Světlo Předmět: BiologieTřída: 2L Obor: Technické lyceumŠkolní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. L. KašparJméno: Vojtěch Bezděk.

Prezentace na téma: "Světlo Předmět: BiologieTřída: 2L Obor: Technické lyceumŠkolní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. L. KašparJméno: Vojtěch Bezděk."— Transkript prezentace:

1 Světlo Předmět: BiologieTřída: 2L Obor: Technické lyceumŠkolní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. L. KašparJméno: Vojtěch Bezděk

2 Úvod ke světlu Světlo je viditelná část elektromagnetického záření, tedy elektromagnetické vlnění o vlnových délkách z rozsahu přibližně 390– 790 nm (nanometrů) Vlnové délky světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek: Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok, frekvenční spektrum, barva

3 Úvod ke světlu Na těchto vlastnostech závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím Některé druhy živočichů vnímají rozsah světla jiný Rozsah vnímaných vlnových délek je dán především tím, že v oblasti viditelného světla není elektromagnetické záření ze Slunce absorbováno v atmosféře a dopadá na zemský povrch Povahu světla se pokoušeli vědci vystihnout dlouhou dobu. Např. Platon si myslel, že lidské oči jsou aktivními zdroji světla

4 Šíření světla Newton chápal světlo jako proud částic v mechanickém smyslu Vlnové vlastnosti světla zkoumal poprvé Christiaan Huygens (1678) Vlnová teorie světla dokázala podat vysvětlení i mnoha jiných jevů Částicový pohled na světlo byl znovu oživen až kvantovou fyzikou Od poloviny 20. století je platná teorie o dualitě částice a vlnění Sudan Tuto teorii popsal Einstein(1905), světlo lze popsat jako vlnu (částici) Světlo se tudíž chová jako vlna, která nese kvantované množství energie

5 Lom světla Paprsky světla se při přechodu z jednoho prostředí do jiného lámou, například když světlo dopadá šikmo na průhledný materiál, jako je sklo nebo voda Různé materiály zpomalují světlo rozdílně, takže lom nastává vždy pod jiným úhlem

6 Rychlost světla ve vakuu Rychlost světla ve vakuu je definována přesnou hodnotou 299 792 458 metrů za sekundu Označuje se písmenem c Tato rychlost dává přirozený poměr měřítek prostoru a času a je nejvyšší možnou rychlostí šíření signálu či informace Rychlost světla v látkovém prostředí je menší než rychlost světla ve vakuu c a je rovna, kde „n“ je index lomu příslušné látky (materiálu).

7 Sluneční záření/energie Sluneční energie představuje drtivou většinu energie, která se na Zemi nachází a využívá Vzniká jadernými přeměnami v nitru Slunce Vzhledem k tomu, že vyčerpání zásob vodíku na Slunci je očekáváno až v řádu miliard let, je tento zdroj energie označován jako obnovitelný Podle zákona zachování energie se sluneční energie, dopadající na planetu Zemi, přeměňuje beze zbytku v jiné formy Mezi projevy sluneční energie na Zemi tak patří: Energie fosilních paliv, Energie větru, Energie biomasy, Vodní energie, Teplo, Sluneční vítr Sluneční energie je energií elektromagnetického záření Viditelné záření tvoří asi 45 % dopadajícího záření Příkon záření dopadajícího na povrch zemské atmosféry činí 1 373 W/m

8 Využití Sluneční Energie Jsou 2 druhy 1) Přímé : pro výrobu elektrické energie, v zemědělství (skleníky), zpracování užitkové vody, vytápění 2) Nepřímé : potenciální energii vody, kinetickou energii vzdušných mas, chemickou energii biomasy Solární články : Solární články (sluneční baterie) jsou polovodičové prvky, které mění světelnou energii v energii elektrickou Celkově se daří přeměnit v elektrickou energii jen asi 17 % energie dopadajícího záření Solární články jsou tvořeny polovodičovými plátky tenčími než 1 mm

9 Světelné zdroje Vlastní zdroje : Za vlastní zdroje označujeme taková tělesa nebo látky, v jejichž struktuře dochází ke vzniku světla např. Slunce, žárovku, plamen atd. Nevlastní zdroje : Látky, které samy světlo nevytvářejí, ale pouze odráží a rozptylují dopadající světlo např. Měsíc, mraky, všechny osvětlené předměty apod. Přírodní zdroje : Kosmická tělesa (Slunce, Hvězdy, Měsíc), Chemické reakce - oheň, Biologické zdroje (Světlušky, houby, odrazy očí viditelné ve tmě nebo při záblesku), Elektrické výboje (Blesk), Tektonické jevy (Láva) Umělé zdroje : Rozeznáváme zdroje na principu teplotního záření (např. žárovky), záření elektrického výboje v plynech a parách kovů (zářivky, výbojky) anebo luminiscence (např. svítivé diody)

10 Vliv světla na člověka Při návrhu všech druhů osvětlení (umělého, denního i sdruženého) se zpravidla za jediný bod zadání považuje vytvoření příznivých světelných podmínek pro uživatele prostor. Zapomíná se ale, že všechny druhy světla a osvětlení působí na člověka a na živé organismy vůbec i jinými vlivy Světlo hraje v životě člověka velkou úlohu. Umožňuje mu prostorové vidění a současně synchronizuje jeho vnitřní den s vnějším dnem. Beze světla by naše vnitřní hodiny volně běžely a společnost by byla fázově desynchronizována. V současné době je však zřejmé, že i bílé světlo o intenzitě 200 až 500 luxů může nastavovat biologické hodiny člověka a synchronizovat je s 24hodinovým dnem.

11 Zdroje https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana http://www.nastrojezdravi.cz/stranka/clanky/zdrave- svetlo/vliv-svetla-na-casovy-system-cloveka http://www.nastrojezdravi.cz/stranka/clanky/zdrave- svetlo/vliv-svetla-na-casovy-system-cloveka http://www.tzb-info.cz/1794-vliv-svetla-a-osvetleni-na- cloveka http://www.tzb-info.cz/1794-vliv-svetla-a-osvetleni-na- cloveka http://www.celostnimedicina.cz/vliv-svetla-na-lidske- zdravi.htm http://www.celostnimedicina.cz/vliv-svetla-na-lidske- zdravi.htm