Kánon hlavy (3/4 pohled) Základní pravidla pro kresbu portrétu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Lukáš Križko. Dostupné z.

Prezentace na téma: "Kánon hlavy (3/4 pohled) Základní pravidla pro kresbu portrétu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Lukáš Križko. Dostupné z."— Transkript prezentace:

1 Kánon hlavy (3/4 pohled) Základní pravidla pro kresbu portrétu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Lukáš Križko. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Kánon hlavy, to jsou souhrnná pravidla, která při kresbě portrétu pomáhají vyvarovat se základních anatomických chyb.

3 NA PŘIPRAVENOU KOPII PORTRÉTU SI POZNAČTE NÁSLEDUJÍCÍ PRAVIDLA KÁNONU. ¾ pohled je na rozdíl od ostatních pohledů kresbou v prostoru. Pro lepší pochopení je proto dobré si portrét představit jako kvádr. Druhý kruh vkreslíme do vrchních tří čtvrtin (je tedy o čtvrtinu větší). Tento kruh je na rozdíl od spodního kruhu vycentrován na střed. Základní tvar hlavy je tvar vejce. Na rozdíl od portrétu en face a profilu je u ¾ osa tvaru mírně kloněná napravo o cca 20 %. Další pomocnou čarou je čtvrtina. Budeme ji potřebovat pouze ve spodní části. Kvádr názorně rozděluje hlavu na dvě části. Levá obličejová část a pravá lícní část. Obě části naznačte pomocnými čarami. Těm, kteří vejce nezvládnou nakreslit, může pomoci následující postup. Do spodní poloviny výšky hlavy vkreslíme kruh. Na portrétu nás zajímají především jeho rozměry. Nejdůležitějším rozměrem je výška hlavy, která se měří od brady po temeno hlavy (dospělý muž má výšku až 25 cm). Další důležitou částí kánonu hlavy je osa očí. Ta vznikne tak, že výšku hlavy rozdělíme napůl. Oči jsou v polovině hlavy. Pro ¾ portrét je důležitá osa středu obličejové části. Ta je u tohoto typu portrétu prostorově posunuta, proto ji musíme vytvořit pomocí pomyslné elipsy kolem tvaru hlavy tak, že protíná střed čela, střed nosu mezi očima, střed nosu v měkké části a střed rtů. Tímto způsobem je vhodné tvarovat i linii očí, která u ¾ portrétu netvoří pouze vodorovnou linii, ale také pomyslnou elipsu, která klesá směrem vlevo od 2/3 šířky portrétu a prochází středem zorniček obou očí. Pro jednodušší zákres použijte pouze přední části obou elips. Pro zakreslení očí budeme potřebovat tři pomocné čáry, které získáme měřením špejlí. Osa nejblíže k hraně obličejové a lícní části vymezí i budoucí šířku nosu, proto ji nakreslíme trochu delší. I oči jsou v prostorovém uspořádání ¾ portrétu rozdílně veliké. V tomto případě je rozdíl ve velikosti 1/5. Pro správné zakreslení polohy a velikosti očí si nakreslete přibližnou polohu očních bulv. Obrázek [cit 2012-09-06]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:August_Strindberg,_f%C3%B6rfattare._Sj%C3%A4lvportr%C3%A4tt_med_Wunderkamera_- _Nordiska_Museet_-_NMA.0035686.jpg

4 Dalším krokem je nakreslení správného tvaru očí. Obě oči mají rozdílný tvar. Pro jejich zachycení využijte špejli, kterou v natažené ruce přikládejte k tvaru oka. Tento tvar pak přeneste na papír. Prostorově zmenšené jsou i zorničky očí, které se ve ¾ portrétu zároveň mění z kruhu na elipsu. Při pohledu portrétovaného směrem dopředu nejsou zorničky umístěny ve středu, ale přibližně ve ¾ oka. Pro názornost můžete vkreslit pomocné elipsy. Nos tvoří další zajímavý prostorový útvar, který se skládá ze dvou rovnoběžných úseček, které zvýrazňují tvar lebeční kosti nosu, a další úsečky, která dotváří trojrozměrný tvar. Tuto úsečku při portrétování nahrazuje stínování, proto ji nebudeme nadále potřebovat. Tzv. měkké části nosu lze zjednodušeně nakreslit jako tři kruhy, které později dotvoříte stínováním. Kruh vlevo je mírně zastrčen za největší prostřední kruh. Nos plynule přechází v linii obočí. Opět využijte přikládání špejle. Pro kresbu rtů si připravíme tři pomocné úsečky. První je v 1/8 výšky hlavy. Další dvě čáry jsou svislé přímky, které spustíme z přibližného středu očí. Tyto úsečky vymezují šířku rtů. Rty jsou umístněny uprostřed prostoru mezi linií 1/4 a 1/8. Střed rtů je v 1/3 šířky. U rtů je nejlépe patrná větší pravá část oproti levé části. Použijte opět špejli pro přesné přenesení tvaru. Nejprve nakreslete nejvýraznější středovou linii rtů, poté dvě zbývající. Tvar hlavy opět vyžaduje přesné zaměření špejlí. Nejvíce se soustřeďte na přesné zakreslení čela a nadočnicového oblouku, lícní kosti a brady, které nejvíce zdůrazňují charakter portrétovaného. Dokreslete linii vlasů. Nakonec nakreslíme krk. U 3/4 portrétu je krk nakloněn o cca 20 %. Přední linie znázorňuje hrtan a vychází z brady, kde plynule navazuje na lícní tvar hlavy. Zadní část krku znázorňuje šíji a vychází přibližně z průsečíku tvaru hlavy a pomocného kruhu. Důležitým tvarem je i linie zvedače hlavy, který je obrácen opačným směrem a vychází ze stejného místa jako zadní část krku. Linie ramen pomáhají dotvořit prostorové uspořádání 3/4 portrétu. Nakonec vkreslíme tvar ucha, který je prostorově zúžený. Kdybychom odstranili pomocnou fotografii, zbude nám tato pomocná síť pro kresbu portrétu.

5 ¾ pohled je na rozdíl od ostatních pohledů kresbou v prostoru. Pro lepší pochopení je proto dobré si portrét představit jako kvádr. Druhý kruh vkreslíme do vrchních tří čtvrtin (je tedy o čtvrtinu větší). Tento kruh je na rozdíl od spodního kruhu vycentrován na střed. Základní tvar hlavy je tvar vejce. Na rozdíl od portrétu en face a profilu je u ¾ osa tvaru mírně kloněná napravo o cca 20 %. Další pomocnou čarou je čtvrtina. Budeme ji potřebovat pouze ve spodní části. Kvádr názorně rozděluje hlavu na dvě části. Levá obličejová část a pravá lícní část. Obě části naznačte pomocnými čarami. Těm, kteří vejce nezvládnou nakreslit, může pomoci následující postup. Do spodní poloviny výšky hlavy vkreslíme kruh. Na portrétu nás zajímají především jeho rozměry. Nejdůležitějším rozměrem je výška hlavy, která se měří od brady po temeno hlavy (dospělý muž má výšku až 25 cm). Další důležitou částí kánonu hlavy je osa očí. Ta vznikne tak, že výšku hlavy rozdělíme napůl. Oči jsou v polovině hlavy. Pro ¾ portrét je důležitá osa středu obličejové části. Ta je u tohoto typu portrétu prostorově posunuta, proto ji musíme vytvořit pomocí pomyslné elipsy kolem tvaru hlavy tak, že protíná střed čela, střed nosu mezi očima, střed nosu v měkké části a střed rtů. Tímto způsobem je vhodné tvarovat i linii očí, která u ¾ portrétu netvoří pouze vodorovnou linii, ale také pomyslnou elipsu, která klesá směrem vlevo od 2/3 šířky portrétu a prochází středem zorniček obou očí. Pro jednodušší zákres použijte pouze přední části obou elips. Pro zakreslení očí budeme potřebovat tři pomocné čáry, které získáme měřením špejlí. Osa nejblíže k hraně obličejové a lícní části vymezí i budoucí šířku nosu, proto ji nakreslíme trochu delší. I oči jsou v prostorovém uspořádání ¾ portrétu rozdílně veliké. V tomto případě je rozdíl ve velikosti 1/5. Pro správné zakreslení polohy a velikosti očí si nakreslete přibližnou polohu očních bulv. OPAKOVÁNÍ JE MATKOU MOUDROSTI, TAK JEŠTĚ JEDNOU. TENTOKRÁT BEZ POMOCNÉ FOTOGRAFIE NA ČISTÝ PAPÍR.

6 Dalším krokem je nakreslení správného tvaru očí. Obě oči mají rozdílný tvar. Pro jejich zachycení využijte špejli, kterou v natažené ruce přikládejte k tvaru oka. Tento tvar pak přeneste na papír. Prostorově zmenšené jsou i zorničky očí, které se ve ¾ portrétu zároveň mění z kruhu na elipsu. Při pohledu portrétovaného směrem dopředu nejsou zorničky umístěny ve středu, ale přibližně ve ¾ oka. Pro názornost si můžete vkreslit pomocné elipsy. Nos tvoří další zajímavý prostorový útvar, který se skládá ze dvou rovnoběžných úseček, které zvýrazňují tvar lebeční kosti nosu, a další úsečky, která dotváří trojrozměrný tvar. Tuto úsečku při portrétování nahrazuje stínování, proto ji nebudeme nadále potřebovat. Tzv. měkké části nosu lze zjednodušeně nakreslit jako tři kruhy, které později dotvoříte stínováním. Kruh vlevo je mírně zastrčen za největší prostřední kruh. Nos plynule přechází v linii obočí. Opět využijte přikládání špejle. Pro kresbu rtů si připravíme tři pomocné úsečky. První je v 1/8 výšky hlavy. Další dvě čáry jsou svislé přímky, které spustíme z přibližného středu očí. Tyto úsečky vymezují šířku rtů. Rty jsou umístěny uprostřed prostoru mezi linií 1/4 a 1/8. Střed rtů je v 1/3 šířky. U rtů je nejlépe patrná větší pravá část oproti levé části. Použijte opět špejli pro přesné přenesení tvaru. Nejprve nakreslete nejvýraznější středovou linii rtů, poté dvě zbývající. Tvar hlavy opět vyžaduje přesné zaměření špejlí. Nejvíce se soustřeďte na přesné zakreslení čela a nadočnicového oblouku, lícní kosti a brady, které nejvíce zdůrazňují charakter portrétovaného. Dokreslete linii vlasů. Nakonec nakreslíme krk. U 3/4 portrétu je krk nakloněn o cca 20 %. Přední linie znázorňuje hrtan a vychází z brady, kde plynule navazuje na lícní tvar hlavy. Zadní část krku znázorňuje šíji a vychází přibližně z průsečíku tvaru hlavy a pomocného kruhu. Důležitým tvarem je i linie zvedače hlavy, který je obrácen opačným směrem a vychází ze stejného místa jako zadní část krku. Linie ramen pomáhají dotvořit prostorové uspořádání 3/4 portrétu. Nakonec vkreslíme tvar ucha, který je prostorově zúžený.

7 POKUSTE SE DO VÁMI NAKRESLENÉ SÍTĚ POMOCÍ STÍNOVÁNÍ SPRÁVNĚ PROSTOROVĚ VKRESLIT VŠECHNY DŮLEŽITÉ ČÁSTI PORTRÉTU.

8 POSLEDNÍM ÚKOLEM JE KRESBA VAŠEHO SPOLUŽÁKA V POZICI ZE 3/4. SEDNĚTE SI TAK, ABY KAŽDÝ Z VÁS VIDĚL PŘED SEBOU NĚKOHO V TÉTO POZICI. NAKRESLETE POMOCÍ PRAVIDEL KÁNONU CO NEJVĚRNĚJŠÍ PODOBU VAŠEHO SPOLUŽÁKA. Každý člověk je jedinečný a neopakovatelný. Proto kánon hlavy neplatí stoprocentně pro všechny. Je to tím, že každý z nás má mírné anatomické odchylky. Tím jsme pro své okolí zajímaví. Běžně se dá kánon použít na 90 % rozměrů každého člověka. Kánon pomáhá při kresbě, ale není jejím cílem. Je jen pomůckou. Při kresbě myslete na to, že váš model je jedinečná osobnost. Důležitou součástí portrétu jsou emoce a nálada člověka. Pokuste se tyto prvky v portrétu spolužáka najít a nakreslit. Při kresbě používejte poměrové měření se špejlí.