DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr.

Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr."— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0967 Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiáluGlobalizovaný západ II AutorJana Trčková Tematický okruhZSV - Člověk ve společnosti a jako jedinec Ročník2.ročník Vytvořeno5.1.2014 Anotace Cílem těchto pracovních listů je ukázat a popsat podstatné rysy současné doby a co nejvíce je konkretizovat na jevech v soudobé společnosti. Zaměřují se hlavně na téma růstu kulturního průmyslu a na moc médií. Metodický pokyn Studenti mohou s předloženým materiálem smysluplně pracovat až po probrání základů sociologie. Jednotlivé úkoly pak slouží k procvičení a k nalezení širších souvislostí v celku základů společenských věd. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

2 Globalizovaný západ II Kulturní průmysl a moc médií

3 Růst kulturního průmyslu V současné době se nekontrolovaně množí informace, roste komunikace, zábava a medializace. Kultura už není okrajovým odvětvím, ale samostatným průmyslem, který stále zřetelněji představuje hnací motor kapitalistických ekonomik a tvoří významnou část hospodářského růstu a zaměstnanosti. Podle odhadu UNESCO se kulturní odvětví podílejí na světovém HDP sedmi procenty a v Evropské unii zajišťuje toto odvětví až 5% pracovních míst.

4 Charakteristika kulturního průmyslu – 1.bod V kulturním průmyslu je jasná tendence k oligopolu a k nerovnováze financí. Na distribuci kulturních produktů dohlíží jen malý počet globálních subjektů. Až 80% světové hudební produkce ovládají 4 velké firemní skupiny, 7 největších amerických studií zaplňuje 75% všech světových filmových pláten, naprostá většina světového trhu s knihami podléhá vlivu pouhých 13 zemí.

5 Úkol a)Vysvětlete, co je oligopol. b)Doložte, že světový kulturní průmysl má oligopolní tendence.

6 Charakteristika kulturního průmyslu – 2.bod Kultura se chová jako obchodní odvětví a stává se místem investice, které musí zajistit náležitý zisk z vloženého kapitálu. Ačkoli hovoříme o kulturní výjimečnosti, logika trhu je neúprosná. Kulturní a ekonomická sféra se spojila, vládne zde finanční a obchodní logika.

7 Charakteristika kulturního průmyslu – 3.bod Stírají se hranice mezi kulturou a reklamou, kulturní produkty jsou vrhány na trh marketingovými technikami tak, aby nalákaly zákazníka a vytvořily,,událost“. Filmy se natáčejí podle marketingových průzkumů, točí se písničky na léto, knihy se píšou na objednávku. Systému,,hvězd“ (hypermedializaci, literárním cenám a žebříčkům) se podrobila všechna kulturní odvětví. Média tak ovlivňují úspěch a veřejné uznání autorů a jejich děl.

8 Charakteristika kulturního průmyslu – 4.bod Zároveň sledujeme až divoké tempo obměňování produkce a zvyšování její rozmanitosti. Roste počet vydaných knih, natočených filmů. Světová kultura se vyznačuje strmým nárůstem rozmanitosti, bujením novinek a nadměrným rozšiřováním nabídek.

9 Charakteristika kulturního průmyslu – 5.bod Úspěch se však stává záležitostí jen velmi omezeného počtu titulů a světová kultura se tak stala kulturou hitů. Odtud pramení paradox: na jedné straně vzrůstá individualizace kulturních potřeb, na straně druhé je to logika stáda a lidé si vybírají stejné filmy a knihy.

10 Charakteristika kulturního průmyslu – 6.bod Nadprodukce nabídky, nároky rychlé finanční návratnosti a reklamní marketing přinesly pokles životnosti kulturních výtvorů. Dokonce i z knihy se stal krátkodobý produkt. Duchovních výtvorů se zmocnilo rychlé tempo pomíjivosti.

11 Závěrečný úkol: a)Objasněte tzv. systém hvězd. b)Čím se projevuje až divoké tempo obměňování produkce? c)Co je myšleno tzv. kulturou hitů? d)Proč hovoříme o poklesu životnosti kulturních výtvorů?

12 Zdroje BURUMA, Ian. Krocení bohů: náboženství a demokracie na třech kontinentech. Vyd. 1. Překlad Daniel Micka. Praha: Academia, 2012, 121 s. XXI. století, sv. 15. ISBN 978-802-0020-406. LIPOVETSKY, Gilles a Sébastien CHARLES. Hypermoderní doba: od požitku k úzkosti. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Daniel Micka. Praha: Prostor, 2013, 144 s. Střed (Prostor), sv. 15. ISBN 978-80-7260-283-4. JUVIN, Hervé a Gilles LIPOVETSKY. Globalizovaný západ: polemika o planetární kultuře. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Martin Pokorný. Praha: Prostor, 2012, 231 s. Střed (Prostor), 102. sv. ISBN 978-807-2602-650. KELLER, Jan a Petr NOVOTNÝ. Úvod do filozofie, sociologie a psychologie: nové pohledy společenských věd : učebnice pro studenty gymnázií a zájemce o vysokoškolské humanitní vzdělávání. Vyd. 1. Překlad Martin Pokorný. Ilustrace Vladimír Renčín. Liberec: Dialog, 2008, 219 s. Střed (Prostor), 102. sv. ISBN 978-808-6761-817.