Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_22-14

Prezentace na téma: "Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_22-14"— Transkript prezentace:

1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_22-14 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice Autor Ing. Hana Konopová Tematický celek Pozemní stavitelství Ročník 1. Datum tvorby Anotace Otvory v nosných stěnách .6. Kamenné překlady. Historie . Technologie provádění. Výklad nové látky - názornější a přehlednější způsob vysvětlení učiva Metodický pokyn Určeno k výkladu do hodiny i samostudiu Možnosti využití – ucelený přehled i při zpracování samostatného projektu ve 3. a 4. ročníku ,samostatné vyhledávání pojmů, práce s internetem, odbornou literaturou Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 OTVORY V NOSNÝCH STĚNÁCH

3 Technologie provádění
6. Kamenné překlady Historie Technologie provádění

4 Kamenná nadpraží V historických konstrukcích byla nadpraží zpočátku vytvářena kamennými "monolitickými" překlady (z jednoho kusu kamene). Nejdelší, 8 m dlouhý překlad byl použit v Egyptě v amónově chrámu v Karnaku . Novým způsobem bylo řešeno nadpraží vstupů, kde nad velkým kamenným "monolitem" ve zdivu vynechaný trojúhelník slouží k odlehčení překladu. Takto staticky promyšleným způsobem byla řešena např i tzv. Lví brána mykénského hradu v Řecku . Kamenný blok v délce cca 4.8 m je uprostřed v místě maximálního ohybu (ohybového momentu) nadvýšen (zvětšená tuhost průřezu) a v trojúhelníku, který by překlad zatěžoval, je vložena subtilnější kamenná deska s reliéfem dvou lvů. Zdivo okolo reliéfu je zakončeno přečnělkovou klenbou.

5 Rubová strana nadpražíÍ
Kamenná nadpraží Přečnělková klenba Rubová strana nadpražíÍ Lví brána mykénského hradu v Řecku

6 Lví brána mykénského hradu v Řecku
Zatížení překladu Klenbové roznesení zatížení Lví brána mykénského hradu v Řecku

7 Brány s přečnělkovou klenbou

8 Klytaimnéstřina hrobka Řecko
Přečnělková klenba Klytaimnéstřina hrobka Řecko

9 Kamenné překlady rovné
Na obdobném principu byly řešeny překlady i v pozdějším období. Kamenné překlady byly u menších rozpětí vylehčovány provedením tzv. prázdné (volné) spáry pod kamenem, u větších rozpětí klenutím tzv. "podporného" oblouku. obr. A - kamenné je pouze obložení obr. B - kamenné je celé průčelí B A

10 Detail kamenného, rovného nadokenního překladu - Korsika
hrana kamene neopracovaná Detail kamenného, rovného nadokenního překladu - Korsika

11 Kamenné nadokenní překlady rovné - Kleť

12 Kamenný nadedveřní překlad rovný
Turecko

13 Kamenná klenutá nadpraží
Kamenné klenby se skládají z kamenných kvádrů tzv. klenáků různých tvarů a velikostí, jejichž ložné spáry se sbíhají v jednom bodě (tzv.středobod). Tam, kde byl požadavek přímého nadpraží a pro větší rozpětí nebylo možné použít překladu z jednoho kusu kamene, prováděly se rovné klenby. U rovných kleneb jsou ložné spáry rovné nebo zalomené, klenáky se někdy spojují kamenickými skobami.

14 Kamenná klenutá nadpraží
U obloukových kleneb bývá úprava klenáků dvojí. Bud' se jejich horní část vykrouží podobně jako dolní, nebo se klenáky v horní části vypracují hranatě , což je častější. Takové klenáky mají pak v čele většinou tvar pětiúhelný. Čtyři strany jsou přímé a pouze dolní strana je přizpůsobena vykroužení oblouku.

15 Kamenné překlady - Choustník

16 Detail zaklenutého kamenného nadedveřního překladu
Korsika

17 Detail zaklenutého kamenného překladu
Turecko

18 Kamenná klenutá nadpraží - použití
Vzhledem k velké pracnosti při provádění kamenných nadpraží a k nedostatečným tepelně izolačním vlastnostem kamene se v současné době kamenné překlady ani klenby u novostaveb příliš nepoužívají. Požadovaného estetického efektu se dosahuje již od doby antického Říma obkladem z kamenných desek. Použití kamenných nadpraží je však možné u rekonstrukcí vytvářením replik poškozených částí.

19 Literatura – obrázky NEZNAMY. recko.name [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Lví brána mykénského hradu v Řecku Foto – Michal Muzika, Daniel Šimek

20 Literatura Hájek P. a kolektiv: Konstrukce pozemních staveb Nosné konstrukce I, ČVUT Praha 2000 Rambousek F. a kolektiv: Stavební konstrukce I pro druhý ročník SPŠ stavebních. SNTL, Praha 1969 Pechar J., Růžička A., Staňková J.: Učebnice architektury pro 3. ročník SPŠ stavebních. SNTL, Praha 1981 Syrový B.: Vývoj stavebnictví a architektury ve starověku. SNTL, Praha 1959 Syrový B.: Architektura. SNTL, Praha 1972 Syrový B. a kolektiv: Architektura – svědectví dob. SNTL, Praha 1974 Jundrovský R.: Kamenictví pro praktickou potřebu kameníků, stavitelů, zedníků, stavebníků, a škol odborných. Praha, nakladatel Kober I. L. Ondřej S.: Stavba domu v praxi – díl I. V Praze 1932, náklad vlastní Švarc B.: Přehled pozemního stavitelství. Ústav pro učební pomůcky průmyslových a odborných škol Praha 1944 Pume D., Čermák F. a kolektiv: Průzkumy a opravy stavebních konstrukcí. ABF 1993