VLK * vlk obecný (Canis lupus) a jeho poddruhy: o vlk černý (Canis lupus pambasileus) o vlk eurasijský (Canis lupus lupus) o vlk indický (Canis lupus pallipes)

Prezentace na téma: "VLK * vlk obecný (Canis lupus) a jeho poddruhy: o vlk černý (Canis lupus pambasileus) o vlk eurasijský (Canis lupus lupus) o vlk indický (Canis lupus pallipes)"— Transkript prezentace:

1 VLK * vlk obecný (Canis lupus) a jeho poddruhy: o vlk černý (Canis lupus pambasileus) o vlk eurasijský (Canis lupus lupus) o vlk indický (Canis lupus pallipes) o vlk kanadský (Canis lupus occidentalis o vlk mongolský (Canis lupus chango) o vlk polární (Canis lupus tundrarum) o † vlk arizonský (Canis lupus mogollonensis o † vlk horský (Canis lupus fuscus) o † vlk japonský (Canis lupus hodophilax o † vlk kenajský (Canis lupus alces) o † vlk koloradský (Canis lupus youngi) o † vlk novofoundlandský (Canis lupus beothucus o † vlk ostrovní (Canis lupus hattai) o † vlk prériový (Canis lupus nubilus) Seznam druhů

2 * Hmotnost: 30–55 kg * Délka těla: 100-170 cm, ocasu: 35- 50 cm [1] * Výška v kohoutku: 80–115cm Vlk obecný je největší psovitá šelma. Samice bývají menší než samci, velikost vlka záleží také na poddruhu. Vlci žijící na severu jsou obecně větší než poddruhy z jižní části areálu. Vlk se na první pohled podobá německému ovčáckému psu, liší se však od něj v několika drobnostech. Má širší a zašpičatělejší hlavu, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši. Vlci mají 42 zubů. Vlčí špičák může být dlouhý až 6,5 cm, silné trháky a mohutné žvýkací svaly umožňují vlkovi chytit a zabít kořist.

3 Stavy ve světě Vlčí populace na Blízkém východě a v Asii nejsou chráněné místní legislativou a na většině míst jich ubývá. Křížení se zdivočelými psy snižuje genetickou kvalitu populace. V Severní Americe žije stabilní populace v Kanadě, na Aljašce a v severních amerických státech. [editovat] Stavy v Evropě V západní Evropě vlk prakticky nežije. V Anglii vyhynul v roce 1486, ve Skotsku v roce 1743 a v Irsku v roce 1770. Větší populace přežívají ve Skandinávii (ve Švédsku žije 210 kusů[2], jsou i v Norsku a Finsku), jižní Evropě (Španělsku, Itálii, Řecku), Polsku, Slovensku, Rusku a Turecku. Ve východní Evropě a na Balkáně nejsou chráněni a jejich stavy se snižují. Na mnoha dalších místech sice chráněni jsou, ale vlivem pytlačení a ztráty přirozeného prostředí jich také ubývá. Ve Skotsku a ve Francii běží programy na jejich reintrodukci. [editovat] Stavy na Slovensku Vlk obecný je v Česku chráněným druhem. Vlci žili na území Česka v hojném počtu do konce 17. století, poté jejich stav klesal kvůli lovu, až byli na přelomu 19. a 20. století zcela vyhubeni (poslední vlk na Šumavě zastřelen 2. prosince 1874, posledního vlka v Beskydech zastřelil 5. března 1914 František Jež). První potvrzené údaje o návratu vlků na území Česka pocházejí z roku 1994. Několik jedinců obývá Beskydy, kam přišli ze Slovenska. Jsou velmi ohroženi nelegálním odstřelem. Odhaduje se že k roku 2006 bylo v Beskydech přibližně 10 jedinců. Ojediněle se vlci vyskytují také v Rychlebských horách a Jeseníkách [7], pozorování osamělých jedinců bylo hlášeno i na Šumavě.

4

5 Čerpal jsem:z Googlu a Wikipedie