SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová.

Prezentace na téma: "SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová."— Transkript prezentace:

1 SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová

2 CO JE SOMATOLOGIE?

3 Nauka o struktuře a funkci lidského těla
SOMATOLOGIE Nauka o struktuře a funkci lidského těla

4 KOMPLEXNÍ BIOLOGICKÁ VĚDA
ČERPÁ POZNATKY anatomie histologie biologie embryologie biochemie fyziologie KOMPLEXNÍ BIOLOGICKÁ VĚDA

5 TŘÍDĚNÍ BILOGICKÝCH VĚD
MORFOLOGICKÉ anatomie histologie embryologie FUNKČNÍ biochemie biofyzika genetika fyziologie

6 ANATOMIE stavba lidského těla
popisuje jednotlivé orgány, vzájemné souvislosti

7 HISTOLOGIE mikroskopická struktura buněk, tkání, orgánů

8 CYTOLOGIE studium buněk

9 EMBRYOLOGIE vývoj organismus od početí po narození

10 BIOCHEMIE, BIOFYZIKA studuje chemické a fyzické změny v organismu

11 BIOLOGIE, GENETIKA vývoj organismu dědičnost, proměnlivost

12 FYZIOLOGIE činnost jednotlivých tkání, orgánů, organismu jako celku

13 SPOLUPRÁCE S JINÝMI OBORY
fyzika chemie lékařské obory klinické obory preventivní obory

14 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI ŽIVÉ HMOTY
METABOLISMUS DRÁŽDIVOST ROZMNOŽOVÁNÍ AUTONOMIE POHYB RŮST

15 METABOLISMUS LÁTKOVÁ PŘEMĚNA

16 DRÁŽDIVOST schopnost reagovat na podněty míra dráždivosti rozdílná
nejdráždivější = srdeční svalovina, svalová tkáň, nervová tkáň

17 ROZMNOŽOVÁNÍ udržení rodu, druhu
předávané informace v genech pohlavních buněk

18 AUTONOMIE organismus = jednotný, soběstačný celek schopen reagovat na změny vnitřního i vnějšího prostředí

19 FUNKČNÍ MORFOLOGIE TKÁNÍ
BUŇKA TKÁŇ ORGÁN ORGÁNOVÁ SOUSTAVA ORGANISMUS

20 BUŇKA Nejmenší funkční jednotka živého organismu TKÁŇ Soubory buněk, které mají stejný původ, tvar, fci ORGÁN Soustava orgánů podílejících se na podobných funkcí ORGÁNOVÁ SOUSTAVA Soubor tkání ohraničený od okolí vykonávající jednu hlavní fci ORGANISMUS

21 BUŇKA základní funkční jednotka všechny živé organismy složeny z buněk
první popis buňky Jan Evangelista Purkyně

22 STAVBA BUNĚK buňky = uzavřené struktury obalené buněčnou membránou
vyplněny cytoplazmou – obsahují organely, jádra Buněčná membrána Cytoplazma

23 BUNĚČNÁ MEMBRÁNA hranice mezi zevním a vnitřním prostředím buňky
zajišťuje přestup látek tvořena lipidovou dvojvrstvou

24 BUNĚČNÉ JÁDRO

25 BUNĚČNÉ JÁDRO vyplněn hrudkami – CHROMATIN (obsahuje DNK, chromozom – nositel genetické informace 46) obaleno membránou, uvnitř je jadérko

26 MITOCHONDRIE buněčné organely oxidace živin

27 ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM
hladké a drsné (tvorba cukrů, tuků, bílkovin) úprava látek tvořených v buňce, skladování

28 RIBOZÓMY nasedají na drsné endoplazmatické retikulum tvorba bílkovin

29 GOLGIHO APARÁT definitivní úprava látek skladování látek

30 LYZOZOMY vakuoly obsahují enzymy pro štěpení látek

31 CENTRIOLY buněčné dělení

32

33 TKÁŇ soubory buněk mající stejný původ, tvar, fci KRYCÍ, VÝSTELKOVÁ
POJIVOVÁ SVALOVÁ NERVOVÁ KREV

34 KRYCÍ, VÝSTELKOVÁ TKÁŇ krytí povrchu těla vystýlání tělních dutin
buňky těsně k sobě přiřazené rozdělení: podle tvaru buněk podle funkce

35 1. podle tvaru buněk PLOCHÝ jedna či více řad buněk
cévy, pokožka, výstelka střev, dýchacích cest TRÁMČITÝ prostorové trámce jaterní buňky RETIKULÁRNÍ propojené výběžky vytvářejí prostorovou síť výstelka brzlíku

36 2. podle funkce KRYCÍ, VÝSTELKOVÝ dýchací cesty, tenké střevo ŽLÁZOVÝ
SMYSLOVÝ specializované buňky schopné reagovat na různé typy zevních podnětů

37 ŽLÁZY vlastní vývod = EXOKRINNÍ
nemají vývod produkty přímo do krve = ENDOKRINNÍ produkty sekrety exkrety hormony

38 REGENERAČNÍ SCHOPNOST EPITELU
epitely regenerují rychle a dobře výjimku tvoří smyslový epitel

39 POJIVOVÁ TKÁŇ buňky a mezibuněčná hmota VAZIVO CHRUPAVKA KOST

40 VAZIVO měkká poddajná tkáň obsah: voda, vlákna, různé typy buněk
mezenchymové – zárodečná tkáň rosolovité – v pupečníku kolagenní – nejrozšířenější řídké – vmezeřené tuhé – vazy, šlachy elastické – pružné, vazy na páteři retikulární – mízní uzliny, slezina, kostní dřeň tukové

41 CHRUPAVKA tuhá, pevná pojivová tkáň chondrocyty + mezibuněčná hmota
parenchymová – embryonální vývoj hyalinní – bílá, sklovitá pokrývá kloubní povrchy kostí elastická – žlutá , ušní boltec, příklopka hrtanová vazivová – pevná, meziobratlové ploténky, menisky

42

43 KOST kostní buňky + mezibuněčná hmota + vlákna
mezibuněčná hmota mineralizovaná (Ca, P, Na) – tvrdost kostí organická část = osein

44 dle prostorového uspořádání vláken
k. FIBRILÁRNÁ – vláknitá, kostní výběžky, drsnatiny k. LAMELÁRNÍ – kolagenní vlákna uspořádána do plotének uspořádány: okolo přívodné a odvodné cévy ploché destičky na povrchu kosti

45

46 REGENERAČNÍ SCHOPNOST POJIVOVÉ TKÁNĚ
vazivo → rychle a dobře chrupavka → minimální cévní zásobení → hojení vazivovou jizvou kost → stavební i funkčně plnohodnotná tkáň, ale hojí se pomalu a zatěžování musí být postupná

47 SVALOVÁ TKÁŇ 1. HLADKÁ SVALOVÁ TKÁŇ bňy protáhlého tvaru
základ cévních stěn, dutých orgánů její činnost řídí činnost vegetativního NS → naší vůlí neovladatelná

48 2. PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SVALOVÁ TKÁŇ
svalová vlákna střídání světlých a tmavých úseků → příčné pruhování činnost řídí mozkomíšní nervy pod kontrolou mozkové kůry → můžeme ovládat vůlí

49 3. PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SRDEČNÍ TKÁŇ
bňy s příčným pruhováním, těsně k sobě přiloženy rychlé šíření vzruchů převodním systém srdeční = vytváří vzruchy a rozvádí je ostatním buňkám řídí vegetativní NS → nezávislá na naší vůli !!! ovlivněna hormonálně

50

51 REGENERACE SVALOVÉ TKÁNĚ
hladká svalovina – omezená schopnost dělení ostatní typy → neplnohodnotná vazivová jizva

52 NERVOVÁ TKÁŇ schopnost vytvářet a vést vzruchy CNS = mozek, mícha
PNS = periferní nervy základní funkční bňa = nervová bňa

53 NERVOVÁ BUŇKA = NEURON tělo /jádro výběžky
krátké četné, větvené → vzruch do bňy 1 dlouhý → vzruch od těla neuronu k jinému neuronu či výkonnému orgánu synapse = spojení nervových buněk

54 DENDRIT SYNAPSE MYELINOVÁ POCHVA JÁDRO AXON

55

56 NEUROGLIE podpůrné buňky výživa obaly nervových vláken
fagocytóza = pohlcení odumřelých buněk

57 REGENERACE NERVOVÉ TKÁNĚ
poškozené či rozpadlé buňky → nahrazeny buňkami gliovými schopnost regenerace pouze nervové výběžky u periferních nervů

58 VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ ORGANISMU
HOMEOSTÁZA = stálost vnitřního prostředí humorální – tvorba hormonů nervové řízení