Bezpečnost silniční a železniční dopravy Přednáška NÁVRH A VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního.

Prezentace na téma: "Bezpečnost silniční a železniční dopravy Přednáška NÁVRH A VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního."— Transkript prezentace:

1 Bezpečnost silniční a železniční dopravy Přednáška NÁVRH A VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

2 Posouzení účinnosti dopravně zklidňujících opatření Při hodnocení účinnosti se porovnávají následující charakteristiky: rychlost motorové dopravy, bezpečnost silničního provozu, bariérový efekt komunikací (možnost přecházení), podíl pěší a cyklistické dopravy, hodnocení přestavby dotčenými obyvateli.

3 Rychlost motorové dopravy Měří se rychlostní charakteristiky (V85%) osobních automobilů: na vjezdu do obce na vlastním průtahu obcí rychlosti nákladních automobilů na vjezdu do obce a na vlastním průtahu obcí Bezpečnost silničního provozu Měří se snížení (zvýšení) charakteristik dopravní nehodovosti: snížení počtu nehod s následkem úmrtí nebo zranění osob snížení počtu zraněných snížení počtu těžce zraněných snížení počtu usmrcených snížení rizika nehody zvlášť pro chodce a zvlášť pro cyklisty

4 Bariérový efekt komunikací Měří se: počet časových mezer, které může chodec využít k přecházení vozovky chodci nemusejí přecházet vozovku tak rychle (komfort), doba čekání chodce na přecházení Podíl pěší a cyklistické dopravy Měří se průměrný nárůst pěší cyklistické dopravy. Hodnocení přestavby dotčenými obyvateli Dotazovací průzkumy u obyvatel, kterých se přestavby hlavních místních komunikací nějak dotkly, zda přinesly požadované výsledky.

5 Postup pro realizaci dopravně zklidňujících opatření: Podnět: Podnětem k řešení problémového místa a návrhu opatření ke zklidňování dopravy bývá zpravidla: nespokojenost obce (s rychlou jízdou vozidel, s nebezpečným přechodem apod.), podněty občanů, občanských iniciativ nebo sdružení na zlepšení dopravní situace, dopravní nehoda (zejména s následky na zdraví – sražení chodce apod.) a snaha vyřešit toto nehodové místo. Analýza: To, co se na první pohled jeví jako příčina problému, nemusí být vždy příčina skutečná. Z hlediska dopravního inženýrství je proto vhodné provést hlubší analýzu dopravního systému obce jako celku popř. analýzu té části dopravního systému, který řešené místo ovlivňuje. Cílem této analýzy je identifikace skutečného problému.

6 Návrh řešení: Po důkladné analýze a určení skutečných příčin neuspokojivého stavu se přistoupí k návrhu řešení jednotlivých lokalit. Vše je vhodné zpracovat formou studie. Ta slouží i jako podklad k projednání navrhovaných opatření, výběru vhodné varianty a jako zadání pro následnou projektovou přípravu. Návrh obsahuje opatření na vytipovaných místech komunikační sítě: změny organizace dopravy, stavební úpravy, úpravy dopravního značení. Po zvážení všech variant a jejich projednání se vybere varianta k dalšímu rozpracování. Již v této fázi je důležité komunikovat se všemi, kteří budou navrhované řešení v dalších fázích posuzovat a budou také jeho uživateli: s vlastníkem komunikace, s dotčenými orgány státní správy a samosprávy, případně i s veřejností. Systémové řešení může vyústit až k návrhu na změnu územního plánu – větší změny v komunikačním systému nebo využití ploch.

7 Realizace: Cílem musí být funkčnost řešení. Je potřeba zabránit tomu, aby se špatnou realizací opatření posunula či úplně ztratila původní myšlenka. Vyhodnocení účinnosti: Po realizaci opatření je vhodné provést i vyhodnocení jeho účinnosti. To je možné dělat až s jistým odstupem po realizaci: dopravní průzkum – zjištění poklesu či nárůstu intenzit, snížení rychlosti, změna v chování řidičů v důsledku opatření apod., analýzu nehodovosti (doporučuje se srovnávat nehody v období tři roky před a tři roky po realizaci opatření), a jiné.

8 Posouzení účinnosti dopravně zklidňujících opatření Při hodnocení účinnosti se porovnávají následující charakteristiky: rychlost motorové dopravy, bezpečnost silničního provozu, bariérový efekt komunikací (možnost přecházení), podíl pěší a cyklistické dopravy, hodnocení přestavby dotčenými obyvateli.

9 Rychlost motorové dopravy Měří se rychlostní charakteristiky (V85%) osobních automobilů: na vjezdu do obce na vlastním průtahu obcí rychlosti nákladních automobilů na vjezdu do obce a na vlastním průtahu obcí Bezpečnost silničního provozu Měří se snížení (zvýšení) charakteristik dopravní nehodovosti: snížení počtu nehod s následkem úmrtí nebo zranění osob snížení počtu zraněných snížení počtu těžce zraněných snížení počtu usmrcených snížení rizika nehody zvlášť pro chodce a zvlášť pro cyklisty

10 Bariérový efekt komunikací Měří se: počet časových mezer, které může chodec využít k přecházení vozovky chodci nemusejí přecházet vozovku tak rychle (komfort), doba čekání chodce na přecházení Podíl pěší a cyklistické dopravy Měří se průměrný nárůst pěší cyklistické dopravy. Hodnocení přestavby dotčenými obyvateli Dotazovací průzkumy u obyvatel, kterých se přestavby hlavních místních komunikací nějak dotkly, zda přinesly požadované výsledky.

11