Daňové dopady aplikace insolvenčního zákona Ing. Jan Plaček.

Prezentace na téma: "Daňové dopady aplikace insolvenčního zákona Ing. Jan Plaček."— Transkript prezentace:

1 Daňové dopady aplikace insolvenčního zákona Ing. Jan Plaček

2 Zdroje uváděných dat Práce týmu Výzkum insolvence při Vysoké škole ekonomické v Praze (TAČR v letech 2012 – 2013 a 2014 – 2015) Zpráva NKÚ Informace z kontrolní akce NKÚ 13/02 Creditereform InsolCentrum V řadě případů se jednotlivé výsledky liší: rozdíly v metodologii, použitém vzorku a další…

3 Parametry práce týmu Výzkum insolvence Prozkoumáno 3222 případů ukončených v období 2008 až 2015 Vzorek představuje cca 20 procent celku v dané době Podpora TAČR: –„Vývoj transakčních nákladů českých ekonomických subjektů v insolvenčním řízení, možnosti jejich snižování na úroveň běžnou v EU pomocí zdokonalení legislativy, možnosti zlepšení statistiky insolvenčních řízení a vytvoření modelu finanční křehkosti rodin“ (evidenční číslo TD010093) –„Výzkum insolvenční praxe v ČR s cílem vytvořit návrhy změn legislativy, které by umožnily zvýšení výnosů z insolvenčních řízení pro věřitele a tím by napomohly zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky“ (evidenční číslo TD020190)

4 Insolvenční zákon versus daně Dva základní směry dopadů: veřejné rozpočty (daň z příjmu + pojistné) soukromé společnosti – věřitelé (daň z příjmu + daň z přidané hodnoty)

5 Daňové škody v insolvenčních řízeních Z použitých zdrojů vyplývá, že: –stát vymáhá v insolvenčních řízeních průběžně daňové pohledávky ve výši dosahující aktuálně až 25 miliard korun –roční růst (nové pohledávky mínus vymožené a ukončené) jsou dvě až tři miliardy

6 Srovnání úspěšnosti I Úpadek je objektivní skutečnost, jeho dopady včetně daňových nelze zcela eliminovat, avšak: úspěšnost správce daně při vymáhání nízká (zdroj NKÚ 13/02, novější zpráva není k dispozici) –rok 2010: vymáháno 14 miliard, vymoženo 132 milionů, úspěšnost 0,93 procenta –rok 2011: vymáháno 16 miliard, vymoženo 8 milionů, úspěšnost 0,05 procenta (!!!) –rok 2012: vymáháno 19 miliard, vymoženo 125 milionů, úspěšnost 0,65 procenta

7 Srovnání úspěšnosti II Typ věřitele201120122013 Banky9,68,57,7 Státní orgány2,34,52,9 z toho: FÚ2,53,9- Ostatní věřitelé7,46,06,3 Zdroj: InsolCentrum

8 Časové rozlišení uspokojení věřitelů dle roku pravomocného ukončení řízení (2008–2015) PohledávkyUspokojení v % 20082009201020112012201320142015 Zajištění29,0716,9313,5336,9242,2334,9121,0044,52 Nezajištění7,483,175,923,520,926,352,217,19 Za podstatou60,9850,5583,1174,3386,5191,1689,6787,54 Na roveň84,0029,4368,3457,2942,1640,3947,1732,51 Zdroj: Výzkum insolvence

9 Srovnání úspěšnosti III Úspěšnost vymáhání daňových nedoplatků v insolvenčním řízení (NKÚ): nižší než jedno procento (0,05 až 0,93 %) – počítáno z celkového aktuálního objemu pohledávek Úspěšnost vymáhání celkem (Výzkum insolvence): zajištění věřitelé cca 28 procent, nezajištění věřitelé cca 4 procenta, pohledávky za podstatou cca 86 procent, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou cca 45 procent Úspěšnost FÚ 3,9%, obchodní partneři 6,0%, banky 8,5% (InsolCentrum)

10 Závěr srovnání úspěšnosti Bez ohledu na použité metody (NKÚ – Výzkum insolvence – InsolCentrum) je stát při vymáhání pohledávek v insolvenčních řízeních méně úspěšný než ostatní subjekty –Objektivní důvody: tyto instituce „přicházejí pozdě“ – informační asymetrie je u nich větší, než u bank nebo partnerů v obchodním styku pokud dosáhnou na zajištění, jde o zajištění ve druhé nebo další řadě a je v podstatě bezcenné –Subjektivní důvod: stát není motivován

11 Jaký je prostor zlepšení? Přirozené postavení státu v insolvenčních řízeních je dané objektivními důvody – snížení informační asymetrie by bylo dramaticky nákladné Zlepšení motivace státu nemožné – historické zkušenosti Obecně však platí, že rychlejší insolvenční řízení bývá efektivnější a vede k vyššímu uspokojení věřitelů Závěr: zlepšení insolvenčního systému povede (mimo jiné) ke snížení daňových ztrát

12 Opačný (důležitější) pohled: dopady na ostatní věřitele Věřitelé (z obchodního styku) jsou postiženi dvakrát: –otázka daně z příjmů –otázka daně z přidané hodnoty Jde o důležitý aspekt s dopady na celkové výsledky ekonomiky Současný stav negativně ovlivňuje cash flow ekonomických subjektů

13 Daň z příjmu Současný stav: –odpis pohledávky po „rozvrhovém usnesení“ Návrh: –odpis pohledávky v plné výši po vyhlášení úpadku dlužníka resp. zjištění pohledávky –„dodanění“ příjmu po rozvrhovém usnesení nebo plnění v rámci reorganizace

14 Text novelizace V § 201 IZ se doplňuje odstavec 5, který zní: "Pro zdaňovací období, ve kterém byla pohledávka zjištěna, je výše zjištěné pohledávky odečitatelnou položkou od základu daně z příjmu.„ Souběžně je nutné novelizovat části zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů fyzických a právnických osob, konkrétně § 23 odst. 3 písmeno a) bod 12 a § 23 odst. 3 písmeno c) bod 6): –vzhledem k datu umožnění odpočtu ze základu daně –vzhledem ke zdanění vymožené sumy tehdy, pokud v dalším postupu insolvenčního řízení dojde k výplatě –je potřebné ošetřit i případné postoupení pohledávky poté, co ji věřitel daňově uplatní a zamezit tak možnému zneužití volnosti zákona

15 Výhody navržené změny Zlepšení cash flow podnikatelských subjektů Nastavení spravedlivějšího režimu zdanění Nevýhodou je určitý dopad na rozpočet, který je však primárně jednorázový (k odepsání pohledávek by stejně došlo, pouze později) Kvantifikace dopadů je obtížná – jednorázově by šlo o propad příjmů v řádu jednotlivých miliard korun (2 až 3 miliardy) v roce účinnosti

16 DPH jako brzda reorganizace § 44 zákona o dani z přidané hodnoty (odst. 1, písm. a) umožňuje opravu výše daně pouze u pohledávky vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení, kde soud rozhodl o konkurzu Vzniká asymetrie konkurz x reorganizace Nelogické: zákonodárce v rámci IZ preferuje reorganizaci jako ekonomicky vhodnější řešení, v rámci zákonu o DPH naopak reorganizaci znevýhodňuje

17 Důsledky asymetrie Pro nezajištěné věřitele dochází ke znevýhodnění reorganizace: –Nejistý budoucí výsledek reorganizace versus jistá vratka DPH (cca 17,5 procenta z pohledávky při sazbě 21 procent) –Tento věřitel (věřitel s „mladou pohledávkou“) se stává přirozeným odpůrcem reorganizace

18 Jde o reálný problém? Ano, tento problém se ukazuje při jednání s věřiteli během příprav reorganizací Významný vliv může mít v případě insolvenčního řízení s OKD

19 Řešení problému s DPH Novelizace § 44 odst. 1 písm. a) zákona o DPH Text: „plátce, vůči kterému má věřitel tuto pohledávku (dále jen "dlužník"), se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka“ nahradit textem: „plátce, vůči kterému má věřitel tuto pohledávku (dále jen "dlužník"), se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení úpadku“

20 Děkuji za pozornost