Ekonomie 1 Bakaláři Druhá přednáška Teorie chování spotřebitele

Prezentace na téma: "Ekonomie 1 Bakaláři Druhá přednáška Teorie chování spotřebitele"— Transkript prezentace:

1 Ekonomie 1 Bakaláři Druhá přednáška Teorie chování spotřebitele
Jiří Mihola

2 Obsah. Měření užitku Indiferenční křivka Indiferenční mapa
Speciální tvary indiferenčních křivek – substituty a komplementy Rozdílné preference dvou spotřebitelů Optimum spotřebitele Odvození individuální poptávkové křivky

3 co nám umožňuje uspokojovat naše potřeby.
Měření užitku Užitek je vše, co nám umožňuje uspokojovat naše potřeby. Kardinální teorie užitku předpokládá přímé měření užitku a jeho vyjádření určitou hodnotou. To je často možné, avšak mnohdy obtížné. Ordinální teorie užitku předpokládá, že užitek sice nelze přímo měřit, zato je schopen každý spotřebitel vyhodnotit, který statek má pro něj větší užitek než jiný.

4 Měření užitku je subjektivní nebo objektivní?
Měření - stupnice Nominální … ANO ↔ NE … příslušnost Ordinální … 1.; 2.; 3.; 4.; 5.; 6.; 7.; 8.; 9.; …. i pořadí Kardinální Intervalové … znám intervaly Δ(X) … vím i o kolik Poměrové … znám i poměry I(X) … vím i kolikrát Měření užitku je subjektivní nebo objektivní?

5 1 2 je lepší než 3 je horší než 1 3 2 je horší než Pořadí: 1 2 3

6 1 2 je lepší než 2 je lepší než 3 tranzitivnost Pořadí: 1 2 3

7 Indiferenční křivka IC (indiference curve)
Indiferenční křivka zachycuje takové kombinace statků, jejichž celkový užitek se spotřebiteli jeví shodný. Protože je nám z hlediska celkového užitku lhostejné, která kombinace nastane, nazývá se také křivka lhostejnosti.

8 Indiferenční křivka IC (indiference curve)
Konstrukce indiferenční křivky na základě konkrétních údajů

9 Indiferenční křivka pestrost - vyhraněnost Indiferenční křivka vyjadřuje všechny kombinace dvou statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Proto je indiferentní (lhostejný) k tomu, kterou konkrétní kombinaci dvou statků spotřebuje.

10 Indiferenční křivka Pokud spotřebitel snižuje spotřebu určitého statku, obvykle platí: čím více se spotřebovávané množství jednoho statku snižuje, tím více jednotek druhého statku musí spotřebitel získat, aby mu daná kombinace statků přinášela stále stejný užitek.

11 Indiferenční křivka Zákon mezního užitku říká, že největší užitek pro nás mají první jednotky statku, čím více jednotek statku máme, tím jsme jím nasycenější a další (dodatečná) jednotka nám přináší menší užitek. První jednotky statku je nutno vykompenzovat větším počtem substitučních jednotek.

12 Mezní míra substituce Poměr, o kolik jednotek jednoho statku musí spotřebitel zvýšit svou spotřebu, aby vykompenzoval snížení užitku v důsledku poklesu spotřeby jiného statku, se nazývá mezní mírou substituce ve spotřebě a značí se anglickou zkratkou MRSC (z anglického Marginal Rate of Substitution in Consumption).

13 Mezní míra substituce ve spotřebě MRSC se vypočte:

14 Mezní míra substituce Sklon tečny v jakémkoliv bodě indiferenční křivky vyjadřuje mezní míru substituce ve spotřebě MRSC.

15 Hyperbolická IC Vhodnou matematickou funkcí, kterou lze modelovat
indiferentní křivky je hyperbola Ve všech bodech této IC platí Q‘1.Q‘2 = konst.

16 Indiferenční mapa se skládá z řady indiferenčních křivek.
Každá indiferenční křivka představuje všechny kombinace, které spotřebiteli přináší stejný užitek. Indiferenční křivka vzdálenější od počátku přináší spotřebiteli vyšší užitek.

17 Soubor indiferenčních křivek nazýváme indiferenční mapou
Indiferenční mapa Soubor indiferenčních křivek nazýváme indiferenční mapou

18 Vrstevnice, izokvanty stálé nadmořské výšky

19 Indiferenční mapa Indiferenční křivky jsou vlastně vrstevnice 3D funkce souhrnného užitku dvou produktů. Svislé řezy musí odpovídat zobrazení Zákona klesajícího mezního užitku. Následující dva obrázky ukazují dva vhodné kandidáty na takové 3D funkce: posunutý elipsoid plocha sedlová (vážený geometrický průměr)

20 Indiferenční mapa

21 Indiferenční mapa

22 Křivky indiferenční mapy jednoho spotřebitele se nekříží.
Indiferenční mapa Křivky indiferenční mapy jednoho spotřebitele se nekříží.

23 Speciální tvary indiferenčních křivek – substituty a komplementy
Dokonalé substituty jsou statky, které spotřebitel za všech okolností zaměňuje ve stejném poměru.

24 substitut

25 Speciální tvary indiferenčních křivek – substituty a komplementy
Dokonalými komplementy jsou statky, které nemohou být spotřebovávány jeden bez druhého – musí se spotřebovávat současně v určitém poměru.

26 komplement

27 komplement

28 Prostor pro průběh indiferentních křivek
Indiferenční křivky jsou modelovány klesajícími monotónními funkcemi lineárními a nelineárními se stále pomalejším poklesem.

29 Prostor pro průběh indiferentních křivek
dokonalý substitut dokonalý komplement Q´1 Q´2 Q´2= U/Q´1 Q´2= U- Q´1 U = Q´1 . Q´2 U = Q´1 + Q´2

30 Mezní míra technické substituce
Prostor pro průběh indiferenčních křivek dokonalý substitut dokonalý komplement Q´1 Q´2 Q´2= Q1/Q´1 Q´2= Q1 - Q´1 Q1 = Q´1 .Q´2 Q1 = Q´1 + Q´2 Mezní míra technické substituce Q´2= Q2 - Q´1 Q2 = Q´1 + Q´2 Q´2= Q2/Q´1 Q2 = Q´1 .Q´2

31 Obsah. Měření užitku Indiferenční křivka Indiferenční mapa
Speciální tvary indiferenčních křivek – substituty a komplementy Rozdílné preference dvou spotřebitelů Optimum spotřebitele Odvození individuální poptávkové křivky

32 Rozdílné preference dvou spotřebitelů
Indiferenční křivky různých spotřebitelů se liší podle toho jaké preference mají a jací jsou. Indiferenční křivky různých spotřebitelů pro stejné dva statky se mohou v jednom i ve dvou bodech protínat.

33 Rozdílné preference dvou spotřebitelů

34 Křivka rozpočtového omezení se nazývá linie rozpočtu BL
Optimum spotřebitele Optimum spotřebitele je takový poměr pořízení a spotřeby dvou a více statků, které při daném rozpočtovém omezení dává nejvyšší celkový užitek. Křivka rozpočtového omezení se nazývá linie rozpočtu BL (z anglického budget line).

35 Linie rozpočtu Linie rozpočtu znázorňuje maximální možné kombinace statků, které si spotřebitel při svém rozpočtu může dovolit.

36 Optimum spotřebitele Optimum spotřebitele leží tam, kde se dotýkají linie rozpočtu daného spotřebitele a jeho indiferenční křivka. V tomto bodě spotřebitel za peníze, jež má k dispozici, maximalizuje svůj užitek - spotřebovává maximální možné množství obou statků.

37 Optimum spotřebitele

38 V bodě optima je též maximální součin těchto množství.
Optimum spotřebitele Optimum spotřebitele je v bodě té indiferenční křivky k níž je přímka linie rozpočtu tečnou. Linie rozpočtu představuje stálý součet množství obou statků vynásobený jejich cenami. V bodě optima je též maximální součin těchto množství.

39 Mění-li se spotřebitelův příjem, posouvá se celá linie rozpočtu.
Optimum spotřebitele Mění-li se spotřebitelův příjem, posouvá se celá linie rozpočtu.

40 Pokud se mění cena jednoho statku, mění se sklon linie rozpočtu.
Optimum spotřebitele Pokud se mění cena jednoho statku, mění se sklon linie rozpočtu.

41 Severozápadní Vietnam poblíž města Sa Pa
maximalizace užitku z omezených zdrojů ovat investice minimalizace zdrojů na dané užitky

42 Mezní míra substituce ve spotřebě.
Optimum spotřebitele Mezní míra substituce ve spotřebě. Linie rozpočtu se dotýká tečně indiferenční křivky v bodě optima spotřebitele. Mezní míru substituce ve spotřebě lze vyjádřit pomocí sklonu této tečny. Mezní míra substituce ve spotřebě je tedy v bodě optima spotřebitele rovna poměru cen statků.

43 Odvození individuální poptávkové křivky prostřednictvím indiferenční křivky a linie rozpočtu
Individuální poptávkovou křivku spotřebitele lze odvodit na základě sledování změn ceny jednoho ze statků, při zachování ceny druhého statku.

44 Odvození individuální poptávkové křivky prostřednictvím indiferenční křivky a linie rozpočtu
Q = f (p;…) Je nepřímo úměrná Nemusí být lineární

45 Odvození individuální poptávkové křivky
Q = f (p;…) Je nepřímo úměrná Nemusí být lineární

46 Individuální poptávková křivka
Individuální poptávková křivka vyjadřuje závislost mezi cenou a množstvím poptávaným spotřebitelem. Je klesající. Čím je cena statku nižší, tím více jednotek spotřebitel poptává.

47 Optimalizace V praxi i v teorii se často vyskytují situace, kdy k dosažení určitého cíle vede více cest, které představují tzv. přípustná řešení, zatímco ta nejlepší cesta, která může být jedna nebo je jich více, se nazývá optimální řešení. ovat

48 Optimalizace Někdy není optimální řešení žádné. Přípustná řešení, jež nejsou optimální, se též nazývají suboptimální. Jestliže má úloha optimální řešení, pak je každé její suboptimální řešení zatíženo nějakou ztrátou, a to bez ohledu na to, zda má úloha jediné optimální řešení nebo zda má optimálních řešení více. ovat

49 Optimum spotřebitele Q´1 + Q´2=U ovat

50 Optimum spotřebitele elasticita e=1 Q´1 . Q´2 = U ovat

51 Optimum spotřebitele ovat

52 Optimum spotřebitele ovat

53 Optimum spotřebitele ovat

54 Optimum spotřebitele ovat

55 nedostatek zdrojů ovat

56 dostatek zdrojů ovat

57 Vyjádření optima spotřebitele a odvození individuální poptávkové křivky prostřednictvím mezního užitku Optimum spotřebitele můžeme vyjádřit rovněž pomocí kardinalistické verze mezního užitku. Zvyšujeme-li množství určitého statku, který spotřebováváme dříve nebo později se přírůstek užitku z jednotky dalšího spotřebovávaného statku začne snižovat.

58 Spotřebitel bude indiferentní pokud:
Vyjádření optima spotřebitele a odvození individuální poptávkové křivky prostřednictvím mezního užitku Spotřebitel porovnává užitek z různých statků s různou cenou (efektivnost). Spotřebitel bude indiferentní pokud: MUi jsou mezní užitky jednotlivých statků; pi jejich ceny i je 1;2;…;n

59 Vyjádření optima spotřebitele a odvození individuální poptávkové křivky prostřednictvím mezního užitku Optimum spotřebitele nastává jestliže mezní užitek z poslední jednotky užívaného statku pořízeného za jednu peněžní jednotku je stejný u všech statků, které spotřebitel spotřebovává.

60 Z uvedeného lze odvodit:
Vyjádření optima spotřebitele a odvození individuální poptávkové křivky prostřednictvím mezního užitku Z uvedeného lze odvodit: Celkový užitek lze získat agregací dílčích užitků: TU = MU1 + MU2+ MU3+ …. + MUn

61 Odvození pomocí mezního užitku.
Individuální poptávková křivka je totožná s křivkou mezního užitku daného spotřebitele.

62 Ekonomie 1, bakalářský kurz VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz
Děkuji za pozornost.