Prostorové uspořádání ekonomiky. Strukturu ekonomiky můžeme zkoumat ze tří základních hledisek Vlastnické vztahy Sektory nebo odvětví Prostorové uspořádání.

Prezentace na téma: "Prostorové uspořádání ekonomiky. Strukturu ekonomiky můžeme zkoumat ze tří základních hledisek Vlastnické vztahy Sektory nebo odvětví Prostorové uspořádání."— Transkript prezentace:

1 Prostorové uspořádání ekonomiky

2 Strukturu ekonomiky můžeme zkoumat ze tří základních hledisek Vlastnické vztahy Sektory nebo odvětví Prostorové uspořádání Prostorové uspořádání ekonomiky charakterizujeme pomocí základních prostorových jednotek

3 Základní prostorové jednotky Sídla Obce Obec může mít charakter vesnice nebo města. Obec může být tvořena několika sídly. Rozdíl mezi obcí a sídlem spočívá : Velikost (počet obyvatel) Zastoupení výrobních a nevýrobních aktivit Právní subjektivita

4 Městem se stává obec, která splňuje určitá kritéria. V České republice platí následujících 7 kritérií, která byla stanovena příslušným usnesením vlády: 1. Celkový počet obyvatel trvale bydlících na zastavěném území obce minimálně 3 000. V odůvodněných případech může vláda tolerovat nižší počet trvale bydlících obyvatel u obcí, které jsou významným historickým sídlem, mají výrazně městský charakter a splňují všechna další stanovená kritéria. 2. Soustředěná městská zástavba středu obce (náměstí) se zpevněným povrchem a chodníky, převažující více podlažní nadzemní zástavby. Všechny ulice a veřejná prostranství v obci jsou pojmenovány. 3. Celková zástavba obce se vyznačuje obytnými domy se dvěma a více byty a budovami sloužícími všeobecně potřebným službám. Větší část obce je vybavena veřejným vodovodem a kanalizací, místními komunikacemi a chodníky s bezprašným povrchem a veřejným osvětlením. ' 4. Rozvinutá síť veřejných a všeobecně potřebných služeb přesahující znatelně potřeby místního obyvatelstva a sloužící i pro spádové území. 5. Udržovaná veřejná zeleň a stavební objekty včetně kulturních památek, organizovaný svoz tuhých domovních odpadů. 6. Obec je vybavena základní školou, zdravotním zařízením s alespoň třemi stálými lékařskými místy a lékárnou, společenským sálem, kinem, poštou a peněžními službami, sportovištěm, tělocvičnou, ubytovacím zařízením s nejméně 20 lůžky a vede obecní kroniku. Do stávající vybavenosti obce lze započítat i zařízení, které je ve výstavbě, případně v rekonstrukci. 7. Vzdálenost obce od dalšího města

5 Vztahy mezi základními prostorovými jednotkami Vztahy mezi základními prostorovými jednotkami se realizují prostřednictvím prostorového pohybu, který byl umožněn rozvojem dopravy. Tento pohyb se uskutečňuje : prostřednictvím pohybu: - obyvatelstva, - dalších produktů (hmotné produkty, informace, peníze). Prostorový pohyb obyvatelstva je vyvolán nesouladem mezi místem bydliště a pracovištěm, umístěním služeb, bydlištěm známých a příbuzných. Obyvatelstvo dojíždí do jiných obcí než je místo jejich trvalého bydliště za: - pracovními příležitostmi, - službami, - sociálními kontakty

6 Prostorový pohyb zboží je realizován na základě dodavatelsko odběratelských vztahů firem. Pohyb hmotných produktů (cesty) Pohyb informací (finanční toky) K vytváření základních prostorových jednotek dochází na základě individuálního rozhodování ekonomických subjektů o jejich lokalizaci. Prostřednictvím vztahů jsou prostorové jednotky propojovány do regionů

7 Proces rozhodování o lokalizaci Fáze informační – ujasnění faktorů, které jsou zcela nepostradatelné (kvalita a cena) Fáze rozhodovací – nalezení nejvhodnější lokality – potřeba formulace vhodného kritéria

8 Příklady rozhodovacích kriterií -minimální výrobní náklady v přepočtu na jednotku produkce -co nejkratší vzdálenost od rozhodujících odběratelských trhů -kvalita životního prostředí -vztah majitele firmy k určité lokalitě. Z uvedených příkladů je zřejmé, že úlohu rozhodovacího kritéria může sehrát jak kritérium ekonomické, tak i mimoekonomické

9 Podmíněnost individuálního rozhodování Přímá prostorová přítomnost určitých subjektů je nutná pro fungování Nepřímá přítomnost určitého subjektu ovlivňuje rozhodování subjektů, které jsou nezbytné pro lokalizaci

10 Přímá a nepřímá podmíněnost individuálního rozhodování.

11 Lokalizační teorie Wilhelma Laundhardta (19. stol.) Laundhardtův lokalizační trojúhelník Využití: Analýza vlivu dopravních nákladů na lokalizaci firmy Závislost na 2 činitelích: Vzdálenost a váha Velikost dopravních nákladů přirovnával k mechanickým silám, které se snaží místo výroby přitáhnout k vrcholům trojúhelníka. Velikost této síly je přímo úměrná dopravním nákladům

12

13 Velikost dopravních nákladů přirovnával k mechanickým silám, které se snaží místo výroby přitáhnout k vrcholům trojúhelníka. Velikost této síly je přímo úměrná dopravním nákladům. Optimální umístění v místě, kde jsou tyto síly v rovnováze. Kritérium – optimalizace dopravních nákladů.

14 Teorie Alfreda Webera Předpoklady teorie Analýza základních faktorů náklady na dopravu náklady na pracovní sílu aglomerační výhody či nevýhody

15 Hledání místa min. dopravních nákladů (Laudhardtův trojúhelník) Materiálový index MI MI = váha vstupů / váha hotového produktu Firma materiálně orientovaná Firma orientovaná na trh – nezapočítává se váha ubikvitních surovin Firma je ochotna opustit místo s minimálními dopravními náklady za cenu snížení nákladů mzdových

16

17 Třetí krok – Aglomerační výhody či nevýhody Lokalizační faktor – úspora nákladů, které podnik realizuje v důsledku svého prostorového umístění

18 August Lösch Zohledňuje poptávku

19

20 Löschův poptávkový kužel

21 Další přístupy k nalezení optimálního umístění firmy

22