ZÁKLADNÍ UČEBNICE. ROZDĚLOVACÍ KOEFICIENT LÁTKY V SYSTÉMU OKTANOL - VODA c 1 (o) a c 1 (w) molární koncentrace rozpuštěné látky v oktanolové a vodné fázi,

Prezentace na téma: "ZÁKLADNÍ UČEBNICE. ROZDĚLOVACÍ KOEFICIENT LÁTKY V SYSTÉMU OKTANOL - VODA c 1 (o) a c 1 (w) molární koncentrace rozpuštěné látky v oktanolové a vodné fázi,"— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADNÍ UČEBNICE

2 ROZDĚLOVACÍ KOEFICIENT LÁTKY V SYSTÉMU OKTANOL - VODA c 1 (o) a c 1 (w) molární koncentrace rozpuštěné látky v oktanolové a vodné fázi, přičemž obě fáze jsou za dané teploty v rovnováze c 1 (o) a c 1 (w) molární koncentrace rozpuštěné látky v oktanolové a vodné fázi, přičemž obě fáze jsou za dané teploty v rovnováze

3 MEYLANOVA A HOWARDOVA PŘÍSPĚKOVÁ METODA Příspěvková metoda pro organické sloučeniny, nejčastěji při 25°C Příspěvková metoda pro organické sloučeniny, nejčastěji při 25°C fi – násobnost aditivní jednotky (f Kow ) i fi – násobnost aditivní jednotky (f Kow ) i Fi – násobnost korekčního členu (F Kow ) i Fi – násobnost korekčního členu (F Kow ) i

4 ODHAD ROZDĚLOVACÍHO KOEFICIENTU 2,6-DIMETHYLPYRIDINU Tabulky 8.1.3 a 8.1.4 (Růžička) Tabulky 8.1.3 a 8.1.4 (Růžička) Experimentální hodnota log K ow = 1,68 Experimentální hodnota log K ow = 1,68 Odchylka 0,6 % Odchylka 0,6 %

5 MEYLANOVA A HOWARDOVA KORELAČNÍ ROVNICE MEZI ROZPUSTNOSTÍ A K OW c 1 – rozpustnost ve vodě, mol/dm 3 c 1 – rozpustnost ve vodě, mol/dm 3 t ta – teplota tání v °C, kapaliny t ta = 25°C t ta – teplota tání v °C, kapaliny t ta = 25°C M – molární hmotnost M – molární hmotnost f i - korekční člen - 8.2.2 (není násobnost, tj. použije se jen jednou) f i - korekční člen - 8.2.2 (není násobnost, tj. použije se jen jednou)

6 ROZPUSTNOST 3-METHYL-4- NITROFENOLU VE VODĚ PŘI 25°C Odhadněte rozpustnost při 25°C, znáte-li M=153,14 a t ta = 128°C. Odhadněte rozpustnost při 25°C, znáte-li M=153,14 a t ta = 128°C. Nejdříve odhadneme log K ow : 2,226 Nejdříve odhadneme log K ow : 2,226 Z tabulky 8.2.2 korekční člen pro fenol: 0,580 Z tabulky 8.2.2 korekční člen pro fenol: 0,580 Spočteme log c 1 = -2,29; c 1 = 5,1*10 -3 mol/dm 3 Spočteme log c 1 = -2,29; c 1 = 5,1*10 -3 mol/dm 3 Experimentální hodnota 7,8 *10 -3 mol/dm 3 Experimentální hodnota 7,8 *10 -3 mol/dm 3 Odchylka: 34% Odchylka: 34%

7 ROZPUSTNOST VODY V UHLOVODÍCÍCH Rozpustnost vody v uhlovodících (Hibbard) Rozpustnost vody v uhlovodících (Hibbard) log x H2O = - [4200 / (C/H) +1050] * (1/T – 0,0016) log x H2O = - [4200 / (C/H) +1050] * (1/T – 0,0016) T – teplota, K T – teplota, K x H2O – molární zlomek vody v kapalném uhlovodíku x H2O – molární zlomek vody v kapalném uhlovodíku (C/H) – hmotnostní poměr C/H (C/H) – hmotnostní poměr C/H

8 ROZPUSTNOST PLYNŮ V KAPALINĚ Henryho zákon: y i P = k i x i Henryho zákon: y i P = k i x i Henryho konstanta k i bývá tabelována nebo lze spočítat ze stavové rovnice, k i =Φ i L∞ P Henryho konstanta k i bývá tabelována nebo lze spočítat ze stavové rovnice, k i =Φ i L∞ P Φ i L∞ - fugacitní koeficient složky i v kapalné Φ i L∞ - fugacitní koeficient složky i v kapalné fázi při nekonečném zředění fázi při nekonečném zředění Je-li parní fáze, tvořená čistou složkou 1, v kontaktu s kapalnou fází při tlaku P a teplotě T, pak rozpustnost plynu v kapalině (mol. zl.): Je-li parní fáze, tvořená čistou složkou 1, v kontaktu s kapalnou fází při tlaku P a teplotě T, pak rozpustnost plynu v kapalině (mol. zl.): x 1 = (Φ 1 V P) / (γ 1 f 1 L ) x 1 = (Φ 1 V P) / (γ 1 f 1 L ) Φ 1 V – fugacitní koeficient čistého plynu Φ 1 V – fugacitní koeficient čistého plynu γ 1 – aktivitní koeficient složky 1 v kapalině γ 1 – aktivitní koeficient složky 1 v kapalině f 1 L – fugacita složky 1 v kapalině f 1 L – fugacita složky 1 v kapalině