Sklo, keramika, stavební pojiva. Sklo Vzniká roztavením a opětovným ztuhnutím nerostných surovin Nemá pravidelnou krystalovou strukturu = je amorfní Pevný.

Prezentace na téma: "Sklo, keramika, stavební pojiva. Sklo Vzniká roztavením a opětovným ztuhnutím nerostných surovin Nemá pravidelnou krystalovou strukturu = je amorfní Pevný."— Transkript prezentace:

1 Sklo, keramika, stavební pojiva

2 Sklo Vzniká roztavením a opětovným ztuhnutím nerostných surovin Nemá pravidelnou krystalovou strukturu = je amorfní Pevný roztok křemičitanů a oxidů některých prvků Vlastnosti skla Je průsvitné, v čisté podobě i průhledné Nevede dobře teplo ani elektrický proud Je chemicky odolné, křehké (snadno se tříští)

3 Sklo Výroba Suroviny Sklářský písek ( SiO 2 – křemenný písek) Pomocné látky – tavidla, barviva, střepy, … 1.Směs se rozemele a promísí => sklářský kmen 2.Sklářský kmen se roztaví (1000-1500°C) 3.Zpracování taveniny probíhá po zchladnutí na 800-900°C

4 Sklo Druhy skla Lahvové a tabulové sklo – dobře tavitelné, dá se válcovat Křišťálové a optické – dobré optické vlastnosti a brusitelnost Křemenné a varné sklo– nesmírně odolné proti vysokým teplotám

5 Keramika Oproti sklu je keramika stavenou směsí hrubších částic Hlavní složkou jsou rovněž křemičitany Vlastnosti keramiky Neprůhledná Tepelně i mechanicky relativně odolná

6 Keramika Výroba Suroviny Hlíny (hrnčířské, kaolinové,…) Písek, živec,… Glazura 1.Drcení písku a živce, směs je smíchána s hlínou a vodou 2.Vytvarování výrobky 3.Vypálení v keramické peci (asi 900°C) 4.Potření glazurou a další vypálení (1400 – 1500°C) Vzniká pevná, hladká a velmi odolná vrstva glazury na povrchu

7 Keramika Druhy keramiky Kamenina – na výrobu nádob, potrubí,… Cihlářské výrobky – cihly, střešní tašky Porcelán – chemické a kuchyňské nádobí

8 Stavební pojiva Vápno vyrábí se pálením vápence CaCO 3 → CaO + CO 2 pálené vápno – CaO hašené vápno – Ca(OH) 2 požívá se na výrobu malty pro spojování cihel a omítání a jako malba stěn princip tuhnutí Ca(OH) 2 + CO 2 → CaCO 3 + H 2 O

9 Stavební pojiva Sádra hemihydrát síranu vápenatého = CaSO 4 · ½ H 2 O vyrábí se pálením sádrovce (dihydrát síranu vápenatého = CaSO 4 · ½ H 2 O) používá se pro tmelení nerovností (díry, praskliny), na odlitky a v lékařství princip tuhnutí CaSO 4 · ½ H 2 O + 3/2 H 2 O → CaSO 4 · 2 H 2 O

10 Stavební pojiva Cement směs vypáleného vápence a jílů je součástí betonu (společně s pískem/štěrkem a vodou) bývá zpevňován železnými vpruty a výstuhami => železobeton tuhne i pod vodou