EFEKTIVNÍ RESYNTÉZA ŘEPKY POMOCÍ TECHNIKY OVULE CULTURE

Prezentace na téma: "EFEKTIVNÍ RESYNTÉZA ŘEPKY POMOCÍ TECHNIKY OVULE CULTURE"— Transkript prezentace:

1 EFEKTIVNÍ RESYNTÉZA ŘEPKY POMOCÍ TECHNIKY OVULE CULTURE
Alois HILGERT, Miroslav KLÍMA, Milan URBAN Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i, Praha 6 - Ruzyně, Výsledky a diskuze Resyntetizovaná embrya byla získána v každé z deseti kombinací křížení. K nasazení šešulí s alespoň jedním zárodkem došlo u 84 % poupat, v průměru bylo získáno 0,49 embrya na šešuli, resp. 0,43 embrya na poupě (další výsledky viz tab. 2). Úspěšnost metody z hlediska křížitelnosti a výtěžnosti embryí byla potvrzena i u dalších kombinací, kde jako otcovské komponenty byly použity dva genotypy zelí, a jako mateřské jarní typy řepic. Kultivace donorových rostlin v kontrolovaných podmínkách je všeobecně uváděna jako významný faktor úspěšnosti u mikrosporových kultur (Klíma et al. 2004). Domníváme se, že nemalou měrou přispěl způsob udržování výchozích rostlin v době křížení a že výše zmíněný postup bude obecně použitelný u většiny dalších genotypů. V průměru 51 % kolchicinovaných regenerantů vytvořilo květní stvoly s fertilními květy; po samoopylení v květu nebo poupěti, resp. křížení v poupěti vytvářelo semena jen 38 % těchto rostlin, což přisuzujeme výskytu aneuploidů nebo nekompatibilitě genomů výchozích rodičů. Úvod Řepku olejku (Brassica napus L.) lze vytvořit – resyntetizovat – křížením vybraných druhů Brassica, a získáním rostlin pomocí in vitro kultivace nezralých vajíček nebo izolovaných embryí. I když je resyntéza řepky již zavedenou metodou, aktuálně u ní probíhá optimalizace biotechnologických postupů. Zlepšením výtěžnosti resyntetizovaných řepek a zjednodušením celého procesu se metoda může stát přístupnější pro její rutinní využití i ve šlechtění domácích odrůd řepky. Cílem práce bylo ověřit optimalizované metody resyntézy řepky u nových výchozích genotypů a stanovit křížitelnost vybraných kombinací, výtěžnost resyntetizovaných embryí a následně i fertilních rostlin. Tab.1: Genotypy použité pro resyntézu. Tab.2: Úspěšnost jednotlivých kombinací křížení, vyjádřená křížitelností (% šešulí z opylovaných poupat), průměrným počtem embryí na šešuli (A) resp. na opylované poupě (B). J – jařina, O – ozim; otcovské komponenty (Vysocké AIK a Zakamenné) jsou ozimy. Materiál a metody Jako mateřské komponenty byly použity genotypy jarní řepice (B. rapa. ssp. oleifera f. praecox), šlechtitelský materiál vodnice (B. rapa ssp. rapa) a genotypy ozimé řepice (B. rapa. ssp. oleifera f. biennis). Červené, resp. bílé zelí (B. oleracea convar. capitata) byly použity jako otcovské komponenty (viz tab. 1). Resyntéza řepky probíhala dle optimalizovaného postupu kultivace izolovaných, nezralých vajíček a regenerace embryí a celistvých rostlin (Hilgert et al. 2014). Zdvojení chromozómové sádky pomocí 0,05% roztoku kolchicinu po dobu 24 hodin u rostlin před převedením do nesterilních podmínek proběhlo dle Vyvadilová et al. (1993). Závěr Výsledky potvrdily použitelnost metody resyntézy s využitím biotechnologií pro produkci a přemnožení regenenerantů řepky i u širšího spektra kříženců, kde řepice byla použita jako mateřská komponenta. Další práce budou zaměřeny na vztah mezi mrazovou odolností/ náchylností, resp. ozimostí a jarovostí výchozích komponent a potomstva resyntetizované řepky, což pokládáme za důležitou fázi ověření vhodnosti resyntézy pro její rutinní zařazení do šlechtitelských procesů. A B Obr. 1A,B: Srovnání morfologie resyntetizovaných řepek (uprostřed) a jejích rodičů (mateřská komponenta vždy vlevo). A – V17 × Vysocké AIK; B – Ante × Vysocké AIK. Použitá literatura Hilgert-Delgado A., Klíma M., Viehmannová I., Urban M.O., Fernández-Cusimamani E., Vyvadilová M. (2014). An effective method of resynthesized oilseed rape embryo production via ovule culture of different crosses between winter turnip rape and curly kale. Plant, Cell, Tissue and Organ Culture DOI /s Klíma M, Vyvadilová M, Kucera V (2004) Production and utilization of doubled haploids in Brassica oleracea vegetables. Hortic Sci (Prague) 31:119–123 Vyvadilová M., Zelenková S., Tomášková D., Košner J. (1993): Diploidization and cytological control of Brassica napus L. haploids. Rostlinná výroba, 39: 129–137 Řešení uvedené problematiky bylo podpořeno projekty MZe ČR č a RO 0414.