PŘEDNÁŠKA Č. 4 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ES - ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVY MO.

Prezentace na téma: "PŘEDNÁŠKA Č. 4 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ES - ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVY MO."— Transkript prezentace:

1 PŘEDNÁŠKA Č. 4 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ES - ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVY MO

2 OSNOVA 1.ÚVOD 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY 4. SPOLEČNÁ CELNÍ POLITIKA 5. OPATŘENÍ REGULUJÍCÍ DOVOZ 6. OPATŘENÍ REGULUJÍCÍ VÝVOZ 7. SPOLEČNÉ PROBLÉMY REGULACE VÝVOZU I DOVOZU 8. OCHRANNÁ OPATŘENÍ

3 PRÁVNÍ ZÁKLAD – ČLÁNEK 133 (MIMO EMBARGO)  1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování.  2……………………………

4 ÚVOD  CÍL ŘÍMSKÉ SMLOUVY: VYTVOŘENÍ CELNÍ UNIE BEZ BARIER V OBCHODOVÁNÍ A SPOLEČNÝM CELNÍM TARIFEM NA DOVOZY ZE TŘETÍCH ZEMÍ  RŮST MEZINÁRODNÍHO OBCHODU – RŮST POZICE ES – RŮST VÝZNAMU SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

5 ZÁKLADNÍ CÍL SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY  1. KONTROLA KVANTITY DOVOZU  2. MAXIMALIZACE VÝVOZU

6 NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY  DĚLENÍ: a) SMLUVNÍ (mezinárodní smlouvy dvoustranné či mnohostranné), a b) AUTONOMNÍ (komunitární akty, zejména nařízení). u  Užité nástroje lze dělit také na: a) TARIFNÍ (cla a dávky s rovnocenným účinkem), kdy je obchod omezen ekonomicky, nikoli však administrativně, B) KVANTITATIVNÍ (kvóty a opatření s rovnocenným účinkem), kdy naopak je obchod omezen spíše administrativně. DALŠÍ DĚLENÍ: SKRYTÉ A ZJEVNÉ, OCHRANNÉ NÁSTROJE, PŘEKÁŽKY OBCHODOVÁNÍ

7 REFLEXY SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY  MULTILATERÁLNÍ (MFN PLUS NÁRODNÍ REŽIM)  REGIONÁLNÍ (PREFERENČNÍ REŽIM)  BILATERÁLNÍ (PREFERENČNÍ REŽIM)  SPOJNICE: LIBERALIZACE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU

8 CLA – ZÁKLAD REGULACE  ROLE CEL, PŘEKÁŽKA PRVÉ GENERACE  DOVOLENÁ PŘEKÁŽKA  JINÉ PROSTŘEDKY JSOU SPÍŠE VÝJIMKOU  NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH – OBLAST PRŮMYSLOVÉHO ZBOŽÍ  CELNÍ UNIE

9 SPOLEČNÁ CELNÍ POLITIKA 1.nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství ve znění dalších úprav (dále jen celní kodex). V platnost vstoupil 1.1. 1994. 2. nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 z 2. července 1993, obsahující ustanovení k provádění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 2. nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 z 2. července 1993, obsahující ustanovení k provádění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 3. nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987, o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ve znění pozdějších úprav 4. nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla

10 CELNÍ ZÁKONÍK  ROZSAH  ZÁKONÍK SE VZTAHUJE (ČL. 1-3) NA: A) obchod mezi Společenstvím a třetími zeměmi, B) na zboží, na něž se vztahují Smlouva o založení ESVO, Smlouva o založení EHS a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii C) TERITORIUM SPOLEČENSTVÍ (PŘESNĚ ČL.3)  PROCEDURA 1.ZAČLENĚNÍ ZBOŽÍ POD POLOŽKU CELNÍHO SAZEBNÍKU 2.VÝPOČET CELNÍ HODNOTY 3.STANOVENÍ PŮVODU ZBOŽÍ 4.VYMĚŘENÍ CLA

11 CELNÍ SAZEBNÍK  VÝZNAM:zajištění jednotné aplikace společné obchodní politiky a vytvoření základu pro statistické informace o mezinárodním obchodu  ČLENĚNÍ: část nomenklaturní (kombinovanou nomenklaturu zboží a služeb), část sazební (cla).  součástí jsou rovněž měrné jednotky pro jednotlivé druhy zboží.  on-line verze TARIC obsahující aktuální celní předpisy je volně dostupná pro dovozce.

12 CELNÍ HODNOTA  VÝZNAM: ZÁSADNÍ PRO CLA AD VALOREM  SVĚTOVÝ RÁMEC: DOHODA O PROVÁDĚNÍ ČLÁNKU VII GATT (VÝČET RŮZNÝCH METOD PRO HODNOCENÍ, ZÁKLAD PŘEVODNÍ METODA, DALŠÍ NÁSLEDUJÍ)  ES: CELNÍ KODEX V ČLÁNCÍCH 28-36

13 PRAVIDLA PŮVODU  VÝZNAM KONSTATOVÁNÍ PŮVODU  ÚČEL: A) určit tuzemské zboží - nepodléhá clům či jiným omezením zatěžujícím zboží mající jiný původ, B) určit původ zboží pocházejícího ze zahraničí, tj. určit zemí, odkud zboží pochází. Následně dochází ke stanovení toho, zda zboží podléhá preferenčnímu či nepreferenčnímu zacházení. C) další důvody jako je značení, statistika, vládní zakázky podpory tam, kde jsou udělovány atd.

14 ZPŮSOBY URČENÍ PŮVODU OBECNĚ 1. pravidlo o posledním podstatném přepracování zboží, 2. procentuální hodnotový test 3. test zahrnující zvláštní výrobní nebo zpracovací operace, které podmiňují nebo naopak nepodmiňují původ daného zboží, 4. změna celního zařazení.

15 ES – CELNÍ KODEX  ČLÁNKY 22 – 26 NEPREFERENČNÍ PŮVOD -MÍSTO VÝROBY -MÍSTO POSLEDNÍHO PODSTATNÉHO PŘEPRACOVÁNÍ  ČLÁNEK 27 PREFERENČNÍ PŮVOD -PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ STATUSU -SOUČÁST DOHOD -KUMULACE: -BILATERÁLNÍ, DIAGONÁLNÍ, INTEGRAČNÍ

16 CLA  DRUHY: valorická, specifická, kombinovaná, smíšená, pohyblivá. Převažují cla valorická. Z hlediska vazeb lze cla členit na: 1. smluvní, vyplývající ze závazků v rámci GATT. Dopadají na dovozy ze země, které je poskytována doložka nejvyšších výhod. Základem je Listina koncesí a závazků, která je součástí Marrákešského protokolu GATT 1994 přijatého v rámci Uruguayského kola. 2. autonomní, stanovená mimo tento režim,

17 VÝJIMKY ZE STANOVENÝCH CEL  ZBOŽÍ ZE ZÓNY VOLNÉHO OBCHODU  DOVOZ ZE ZEMÍ ACP V RÁMCI DOHODY Z COTONU  VYLOUČENÍ ČI ELIMINACE CEL NA DOVOZ ZBOŽÍ Z ROZVOJOVÝCH ZEMÍ V RÁMCI GSP  SUSPENZE A KVÓTY

18 PREFERENCE  Všeobecný systém preferencí pro rozvojové země ( GSP)  Počátek v rozhodnutí konference UNCTAD  Nereciproční, nediskriminační základ  POUŽÍVÁNO ŘADOU JINÝCH STÁTŮ

19 GSP  PRAKTIKOVÁN OD ROKU 1971  PO URUGUAYSKÉM KOLE NAHRAZEN TZV. GRADUATION  CÍL – V EKONOMICKÉ ROVINĚ ZJEDNODUŠIT PŘÍSTUP VÝROBKU NA TRH  GSP V RÁMCI ES NA 2006-2015 – NAŘÍZENÍ 980/2005

20 SUSPENZE A KVÓTY  PRÁVNÍ ZÁKLAD: Sdělení Komise týkající se autonomních suspenzí sazeb a kvót  SUSPENZE: UPLATNÍ SE NA VEŠKERÉ MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ  KVÓTA: UPLATNÍ SE JEN NA URČITÉ MNOŽSTVÍ

21 PŘEDMĚT  MOHOU  suroviny, polotovary nebo součástky, které jsou nedostupné v rámci Společenství. Hotové produkty užité jako součást konečného výrobku mohou být předmětem výjimky za podmínky že přidaná hodnota je vysoká  NEMOHOU  zboží prodávané spotřebitelům, zboží, které má ekvivalent na vnitřním trhu nebo na trhu třetí země, s níž existuje preferenční režim (není-li zde v dostatečném množství, lze udělit kvótu), případy, kdy by udělení výjimky vyvolalo konflikt s jinou společenstevní politikou atd.

22 DALŠÍ POZNÁMKY  KDO ŽÁDÁ: ČLENSKÉ STÁTY JMÉNEM VÝROBCŮ  HODNOTA: NE MENŠÍ NEŽ 20 000 EUR VYBRANÝCH JINAK NA CLE – MOŽNOST KUMULACE U MALÝCH VÝROBCŮ  SOUHLAS: SUSPENZE DOPADÁ NA VŠECHNY  KVÓTY: ALOKACE DLE METODY „FIRST COME, FIRST SERVED“

23 POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ DĚKUJI