Důlní požáry a chemismus výbušniny

Prezentace na téma: "Důlní požáry a chemismus výbušniny"— Transkript prezentace:

1 Důlní požáry a chemismus výbušniny
VY_32_INOVACE_Racek_ Rozpoznání důlních požárů Autor: Mgr. Ing. Ladislav Ráček Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1.5. CZ.1.07/1.5.00/ – Individualizace a inovace výuky

2 Anotace Úspěch ve zdolání požáru závisí od jeho včasného rozpoznání a alespoň lokalizace ohniska požáru. Každé opoždění vede k rozrůstání požáru a zvýšení nebezpečí. Zde se seznámíme s metodami, kterými můžeme zjistit příznaky požáru.

3 METODY ROZPOZNÁNÍ POŽÁRU
1/ metody fyziologické, které spočívají na vnějších příznacích rozeznatelných smysly, 2/ metody chemicko - analytické, opírající se o analýzy větrů, vody, hornin, výztuže i základky, 3/ mineralogicko—geologické metody, které zkoumají vznik nových minerálů následkem oxidace 4/ metody fyzikální, zkoumající fyzikální vlastnosti — např. hornin - ovlivněné požárem.

4 VNĚJŠÍ PŘÍZNAKY POŽÁRU
Mohou být určeny přímo smysly, např. zvýšení vlhkosti jeví se jako mlha a výpotky na bocích. Jsou viděny nejdříve. Zápachy provázející zápar patří také k vnějším příznakům. Jsou to pentan C5H12, hexan C6H14, etylén C2H4 a benzol. Při zahřátí na 60 — 70°C je cítit zápach tepelného rozkladu smolného dehtu a výpary éterických olejů. Při dalším zahřátí do °C je cítit kyselina mravenčí, terpentýn a od 120 — 140 °C kyselý bituminosní zápach, kyselina octová a metylalkohol. S dalším růstem teploty roste zápach z dehtu.

5 NEDOSTATKY POZNÁVÁNÍ POŽÁRU PO ZÁPACHU
Objevuje se při poměrně vysoké teplotě. Zředí se větry nebo jsou odneseny do nepřístupných míst (zával atp.) Jejich posouzení je subjektivní. SO2 cítíme v dolech i bez požáru, při vrtání v horninách obsahujících síru, při trhací práci atp. Tepelné účinky a jejich vliv na kůži, ať již větrů nebo vod i hornin a účinky, způsobující nevolnost v lidském organismu a to toxickým působením již v nepatrných koncentracích. Tak působí hlavně CO.

6 PŘÍZNAKY ZÁPARŮ Teplo působící pocení, Bolesti a pocity únavy,
Bolesti hlavy, Při delším pobytu nejprve povzbuzení a později únava a slabost v nohou. Příznaky jsou natolik subjektivní, že jich jako nebezpečí počátků zapaření nelze použít.

7 ANALÝZA DŮLNÍCH VĚTRŮ Za normálních podmínek jsou změny složení větrů nepatrné. Také teplota větrů je ovlivněna jen hloubkou ložiska a délkou důlních děl. Zahřátí hornin způsobí i ohřev větrů a také změnu jejich složení - ubývá kyslíku, mění se obsah CO2, objevuje se CO a SO2, dále obsah CH4 se zvyšuje, objevuje se H2, etan, etylén aj. K zvětšení koncentrace CO2 může dojít také nedokonalým větráním anebo při průtržích. Dynamika procesu hoření vede k postupnému zvyšování koncentrace příměsí, což je neklamnou známkou požáru. CO a SO2 mohou vzniknout nejen při požárech, ale i při trhací práci, ovšem pak jsou ve větrech jen přechodně.

8 PŘÍTOMNOST PLYNŮ Neklamnou známkou požáru je jejich výskyt po delší dobu a jejich růst. Výjimečně existují sloje exhalující CO bez požáru, nebo může se dostat CO do úvodních větrů z koksoven a železáren - odvalů a pak ho nacházíme též ve větrech výdušných. Také nepřítomnost CO v požářišti nemusí být známkou uhašení požáru. Mohou být (CO i H2) oxidovány bakteriemi z důlních vod. Také výskyt SO2 je příznakem požáru. Je těžší než vzduch a velmi rozpustný ve vodě a proto nebývá ve větrech v koncentracích, které lze stanovit analyticky, lépe, je ho rozeznat čichem. Ke stanovení požáru třeba systematických a častých odběrů a analýz důlních větrů. Při tomto sledování lze usoudit i na dynamiku oxidace. Stanoví se CO2, 02, CH4, SO2 a NO2, H2, etan a étylen.

9 FYZIKÁLNÍ METODY K těmto patří:
měření teploty vzduchu a vody ve sledovaných místech, měření teplot hornin, příp. ve vrtech - vyznačení ohnisek požáru podle teplotních, měření — stanovení rychlosti a směru rozšiřování se nebo uhasínaní záparů — termosignalizace bodů a kriticky zvýšenou teplotou.

10 MĚŘENÍ TEPLOT Lze použít teploměrů rtuťových - odporových elektrických a termoelektrických pyrometrů. Rtuťovým teploměrem lze měřit ve vrtech přímo nebo měřit vodu, která se ohřála na teplotu hornin. Nádobka rtuťových teploměrů se chrání v pouzdře a proto lze teplotu odečíst po 1,5 — 3 hodinách. Teploměry pro odečítání teploty ve vývrtech, někdy je třeba znát max. nebo min. teplotu - pak použijeme max. nebo min. teploměrů. Rtuťový teploměr se hodí do kratších vývrtů (do 5 m). Používá se také maximálního teploměru.

11 POUŽITÁ LITERATURA KOLASA, Karel. Důlní požáry – jejich vznik – rozpoznání a hašení. 1. vydání. Ostrava: ES VŠB Ostrava, 1976