Název školy:Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:Mgr. Miloš Kluiber Název:VY_32_INOVACE_293 _Slovensko Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Číslo.

Prezentace na téma: "Název školy:Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:Mgr. Miloš Kluiber Název:VY_32_INOVACE_293 _Slovensko Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Číslo."— Transkript prezentace:

1 Název školy:Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:Mgr. Miloš Kluiber Název:VY_32_INOVACE_293 _Slovensko Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/21.2046 Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Období vytvoření DUM:Září 2013

2 Anotace:Výuková prezentace pro hodiny zeměpisu Jazyk:Český Očekávaný výstup:Interaktivní forma výuky, podpora při výkladu Ročník:VIII. Druh učebního materiálu:Prezentace Power Point

3

4

5 Hl. město: Bratislava ROZLOHA: ROZLOHA: 49 035 km² POČET OBYVATEL: POČET OBYVATEL: 5 418 156 JAZYK: slovenština (úřední) čeština (částečně úřední) REGIONÁLNĚ: maďarština, rusínština

6 POVRCH

7 Severním a středním oblastem Slovenska dominují na především rozsáhlé horské masivy, které jsou součástí Západních Karpat. Malá a Velká Fatra, Nízké Tatry a Tatry, Slovenské rudohoří Podunajská a Východoslovenská nížina Nejvyšším bodem je Gerlachovský štít vTatrách, dosahující výšky 2 655 m

8 TATRY Pohoří na severu Slovenska a jihu Polska, součást Karpat. Do roku 1992 byly nejvyšším pohořím Československa. Nyní jsou nejvyšším pohořím Slovenska (Gerlachovský štít) a Polska (Rysy). NEJVYŠŠÍ BOD: Gerlachovský štít 2654,6 m n. m. DÉLKA: 50 KM ŠÍŘKA: 35 KM ROZLOHA: 750 km² Hotel Patria u Štrbského plesa

9 TATRY Lomnický štít

10 TATRY Lomnický štít Pohled ze Skalnatého Plesa dolů na Tatranskú Lomnicu

11 TATRY – SKALNATÉ PLESO

12 TATRY – KRIVÁŇ

13 TATRY – GERLACHOVSKÝ ŠTÍT

14 TATRY – PROFIL

15 NÍZKÉ TATRY Chopok (uprostřed) a Ďumbier

16 NÍZKÉ TATRY Kráľova hoľa

17 NÍZKÉ TATRY V ZIMĚ

18 V severní části Nízkých Tater leží Demänovské jeskyně

19 OBYVATELSTVO Populace Slovenska čítala k 31. březnu 2012 přibližně 5 404 500 obyvatel. Většinu obyvatelstva tvoří Slováci (85,8 %), dále jsou zde zastoupeni Maďaři (9,7 %,) a Romové (1,7 %,), další menšiny jsou Češi, Rusíni, Ukrajinci, Němci a Poláci. Jazyky menšin mohou být používány ve styku s úřady v obcích, kde podíl menšinového obyvatelstva převyšuje 20 %. V praxi se to týká stovek maďarských, několika rusínských/ukrajinských a jedné německé obce.

20 NEJVĚTŠÍ MĚSTA NA SLOVENSKU název poč. obyv. rozloha 1. Bratislava: 455 380 367,9 km² 2. Košice: 238 725 242,76 km² 3. Prešov: 91 193 103,36 km² 4. Nitra: 82 661 102,2 km² 5. Žilina: 84 675 80,028 km²

21 BRATISLAVSKÝ HRAD S BUDOVOU PARLAMENTU

22 STÁTOPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ, KRAJE

23 PRŮMYSL Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí například automobily Volkswagen, Peugeot, Citroën a Kia. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je elektrotechnický průmysl. Nedaleko města Nitra se nachází továrna japonské firmy Sony. Dále pak má svůj závod na území Slovenska i korejská firma Samsung.

24 CESTOVNÍ RUCH Slovensko má velmi dobré přírodní podmínky i geografické postavení pro rozvoj cestovního ruchu. Využívá je však nedostatečně. Devizové příjmy z cestovního ruchu se v některých zemích Evropy staly jedním z hlavních zdrojů hrubého domácího produktu. Příjmy Slovenské republiky z aktivního cestovního ruchu sice rostou, ale zároveň stále klesá procentuální podíl turistů, tj. těch zahraničních návštěvníků Slovenska, kteří se na Slovensku ubytovali alespoň na jednu noc. Slovensko nadále zaostává v rozvoji cestovního ruchu za sousedními zeměmi. Ekonomické aktivity cestovního ruchu se podílejí přibližně šesti procenty na hrubém domácím produktu Slovenska, což je na úrovni světového průměru.

25 NÁBOŽENSTVÍ Ústava Slovenské republiky zaručuje svobodu náboženského vyznání. Podíl vyznání je následující: římští katolíci (70 %) bez vyznání (11,9 %) evangelíci (6,9 %) řečtí katolíci (4,1 %) reformovaní (2,0 %) pravoslavní (0,9 %)

26 ZEMĚDĚLSTVÍ Slovensko má rozvinuté zemědělství. Pěstuje se zde hlavně obilí, ale také víno, především v okolí Bratislavy a v regionu Tokaj. Ze zeleniny např. paprika v jižních oblastech, nebo brambory na severu V Tatrách a jiných vyšších polohách je rozvinutý chov domácího zvířectva - ovcí a dobytka.

27 KLIMATICKÉ PODMÍNKY Slovensko se nachází v mírném pásu s pravidelným střídáním ročních období. Vzhledem k poměrně malé vzdálenosti země od Baltského, Jaderského a Černého moře tu příliv mořských vzdušných hmot, výrazně ovlivňuje místní počasí a klima. Na Slovensku se v průběhu roku vyskytují převážně vzdušné hmoty mírného pásu s obecně známými teplotami a dalšími klimatickými aspekty. V zimě lze někdy pozorovat neobvyklé situace, kdy do země občas zabloudí tzv. tropický vzduch přicházející ze subtropické oblasti a přinášející výrazné oteplení (až +10 °C). Zcela opačný případ nastává, když od polárního kruhu zavane arktický vzduch, což vždy znamená výrazné ochlazení a mrazy dosahujícími až -30 °C. Jedním z výrazných klimatických činitelů působících na území Slovenska jsou tamní fyzicko-geografické poměry. Členitý terén země podstatně ovlivňuje jednotlivé klimatické prvky, a proto na Slovensku existují výrazné rozdíly v teplotě a vlhkosti vzduchu.

28 VODSTVO Řeky na Slovensku většinou pramení a jsou málo vodné. Všechny řeky jsou nejvodnější na jaře, při tání sněhu. Jedinou výjimkou je Dunaj, který je nejvodnější v létě, když taje led v Alpách. Plesa na Slovensku vznikla ústupem horského ledovce, např. Štrbské pleso je morénového původu s plochou 18 ha, Velké Hincovo pleso je největší slovenské jezero, má karový původ a plochu 20,1 ha. Nejvíc přehrad je na řece Váh. Nejznámější je Liptovská Mara. Na východě přehrada Zemplínská šírava a na severu Oravská přehrada. Všechny přehrady slouží k hydroenergetickým, protizáplavovým účelům, k zavlažování, rekreaci nebo zásobování pitnou vodou. Na Slovensku je také mnoho minerálních pramenů, nejteplejší z nich je termální voda o teplotě 80 stupňů Celsia v obci Podhájska.

29 LIPTOVSKÁ MARA

30 ZEMPLÍNSKÁ ŠÍRAVA

31 ORAVSKÁ PŘEHRADA

32 Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki, konkrétní adresa uvedena v poznámce u obrázkuhttp://commons.wikimedia.org/wiki HÜBELOVÁ, Dana; CHALUPA, Petr. Evropa. Brno: Nová škola, 2009, ISBN 80-7289-101-4.