rodu Jagellonců (Zikmund II. August)

12 Období volených králů

13 Jindřich z Valois (1573 – 1574) bratr francouzského krále Karla IX.
5. bratr francouzského krále Karla IX. od 1574 francouzský král Jindřichovy artikuly královská moc omezena volebními podmínkami Polsko je šlechtickou republikou s voleným králem

14 Štěpán Báthory (1575 – 1586) sedmihradský vévoda
6. sedmihradský vévoda oženil se s Annou Jagellonskou, dcerou Zikmunda I. Starého, sestrou Zikmunda II. Augusta po jeho smrti bezvládí nástupcem na polském a litevském trůně se stal jeho synovec Zikmund III. Vasa, syn švédského krále Jana III. Vasy

15 Vasovci na polském trůně
1587

16 Zikmund III. Vasa (1587 – 1632) 1592 nastoupil i na švédský trůn, možnost vytvořit personální unii švédští stavové a luteránská církev odmítali stavovské povstání, které Zikmunda vyhnalo 1604 ze Švédska, přerostlo ve švédsko-polskou válku, v níž šlo stále více o obsazení východních břehů Baltu než o nástupnictví na trůn 1596 brestská unie – pravoslavní Litvané uvedeni do katolické církve (uniati), zachovali si obřady odpor ukrajinské církve a kozáků

17 Vladislav IV. Vasa (1632 – 1648) Doba vrcholu polské expanze na východ
1610 dobyl Moskvu 1610 – 1613 byl zvoleným ruským carem, do roku carem titulárním Po svém vyhnání vedl další války s Ruskem 7.

18 Jan II. Kazimír Vasa (1648 – 1668) poslední polský Vasovec
8. poslední polský Vasovec 1652 – liberum veto, sněm se usnesl, že k zavržení nového zákona stačí jediný hlas proti („niepozwalam“) Povstání Bohdana Chmelnického ( )

19 Bohdan Zenobius Chmelnický
vůdce kozácké vzpoury proti polsko-litevské nadvládě na Ukrajině bránil Ukrajinu proti Tatarům od r byl hejtmanem ukrajinských kozáků razil vlastní mince 9.

20 prosazoval protipolskou diplomacii
proti kozákům vyslána polská vojska, Chmelnický je s pomocí tatarského prince Tuhaj Beje porazil do čela polských vojsk postavil kníže Jeremiáš Wisniowiecki, kozáci rozdrceni a Chmelnický nucen hledat ochranu u ruského cara rusko-polské boje

21 neblaze se zapsal do historie jako iniciátor brutálních pogromů na Židy
1654 byla Ukrajina začleněna do moskevského státu, kozáci ztratili samostatnost po ukončení bojů byla Ukrajina rozdělena mezi Rusko a Polsko-litevský stát hranicí se stala přibližně řeka Dněpr, která tak rozdělila Ukrajinu na tzv. „Levobřežní“ a „Pravobřežní“

22 Poslední vladaři svobodného Polska

23 Michal Wiśniowiecki (1669 – 1673)
syn Jeremijáše Wiśniowieckého turecké vpády Polsko uznalo sultánovu svrchovanost nad „pravobřežní“ Ukrajinou

24 Jan III. Sobieski (1674 – 1696) považován za posledního z velkých polských králů 1683 táhl v čele spojených polsko-litevsko-německo- rakouských jednotek na pomoc Turky obležené Vídni v bitvě u Vídně rozdrtil turecká vojska vedená pašou Kara Mustafou a zastavil turecký postup do Evropy ve vnitrostátní politice neuspěl – jeho snahy upevnit královskou moc a prosadit nástupnictví pro svého syna zcela selhaly.

25 10. Jan III. Sobieski 11. Jan III. Sobieski v bitvě u Vídně

26 Stanislav II. August Poniatowski (1764 – 1795)
zvolen králem na nátlak Ruska (byl polským vyslancem na dvoře Kateřiny II.) pomocí Ruska provedl reformy k upevnění státního aparátu o vnitřní politice Polska rozhodovali jeho silnější sousedé, jejich pomoci se dovolávaly vzájemně soupeřící šlechtické skupiny proběhlo trojí dělení Polska dožil v ruském exilu

27 Dělení Polska (1772 – 1795) Návrh na dělení polských území předložil roku pruský král Fridrich II. Trojím dělením Polska (1772, 1793, 1795) přestal polský stát existovat největší část obsadilo Rusko – území Litvy, Běloruska, Ukrajiny k Rakousku byla připojena Halič a Krakovsko k Prusku Velkopolsko (Varšavské velkovévodství) a Mazovsko

28 12.

29 Povstání Tadeusze Kościuzska
mezi 2. a 3. dělením (1794) šlechticko-měšťanské povstání pokoušel získat některými úlevami venkovské obyvatelstvo povstání bylo poraženo pruskými a ruskými vojsky vedenými generálem Suvorovem

30 Závěrečné opakování Ve kterém století vzniklo litevské velkoknížectví?
Bitva u Grunwaldu. Lublinská unie. Brestská unie. Jmenuj vasovské krále na polském trůně. Kdo to byl Bohdan Chmelnický? Který polský král pomohl Vídni obležené Turky a kterého roku? Ve kterých letech proběhlo trojí dělení Polska? Kdo to byl Tadeusz Kościuzsko?

31 Zdroje MATEJKO, Jan. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AVALOKITESVARA. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MATEJKO, Jan. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: PIWOWARSKI, Cezary. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: COURT, Jean De. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: KOBER, Martin. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: RUBENS, Peter Paul. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SCHULTZ, Daniel. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ORLONOV, Artur. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ANONYMNÍ. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: KOSSAK, Juliusz. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: =cs AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

32 Literatura KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1.vyd. Fragment, ISBN KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. 1. vyd. Praha: Fragment, ISBN ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Pavel SLEPIČKA. Odmaturuj! z dějepisu 2. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 256 s. ISBN ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 232 s. ISBN

33 Konec