Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu.

Prezentace na téma: "Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu."— Transkript prezentace:

1 Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu Definice, předmět politologie (VY_32_INOVACE_ ) Autor Mgr. Vladimír Šorma Tematická oblast Základy politologie Ročník Sedmý Datum tvorby Březen 2012 Anotace Prezentace je určena pro výuku základů politologie (politické vědy) v hodinách Základů společenských věd ve třetím ročníku, seznamuje studenty se základními termíny v oboru politologie a politiky Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice pro žáky třetího ročníku Základů společenských věd – Politologie; jednotlivé strany prezentace na sebe tematicky navazují, řeší problematiku definování a cílů politologie a politiky. Časová dotace materiálu je minut.

2 Definice, předmět politologie
- věda o politice, politické teorii a mezinárodních vztazích společenská věda zabývající se popisem a hodnocením politických jevů, jako je např. fungování státu a politického systému, mocenských organizací a autorit, politické ideologie, význam a chování veřejnosti ve vztahu k politice a také mezinárodní vztahy Funkce politické vědy: - funkce kognitivní (deskriptivní): poznat a popsat skutečnost - funkce hodnotící: hodnotí správnost nebo špatnost - funkce prognostická: může předvídat svůj vývoj - funkce výchovná (osvětová): vysvětluje laikům - funkce instrumentální: věda má smysl, když může napomoci realitě k dosažení určitých cílů Předmět politologie: - čím se ta věda zabývá - politika (na politiku lze nahlížet mnoha způsoby a mnoha vědami), - v minulosti se zpochybňovala existence samotné politické vědy, protože zde máme jiné vědy které ji zkoumají - má své poznání, ale opírá se i o poznatky jiných věd.

3 Definice, předmět politologie
Politologie se obvykle chápe jako: politologie normativní (politická filozofie, preskriptivní charakter, politická teorie) vychází z filozofie a aplikuje její metody či teorie na politickou realitu, vychází od obecného ke konkrétnímu, zahrnuje hodnotové soudy, uvažuje jak by věci měly být, předkládá doporučení, je to vlastně celá „tradiční“ politologie, zahrnuje ideologické směry (úvahy o pojmu svobody, rovnosti, spravedlnosti) politologie pozitivní (deskriptivní, „popisná“, empirická politologie) zabývá se popisem (deskripcí) politické reality, vychází z pozorování a výzkumu, analýzy politického systému jako celku nebo jeho částí (strany, jednotlivci), výsledky zobecňuje, komparuje apod. již Aristoteles se pokusil o soupis a deskripci ústav jednotlivých 158 řeckých městských států vědecká politologie (scientisticko behaviorální) odmítá zcela normativní myšlení (pojmy empiricky neverifikovatelné), odlišení faktů a hodnot (objektivní x subjektivní) - vychází z „mýtu neutrality“

4 Definice, předmět politologie
Vztah politologie k ostatním vědám Ekonomie - politologie z ekonomie čerpá jednak poznatky o chování lidí, jednak o základech, ze kterých a na kterých politika vyrůstá. Politologie čerpá zejména z politické ekonomie. Je samozřejmé, že ekonomika ovlivňuje politiku, stejně jako politika ovlivňuje ekonomiku. Rozhodování vlády a dalších politických aktérů ovlivňuje ekonomickou situaci, ekonomická situace ovlivňuje rozhodování voličů i činnost politiků Filozofie - politologie souvisí zejména s politickou filozofií. Řada filozofů byla zároveň i významnými politickými mysliteli a teoretiky. Z filozofie politologie čerpá poznávací světonázorový a metodologický základ, využívá její analýzy politického myšlení, role hodnot a norem ve společnosti či studium etických základů státní moci. Politická filozofie je obvykle považována za součást politologie. Historie - historické okolnosti ovlivňují nejen politické události, ale i zrod politických myšlenek. Historie jakožto vědní disciplína ve svém zkoumání zahrnuje mimo jiné dějiny politiky. Poskytuje tak politologii materiál pro zobecnění či pro potvrzování či vyvracení teoretických závěrů. Znalost historie nejen vlastní země, ale i ostatních zemí a mezinárodních vztahů patří k základním znalostem, které politologové ve své práci využívají.

5 Definice, předmět politologie
Vztah politologie k ostatním vědám Právní věda - politologie se neobejde bez znalosti právních norem, které zakotvují nastavení politického systému a pravidla jeho fungování. Důležitá je například znalost ústav, volebního zákona, správního práva či základů mezinárodního práva. Politologie zároveň může například dávat doporučení na změny právního řadu v souvislosti se změnami v politických vztazích Psychologie - politologii psychologie obohacuje zejména v souvislosti s psychologií osobnosti a sociální psychologií (chování skupin). Pomáhá porozumět například tomu, proč lidé mají tendenci podřizovat se totalitnímu režimu, proč se někteří lidé stávají extremisty apod. Typickým příkladem zkoumání politiky z hlediska chování jednotlivce a skupin v politice byla vlna behavioralismu ve druhé polovině 20. století Sociologie - byla jednou z disciplín, z nichž se postupně politologie konstituovala. Sociologie politologii obohatila celou řadou poznatků i nástrojů - empirickým přístupem, statistikami apod. Politologie velmi úzce souvisí s politickou sociologií, která zkoumá vztahy mezi politickými institucemi a sociální strukturou, tj. mezi politikou a společností. Politická sociologie bývá někdy vnímána jako hraniční disciplína mezi sociologií a politolo$ií a jako samostatná disciplína, která netvoří podobor ani jedné z nich. Na druhé straně dnes již nelze striktně politickou sociologii od politické vědy oddělovat. Politická sociologie se zabývá zejména mocí, volebním chování, politickými stranami apod.

6 Definice, předmět politologie
Politologické disciplíny Obecná politologie a politická metodologie – dějiny politologie a politologických oborů Politická teorie a politická filosofie – dějiny a současnost politických teorií Srovnávací politologie (komparativní politologie) – porovnávání zemí a jejich politických systémů za účelem nalezení společných bodů a nových východisek k dalšímu zkoumání Politická sociologie – sociologická hlediska politických jevů Politická psychologie – psychologická hlediska politických jevů Veřejná a správní politika – hodnocení organizací politické správy Politická ekonomie – zkoumá společná ekonomická a politická východiska, ekonomický pohled na politiku, vztah ekonomických a politických institucí Politická geografie – zabývá se utvářením mocenských vztahů v prostoru Geopolitika – vysvětluje vliv geografických faktorů na politiku a historii lidstva Politická antropologie – zkoumá politické vztahy ve společnosti a člověka jako politickou bytost Mezinárodní vztahy – zkoumá mezistátní a nadstátní úroveň vztahů Státověda – zkoumá vznik, fungování a znaky státu a vztahy mezi institucemi

7 Zdroje: Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy, Eurolex Bohemia, Praha, 2002 David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Nakladatelství Olomouc, 2002 Dočekalová, P., Švec, K. a kol.: Úvod do politologie, Grada Publishing, Praha, 2009 Heywood, A.: Politické ideologie, Eurolex Bohemia, Praha, 2005 Říchová, B. Úvod do současné politologie, Portál, Praha, 2002 Sartori, G.: Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu, CDK, Brno, 2005 Vodička, K., Cabada, L.: Politický systém české republiky : historie a současnost,