Tropické deštné lesy Zuzana Fialová Poloha Poloha po obou stranách rovníku mezi 10°s.š a 10°j.š. Poloha po obou stranách rovníku mezi 10°s.š a 10°j.š.

Prezentace na téma: "Tropické deštné lesy Zuzana Fialová Poloha Poloha po obou stranách rovníku mezi 10°s.š a 10°j.š. Poloha po obou stranách rovníku mezi 10°s.š a 10°j.š."— Transkript prezentace:

1

2 Tropické deštné lesy Zuzana Fialová

3 Poloha Poloha po obou stranách rovníku mezi 10°s.š a 10°j.š. Poloha po obou stranách rovníku mezi 10°s.š a 10°j.š. Amazonka Amazonka Guinea - Kongo v Africe, Guinea - Kongo v Africe, ostrovy v indomalajské oblasti ostrovy v indomalajské oblasti západní Indie západní Indie vlhké oblasti ostrovů v Tichém oceánu vlhké oblasti ostrovů v Tichém oceánu Madagaskar Madagaskar

4

5 Tropický deštný les je obrovským stabilizátorem makroklimatu Země mj. i pro množství CO 2. je obrovským stabilizátorem makroklimatu Země mj. i pro množství CO 2. je nejbohatší zásobou genofondu i pro léčivé rostliny. (Jihoameričtí Indiáni znají 1500 léčivek, asijští šamani 6000.) je nejbohatší zásobou genofondu i pro léčivé rostliny. (Jihoameričtí Indiáni znají 1500 léčivek, asijští šamani 6000.) je největší evoluční laboratoří, kde neustále vznikají nové taxony. je největší evoluční laboratoří, kde neustále vznikají nové taxony. Není však evolučně starým biomem, proto se upustilo od označení prales. Není však evolučně starým biomem, proto se upustilo od označení prales.

6 Charakteristika Vysoká, stejnoměrná teplota v průběhu celého roku (kolem 25°C) Vysoká, stejnoměrná teplota v průběhu celého roku (kolem 25°C) Průměrný roční úhrn srážek 2000 – 2500 mm Průměrný roční úhrn srážek 2000 – 2500 mm Na návětrných stranách pohoří 10 000 mm Na návětrných stranách pohoří 10 000 mm S rostoucí zeměpisnou šířkou se vytvářejí dvě maxima (srážek i teplot) okolo rovnodenností. S rostoucí zeměpisnou šířkou se vytvářejí dvě maxima (srážek i teplot) okolo rovnodenností.

7 V oblastech vzdálenějších od rovníku – střídání velmi dlouhého období dešťů a krátkého období sucha V oblastech vzdálenějších od rovníku – střídání velmi dlouhého období dešťů a krátkého období sucha Vždyzelené tropické deštné lesy Vždyzelené tropické deštné lesy 3 hlavní oblasti – jihoamerická, africká, indomalajská 3 hlavní oblasti – jihoamerická, africká, indomalajská Struktura a ekologie deštného pralesa je ve všech třech hlavních oblastech velmi podobná Struktura a ekologie deštného pralesa je ve všech třech hlavních oblastech velmi podobná Deštný prales patrovitý Deštný prales patrovitý

8 Stromová patra 3 stromová patra 3 stromová patra 1. stromy mimořádně vysoké (50 – 60 m, ojediněle 90 m), jednotlivě rostoucí 1. stromy mimořádně vysoké (50 – 60 m, ojediněle 90 m), jednotlivě rostoucí 2. souvislé korunové patro - vzniká ve výši asi 30 m 2. souvislé korunové patro - vzniká ve výši asi 30 m 3. spodní stromové patro – vysoké stromy, 10 – 15 m, husté jen tam, kde jsou v korunách mezery 3. spodní stromové patro – vysoké stromy, 10 – 15 m, husté jen tam, kde jsou v korunách mezery keřové a bylinné patro – palmy, kapradiny, zřetelně vyvinuto jen tam, kde může proniknout mezerami v hořejších patrech dostatečné množství světla keřové a bylinné patro – palmy, kapradiny, zřetelně vyvinuto jen tam, kde může proniknout mezerami v hořejších patrech dostatečné množství světla

9 Koruny zapojených stromů malé, úzké, štíhlé a hladké kmeny mají tenkou borku Koruny zapojených stromů malé, úzké, štíhlé a hladké kmeny mají tenkou borku Listy stromů velké, vždyzelené, protažené v tzv. okapovou špici Listy stromů velké, vždyzelené, protažené v tzv. okapovou špici

10

11 Výškové vegetační stupně Horský tropický deštný les – 1000 až 2500 m n.m., liány, epifyty, kapradiny, hustý podrost bambusu Horský tropický deštný les – 1000 až 2500 m n.m., liány, epifyty, kapradiny, hustý podrost bambusu Vysokohorský mlžný les – 2500 až 3500 m n.m., ubývá srážek, max.oblačnost, menší výška stromů, kmeny pokroucené, epifyty, mechy, lišejníky, na horní hranici lesa konifery Vysokohorský mlžný les – 2500 až 3500 m n.m., ubývá srážek, max.oblačnost, menší výška stromů, kmeny pokroucené, epifyty, mechy, lišejníky, na horní hranici lesa konifery Vřesovcové křoviny – úzký pruh, odpovídá klečovému stupni mírného pásu Vřesovcové křoviny – úzký pruh, odpovídá klečovému stupni mírného pásu

12 Mlžný les

13 Paramos (pustiny) – 4000 až 4500 m n.m., 1 m vysoké trsy tvrdolistých travin, stromovité klejovky, stromovité starčeky Paramos (pustiny) – 4000 až 4500 m n.m., 1 m vysoké trsy tvrdolistých travin, stromovité klejovky, stromovité starčeky Mrazová pustina – mezi hranicí souvislého vegetačního krytu a sněžnou čárou, kryogenní jevy, doznívající výskyt zvláště odolných druhů kvetoucích rostlin a s porosty mechů a lišejníků Mrazová pustina – mezi hranicí souvislého vegetačního krytu a sněžnou čárou, kryogenní jevy, doznívající výskyt zvláště odolných druhů kvetoucích rostlin a s porosty mechů a lišejníků

14

15 PŮDY Vlivem teplého a deštivého klimatu probíhají velmi intenzivně chemické procesy. Vlivem teplého a deštivého klimatu probíhají velmi intenzivně chemické procesy. Vyluhuje se kyselina křemičitá a v půdách převládají oxidy Fe - feralitisace Al – laterilizace Vyluhuje se kyselina křemičitá a v půdách převládají oxidy Fe - feralitisace Al – laterilizace Půda má typickou načervenalou barvu. Půda má typickou načervenalou barvu. Půdy TDL mají velmi chudou vrstvu humusu, protože odumřelé rostliny jsou „zkonzumovány“ dříve, než se promění na humus. Proto je půda TDL po odlesnění úrodná pouze 2-3 roky a poté se stává neúrodnou. Půdy TDL mají velmi chudou vrstvu humusu, protože odumřelé rostliny jsou „zkonzumovány“ dříve, než se promění na humus. Proto je půda TDL po odlesnění úrodná pouze 2-3 roky a poté se stává neúrodnou.

16 Ekosystém Rostliny mají dostatek tepla i vody. Pro strukturu TDL je určující boj o světlo. Vytváří se tak nejbohatší ekosystém na světě. Rostliny mají dostatek tepla i vody. Pro strukturu TDL je určující boj o světlo. Vytváří se tak nejbohatší ekosystém na světě. Kvalitativně – obsahuje 50 % všech taxonů. (Možná i 90 % živočišných forem souše.) Kvalitativně – obsahuje 50 % všech taxonů. (Možná i 90 % živočišných forem souše.) Kvantitativně – ohromná produkce biomasy. Kvantitativně – ohromná produkce biomasy.

17 EKOLOGICKÉ ADAPTACE Řada rostlin TDL potřebuje ke svému růstu ostatní stromy, které ovíjí, event. škrtí. Jde o tzv. fanerofyty (liány) Řada rostlin TDL potřebuje ke svému růstu ostatní stromy, které ovíjí, event. škrtí. Jde o tzv. fanerofyty (liány) Stromy rostou více do výšky, než kořeny do země. Aby udrželi stabilitu, vytvářejí na zemi z kmenů ploch (nesprávně) tzv. deskovité kořeny. Stromy rostou více do výšky, než kořeny do země. Aby udrželi stabilitu, vytvářejí na zemi z kmenů ploch (nesprávně) tzv. deskovité kořeny.

18

19 Flora Nejnápadnější rostlinou formací – MANGROVY Nejnápadnější rostlinou formací – MANGROVY Vždyzelené dřevinné porosty Vždyzelené dřevinné porosty Tvoří neproniknutelné houštiny na plochých bahnitých pobřežích lagun a estuárií tropických moří Tvoří neproniknutelné houštiny na plochých bahnitých pobřežích lagun a estuárií tropických moří Jen tam, kde je pobřeží pod vlivem přílivu a odlivu a současně je chráněno před silou mořského příboje Jen tam, kde je pobřeží pod vlivem přílivu a odlivu a současně je chráněno před silou mořského příboje Některé typy chůdovité kořeny Některé typy chůdovité kořeny Kyslík přijímají rostliny z atmosféry pneumatofory Kyslík přijímají rostliny z atmosféry pneumatofory Halofytní druhy keřů i stromů přizpůsobené specifickým ekologickým podmínkám prostředí Halofytní druhy keřů i stromů přizpůsobené specifickým ekologickým podmínkám prostředí Velké zastoupení je zde lián a epifytů, které se vyskytují na kmenech nebo ve větvích vysoko v korunách stromů (orchideje, bromélie) Velké zastoupení je zde lián a epifytů, které se vyskytují na kmenech nebo ve větvích vysoko v korunách stromů (orchideje, bromélie)

20 Fauna Živočichové přizpůsobení životu v korunách stromů Živočichové přizpůsobení životu v korunách stromů Živočichové, kteří se zdržují na zemi ale mají možnost šplhat i po stromech Živočichové, kteří se zdržují na zemi ale mají možnost šplhat i po stromech Živočichové žijící výlučně na zemi Živočichové žijící výlučně na zemi Obrovské množství hmyzu, širokonosé opice (kosmani, malpy, vřešťani), šimpanzi, gorily, chudozubí savci (lenochodi, mravenečníci) Obrovské množství hmyzu, širokonosé opice (kosmani, malpy, vřešťani), šimpanzi, gorily, chudozubí savci (lenochodi, mravenečníci) V blízkosti řek tapíři, velcí hlodavci (kapybary) V blízkosti řek tapíři, velcí hlodavci (kapybary) V řekách kajmani, anakondy, krokodýli, hroši V řekách kajmani, anakondy, krokodýli, hroši Papoušci, kolibříci, tukani Papoušci, kolibříci, tukani

21 Patrovitá struktura vegetace vymezuje prostor řadě živočišných druhů, které žijí v jednotlivých patrech odděleně, nesetkávají se a své patro opouští zřídka. K další separaci řady živočichů dochází vlivem jejich rozdílné denní době aktivity.

22 Gorila nížinná (Gorilla gorilla gorilla) Malpa hnědá (Cebus apella) Chápan středoamerický (Ateles geoffroyi) Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla) Kapybara (Hydrochaeris hydrochaeris)

23 Krokodýl nilský (Crocodilus niloticus) Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius)

24 Tukani ( Ramphastos) Kolibřík růžovohrdlý (Eulampis jugularis)

25 Jihoamerická oblast – Amazonský prales V povodí řek Amazonky a Orinoka a na Středoamerické šíji V povodí řek Amazonky a Orinoka a na Středoamerické šíji Igapó – bažinný, větší část roku trvale zaplavený typ lesa Igapó – bažinný, větší část roku trvale zaplavený typ lesa Várzea – lužní, periodicky zaplavovaný les, popř. husté travinné porosty v záplavové nivě řek Várzea – lužní, periodicky zaplavovaný les, popř. husté travinné porosty v záplavové nivě řek Eté – vlastní deštný prales, který není nikdy zaplavován Eté – vlastní deštný prales, který není nikdy zaplavován Ploskonosé opice (kosmani, malpy, vřešťani, chápani), chudozubí savci (lenochodi, mravenečníci), vačice, vydrovec krysí, tapíři, pekari (příbuzný vepře), plavoun (kapybara), nutrie, jaguár, kolibříci, papoušci, tukani, hoacin, delfínovec inie amazonská, kajmani, anakonda, atrapaima, úhoř elektrický a piraňa Ploskonosé opice (kosmani, malpy, vřešťani, chápani), chudozubí savci (lenochodi, mravenečníci), vačice, vydrovec krysí, tapíři, pekari (příbuzný vepře), plavoun (kapybara), nutrie, jaguár, kolibříci, papoušci, tukani, hoacin, delfínovec inie amazonská, kajmani, anakonda, atrapaima, úhoř elektrický a piraňa

26 Lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus) Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris) Kapybara (Hydrochaeris hydrochaeris)

27 Anakonda velká (Eunectes murinus) Piraňa obecná (Pygocentrus nattereri)

28 Pekari páskovaný (Pecari tajacu) Nutrie říční (Myocastor coypus) Jaguár (Panthera onca)

29 Africká oblast V povodí řeky Konga a kolem Guinejského zálivu V povodí řeky Konga a kolem Guinejského zálivu Antropoidní opice (gorila, šimpanz, kočkodan, mandril), okapi pruhovaná z čeledi žirafovitých, hrošík liberijský, vydřík hbitý, sloni, nosorožci, levhart, hroši, krokodýli, lemuři, papoušci, zoborožec Antropoidní opice (gorila, šimpanz, kočkodan, mandril), okapi pruhovaná z čeledi žirafovitých, hrošík liberijský, vydřík hbitý, sloni, nosorožci, levhart, hroši, krokodýli, lemuři, papoušci, zoborožec Zoborožec nosorohý (Buceros rhinoceros)

30 Lemur kata (Lemur catta) Nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) Slon africký (Loxodonta africana) Levhart mandžuský (Panthera pardus orientalis)

31 Indomalajská oblast Zadní Indie, Indonésie a Nová Guinea Zadní Indie, Indonésie a Nová Guinea Fauna blízká africké Fauna blízká africké sloni, nosorožci, antropoidní opice, levhart, buvoli, tapíři, tygr bengálský, sumatranský a jávský, letucha indická, dráček létavý, pávi, bažanti, kur bankivský z něhož vznikl kur domácí sloni, nosorožci, antropoidní opice, levhart, buvoli, tapíři, tygr bengálský, sumatranský a jávský, letucha indická, dráček létavý, pávi, bažanti, kur bankivský z něhož vznikl kur domácí

32 Slon indický (Elephas maximus) Tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae)

33 Hoacin chocholatý (Opisthocomus hoazin) Páv modrý (Pavo cristatus) Bažant malajský (Polyplectron malacense)

34 Tropický deštný les a člověk Přišel do TDL vytlačením ze savan. Přišel do TDL vytlačením ze savan. Žďářením vytváří políčka, která jsou však úrodná 2-3 roky. Po vyčerpání půdy v okolí se vesnička posune dál v pralese. Žďářením vytváří políčka, která jsou však úrodná 2-3 roky. Po vyčerpání půdy v okolí se vesnička posune dál v pralese.

35 s kolonizací území TDL se začal v TDL uplatňovat plantážní způsob pěstování např. banánovníku, kakaovníku, palmy kokosové a olejné…

36 Člověk z TDL odtěžuje tzv. selektivní toulavou těžbou vzácná dřeva (teak, mahagon, santal, balza). odtěžuje tzv. selektivní toulavou těžbou vzácná dřeva (teak, mahagon, santal, balza). těží dřevo pro celulózu. těží dřevo pro celulózu. mění TDL v pole tzv. stěhovavým polařením. Ale úrodnost půdy rozsahem vypalování neroste, a tak pole dává úrodu jen 2-3 roky. mění TDL v pole tzv. stěhovavým polařením. Ale úrodnost půdy rozsahem vypalování neroste, a tak pole dává úrodu jen 2-3 roky.

37 DŮSLEDEK DŮSLEDEK Původní rozloha TDL byla asi 16 mil km 2. Původní rozloha TDL byla asi 16 mil km 2. V roce 1982 9,5 mil km 2. V roce 1982 9,5 mil km 2. V roce 1991 6,7 mil km 2. V roce 1991 6,7 mil km 2.

38 Zdroje Horník, S. a kol. (1986): Fyzická georafie II., SPN. Praha, 320 s Horník, S. a kol. (1986): Fyzická georafie II., SPN. Praha, 320 s Zeměpis v kostce I Zeměpis v kostce I www.google.com www.google.com www.google.com www.centrum.cz www.centrum.cz