VEŘEJNÉ FINANCE VEŘEJNÉ STATKY.

Prezentace na téma: "VEŘEJNÉ FINANCE VEŘEJNÉ STATKY."— Transkript prezentace:

1 VEŘEJNÉ FINANCE VEŘEJNÉ STATKY

2 SMÍŠENÁ EKONOMIKA Vzniká spolupůsobením tržních nástrojů a vládních zásahů do ekonomiky. existuje kromě vlastnictví soukromého i vlastnictví veřejné. Veřejný a soukromý sektor spoluexistují se vzájemným prospěchem. Veřejný sektor je zpravidla neziskový (na rozdíl od soukromého s.) Selhává-li v zabezpečování statků některý z nich, nastupuje druhý sektor.

3 Principy, na nichž je veřejné financování založeno
NENÁVRATNOST zásada „něco za něco“ neplatí NEEKVIVALENCE Ekonomické subjekty jsou nuceny přispívat do společné kasy, aniž mají zajištěný adekvátní příjem veřejných statků. NEDOBROVOLNOST Pokud není možné zaručit návratnost ani ekvivalenci, je třeba ekonomické subjekty k odvodům do společné kasy donutit.

4 VLÁDNÍ SELHÁNÍ Obtížný odhad dopadů státních opatření,
Představují silný argument proti veřejnému financování Obtížný odhad dopadů státních opatření, Časové zpoždění, Omezená možnost kontroly realizace a důsledků vládních opatření, Specifické preference státních úředníků, Specifikum politických procesů. G.S.Becker: „Často se hovoří o tom, že stát musí svou viditelnou rukou napravovat selhání neviditelné ruky trhu. K těm by ale v naprosté většině případů nedocházelo, kdyby stát plnil svou povinnost a trh (volný trh) chránil.“ Zdroj: Hamerníková, B., Maaytová, A. Veřejné finance

5 VEŘEJNÝ SEKTOR VE SMÍŠENÉ EKONOMICE
VEŘEJNÝ SEKTOR je významná část národního hospodářství Poslání veřejného sektoru je: předcházet selháním trhu, Řešit důsledky selhání, Zajistit udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj společnosti. Úkolem veřejného sektoru je: Zajistit potřebné veřejné statky, Vytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru

6 STATKY A JEJICH KLASIFIKACE
Statky = předměty, které slouží k uspokojování lidských potřeb Klasifikace statků: Dle původu: Volné – bez omezení dostupné komukoli, není třeba je rozdělovat, cena nulová. Ekonomické – jsou produktem ekonomických činností člověka. spotřební (slouží ke krátkodobé či dlouhodobé spotřebě) kapitálové (používají se k další výrobě). substituty komplementy Dle spotřeby Dle vzájemného vztahu

7 Ekonomické statky Soukromé (privátní) Veřejné
Dělitelnost spotřeby (rivalita spotřebitelů), Vylučitelnost ze spotřeby Veřejné nedělitelnost spotřeby, nulová mezní nákladovost na spotřebu každého dalšího spotřebitele, nevylučitelnost ze spotřeby. Pozn.: veřejné statky nejsou označovány jako „veřejné“ pro svůj způsob financování a zabezpečení, ale pro své specifické charakteristiky spotřeby.

8 dělitelnost Statky, které jsou plně dělitelné mezi spotřebiteli (potraviny, oblečení, statky dlouhodobé spotřeby…) … pro ně platí: Celkové spotřeba statku = součtu spotřeby jednotlivých spotřebitelů Statky plně nedělitelné (obrana, pouliční osvětlení, umělecké originály…) … pro ně platí: Celková spotřeba statku = spotřebě každého spotřebitele.

9 dělitelnost Plná dělitelnost spotřeby znamená možnost dosáhnout ekonomického optima v podmínkách dílčí i všeobecné rovnováhy. P.A. Samuelson. Pro každou dvojici statků platí:

10 dělitelnost Plně dělitelné statky
Alokace zdrojů na produkci statků může být efektivní pomocí systému cen, Probíhá rivalita mezi jednotlivými spotřebiteli (nemohou jeden statek spotřebovávat společně a díky tomu odhalují své preference).

11 dělitelnost Plně dělitelné statky DB S DA E DA+B F G H
Cena soukromého statku Plně dělitelné statky DB S DA E DA+B F G H Množství soukromého statku Zdroj: Musgrave, R.A., Musgraveová, P.B. Veřejné finance v teorii a praxi. S. 42

12 dělitelnost Jsou-li statky plně nedělitelné (spotřeba dalších uživatelů není snižována spotřebou jiného uživatele): Spotřeba je nerivalitní (spotřebitelé dobrovolně své preference neodkrývají), Prostřednictvím cen není možné spotřebitele veřejného statku donutit odhalit své preference (jeho MU), pak nelze vyloučit ze spotřeby ani takového spotřebitele, který není ochoten za tento veřejný statek „zaplatit“ – tzv. černý pasažér Tržní mechanismus selhává. Problém: zabezpečit efektivní alokaci těchto statků, Stanovit objem statků, Jak rozdělit náklady na jejich produkci mezi spotřebitele.

13 dělitelnost DA+B S E K L M DB DA N Cena veřejného statku
Z nerivalitní spotřeby vyplývá nemožnost činit efektivní alokační rozhodování prostřednictvím cenového mechanismu – tržních cen. Nicméně rovnováha by nastala v tom případě, kdyby se součty mezních užitků spotřebitelů A a B MUA a MUB ze spotřeby veřejného statku rovnaly mezním nákladům MC na jeho produkci (poptávka po veřejném statku je dána vertikálním součtem dílčích poptávek). DA+B S E K L M DB DA Množství veřejného statku N Zdroj: Musgrave, R.A., Musgraveová, P.B. Veřejné finance v teorii a praxi. S. 42

14 Další charakteristiky veřejných statků
nedělitelnost spotřeby, nevylučitelnost ze spotřeby, Jsou vždy nabízeny a spotřebovávány v rámci spotřebitelského společenství – vznikají např. na principu: Geografickém Technickém Právním (př. klub, sportovní areál pro účely určitého spolku apod.) Čistý veřejný statek je totální spotřební externalitou – díky nedělitelnosti a nevylučitelnosti vstupují do funkcí užitku všech spotřebitelů.

15 Klasifikace veřejných statků
Autor: P.A. Samuelson Zdroj. Urbánek, V., VŠE.

16 Klasifikace veřejných statků
efekt přetížení (návalu): Vzniká se zvýšením spotřebovávaného množství statku, způsobuje snížení spotřeby jednoho uživatele uživatelem druhým (využívání pozemních komunikací, kdy při jejich přetížení dochází ke snížení cestovní rychlosti a bezpečí). Užitek ze statku pro jednoho uživatele Minimální bezpečnost silničního provozu Počet uživatelů

17 Klasifikace veřejných statků
efekt přetížení (návalu): Užitek ze statku pro jednoho uživatele Náklady statku pro jednoho uživatele Počet uživatelů

18 Další členění statků Dle institucionálního hlediska (dle účasti státu)
Tržní (rozhoduje se na trhu, D a S) Polotržní (prochází trhem, ale cena je předmětem diskriminačních opatření státu – omezení nabídky, diferencovaným zdaněním, subvencemi apod.) Netržní (neprochází trhem, rozhoduje stát či samospráva, nemají svobodně stanovenou cenu, cena stanovena administrativně (tzv. daňová cena))

19 Efektivní zabezpečení veřejných statků
Tržní mechanismus selhává. Problém: začlenění veřejných statků do optimalizačních schémat v podmínkách dílčí i všeobecné rovnováhy Zabezpečení efektivní alokace těchto statků, Stanovit objem statků, Jak rozdělit náklady na jejich produkci mezi spotřebitele. teorie praxe

20 1. Dílčí a všeobecná rovnováha
dílčí rovnováha je dosažení stavu optima (nabídka = poptávka) na jednom (dílčím) trhu, všeobecná rovnováha stavu optima je dosaženo napříč dílčími trhy. rovná se nabídka a poptávka pro každou dvojici statků a pro každou dvojici ekonomických subjektů.

21 Dílčí a všeobecná rovnováha
Dílčí rovnováha u soukromého statku Dílčí rovnováha u veřejného statku Za soukromý statek všichni spotřebitelé tedy platí stejnou cenu, ale spotřebovávají jiná množství. V případě veřejného statku pak všichni jedinci spotřebovávají díky nerivalitě stejná množství za jiné „ceny“. Součet těchto „různých cen“ by se měl rovnat nákladům na produkci veřejného statku.

22 Soukromý (X) a veřejný (G) statek ve všeobecné rovnováze
Předpoklad: existují 2 spotřebitelé: A a B známe jejich indiferenční křivky, známe hranici produkčních možností. Zvolíme indif.k. A´ a zvolíme libovolné množství G´, Na křivce produkčních možností, zjistíme množství X pro spotřebitele B a příslušnou indiferenční křivku Tuto přeneseme do grafu produkční funkce a odvodíme křivku TT (zbytková křivka) pro první graf Indiferenční křivka, které je tečnou k TT stanovuje optimální kombinaci X a G pro spotřebitele A v bodě Q1 v bodě Q1 platí

23 Postup se opakuje pro různé úrovně indiferenčních křivek, čímž vznikne množina optimálních bodů Oi (i = 1 až n)

24 2. Zajištění veřejných statků
U řady veřejných statků je možné vybírat poplatek  je možné, aby je vyráběl soukromý sektor, ale veřejný sektor je / může být efektivnější Jsou-li mezní náklady spojené se zvýšením počtu spotřebitelů nulové, není důvod pro omezování spotřeby statku, soukromý sektor by ale cenu účtoval, což by vedlo ke snížení spotřeby (neefektivnímu) a ztrátě společenského užitku (blahobytu).

25 Zajištění veřejných statků
poptávka Ztráta společenského užitku Množství statku Množství nerealizovaného statku statku

26 Zajištění veřejných statků
U některých statků je vybírání poplatků možné, neboť mezní (výrobní) náklady nejsou nulové, ale nákladná (vysoké transakční (administrativní) náklady). Zvážit zabezpečení veřejným sektorem, financovat prostřednictvím daní. cena Zvýšení užitku, bude-li statek poskytován bez transakčních nákladů Ztráta blahobytu, bude-li statek poskytován bezplatně P1 Transakční N P2 Výrobní N Množství statku Q1 Q2 Q3

27 Zajištění veřejných statků
Problém zavedení jednotné spotřeby veřejného statku Ztráta blahobytu Nadměrná spotřeba

28 Zajištění veřejných statků
Veřejné zajištění veřejných statků – jedná se o způsob financování a poskytování veřejných statků (mohou být financovány veřejně, ale produkovány soukromým sektorem na základě smlouvy s orgány veřejné správy) Veřejné zajištění může být uplatněno i v případě některých soukromých statků (jsou-li např. vysoké mezní náklady spojené se zvýšením spotřebitelů), ale hrozí neefektivnost z nadměrné spotřeby (budou-li poskytovány zdarma)