Tělní tekutiny.

Prezentace na téma: "Tělní tekutiny."— Transkript prezentace:

1 Tělní tekutiny

2 Tělní tekutiny Tělní tekutiny se nacházejí uvnitř buněk mimo buňky
Obsahují vodu rozpuštěné látky

3 Tělní tekutiny Patří sem tkáňový mok míza (lymfa) krev

4 Tkáňový mok Tkáňový mok vyplňuje mezibuněčné prostory
zajišťuje výměnu látek mezi buňkami a tekutinami kolujících v cévách - krví a mízou

5 Tkáňový mok od krve je oddělen stěnami cév, ale obě tekutiny se mohou doplňovat – stěny vlásečnic umožňují prostupování vody i dalších látek z tkáňového moku a naopak nepropouštějí však větší molekuly bílkovin, proto je tkáňový mok neobsahuje. Tím se liší od krevní plazmy, ze které vzniká.

6 Míza (lymfa) Míza nažloutlá kapalina
vzniká z tkáňového moku ( za 24 hodin se v těle vytvoří 2,5 litru mízy) Mízní soustava odvádí mízními vlásečnicemi přebytky tkáňového moku jako mízu zpět do krve porucha v této soustavě – vznik otoků důležitá funkce mízní soustavy – obranné mechanismy těla Lymfatická soustava

7 Míza (lymfa) Mízní uzliny – drobné uzliny uložené v mízních cévách
bílé krvinky (lymfocity) – hromadí se v mízních uzlinách a vytvářejí důležité obranné látky – protilátky Slezina – největší mízní orgán v těle dochází v ní k odstraňování (odbourávání) zanikajících červených krvinek vnímáme ji např. při delším běhu – píchání v levém boku

8 Složení krve Krev se skládá: krevní plazma
červené krvinky (erytrocyty) bílé krvinky (leukocyty) krevní destičky (trombocyty)

9 Složení krve Krevní plazma
nažloutlá tekutina, obsahuje vodu (90%) a rozpuštěné látky (bílkoviny, živiny, hormony, vitaminy a soli) 2) Červené krvinky (erytrocyty) vznikají v kostní dřeni mají kruhovitý tvar, nemají jádro počet - muži okolo 5 milionů v 1 mm krychlovém krve, ženy okolo 4,5 milionů v 1 mm krychlovém krve žijí 120 dnů a zanikají v játrech a slezině obsahují hemoglobin – krevní barvivo – váže se na něj v plících kyslík Červené krvinky

10 Bílé krvinky (leukocyty)
Charakteristika bílých krvinek (leukocytů) jejich buňky mají jádro, jsou průsvitné vznikají v kostní dřeni hlavní funkce – obrana lidského těla proti infekci (vykonávají funkci tzv. zdravotní policie v lidském těle) počet – 6-10 tisíc v jednom mm krychlovém krve (zvyšuje se při infekci a zánětech) Červená krvinka, krevní destička a bílá krvinka

11 Bílé krvinky (leukocyty)
Fagocytóza – schopnost pohlcovat a zneškodňovat cizorodé částečky a bakterie Leukémie – rakovinné onemocnění krve dochází k nadprodukci bílých krvinek neschopných vykonávat normální funkci postižení nedokáží odolávat infekcím – někdy pomůže transplantace kostní dřeně Červená krvinka, krevní destička a bílá krvinka

12 Krevní destičky(trombocyty)
Charakteristika krevních destiček bezbarvé úlomky velkých buněk, nemají jádro počet – 200 – 300 tisíc destiček v 1 mm krychlovém krve životnost – v krvi žijí jen několik dnů jejich hlavní význam – srážení krve a zastavení krvácení

13 Krevní destičky(trombocyty)
Proces srážení krve – v ráně se změní rozpustná bílkovina fibrinogen na nerozpustný síťový útvar fibrin. Vzniká krevní koláč, který uzavře poraněné místo. Hemofilie – dědičné onemocnění – chorobná krvácivost – nemá schopnost se srážet

14 Vliv krevní skupiny na kompatibilitu krve
Rozlišujeme čtyři základní krevní skupiny: A B AB O Jan Jánský – podílel se na počátku 20. století na jejich objevení Aglutinogeny A, B – jsou přítomny na povrchu červených krvinek. Mohou reagovat s protilátkami v krevní plazmě – aglutiny ,anti A a anti B (tyto mohou shlukovat červené krvinky). Vliv krevní skupiny na kompatibilitu krve při transfúzi.

15 Krevní skupiny V krvi není nikdy přítomen stejný aglutinogen a aglutin
(např. A a anti-A) neboť by došlo ke shlukování(aglutinaci) krvinek Rh-faktor - další aglutinogen na červených krvinkách přítomen asi u 85% populace – odtud Rh pozitivní tam, kde chybí – Rh-negativní krev (Rh-) 15% populace

16 Krevní skupiny