Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PhDr. Ivana Nekvapilová, Ph.D. Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Leadership III Formy komunikace a jejich využití v základních komunikačních situacích leadera

2 1. Rozhovor Slova se nepočítají, ale váží. Hloupý přemýšlí o tom, co řekl, moudrý zase o tom, co řekne.

3 Rozhovor s podřízeným přímá komunikace mezi nadřízeným a jeho přímým podřízeným obvykle mezi čtyřma očima existují pro ni příčiny a témata má věcný obsah a předem vytyčený cíl

4 K čemu slouží? odbourávají se nedorozumění a předsudky k lepšímu vzájemnému poznání společnému řešení vzniklých problémů spolupracovník má možnost vyjádřit své vlastní myšlenky zamezit fámám a dezinformacím posílení sebevědomí podřízeného a jeho připravenosti převzít odpovědnost

5 Co je třeba si předem uvědomit? Že při každé konverzaci probíhá mnohovrstevný komplexní děj, v němž se projevují různé vzory lidského jednání a způsoby reakcí. Že vždy je v sázce naše "Já" - je třeba působit dobrým dojmem, není vhodné vždy dávat najevo své pocity. Že formulace našich dotazů a výpovědí může mít různý účinek. Že je žádoucí rozlišovat a vhodně zařazovat volené typy otázek (sugestivní, řečnické, alternativní…).

6 Chyby při vedení rozhovorů termín rozhovoru není stanoven včas není znám důvod/cíl rozhovoru na zvoleném místě není klid podřízení nedůvěřují prostředí rozhovoru podřízení jsou nadřízeným neustále přerušování

7 Chyby při vedení rozhovorů manažeři často nerozlišují podobu rozhovoru zda jde o- výslech, debata, konverzace, dialog - přímý nebo nepřímý rozhovor - připravený nebo nepřipravený rozhovor na rozhovory, které nejsou náhodné a víme o nich dopředu, se nepřipravíme nenaslouchání

8 neumíme správně formulovat své otázky nezamýšlejí se nad umístěním otázky v rozhovoru a její funkcí nerozlišujeme mezi jednotlivými typy otázek po skončení si rozhovor nevyhodnotíme Chyby při vedení rozhovorů

9 nadřízený se rozhodne, i když nebyly projednány všechny důležité podrobnosti podstatná rozhodnutí jsou přijata již před rozhovorem hovoří se o různých detailech, nedojde se k žádnému konkrétnímu výsledku nadřízený zneužívá svoji zkušenost s rozhovory a svoji pozici v hierarchii Chyby při vedení rozhovorů

10 Druhy rozhovorů pravidelné rozhovory pravidelné rozhovory -vytčení cílů -hodnotící rozhovor -podpůrný rozhovor příležitostné rozhovory příležitostné rozhovory -představovací rozhovor -vstupní rozhovor -rozhovory k poskytnutí zpětné vazby -výstupní rozhovor

11 Doporučení k přípravě a vedení rozhovoru A) v obsahovém smyslu ujasnit si cíl, kterého má být v komunikaci dosaženo vytvořit si strategii rozhovoru rozmyslet si jakým způsobem formulovat otázky, jaké typy otázek a kdy položit shromáždit a vyhodnotit potřebné informace, zvážit argumenty a souvislosti svých zdůvodnění stanovit si pravděpodobný průběh rozhovoru po etapách

12 Doporučení k přípravě a vedení rozhovoru B) z technického hlediska vůči partnerovi v rozhovoru - včas oznámit čas, předběžný obsah rozhovoru a délku jeho trvání vůči sobě - naplánovat si dostatek času, nerušenost rozhovoru vůči sobě i partnerovi – zvolit vhodné místo, vhodný zasedací pořádek zabezpečit potřebná technická zařízení rozhodnutí o případné účasti jiných osob

13 Doporučení k přípravě a vedení rozhovoru C) z mentálního hlediska naladit se na osobnost komunikačního partnera vhodně používat komunikační techniky vžít se do role partnera budovat svůj vztah jako partnerský – rovný vytvořit vhodné prostředí

14 Doporučení k přípravě a vedení rozhovoru D) z hlediska vlastního vedení rozhovoru navodit atmosféru přejít k věcnému obsahu rozhovoru seznámit s předmětem a cílem rozhovoru vyložit vlastní stanovisko aktivně naslouchat názoru partnera shrnout možné rozdíly v názorech a společně vypracovat kroky k řešení problému na závěr upevnit dojem pozitivní perspektivy do budoucna rozhovor ukončit

15 Komunikační techniky otázky - otevřené x uzavřené - kontrolní - alternativní, komplexní - sugestivní námitky aktivní naslouchání

16 Vhodné typy doplňujících otázek: zjišťovací a objasňovací ("Jaký druh problémů máte na mysli?") rozvíjející ("Povězte mi o tom něco více.") navrhující ("Uvažoval jste o…?") - naznačení možného směru dalšího postupu Otázky jako komunikační technika

17 Nevhodné typy doplňujících otázek: agresívní ("Jak to, že jste..") mentorující ("Vy opravdu neznáte…?") intimní ("Jakou stranu jste volil?") sugestivní ("To nemyslíte vážně, že ne?") Otázky jako komunikační technika

18 2. Porada Setkání, které považujeme za poradu, často poradou není.

19 Porada případ komunikace vedoucího se skupinou podřízených vedoucí je ten, kdo poradu řídí, stanovuje její cíle a odpovídá za její účelnost kombinace jednosměrné i obousměrné komunikace

20 Druhy porad z hlediska účelu setkání: z hlediska účelu setkání: informativní porada řešitelská porada rozhodovací porada (strategická, operativní) z hlediska počtu osob: z hlediska počtu osob: velká malá z hlediska zúčastněných osob: z hlediska zúčastněných osob: porada vedení porady s řadovými zaměstnanci

21 Rozdělení rolí v rámci porady vedoucí - předsedající referující účastníci facilitátor zapisovatel

22 Jak připravit poradu? stanovit časové parametry porady (začátek a konec) stanovit vhodné místo, připravit vhodné uspořádání místnosti, zasedací pořádek rozhodnout o typu porady stanovit téma a cíle připravit obsahový plán porady připravit podkladové materiály a rozhodnout o jejich distribuci zúčastněným

23 Jak připravit poradu? připravit zhodnocení splnění předešlých úkolů rozdělit role (vedoucí, zapisovatel, facilitátor) zabezpečit techniku určit vhodnou skupinu účastníků zajistit včasné pozvání všech účastníků

24 Vhodnost témat pro náplň porady vhodná témata méně vhodná témata řešení problémůřešení lidských sporů sdílení informacíhodnocení a motivace lidí rozhodovánípodpora mezilidských vztahů rozdělení úkolů

25 Uspořádání prostoru porady 1.Nerovné uspořádání

26 Uspořádání prostoru 1.Uspořádání posilující rovnost účastníků

27 Jak poradu vést? 1.Úvod včasný začátek představení (sebe i účastníků) kontext porady očekávání účastníků dohoda o cílech dohoda o pravidlech dohoda o programu dílčí shrnutí

28 Jak poradu vést? 2.Průběh dodržování dohod pružné přizpůsobování usnadňování komunikace zajišťování spokojenosti řešení obtíží

29 Jak poradu vést? 3.Závěr včasný závěr připomenutí kontextu porady shrnutí výsledků a úkolů hodnocení porady pozitivní ukončení

30 Nejčastější problémy při poradách řečníci odbíhají od tématu: Jak je umlčet? příliš obšírná sdělení málo věcná sdělení pasivní účastníci: Jak je vybídnout? odmítnutí podávaného sdělení vhodné vyjadřování nesouhlasu málo dotazů od účastníků nerozlišování osobních stanovisek od skupinových

31 Základní literatura DAVIDOVÁ, Monika; POSPÍŠIL, Roman; JÍLEK Libor; KUBÍNYI Ľubomír; NEKVAPILOVÁ Ivana; GASPARICS Zalán. Diagnostické metody v personální praxi II : (druhy personálních pohovorů) 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2012, 176s. ISBN 978-80-7231-895-7 (brož.) NEKVAPILOVÁ, I. Podstata sociální komunikace. Text pro distanční vzdělávání. Vyškov: VVŠ PV, 2003, 63 s. ISBN 80-7231-100-X