VELIKONOCE Mgr. Michal Oblouk.

Prezentace na téma: "VELIKONOCE Mgr. Michal Oblouk."— Transkript prezentace:

1 VELIKONOCE Mgr. Michal Oblouk

2 VELIKONOCE nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista připadají na neděli po prvním jarním úplňku (březen – duben: rozmezí od 23. března do 26. dubna) oslava Velikonoc trvá tradičně 50 dní - vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého (letnice)

3 VELIKONOČNÍ SYMBOLY Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. Vajíčko je symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.

4 POSTNÍ OBDOBÍ Masopustní úterý Popeleční středa
Černá neděle (ženy vyměnily barevné šátky za černé) Pražná neděle (jedl se staroslovanský pokrm připravený pražením nedozrálého obilí) Kýchavná neděle (lidé se obávali, že z kýchnutí mohou mít smrt) Družebná neděle (mládež chodila po vsi s lítem – zdobený živý stromek - ozdobeným vyfouknutými vajíčky a stuhami) Smrtná neděle (ze vsi se vynášela Morana = symbol zimy a smrti, házela se do vody, někde ze skály nebo se pálila) Květná neděle

5 POPELEČNÍ STŘEDA první den postní doby den před Velikonoční nedělí následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi den přísného půstu a připomínka pomíjivosti pozemského života znamenání popelem tzv. Popelec doprovází udělovatel slovy: Čiňte pokání a věřte evangeliu nebo Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš Konec masopustu jasný - len krásný. Krátký masopust - dlouhá zima. Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc. Masopust na mrazu - někdo přijde k úrazu. Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok. Suchý půst - úrodný rok.

6 KVĚTNÁ/PAŠIJOVÁ NEDĚLE
šestá a zároveň poslední postní neděle připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije (utrpení) název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše

7 Červené/Velikonoční pondělí
SVATÝ/PAŠIJOVÝ TÝDEN Květná neděle Modré/Žluté pondělí Šedivé úterý Škaredá středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Velikonoční neděle Červené/Velikonoční pondělí

8 ŠKAREDÁ STŘEDA sazometná středa
jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce v tento den se Jidáš mračil na Ježíše

9 ZELENÝ ČTVRTEK připomíná poslední večeři Páně a Jidášovu zradu
název dne pochází podle zelené barvy liturgických rouch podle pověry se v tento den jedla zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý při liturgii se naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do noci ze soboty na neděli („odlétají do Říma“), mezitím je jejich zvuk nahrazen řehtačkami a klapačkami mělo by se brzy vstát a omýt se čerstvou rosou tradicí je zamést dům před východem slunce a vynést odpadky na křižovatku, aby se domu vyhýbaly blechy Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

10 VELKÝ PÁTEK den Kristova ukřižování státní svátek
v lidových pověrách je spojován s magickými silami člověk by se měl důkladně umýt v potoce, aby si zajistil zdraví na příští rok v tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda. Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý. Velký pátek vláha - úrodu zmáhá. Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

11 BÍLÁ SOBOTA během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá
konec půstu den úklidu, velkého pečení (mazanců a beránků), pletení pomlázek a zdobení vajíček nesmí se nic nikomu půjčovat, půjčená věc by se mohla očarovat tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání svůj název den získal zřejmě od bílého roucha nebo může pocházet i z lidových zvyků velkého úklidu a bílení Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní. Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok. Jestli před Velikou nocí ten den aneb v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.

12 VELIKONOČNÍ NEDĚLE Zmrtvýchvstání Páně Boží hod velikonoční
největší slavnost křesťanského církevního roku, při které se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí probíhalo svěcení mazance, vajec, beránka nebo vína, každý host pak z těchto pochutin dostal ochutnat Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu. Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude. Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé. Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší. Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni. Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích. Na velikonoce jasno - bude laciné máslo. Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají. Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

13 VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ v našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi pomlázka - ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami podle tradice muži při hodování pronášejí koledy - nejznámější velikonoční koledou je říkanka: "Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…” pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost v některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody

14 LETNICE Seslání Ducha Svatého
svatodušní svátky (10. května června) křesťanský svátek, který se slaví 50 dnů po Velikonocích, tedy deset dnů po tzv. Nanebevzetí Páně - vždy dva dny, v neděli a v pondělí vyvrcholení Velikonoc oslavují přírodu, jsou začátkem sklizně počátek křesťanské církve

15 BOŽÍ HOD SVATODUŠNÍ – SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO
o svatodušní neděli byly všechny oltáře bohatě zdobeny květy, především růžemi lidé zdobili své domy čerstvou zelení, dávali březové a bukové větvičky do váz, aby se na nich mohl usadit duch svatý, čerstvé ratolesti měly domu přinést štěstí, také se věřilo, že posvěcené větvičky ochrání dům a dobytek před pohromou, pokud větvičky ve vodě uvadly či uschly do svátku Božího těla, měl v tomto roce někdo z rodiny zemřít Letnice byly také svátkem pastýřů, každý pastýř se o Letnicích snažil vyhnat dobytek na pastvu co nejdříve, když se některý opozdil, ostatní se mu vysmívali stejně tak se stal terčem posměchu ten, kdo na Letnice dlouho spal v některých oblastech byl dobytek před vyhnáním na pastvu ověnčen a postříkán vodou kromě církevních oslav doprovázely letnice od středověku bujaré oslavy, hostiny, tanec a zpěv se svatodušními svátky se také spojovaly nejrůznější pověry, především zápas proti nečistým silám – čarodějnicím v podvečer vycházeli chasníci na náves a práskali biči, aby hřmotem zahnali zlé čarodějnice O svatém Duše choď ještě v kožiše. Na Svatého Ducha nesvlékej kožicha. Po svatém Duchu nezbavuj se kožichu. Déšť o letnicích – slunce na Boží tělo. Na Svatého ducha bláto – bude laciné mláto. Prší-li na Svatého Ducha, jsou klepána žita. Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše. Svatý Duch přinese plný pytel much.

16 SVATODUŠNÍ PONDĚLÍ zatímco neděle měla ráz především oslav církevních, v pondělí dominovaly rozmanité lidové obyčeje rozšířeným obyčejem byl zvyk mládeže strojit se za krále, královnu a jejich družinu (slavné „jízdy králů“ se dodnes uchovaly na Slovácku) průvod s králem chodil po vsi, vtipkoval, chválil nebo káral hospodáře a čeleď, předříkával rozmanité verše; za to dostávali od hospodářů dárky, obvykle to skončilo pronásledováním krále, vhozením některého člena průvodu do vody, závody na koních a podobně ve staročeských městech existoval zvláštní zvyk , zvaný „střílení ku ptáku“ - na dlouhou dřevěnou tyč se upevnil původně živý, později dřevěný pták, na kterého se střílelo z kuše, později z pušky, kdo sestřelil ptáka jako první, stal se králem mezi německým obyvatelstvem na Šumavě byl oblíbeným zvykem „zpěv vodního ptáka“ - chlapci ze vsi se sešli a zvolili jednoho, který byl označen za „vodního ptáka“, potom chodili dům od domu a zpívali předem připravené písně, obsahující žertovné posměšky na jednotlivé členy domácnosti; za to obdrželi výslužku Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu. Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

17 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce