Gender a úmrtnost Kateřina Ivanová

Prezentace na téma: "Gender a úmrtnost Kateřina Ivanová"— Transkript prezentace:

1 Gender a úmrtnost Kateřina Ivanová
Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

2 Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender
Výzkumné otázky Je rozdíl v úmrtnosti mužů a žen determinován biologicky nebo je způsoben psychologickými, sociálními a kulturními rozdíly mezi osobami mužského a ženského pohlaví? „Shoda rozpoznávání životních situací je vysvětlována socializací jedinců do společné kultury.“ (Wilson, 1970, s.60) Proč nebezpečné situace rozpoznávají muži hůře než ženy? Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

3 Zjištěná skutečnost – demografické ukazatele
Nejdůležitější ukazatel – střední délka života WHO jej doporučuje ke srovnávání úrovně zdravotní péče a zdravotního stavu obyvatelstva mezi jednotlivými zeměmi Mužů se rodí více než žen (100: ) ve věku let se počet mužů a žen vyrovnává ve věku let je mužů v Č v absolutním počtu 115 tis. a žen 209 tis. Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

4 Současná situace – srovnání vybraných zemí Evropy
Stát Rok Střední délka života při narození Rozdíl mezi střední délkou života mužů a žen Muži Ženy Švédsko 1998 77,0 82,2 5,2 Švýcarsko 1997 76,4 82,3 5,9 Island 81,6 Bělorusko 2000 63,4 74,8 11,4 Ukrajina 62,3 73,6 11,3 Rusko 59,2 72,4 13,2 Česká republika 71,8 78,6 6,8 Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

5 Historické srovnání v ČR
Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

6 Rozdělení úmrtnosti a jejich důvodů po věkových kohortách 1
První rok života – kojenecká úmrtnost Poměr úmrtí chlapců a děvčat je v absolutních číslech 183 : 107 (perinatální období) Úrazy – chlapci 56% Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

7 Rozdělení úmrtnosti a jejich důvodů po věkových kohortách 2
Perioda od 1 – 15 let života – věk s minimální úmrtností Poměr úmrtí chlapců a děvčat je v absolutních číslech 162 : 115 vnější příčiny – úrazy, poranění, otravy -nebezpečné hry, sport, menší ostražitost, volba nebezpečného chování a činnosti Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

8 Rozdělení úmrtnosti a jejich důvodů po věkových kohortách 3
Období od 15 – 24 let Úmrtnost mužů 3x vyšší než u žen !!!!! Úmrtí následkem vnějších, nikoliv endogenních faktorů jako v předešlé kohortě + pracovní činnost, sebevraždy (počet dokonaných až 8 x vyšší) , kriminální činnost, zvyšuje se úmrtnost na KVCH Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

9 Rozdělení úmrtnosti a jejich důvodů po věkových kohortách 4
Střední věk 25 – 54 let Úmrtnost 2,3 vyšší než u žen Důvody stejné, jen méně úrazů, více úmrtí na KVCH U KVCH – z medicíny jednoznačně doložená determinace životním stylem (stres, obezita, kouření, málo pohybu) Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

10 Rozdělení úmrtnosti a jejich důvodů po věkových kohortách 5
Odchody do důchodu 55 – 74 let Druhá špička nadúmrtnosti v 60ti letech 2 x vyšší úmrtnost než u žen Nemoci oběhové soustavy, dýchacího ústrojí, trávicí ústrojí – dlouhá expozice společenských faktorů? Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

11 Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender
Teorie M.S. Bědného a jeho výpočet přirozené nižší životaschopnosti mužů Věková skupina do 16 let – pouze biologické determinanty vyšší úmrtnosti U skupiny od 16 – 60 ti let vyloučil úmrtnost z exogenních příčin a KVCH U skupiny nad 60 let vyloučil pouze exogenní příčiny Nové tabulky dožití Biologický rozdíl mezi životaschopností mužů a životaschopností žen = 2,1 let, další část rozdílu připadá na společenské faktory Autor si pokládá otázku: Proč žijí ženy déle? Biologické důvody – zachování rodu. Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

12 Determinanty zdraví, nemoci a smrti -1
Dříve tzv. Lalondovo pole - podle výpočtů středí délky života při působení jednotlivých faktorů byly WHO stanoveny determinanty zdraví v tomto rozmezí: genetika % zdravotní péče % prostředí % životní styl % Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

13 Determinanty zdraví, nemoci a smrti -2
Teoretici sociálního lékařství (sociologie medicíny) opustili teorii Lalondova pole a přijali teorii multifaktoriálního působení na zdraví, nemoc a smrt člověka: Genom Způsob života Prostředí Socioekonomický systém Hodnotový systém Kulturní a politické tradice Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

14 Biologie nebo společnost?
„Jednak je stále více zřejmé, že genetický základ člověka a určitý způsob života jsou spojité nádoby, do nichž se navíc promítají všechny procesy a jevy prostředí společenského. Označujeme je tedy za determinanty prvého řádu. Způsob života je projevem existence lidí, vybavených určitou genetickou predispozicí, v prostředí určitých přírodních, sociálních a zdravotnických podmínek. Pro studium zdravotních determinant se tak stává nezbytně nutná znalost socioekonomického systému společnosti, s neodmyslitelným pohledem na minulost národa, která formuje nejen socioekonomický systém, ale zejména hodnotový systém a kulturní a politické tradice. Stejně tak důležitý je pohled na současnost globalizovaného světa, jehož problémy a přednosti se stávají i našimi problémy a přednostmi. Takto pojaté studium determinant zdraví, nemoci a smrti občanů tohoto státu se stává základními tezemi jak pro teoretický koncept zdravotní politiky, tak pro její konkrétní strategii.“ (Drbal, 2002 s. 18) Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

15 Biologie nebo společnost?
Giddens ve svém novém vydání Sociologie rozšířil úvod podkapitoly „Pohlaví, gender a biologie“ o část nazvanou Gender differences:nature versus nurture, který si pohrává s termíny spojenými s vrozeností a socializací, tedy přírodou a kulturou. V těchto dvou odstavcích postuluje rozdíl mezi vědci, kteří upřednostňují esencialistické teorie, tedy teorie založené na přesvědčení, že rozdíly mezi muži a ženami jsou do značné míry vrozené, že ženy jsou přirozeně jiné než muži i v jiných oblastech než biologických. Proti nim staví školy sociální konstrukce, které zastávají názor, že veškeré rozdíly plynou ze socializace ve společnosti. Zdá se však, že význam pro utváření našich vzorsů chování jak žen a mužů, se musí hledat někde v prostoru mezi nimi. [1] [1] LINKOVÁ, M. Anthony Giddens: Sociologie. In Sociologický časopis, 2000, roč. 36, č. 2, s. 247. Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

16 Biologie nebo společnost?
Při dnešním požadavku rovnoprávnosti obou pohlaví, je nebezpečné všechny lidské dispozice, vlastnosti a motivy vedoucí k vyšší úmrtnosti mužů podmiňovat pouze biologicky, protože bychom mohli sklouznout k stereotypním, generalizovaným názorům o mužském pohlaví. Není možné u tohoto fenoménu opominout proces enkulturace a endokulturace, a to jak u mužů, tak i u žen. Je ovšem možné, že proces kulturní transmise nejsme ani nejpodrobnějším vědeckým bádáním schopni oddělit od biologických determinant. Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

17 Jak tedy dál zkoumat fenomén předčasné smrti?
Další spor je mezi zastánci statistiky a zastánci případových studií. Podle Blumera je statistická metoda použitelná pouze pro studium ritualizovaného chování. Statisticky je fenomén předčasné úmrtnosti dobře podchycen, alespoň co se týká vstupních informací. Nastal čas pro případové studie? Možná by mohly být podkladem pro další statistické šetření. Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender

18 Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender
Závěr Na vyšší úmrtnost mužů má tedy vliv jak pohlaví tak gender a vyšší úmrtnost mužů je sociálně patologickým jevem. Ale co dál? Jedná se o život!!!! Výsledkem by mělo být rozhodnutí, kdo se dále bude tímto fenoménem zabývat. Výsledkem by mělo být rozhodnutí, jak se dále tímto fenoménem zabývat. Děkuji za pozornost!!!! Kateřina Ivanová - Úmrtnost a gender