garant PhDr. Jitka Šebová Šafaříková

Prezentace na téma: "garant PhDr. Jitka Šebová Šafaříková"— Transkript prezentace:

1 garant PhDr. Jitka Šebová Šafaříková
Sny Emanuel Breicha 2. ročník oboru ITEp Předmět UPYZA garant PhDr. Jitka Šebová Šafaříková

2 Spánek Spánek je útlumově-relaxační fáze organismu, při níž dochází ke změně činnosti mozku doprovázené ztrátou vědomí (ne však bezvědomí) a podstatně sníženou citlivostí na vnější podněty,… [1] V průběhu spánku se vyskytují časové úseky, kdy mozek, navzdory převážně útlumovému charakteru spánku, intenzivně pracuje. [1] Spánek probíhá v cyklech. U každého je takový cyklus jiný a mění se i věkem. Obecně nejdříve NREM fíze a po minutách začíná fáze REN.

3 REM A NREM Jedná se o dvě velice rozlišné fáze či režimy spánku (mají je nejen savci ale i ptáci). Fáze NREM je charakterizována útlumem mozkové činnosti stejně jako tělesným klidem a uvolněním. Tato fáze se dělí na čtyři stádia podle hloubky spánku (není to usínání). [1] Pro fázi REM je charakteristická intenzita mozkové činnosti přibližně na úrovni bdělého stavu, rychlé oční pohyby (pod zavřenými víčky), živé sny a ztráta svalového napětí téměř všech vůlí ovládaných svalů. Postupem let REN fáze z celkového času ubývá (novorozeně 50%, dospělý 20% obecně) [1]

4 Kdy se nám tedy zdají sny?
Převážná většina snů se odehrává v průběhu REM fáze spánku; když byli při pokusu dobrovolníci probuzeni v NREM fázi spánku, tak uvedli sny jen ve 20 %. Je prokázáno, že sny v NREM fázi jsou podstatně kratší, obsahují méně vizuálních prvků a zdaleka nejsou tak živé jako sny v REM fázi. Dobrovolníci uváděli, že při NREM fázi měli dojem, že spíše myslí, než sní. A to je zásadní rozdíl mezi sny z těchto fází. Je-li člověk probuzen v REM fázi, průměrně v 88 % potvrdí, že se mu právě zdál sen, a celkem bez problémů je tento sen schopný vyprávět. Toto vysoké procento dokazuje, že během REM fáze se skutečně zdají sny. [2]

5 Co je to tedy sen? Sen a snění jsou prožitkovou reakcí na nějaký vnitřní nebo vnější podnět. Jsou to zvláštní obsahy vědomí, které obsahují představové, pocitové i snahové modality duševního dění a jsou průvodním jevem spánku či změněného vědomí. [2] Ve snovém spánku tělo spí a mysl bdí. Bdí ovšem tak, že o sobě neví a chybí-li duši vědomí o sobě samotné, chová se ve snu naprosto nevázaným způsobem. Sen je tudíž významná psychologická událost. Zajímavé je konstatování, že z psychologického hlediska jsou všechny zážitky ve snech právě tak intenzivní jako v bdělém stavu. [1]

6 Proč se vlastně sny zabývat?
Sny jsou zajímavý a nevyužitým zdrojem poznání. Je neuvěřitelné, co nám naše mysl může předvést (např. erotické sny). Sny nám mohou pomoci odkrýt stránky naší osobnosti, o kterých jsme neměli tušení. [3] Ač už od Antiky se mluví o poselství snů, tak tomu stále spousta lidí nepřikládá význam. Co když s vámi naše mysl mluví, jen nerozumíme jazyku?

7 Je toho dost? A to jsme ani nezačali
Takže tady máme něco malého pobavení

8 Snové motivy Ač jsou naše sny neuvěřitelné, chaotické a často bizardní, řídí se určitými principy - Asociační zákonitosti. [3] Sen dokáže vytáhnout dávnou vzpomínku, ale také informace, která nám přijdou naprosto cizí nebo nové (kolektivní nevědomí). [3] Sny jsou způsob komunikace mezi vědomím a nevědomím. [3]

9 Vědomí a Nevědomí Vědomí obsahuje jen zlomek informací, které doopravdy máme. [3] Nevědomí si můžeme představit jako obrovskou neuspořádanou truhlu s pokladem (informacemi) od které ale nemáme klíč. Sny se však do našeho nevědomí dostávají a tak nám je mohou zprostředkovat. Sny nám mohou přinést informace, díky kterým utvoříme myšlenky, které by jinak nikdy nevznikly. Jeden sen vám tedy klidně můžeš změnit život (viz film Počátek). [3]

10 Jak rozumět snům? Zjednodušeně řečeno, aby člověk pochopil, že sen o vypadnutém zubu asi značí ztrátu či kopanec svědomí, že si má čistit zuby, na to nemusíte být expert na sny, ale sny mají často mnoho rovin a významů. Mluví však jazykem, kterému nerozumíme a proto potřebujeme něco, co nám je pomůže přeložit. Asi každý slyšel o univerzálních snářích. To není ale úplně ideální cesta. Základem je o snech přemýšlet. Zkusit po probuzení někomu o snu říci, aby se ihned zase neztratil, už tím si hodně pomůžeme. Zapamatováním si poté dokážeme najít souvislosti a další významy ve snech. Zjistíte pak, že v bdělém stavu můžete cítit podobný pocit jako ve snu a tím si spojíte obraz ze snu s významem v bdění. [3]

11 Zní to možná snadně, ale sny mají mnoho symbolů a ty mohou střídat významy. Jen těžko najdete univerzální vysvětlení nějakého symbolu. Základním prvkem snu je archetyp. Archetyp je nějaká univerzální struktura jako z pohádek (ego, já, matka, otec…). Mohou být kladné i záporné a jsou mužské i ženské archetypy. [3] Příklad: Archetyp chlapec. Může znamenat bezstarostnost a touhu po dobrodružství, ale také strach z dospělosti a zodpovědnosti. [3] Sny nám dávají, to co potřebujeme, ale často si to můžeme mylně vyložit.

12 Jak tedy prakticky začít?
Zaznamenávat sny. Pojmenujte svůj sen. Nemusíte si je jen zapisovat. Do diktafonu si o něm vyprávějte nebo ho nakreslete. Už to samo o sobě vám otevře nové možnosti, jak být kreativní a přitom se posunout. [3] Určete kdy a kde se sny odehrávají. [3] Určete objektivní a subjektivní rovinu postav vašich snů. Příklad: Zdá se vám o vaší matce. Objektivně je to osoba vaše matka. Subjektivně představuje určitou část vaší psychiky. Zkuste zjistit, co představuje a proč se objevila. [3]

13 Druhy snů Dvě skupiny: Z osobní roviny –řešíme menší či větší problémy spjaté s naší osobností či historií Archetypální sny – tajemné sny z kolektivního nevědomí. Chybí individuální obsah. Můžeme jim říkat silné sny. Zdají se v dobře, kdy procházíme nějakou změnou (dokončení studia, úmrtí v rodině,…) Ne každý sen musí mít velkou hodnotu. Pokud například před spaním sníme velké množství jídla zdají se nám takzvané těžké sny. Pokud však člověk pozná své sny, dokáže rozlišovat důležité sny. [3]

14 Snová témata Sny na sebe navazují. Ne ihned po sobě, ale například na sen z pondělí naváže sen ve středu. Tyto série mývají určité téma. Sny a zdraví – Sny nás mohou předem varovat před nástupem nemoci [3] Kdo jsem? – Často ve snech řešíme otázku identity. Sny s touto tématikou obsahují nějakou ztrátu (klíčů, dokladů) a budeme je hledat. [3]

15 Opakující se sny – tyto sny si lépe pamatujeme například sny ve kterých létáme. Opakujícím se snům je nutné věnovat pozornost, protože obsahují naléhavé sdělení. Sen který se vrací také může znamenat, že nebyl plně pochopen. Může se také jednat o chronické onemocnění, které neřešíme a skrze sny se snaží získat naši pozornost. Takový sen může stupňovat svou symboliku. [3]

16 Co tedy sny dělají? Pátrají po nevyřešených oblastech našeho života. [3] Radí, co v jisté situaci dělat. [3] Informuje, protože nevědomí je vždy krok napřed. [3]

17 Noční můry Strach který cítíme může být emocí, kterou se snažíme potlačit. [3] Strach nemusí být náš vlastní. Například děti mohou přijmout starost či strach svých rodičů a jejich mysl na tento podnět zareaguje. [3] Ve snu se děje něco hrozného, ale snové ego se tak nechová - Pátrejme tedy, co v životě nás nechává klidným a může být hrozbou. Strach může být varování. [3] Ve snu cítíme strach i když se neděje nic hrůzostrašného – Zamysleme se jak v životě reaguje a jestli naše emoce či úzkost je adekvátní. [3] I skrze noční můry se naše podvědomí snaží s něčím vyrovnat. Měly bychom tedy nočním můrám čelit a přemýšlet o nich. [3]

18 Lze se zbavit snů? Jako první se o to pokusil William Dement roku Jeho experimenty mají dnes nejen vědeckou, ale také historickou hodnotu. Metodický postup byl jednoduchý. Probouzel spící dobrovolníky pokaždé, když se na monitorujícím zařízení objevil počátek REM fáze spánku. Činil tak s neoblomnou vytrvalostí několik nocí za sebou. Výsledky byly překvapivé. Tím, že pro vědecké účely nebylo spáčům dopřáno aby odesnít své sny během REM fáze spánku, došlo k tomu, že již během čtvrté nebo páté „deprivační noci“ bylo nutno dobrovolníky budit až třicetkrát za noc. Po deseti nocích nebylo možné v pokusu pokračovat, protože se ukázalo, že pokusné osoby po každém probuzení okamžitě upadají do REM fáze spánku. O tom, jak biologicky i psychologicky je snová část spánku důležitá, vypovídá prostý fakt, že po skončení pokusů během následující noci ukázaly přístroje významný nárůst REM spánkové fáze- až o 40 procent z celkové doby spaní. Vše nasvědčovalo tomu, že člověk musí „dohnat“ to, o co byl během předcházejících nocí ochuzen. Má potřebu odesnít své sny. [2]

19 Lucidní snění Existují stavy, kdy sen můžeme aktivně měnit a řídit.
Na internetu naleznete mnoho různých návodů, podle kterých by jste stavu lucidního vědomí prý měli dosáhnout. Názory na toto téma se velmi různí. Zvládnout tuto techniku chce však obecně hodně soustředění a času. Přínos snu je právě v tom, co neovlivníme. Proto pokud někdo dosáhne lucidního vědomí, neměl by ihned létat a měnit prostředí, ale využít uvědomění si, že je ve snu a vnímat detaily a vytěžit ze snu, co nejvíce.

20 Slovo na závěr Něco o knize Sny jako zdroj sebepoznání

21 Zdroje [1] Spánek. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [2] Sny - Psychologie. Psychologie.nazory.eu [online] [cit ]. Dostupné z: [3] HELINGEROVÁ, Marta. Sny jako zdroj sebepoznání: jak využít sny k osobnímu rozvoji. Praha: Grada, ISBN

22