Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
MOTIVACE X MANIPULACE KLIENTŮ Mgr. Michaela Veselá
2
„Jen nevzdělanec zneužívá momentální slabosti druhého.“ (D. Bonhoeffer, Etika)
3
Obecná etika – výchozí otázka Etika se neptá, jak se lidé chovají, nýbrž jak se chovat mají; neptá se, zda se nějaký způsob jednání pokládá za správný, nýbrž, zda správný je.
4
Motivace X manipulace MANIPULACE Snaha o působení na myšlení druhé osoby či více osob. Manipulátor nenápadně přesvědčuje druhého člověka o své myšlence či názoru, a přimět ho tak k jednání v zájmu manipulujícího. Využívá k tomu svých znalostí o slabostech a potřebách druhých lidí a často i svého charismatu. MOTIVACE Usměrňován naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Vyjadřuje souhrn všech skutečností, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco konal nebo nekonal. Motivy jsou pohnutky, psychologické příčiny akcí a reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb.
5
Rozdíly mezi motivací a manipulací Postavení stran Pocity a emoce Jednání a chování Důsledky Konečná odpovědnost X
6
Manipulace je nežádoucí jev s destruktivními následky: Jedná se zpravidla o zištný úmysl, který je dosahován na úkor druhého člověka. Ničí vztahy mezi lidmi. X Manipulace může mít i pozitivní dopad: Pokud používáme jako působení na ostatní s využitím autority a zkušeností. Může zachránit život člověka – psycholog, záchranář (většinou jde o vyjednávání či uklidňování) Mezilidská diplomacie – řešení situací nekonfliktní cestou, pomoc při řešení problémů, atd. Záchrana života se jeví jako jediná polehčující okolnost pro použití manipulativních technik vůči okolí.
7
Klasifikace manipulací Základní dělení podle obcházené mohutnosti: Přímé (nátlakové) – manipulátor obchází vůli manipulovaného. Ten si zřetelně uvědomuje, že musí udělat něco, co nechce. Typické pro jednání z pozice moci či autority – rodič vůči dítěti, učitel vůči žákovi, policista vůči občanovi, monopol vůči zákazníkovi. Nepřímé (taktizující) – manipulátor obchází vědomí manipulovaného. Ten si není vědom, že se momentálně děje něco, co je pro něj nevýhodné. Typické pro jednání z pozice podřízené – dítě obchází zákaz rodiče, žák opisuje při zkoušce, občan hraje blbečka při dopravní kontrole, uživatel porušuje licenční podmínky počítačového monopolu.
8
Obrana proti manipulaci Rozpoznat manipulaci a hrozící nebezpečí. Jsou naši klienti schopni rozpoznat manipulaci? Pěstovat si vlastní sebevědomí. Nemyslet si, že manipulátor je dokonalejší. Mají naši klienti přiměřené sebevědomí? Mít jasnou představu o svých právech. Znají naši klienti svá práva? Umět odmítnout manipulátorovu žádost, nemít vůči němu zábrany a závazky. Umí naši klienti vyjádřit odmítnutí? Dokážeme jejich vůli vnímat? Naučit se postupům, jak konkrétní manipulační techniky zneškodnit. Jaké mají naši klienti šance nás porazit, když je manipulujeme? Být přesvědčen o své pravdě. Jsou si naši klienti vážně sebou tak jistí?
9
Motivace Nebýt manipulativní znamená dát prostor: 1) Osobním cílům klienta přináší osobní nasazení klienta (individuální plány) zabraňují manipulaci klienta 2) Svobodné vůli klienta posiluje autonomii klienta podněcuje naší iniciativu, osobní nasazení pro klienta
10
Síla rozhodnutí ZKUŠENOST = hlavní nástroj pracovníka pro volbu mezi motivací a manipulací. Jen zkušenost nás může naučit, která hlediska je třeba v daném rozhodnutí brát na zřetel a která nikoli. KONÁNÍ = realizace zvoleného rozhodnutí Vyžadující aktivitu a nasazení pracovníka i ve chvíli, kdy pochybuje o svém rozhodnutí. ODPOVĚDNOST = schopnost pracovníka unést tíhu rozhodnutí při práci s klientem. Odpovědnost může být samotným motivem pracovníka konat/nekonat, stejně jako může být i důsledkem daného rozhodnutí. ZKUŠENOST KONÁNÍ ODPOVĚDNOST
11
Profesionalita sociální práce 1) Sledování kvality života klientů sociálních služeb 1) Autonomie klienta – aby mohl rozhodovat sám o sobě 2) Individualizace péče – respekt ke zvykům klienta, jeho návykům, jeho schopnostem – pohybovým, smyslovým, mentálním, abychom brali na vědomí jeho věk 2) Schopnost spolupráce na péči 1) Zapojení klienta do plánování služby, i samotného poskytování a vyhodnocování 2) Týmová spolupráce – ochota zapojovat různé aktéry do péče o klienta
12
Etické principy sociální práce Respektování jedinečnosti každého klienta Volné a svobodné vyjadřování pocitů klienta Akceptace klienta – takového, jaký je Respektování práva klienta svobodně se rozhodovat a volit mezi alternativami Nemoralizování Empatický přístup Podporujme prosociální komunikaci v našich organizacích.
13
Děkuji za pozornost. „Zodpovědný člověk jedná ve svobodě vlastního „já“. On sám se musí rozhlížet, usuzovat, rozvažovat, rozhodovat a jednat. Sám musí zkoumat motivy, příznivé okolnosti, cenu a smysl svého jednání.“ (D. Bonhoeffer, Etika)
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.