INSTITUCIONÁLNÍ EKONOMIE a TEORIE PRAVIDEL v dílech „otců zakladatelů”. I. a II. část prezentace Prof. Karel KOUBA Kurz JEB072 IES FSV UK Teorie pravidel.

Prezentace na téma: "INSTITUCIONÁLNÍ EKONOMIE a TEORIE PRAVIDEL v dílech „otců zakladatelů”. I. a II. část prezentace Prof. Karel KOUBA Kurz JEB072 IES FSV UK Teorie pravidel."— Transkript prezentace:

1 INSTITUCIONÁLNÍ EKONOMIE a TEORIE PRAVIDEL v dílech „otců zakladatelů”. I. a II. část prezentace Prof. Karel KOUBA Kurz JEB072 IES FSV UK Teorie pravidel a transitivní ekonomiky Garant: Prof. Karel Kouba a Adam Geršl, PhD, asistent Mgr. Jan Čech

2 Témata přednášek Institucionální ekonomie a teorie pravidel v dílech „otců zakladatelů”. Ordoliberalismus a návaznost na soudobou evropskou větev NIE. Governance – umění vládnout ve světě globalizace. Demokracie, postdemokracie, lobbismus. Teorie státu a byrokracie. Teorie a realita v pojetí institucionální analýzy. Stav české ekonomiky v době světové finanční a hospodářské krize. Myšlenkové zdroje ekonomické transformace. Ekonomie a politika. Finanční a hospodářská krize. Bankovním socialismem k tržní ekonomice. (Zastřený vliv státu). Reforma insolvenčního práva v kontextu ekonomické transformace. Corporate Governance. Corporate Social Responsibility.

3 Studijní povinnosti Midterm: Esej „Jak chápu poselství a přínos institucionální analýzy pro studium ekonomie„. Na základě statí: F. A. Hayek: Kosmos a Taxis, R. Coase: The New Institutional Economics. AER May 1986. J. M. Buchanan: The Constitution of Economic Policy. (Statě jsou na http://scholar.google.com a v knihovně IES ke kopírování.) Termín: do konce března. Rozsah 5-6 normovaných stran. (Viz Studijní povinnosti).http://scholar.google.com Závěrečná práce na základě zvolené knihy, kapitoly, statě, nebo osobní dohody s garantem kurzu (viz Literatura pro závěrečné práce). Zvolené téma oznámit do 15. dubna 2010. Závěrečnou práci v rozsahu 8-10 normovaných stran odevzdat nejpozději jeden týden před zvoleným termínem zkoušky. Písemné práce – esej a závěrečnou práci – odevzdat v tištěné formě a současně e-mailem. Písemná zkouška (Termíny budou vypsány ve zkouškovém období).

4 Institucionální ekonomie a teorie pravidel v dílech „otců zakladatelů„ Prof. Karel Kouba I. Inspirativní texty k institucionální analýze. II. 1. „Otcové zakladatelé„ NIE/NPE. 2. NIE/NPE - Hlavolamy transformace a finanční a hospodářské krize. Literatura povinná a doporučená. Otázky (k závěrečné zkoušce). Poslání prezentace I.,II.: Přehled problémů kurzu a úvod ke studiu textů protagonistů NIE/NPE.

5 Návrat ke klasické ekonomii Adama Smithe „Vývoj jak z hlediska teoretické analýzy tak i pozorované reality vede ekonomy k uznání vzájemné závislosti mezi ekonomickým, etickým a politickým prostředím, v němž lidé vzájemně jednají. V posledních desetiletích se ekonomové poučili, že instituce jsou významné. Stejně také musí rostoucí měrou dojít k poznání, že etika je rovněž důležitá. Z obou těchto hledisek se navracíme ke klasické tradici Adama Smithe po Walrasovském odklonu, trvajícímu půl století„. J. M. Buchanan: Ethics and Economic Progress, 1944. (Podtrhl autor prezentace K. Kouba). Jak chápat návrat k tradici Adama Smithe? Politická ekonomie v pojetí A. Smithe jako věda o zákonodárství - „science of legislation„ (viz Blahobyt národů, 1785). Smithovo pojetí „laws and institutions„ vymizelo z obzoru zájmu ortodoxní analýzy trhů. Etika v dílech Adama Smithe. ( K. Kouba: KONSTITUČNÍ EKONOMIE: POPELKA V ČESKÉ EKONOMICKÉ OBCI, ČSE, 2000. V Knihovně IES FSV UK).

6 Předmět zájmu teorie pravidel „The nature and function of the rules under which ordinary political and market life function„ R. D. Tollison v předmluvě ke knize The Reason of Rules. Geoffrey Brennan and James M. Buchanan, 1998. Jednotlivec – společenství – kooperace – konflikt – sklon ke kooperaci – konsensus – pravidla chování. Kooperativní a nekooperativní rozhodnutí. „Vězňovo dilema„ Kooperativní a nekooperativní hry.

7 Úloha pravidel v nové institucionální analýze „Nic neodlišuje podmínky ve svobodné zemi od podmínek země, ve které vládne svévole, lépe, než respekt svobodné země k velkým principům známým jako vláda zákona. Beze všech technických podrobností to prostě znamená, že vláda (government) je ve veškerém svém jednání vázána pevnými pravidly vyhlášenými předem – pravidly, která umožňují s dostatečnou jistotou předvídat, jak autorita za daných okolností svou donucovací moc použije, a na základě této znalosti plánovat vlastní individuální záležitosti„. F. Hayek, 1944. Chap. VI. Planning and the Rule of the Law, p. 54. Česky 1990, Plánování a panství zákona, str. 67, a Potřeba právního rámce, kap. III. Individualismus a kolektivismus, str. 41-43, 66. (Podtrženo autorem prezentace – K. Kouba)

8 Definice institucí jako pravidel v NIE „Institutions are the rules of the game in a society or, more formaly, are the human devised constraints that shape human interaction. In consequence they stucture incentives in human exchange, whether political, social, or economic. Institutional chance … is the key to understanding historical change. The institutions affect the performance of economies over time is fundamentally influenced by the institutions. Yet neither current economic theory … shows many signs of appreciating the role of institutions in economic performance because there are yet has been no analytical framework to integrate institutional analysis into economics and economic history. D. C. North 1992, p. 3; 2005 pp. 48,52, 68, 131, 135.

9 Typy institucí. Vlastnosti institucí. Formální a neformální – F. A. Hayek Interní instituce - jejich prosazení se nerealizuje prostřednictvím státu. Externí instituce - jejich prosazení se realizuje prostřednictvím státu. E. Ostrom 1986, S. Voigt 2002 Instituce jsou obecně známá pravidla chování. Mají informativní a normativní charakter. Snižují nejistotu v interakcích účastníků ekonomických a politických trhů. Instituce jsou vybaveny donucovacím mechanismem. Porušení pravidel vede k sankcím, nebo hrozbě postihu účastníka. Etická pravidla internalizují – zvnitřňují pravidla a hodnoty.

10 Vzájemné vztahy interních/externích institucí Neutrální vztah Komplementární Substituční Harmonický, podpůrný Konfliktní Order vs Disorder Poučení pro transformační strategie Poučení pro řešení finanční a hospodářské krize

11 O. E. Williamson (2000). Nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2009. Zdroj: WILLIAMSON, O. E. The New Institutional Economics: Taking Stock, Looking Ahead. Journal of Economic Literature, September 2000, vol. 38, pp. 595-613.

12 Řád a pravidla Návaznost institucionální analýzy na F. A. Hayeka Co rozumíme řádem Jak vzniká společenský řád: spontánní řád vytvořený řád. Organizace. reálné řády v kulturně-historickém rámci Pravidla: neformální pravidla formální pravidla. A. Smith: Velká společnost – „The Great Society„. K. Popper: „otevřená společnost„

13 Řád Vymezení: „ Řád je spojení podle pravidel„ – I. Kant Řád je soubor, soustava, množina principů, které určují fungování ekonomiky, tj. principy, podle kterých funguje klíčová část ekonomiky. „Řádem budeme označovat stav věcí, v němž velký počet prvků … má takové vzájemné vztahy, že znalost nějaké prostorové nebo časové části celku nám umožňuje vytvářet správná očekávání týkající se zbytku, nebo alespoň očekávání, která mají dobrou pravděpodobnost, že se ukáží jako správná“. – F. A. Hayek Ekonomie a tržní řád Reálný ekonomický řád – kulturně-historické typy

14 F. A. Hayek Přístup ke studiu řádu „Yet, although the problem of the appropriate social order is today studied from the different angles of economics, jurisprudence, political science, sociology, and ethics, the problem is one which can be approached successfully only as a whole.„ F. A Hayek. Ideové záhlaví CONSTITUTIONAL POLITICAL ECONOMY (Vědecké periodikum, vychází od roku 1990).

15 „ Svobodná společnost je pluralistickou společností bez společné hierarchie konkrétních cílů„ F. A. Hayek – The Great Society „Velké společnosti a jejímu tržnímu řádu se často vytýká, že nemá dohodnutou stupnici cílů. Ve skutečnosti je to však velká přednost, která umožňuje individuální svobodu a všechno to, čeho si cení. Velká společnost vznikla z objevu, že lidé mohou žít pohromadě v míru a být si navzájem ku prospěchu, aniž se dohodnou na konkrétních záměrech, které odděleně sledují. Je to objev, že nahrazení povinných konkrétních cílů abstraktními pravidly chování umožnilo rozšířit mírový řád za hranice malých skupin sledujících tytéž cíle, protože to každému jednotlivci dalo možnost mít prospěch z dovednosti a znalosti jiných, které dokonce ani nemusí znát a jejichž záměry mohou být zcela odlišné od těch jeho…„ F. A. Hayek: Právo a zákonodárství, kapitola X. Tržní řád neboli katallaxe. Neviditelná ruka trhu v pojetí Adama Smithe vs tuzemská publicistika.

16 Neviditelná ruka trhu A. Smith: The Theory of Moral Sentiments (1759) A. Smith: An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations (1776) „Jelikož se tedy každý jednotlivec ze všech sil snaží využít svého kapitálu pro blaho domácího průmyslu, a usměrnit tak tento průmysl k výrobě co nejhodnotnějších produktů, přispívá svou prací, jak je jen schopen, k zvýšení národního důchodu. Všeobecně lze říci, že nesleduje tento veřejný zájem úmyslně a není si ani vědom, nakolik k němu přispívá. Tím, že dává přednost podpoře domácího průmyslu před zahraničím, chce zabezpečit především sám sebe; tím, že usměrňuje průmysl k výrobě co nejhodnotnějších produktů, sleduje pouze svůj vlastní zisk a je v tomto případě – tak jako i v mnoha jiných – veden jakousi neviditelnou rukou trhu, aby přispíval k dosažení cílů, které nebyly součástí jeho záměrů. Nicméně to, že jimi nebyly, nemusí být společnosti vždy jen na škodu. Prosazováním svých vlastních zájmů prospívá zájmu obecnému často účinněji, než kdyby mu chtěl prospívat vědomě. … „ (Blahobyt národů, kapitola „Restraints on Particular Imports). (Podtrhl autor prezentace). Neukončená diskuse: „Das Adam Smith Problem„ Joseph Schumpeter. J. Stiglitz – na IES FSV UK. Diskuse o interpretaci sebezájmu, morálních pohnutkách, sympatii, empatii, ekonomii a morálce. Michael Novak. Ekonomie a etika: J. M. Keynes vs J. M. Buchanan.

17 Kritici F. A. Hayeka Diskuse uvnitř rakouské školy. Ludwig von Mises, F. A. Hayek, Fritz Machlup. Praxeologie. Ralf Dahrendorf vs Hayek. Ralf Dahrendorf: Úvahy o revoluci v Evropě, Evropský kulturní klub 1991. (přetisk kapitoly ve Sborníku K. Kouba: Trh vs plán, Karolinum 1992). R. Dahrendorf: Hledání nového řádu. Nakl. Paseka 2007 Mezinárodní ekonomická komunita a F. A. Hayek v US vědní komunitě. Samuelson vs Hayek. Freiburská univerzita. V. Vanberg. Hayek v české ekonomické komunitě.

18 Tržní řád F. A. Hayek: The Use of Knowledge in Society, AER. Sept. 1945, No. 4 Tři druhy trhů: Trh spotřební Trh pracovní Trh kapitálový – předpokládá dominanci soukromého vlastnictví v ekonomice Ludwig von Mises: Ekonomická kalkulace v socialistické ekonomice (1920). Přínos, poselství: Mises a Hayek - argumentace Tři funkce cen: Funkce informační Funkce motivační Funkce distribuční

19 Tržní ekonomika vs socialistická ekonomika (János Kornai) Politická moc – demokracie, soukromé vlastnictví a trh Dominance soukromého vlastnictví ve smíšené ekonomice Tržní koordinace – tržní ceny – regulace trhů Tvrdé rozpočtové omezení Cyklický vývoj – chronická nezaměstnanost. Trh prodávajícího Nedělitelná politická moc komunistické strany Dominance státního a kvazistátního – družstevního vlastnictví Byrokratická koordinace – administrativní ceny Měkké rozpočtové omezení Chronické deficity zboží spotřebního, pracovních a investičních zdrojů. Trh prodávajícího

20 Relevance institucionální analýzy dnes Adam Smith, 1759 - (ne)harmonický vývoj ekonomiky a společnosti. Neformální a/vs formální instituce. Neukončená diskuse o transformaci – Paradigma, strategie, rychlost, transakční náklady, úskalí české privatizace z pohledu institucionální analýzy. V: Kouba, K., Vychodil, O., Robertsová, J. Privatizace bez kapitálu: Zvýšené transakční náklady české transformace. Praha: Karolinum, 2005. Kapitola 1, s. 11-77 (zejména s. 55-62). Dani Rodrik, 2009 Finanční a hospodářská krize. Kvalita institucí, komparace kvality institucí a měřitelnost. (Ne)přenositelnost institucí. M. Olson. Path dependency.

21 Definice institucí v NIE/NPE Instituce jsou pravidla hry – pravidla chování lidí ve vzájemných interakcích – v ekonomickém životě ve směně – v politice. Douglass C. North, 1992. p. 3. North, 2005 Zákony, zvyklosti, evolučně vyvinuté normy chování. Instituce jako omezení. Instituce jako struktura omezení a podnětů v chování lidí ve společnosti, vzájemných vztahů ve společenství, směně, politice. Institucionální změny jsou klíčem k pochopení historických proměn. Evoluční vývoj, změny, selekce institucí. Časový horizont evolučních proměn. Instituce a výkon ekonomiky.

22 Ohnisko zájmu institucionální analýzy Historicky – kulturně zakotvené instituce: neformální instituce, zvyky, tradice, normy, náboženství Institucionální prostředí: formální pravidla hry, zejména vlastnictví (komunita, soudnictví, byrokracie) - Konstituční instituce - Pravidla v rámci platných ústavních institucí Governance – vládnutí: aktivity, chování účastníků hry v daném/alternativním institucionálním rámci NIE a alokační paradigma: Růst GDP, zaměstnanost, cenový vývoj. Institucionální struktury, omezení, motivace.

23 Analýzou institucí se zabývají vědní discipliny NIE/NPE NIE/NPE – vědní discipliny a jejich protagonisté: 1. Teorie vlastnických práv; 2. Nová institucionální ekonomie; 3.Nová institucionální historie; 4. Teorie veřejné volby – Public Choice; 5. Konstituční Politická Ekonomie; 6. Právo a ekonomie; 7. Teorie regulace. Průnik disciplin NIE/NPE: 1., 2., 3., 6., je možné zařadit do NIE. Discipliny 1., 4., 5., 6., 7. mají víc společného jako NPE. (Tato přibližná orientační klasifikace NIE/NPE je diskusní). Teorie veřejné volby a současný mainstream. Protagonisté. Průnik společného zájmu – analýza institucí. Neoklasika – mainstream. Vymezení Samuelson (1961). Mainstream v soudobé ekonomické teorii. Neoklasika a/vs NIE-NPE. Rozdílné paradigma. Diskuse o vzájemném vztahu paradigmat.

24 Rozdílná paradigmata neoklasiky a NIE/NPE Neoklasická analýza. Samuelson: Economics, 1961.: „Today most economists in the free world attempt what is in this book called a „neoclassical synthesis„: i.e., by effective monetary and fiscal policies try to make a marriage between the classical of Smith and Marshall and the macroeconomics of modern income determination, combining what is sound in each approach. Economists who use these same tool range in their political beliefs from conservatives … to New Dealers …or middle-of-the- roaders …But they all call a spade a spade„. (p. 836) Paradigma maximalizace outputu. Efektivnost alokační.

25 J. M. Buchanan o potřebě změnit ohnisko zájmu ekonomů Buchanan opakovaně od roku 1963 vyzýval ekonomy změnit a posunout ohnisko zájmu ekonomů: „Ekonomové by se měli soustředit na zvláštní formy lidské aktivity… Elementární a základní přístup, který doporučuji změnit, spočívá v „teorii trhů„ a nikoliv v „teorii alokace zdrojů„ jako centru pozornosti„. (Buchanan, J., 1963, in 1979). Politická ekonomie jako „věda o směně„ - „věda o smlouvě„ - „věda o volbě, o rozhodování„. Ohnisko zájmu ekonomie: instituce a jejich evoluce. Institucionální rámec alokace zdrojů. Protagonisté NIE/NPE neodmítají, nenegují mainstream. Douglass C. North: „Neoclassical theory has made economics the preeminant social science by providing it a disciplined, logical analytical framework. To abandon neoclassical theory is to abandon economics as a science„. (D. C. North, 1978, p. 974: „Structure and Performance: The Task of Economic History„, Journal of Economic Literature. Protagonisté NIE/NPE vytýkají mainstreamu „institucionální ignoranci„.

26 Moje cesta ekonomickou teorií k institucionální analýze Jaký smysl má subjektivní vnímání vývoje ekonoma? Zájem o ekonomickou teorii. Studium názorově velmi rozdílných autorů. Kritika CPE – Centrálně plánované ekonomiky Josef Goldmann, Karel Kouba: Hospodářský růst v Československu. Aplikace modelu Kaleckého na statistická data. Academia Praha 1967, 1969. Vydání v maďarském překladu 1967, v angličtině 1969. Reformy typu tržního socialismu Osobní vztahy s protagonisty reforem v regionu University of California, Berkeley (1967/68) Osobní a čtenářské kontakty s osobnostmi mezinárodní ekonomické komunity Ekonomická transformace Privatizace bez kapitálu. Zvýšené náklady české transformace. Kouba, K., Vychodil, O., Roberts Jitka. Karolinum 2005. Moto: „Nejsem a nechci být nositelem pravdy. Vyhovuje mi pohybovat se na pomezí hereze.„ Czesław Miłosz

27 Otcové zakladatelé a protagonisté institucionální analýzy Otcovství názvu Richard B. McKenzie, Oliver E. Williamson Nositelé Nobelovy ceny za ekonomii Kenneth Arrow (1972), Friedrich von Hayek (1974), Gunnar Myrdal (1974), Herbert Simon (1978), George Stigler (1982), James M. Buchanan (1986), Ronald Coase (1991), Douglass North (1993), Robert Fogel (1993), Amartya Sen (1998), Oliver E. Williamson (2009), Elinor Ostrom (2009). Doporučené texty: Nobelova cena za ekonomii, ACADEMIA, 1993. Oslava ekonomie, druhé doplněné vydání. INTERNET: The Nobel Prize Internet Archive http://almaz.com/nobel/nobel.html http://almaz.com/nobel/nobel.html Google Scholar http://scholar.google.czhttp://scholar.google.cz

28 Frank H. Knight Knightovo pojetí ekonomie „Risk, Uncertainty and Profit”, 1921. Předmuvy 1921, 1933, 1948, 1957. Poselství: „Uncertainty is one of the fundamental facts of the life”. Analýza redukce nejistoty v chování. Různé formy organizace. „Economics is the study of particular form of organization of human want-satisfying activity…”. Vs. teorie cen – statické pojetí rovnováhy omezené jen na dané institucionální podmínky. Knightovo pojetí teorie a dat. Americká institucionální ekonomie. Old Institutional Economics. Vs Neoklasika. Teorie na základě dat se zabývá „divergencí mezi teoretickými podmínkami a realitou„. Vícedimenzionální pojetí „homo economicus„. Morální společenský řád a instituce. Společenské hodnoty. Ekonomie a politika.

29 Frank H. Knight Knight vs. tehdejší teorie cen – statické pojetí rovnováhy omezené jen na dané podmínky. Knightovo pojetí teorie a dat. Americká institucionální ekonomie. Neoklasika. NIE. Ekonomie v pojetí Knighta: Teorie na základě dat se zabývá „divergencí mezi teoretickými podmínkami a realitou„. Vícedimenzionální pojetí „homo economicus„. Morální společenský řád a instituce. Společenské hodnoty. Ekonomie a politika. Knightovi odchovanci – R. Coase, J. M. Buchanan, M. Friedman – nositelé Nobelovy ceny za ekonomii. (Coase Buchananovi: „Frank je génius, bez něho by nebyla soudobá ekonomie„). Moje čtenářská setkání s F. H. Knightem putováním k ekonomické teorii.

30 Ronald H. Coase Příběh studenta ekonomie a nositele Nobelovy ceny za ekonomii „The Nature of the Firm“. (1937) Transakční náklady. „Institucionální uspořádání výroby“. Nobelova cena 1991. Pionýrský přínos k založení NIE. „The New Institutional Economics“. AER, 1998. Poselství. Klíčové myšlenky.

31 James M. Buchanan Public Choice. Constitutional Political Economy. Nobelova cena 1986 za rozvoj smluvních a konstitučních základů teorie ekonomického a politického rozhodování. Teorie veřejné volby – NPE. Změna názorů na hospodářskou politiku. Selhávají nejen ekonomické trhy. Selhávají také politické trhy. NPE a rozpočtové deficity. Konstituční ekonomická teorie – CPE. Smluvní základy ekonomického a politického rozhodování. Povaha pravidel. Volba alternativních institucí. Strukturální reformy. Teoretické zázemí reforem.

32 Zdroje a podněty NPE a CPE Návrat ke klasické PE Adama Smitha. Instituce a etika v ekonomické teorii. Blahobyt národů. Teorie morálních citů. J. M. Buchanan a Smithovo pojetí předmětu zájmu PE: „science of legislation„ a „laws and institutions„ Konstituce jako soustava ex-ante odsouhlasených pravidel platných na různých úrovních ekonomických a politických aktivit. Teoretické zázemí konstituční ekonomie. Knut Wicksell. Frank Knight. Friedrich Hayek – klasický liberalismus. Návaznost a přesah Hayekova pojetí evoluce institucí v dílech J. Buchanana a G. Tullocka.

33 Vlastnosti ekonomie v pojetí J. M. Buchanana „What Should Economists Do?„ (1979) „1. Ekonomie je dosti zvláštní vědou. Nepodobá se téměř vůbec fyzikálním nebo biologickým vědám. Kritické poznámky Franka Knighta a F. Hayeka proti scientismu by měly být stále opakovány. 2. Ekonomie je vědou o volbě, o rozhodování… 3. Ekonomie pojednává o aktérech. Zabývá se individuálními aktéry... Pouze jednotlivec se rozhoduje. 4. Ekonomie se zabývá směnou, arbitráží… 5. Ekonomie je o hře v rámci pravidel. 6. Ekonomie je politická. Rozhodování se provádí také mezi různými pravidly a sadami pravidel. Také „společenská smlouva„ poskytuje vzájemné přínosy. 7. Ekonomie má i didaktickou roli. Má svůj společenský význam jako disciplina, která svým bádáním nabízí pochopení principu řádu vznikajícího z decentralizovaných procesů – z pochopení principů spontánní koordinace„. Diskuse o matematickém modelování, kvantitativních metodách v institucionální analýze.

34 J. M. Buchanan – návaznost a přesah F. A. Hayeka „ Moje základní kritika Hayekovy pronikavé interpretace moderních dějin a jejich diagnózy i základu jejich zdokonalení směřuje proti jeho zjevnému přesvědčení či víře, že sociální evoluce zaručí přežití efektivních institucionálních forem. Hayek natolik nedůvěřuje explicitním pokusům člověka reformovat instituce, že nekriticky přejímá evoluční alternativu. S Hayekovým skepticismem vůči sociální a institucionální reformě je možno do určité míry souhlasit, ale bez povýšení evolučního procesu na ideál. Reforma může být skutečně těžká, to však není argument pro to, že její alternativa je ideální.„ (Buchanan, J. 1975. Podtrženo autorem prezentace ). Viktor Vanberg: Setkání F. Hayeka s J. Buchananem Nová Institucionální Ekonomie a evoluční teorie dnes.

35 J. M. Buchanan a volba institucí. „Lidské bytosti nejsou ani včely v úlu, ani šelmy v džungli, ani andělé božského nebe. Jsou nezávislé uvědomělé bytosti, schopné přiřadit hodnoty alternativám, a schopné volit a jednat v souladu s těmito hodnotami. Je žádoucí a užitečné, aby žily společně v různých společenstvích a komunitách. Avšak to předpokládá, že budou žít podle pravidel, která rovněž mohou volit„ (J. M. Buchanan. Podtrženo autorem prezentace ).

36 Teorie konsensu J. M. Buchanana Konstituční a postkonstituční funkce Kvalita institucí a konsensus při volbě pravidel Zdroj: BUCHANAN, J. M. The Limits of Liberty.

37 Teorie konsensu J. M. Buchanana Nákladová funkce konsensu Zdroj: BUCHANAN, J. M, TULLOCK, G. (1962, 1967) The Calculus of Consent: Logical Foundations of Constitutional Democracy. Collected works of James M. Buchanan. Vol. 3. Ann Arbor: University of Michigan Press, 1999, p. 84.

38 Douglass C. North – NIE Nobelova cena: analytický rámec evoluce řádu a pravidel. Ekonomická výkonnost je určována směsicí formálních pravidel, neformálních norem a způsoby jejich vynucování. Ekonomická výkonnost – komunity – dodržování, ochrana a vynucování vlastnických práv. Pro dlouhodobý ekonomický růst je důležitější spíše adaptivní než alokační efektivnost. Rozdílná paradigmata a jejich vzájemná (ne)slučitelnost. Průnik rozdílných paradigmat. Hlavolamy soudobé názorově diverzifikované ekonomické teorie. NIE a transformační problémy. NIE a/vs mainstream. NIE/NPE a finanční a hospodářská krize.

39 Teoretické zázemí a pilíře Metodologický individualismus – Buchanan, J. Homo economicus – diskusní trvalka Politika jako směna – (Buchanan, J.) Politické transakční náklady – (North, D.) Politik a volič Teorie státu v NPE – Buchanan, J., Tullock, G. Konstituce ekonomické politiky: dané vs alternativní instituce Konstitucionalismus a teorie smlouvy „Konstituční ekonomie: Popelka v české ekonomické obci”. Karel Kouba, ČSE 2000 „Krátká historie nové institucionální ekonomie je historií úspěchu„ Voigt Stefan 2008.

40 NIE a/vs neoklasika Neoklasické vs. institucionální předpoklady chování (D. North: Příloha 4. Privatizace bez kapitálu, Karolinum 2005, str. 66-7). Soudobá diverzifikovaná ekonomická teorie. Jak porozumět kritické rozpravě neoklasika, mainstream vs NIE/NPE? Ekonomická teorie a soudobá finanční a hospodářská krize – Samuelson vs Mankiw; A. Schwarz vs Feldstein; Stiglitz vs Spence; Krugman. Rodrik. Acemoglu…

41 II. 2. NIE/NPE – Hlavolamy diskuse: o strategii a procesu transformace; o finanční a hospodářské krizi Neuzavřená rozprava a rozporné názory v mezinárodní a tuzemské ekonomické komunitě – zejména pohledem institucionální analýzy Volba strategie transformace a implementace rozdílných privatizačních politik v transitivních ekonomikách Finanční a hospodářská krize. Soudobá ekonomická teorie – ekonomové – divergence názorů na příčiny krize a zvolené programy a ekonomické politiky

42 SEBEREFLEXE v AKADEMICKÉ KOMUNITĚ. Témata diskuse některých ekonomů. Dani Rodrik. Harvard University’s J. F. Kennedy School of Government. http://scholar.google.com/, Blog.http://scholar.google.com/ „…critics of the economic profession are raising question about the current crises. Rightly so: economics profession have plenty to answer. … there are plenty of good ideas, but little convergence… the economics profession moved to a near-total absence of consensus on what ought to be done… Is economics in need of a major shake-up? Should we burn our existing textbooks and rewrite them from scratch? Actually no. Without recourse to the economist’s toolkit, we cannot even begin to make sense of the current crises… If your answer does not use elements from behavioral economics, agency theory, information economics, and international economics, among others, it is likely to remain seriously incomplete… The fault lies not with economics, but with economists. The problem is that economists (and those who listen to them) became over-confident in their preferred models…”.

43 Dani RODRIK – Poselství „Ekonomové kdysi říkali vládám, ať napraví svou politiku. Dnes jim říkají, ať napraví své instituce… Skutečná a trvalá změna je možná pouze transformací pravidel hry, způsobu fungování vlád a jejich vztahu k soukromému sektoru … Poučení nezní tak, že kapitalismus je mrtvý… Stejně jako se Smithův minimalistický kapitalismus proměnil v Keynesovu smíšenou ekonomiku, musíme se zamyslet nad přechodem z národní verze smíšené ekonomiky na její globální obdobu. To znamená představit si lepší rovnováhu mezi trhy a jejich podpůrnými institucemi na globální úrovni“. Rozdílné názory na uspokojivé a dostupné řešení.

44 Daren Acemoglu MIT, Cambridge Daren Acemoglu je spoluautorem často citovaných komparativních studií evoluce institucí na základě rozsáhlého souboru dat a formalizovaných metod. Adresa dvou statí viz prezentaci Teorie státu a byrokracie. Kouba, K., Doporučená literatura. (Vhodné téma závěrečné práce). Acemoglu on the Financial Crises. Předběžné poučení z krize pro teoretický a empirický výzkum a perspektivu ekonomické teorie. www.econtalk.org//archives/2009//02/acemoglu_on_the.html ”What intellectual errors we have made and what lessons these errors offer us moving forward… The first is that the era of aggregate volatility had come to the end… The myth of the end of the business cycle is at odds… The learning process will extend the realm of creative destruction from the micro to the macro”.

45 Daren Acemoglu „Our second notion is that capitalist economy lives in an institutional-less vacuum, where markets miraculously monitor opportunistic behavior. Forgetting the institutional foundations of markets, we mistakenly equated free markets with unregulated markets”. „When we look at the academic tally, we can always blame ourselves for missing important economic insights and not being more farsighted than policymakers…” Unsolved problem: „How to deal with risk and better relationship between underlying institutions and the functioning of markets, organizations and behavior of individuals”. „It should be much less likely in the decade to come for bright young economists to worry about finding new and relevant questions to work on”.

46 ODPOVĚDNOST EKONOMŮ a/vs POLITIKŮ. „ECONOMICS CAN AT THE BEST CLARIFY THE CHOICES FOR POLICY MAKERS; IT CANNOT MAKE CHOICES FOR THEM”. Dani RODRIK

47 Závazná literatura Závazná literatura k tématu 1: James M. Buchanan: The Constitution of Economic Policy, Nobel Prize Lecture 1986. Google, zejména: George Mason University, Economics. Adresa: http://www.economics.gmu.edu The James Buchanan Center for Political Economy. Adresa: http://www.gmu.edu/jbc/publications.htmlhttp://www.economics.gmu.edu http://www.gmu.edu/jbc/publications.html J. M. Buchanan: Konstituce ekonomické politiky. (Český překlad K. Kouba, J. Chalupová), Nobelova cena za ekonomii. ACADEMIA 1993. 2. vydání Chvála ekonomie. F. A. Hayek: Kosmos a Taxis, R. Coase: The New Institutional Economics. AER May 1986. (Statě jsou v knihovně IES ke kopírování a na http://scholar.google.com)http://scholar.google.com

48 Otázky k závěrečné zkoušce Institucionální ekonomie v pojetí hlavních protagonistů – R. Coase, J. M. Buchanan, D. North (poselství, argumentace autorů). Jak vnímám jejich přínos pro studium ekonomie a poznání naší reality. Paradigma NIE/NPE v porovnání s optimalizačním alokačním paradigmatem neoklasické analýzy. Jak chápu vzájemný vztah těchto paradigmat. Jak vnímám význam institucionální analýzy (na základě příspěvků R. Coase, J. M. Buchanana, D. Northe) pro studium ekonomie a poznání naší reality.

49 Doporučená literatura Coase, R.: The New Institutional Economics, AER, Vol. 88, No. 2. 1988. Buchanan, J. M.: Contractarian Political Economy, AER, Vol. 78, No. 2. 1988. Williamson, O. E.: The New Institutional Economics: Taking Stock, Looking Ahead. Journal of Economic Literature. September 2000. Buchanan, J. M.: The Domain of Constitutional Economics. CPE Vol. 1, No. 1, 1990. Buchanan, J. M.: What Should Economists Do?, 1979. North, D., 2004: Vývoj ekonomické výkonnosti v čase. PE 4/1994. North, D., 2004: Institucionální struktury a transformační procesy. PE 5/1995. Rodrik, D., 1996: Understanding Economic Policy Reform, Journal of Economic Literature, vol. 34, March. North, D. Understanding the Process of Economic Change. Princeton U. P., 2005. Rodrik, D. One Economics, Many Recipes: Globalization, Institutions, and Economic Growth. Princeton U. P., 2008. Stefan Voigt (2002, český překlad 2008 Alfa a Lib. Inst.): Institucionální ekonomie. Další doporučená literatura: Mlčoch, M. (1997): Zastřená vize ekonomické transformace. Kouba, Vychodil, Roberts: Privatizace bez kapitálu. Zvýšené transakční náklady české transformace. Karolinum 2005: Příspěvek D. Northe k analytickému rámci evolučních procesů transformace. V:. Kap. 1, subkap. 1.1.9. Kouba, K. (2000): Konstituční ekonomie: Popelka v české ekonomické obci. ČSE. Geršl, A. (2001): Ekonomická teorie pravidel. Diplomová práce IES FSV UK. Geršl, A. (2006): Economics and Politics of Macroeconomic policies. Doktorandská disertační práce. IES FSV UK. Gregor, M. (2005): Nová politická ekonomie. Karolinum. Rychetník, L. (2007): Institucionální ekonomie. Khafiz Khamet: Teorie pravidel. Bakalářská práce. IES 2008. Další texty pro volbu závěrečné práce: Viz soubor Literatura pro závěrečné práce.