Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilVilém Šmíd
1
ŠkolaKatolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč 674 01 Název projektuModerní škola Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0464 ŠablonaIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Mgr. Helena Průžová Název DUM Jazyk a styl žurnalistiky Kód DUM VY_32_INOVACE_7.1.5 Datum vytvoření 31. 8. 2012 Předmět Český jazyk a literatura Tematická oblast Mediální výchova Výstup ŠVP Mediální produkty a jejich významy Anotace DUM Prezentace přináší přehled o stylu mediálních sdělení a zabývá se zejména jejich kompozicí a jazykovou charakteristikou. Metodický popis Prezentace slouží jako podpůrný materiál pro výklad učitele, ale je vhodná také k samostudiu pro žáky. Hodnocení Materiál se osvědčil, přispěl ke zkvalitnění výuky. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.
3
styl = výběr jazykových prostředků pro konkrétní komunikaci, proniká všemi jazykovými rovinami je ovlivňován slohotvornými činiteli
4
objektivní slohotvorní činitelé: - funkce sdělení - připravenost nebo nepřipravenost - prostředí (soukromé – veřejné) - jazyková forma (mluvenost – psanost) - vztah k tématu (vážný, humorný, ironický, …) - přítomnost adresáta a jeho interakce (monologičnost – dialogičnost)
5
subjektivní slohotvorní činitelé: - osobnost autora sdělení, jeho nálada - vzdělání a intelekt - věk a pohlaví, tělesný stav - sociální role - komunikační záměr - vyjadřovací dovednosti
6
tlak profese jako specifický faktor: - časová tíseň při přípravě textu (práce na něm, nutnost úprav, mnohdy těsně před uzávěrkou) - málo pohodlí a klidu pro práci - nepravidelnost rytmu (nárazová práce, služby) - povinnost psát spíše o tématech žádaných vedením redakce nebo diváky než o vlastních - malá zpětná vazba - nutnost vysoké kázně a sebekontroly (etický kodex, nepodléhat tlakům apod.)
7
výstavba sdělení je ovlivněna typem média (např. podoba zprávy v TV x rozhlase x novinách x online zpravodajství se může velmi výrazně lišit) na kompozici se podílejí i nejazykové složky jejich funkce a podíl souvisí s typem média: - v tisku / online zpravodajství zejm. fotografie (reálná x ilustrační x z archivu x z med. agentur) - v TV zpravodajství práce s kamerou (snímání, práce s natočeným materiálem pro reportáž apod.)
8
kompozice je ovlivněna rozsahem (tendence ke kratšímu rozsahu zpráv - co nejvíce a co nejrůznějších na úkor hloubky x v tištěných médiích více prostoru), menší rozsah znamená menší členitost textu odlišnost psaných, mluvených a online zpráv (psané zprávy: větší členitost – titulky, mezititulky, shrnující úvod x mluvené: začíná pozadím zprávy a až poté významové jádro x online: nahoře nejaktuálnější informace, na konci původní)
9
titulky (+ nadtitulky, podtitulky) – první informace, rozhodují o tom, zda čtenář bude číst dále úvodní, shrnující odstavec (čelo, hlava – lead) –obsahuje nejdůležitější informace (tj. odpovědi na hlavní otázky KDO, CO, KDE, KDY) → nejde o úvod – jeho součástí je zpravidla domicil (místo, o kterém se píše / kde vzniká zpráva) tělo, trup zprávy – podrobnější informace vztahující se k události – vyjádření konkrétní osoby, dále dílčí téma (+ další vyjádření nebo konfrontace), poté pozadí události
10
toto členění se nazývá princip obrácené pyramidy = nejdůležitější v úvodu, čtenář se dostává postupně k méně důležitým informacím, k pozadí události (background) je nejrozšířenější praktické důvody: 1) čtenář se dozví stěžejní informaci (i když text nedočte) 2) texty se krátí odzadu
11
další možné způsoby kompozice – příklady: a) chronologická – u delších zpráv b) stavebnicová – dílčí informace spojené hlavním tématem, např. výčet měst a u každého informace o kapacitě školek nebo VŠ kolejí fíčrové zprávy (stejně jako story – žurnalistický příběh) využívají vyprávěcího postupu
12
reportáž – důležitý děj, vzbudit napětí (úvod), popis událostí, citování zdrojů komentář – práce s argumenty, staví se proti sobě, poté vlastní názor, jeho rozvedení, pointa fejeton – postrádá typický úvod, začátek tedy musí být co nejpoutavější –překvapivá otázka či tvrzení, přímá řeč (mikropříběh), slovní hříčka, příp. přímý vstup, dále se text rozvíjí až k pointě (příměrem, opakováním motivů, odbočkou, mikropříběhem)
13
projevuje se individualita, snaha o originalitu titulky – kratší než u zpráv, originální, působivé, např. Kritizovat třesk? Raději potichu Sýrie: válka mezi zlem a zlem Co bylo v Rathově krabici? součástí titulků mohou být nadtitulky nebo podtitulky u delších textů mezititulky (nadpis odstavce) v časopisech tzv. výkřiky, umístěné libovolně (i přes fotografii), např. Geometrické tvary propůjčí koupelně nadčasovost.
14
shrnující (jádro sdělení) akcentující jeden aspekt dramatický (mikropříběh) otázkový (Vysídlení, nebo vyhnaní? Mnozí čtenáři už začínají přeskakovat články věnované odsunu...) citátový („Oj, to bude švanda,“ zpívá se v jedné české opeře. Po nedělní debatě…) nepřímý (zdánlivě nesouvisející s titulkem)
15
požadavky: spisovnost, neutrálnost, srozumitelnost, přesnost vyjadřování napětí mezi tzv. automatizovanými vyjádřeními (ustálenými výrazy nebo slovními spojeními, např. balíček zákonů, odpovědná místa) a aktualizovanými (ve snaze zaujmout čtenáře) z původně nového, aktualizovaného pojmenování (např. utahování opasků – 90. léta) se častým používáním může stát automatizované vyjádření, příp. novinářské klišé
16
větší prostor pro originalitu, autorský styl → projevuje se i v práci s jazykem: vtip, ironie, nadsázka obrazná vyjádření (obezita státní správy) frazeologismy a jejich aktualizace (např. voda nad zlato; co Čech, to deblový šampion – po US Open) aluze = narážky (Otevřete oči, přicházím – spekulace o návratu V. Klause) expresivní výrazy (syrský grázl Asad – editorial)
17
jsou spjaty s dobou, platí pro ně proces automatizace (postupem zaniká originalita) jednoslovná i víceslovná pojmenování, frazémy: např. praní špinavých peněz, časový horizont, (napříč) politickým spektrem, tunelovat, pád železné opony, mít signál o něčem, volební lídr nadužíváním přechází v klišé (palčivá otázka, horký favorit, bouřlivé ovace, drtivá porážka), týká se i módních slov (filozofie trhu)
18
„Já sem ještě velkej bojovník proti tý spořádaný armádě sterilů, který by chtěli mluvit spisovně.“ 1 (J. Kraus) 1 BARTOŠEK, J. – DAŇKOVÁ, H. Žurnalistika a škola: příručka pro učitele mediální výchovy. 2. vyd. Frýdek-Místek : Václav Daněk, 2010. ISBN 80-85947-67-6, s. 60.
19
ADÁMKOVÁ, P. a kol. Český jazyk a komunikace pro střední školy. 3.–4. díl. Učebnice. 1. vyd. Brno : Didaktis, 2012, 128 s. ISBN 978-80-7358-199-2. BARTOŠEK, J. – DAŇKOVÁ, H. Žurnalistika a škola: příručka pro učitele mediální výchovy. 2. vyd. Frýdek-Místek : Václav Daněk, 2010, 207 s. ISBN 978-80-254-6459-5. BARTOŠEK, J. Jazyk žurnalistiky. In DANEŠ, F. Český jazyk na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha : Academia, 1997, s. 42–65, 24 s. ISBN 80-200-0617-6. ČECHOVÁ, M. Současná česká stylistika. 1. vyd. Praha : ISV, 2003, 342 s. ISBN 80- 86642-00-3. KOL. AUTORŮ Metodická příručka mediální výchovy. 1. vyd. Vydalo Centrum Vysočina v rámci projektu Centrum mediální výchovy, tisk Pross reklama, 2012, 149 s. KOSTEČKA, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 243 s. ISBN 80-7235-155-9. LABISCHOVÁ, D. Didaktika mediální výchovy. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 121 s. ISBN 978-80-7464-026-1. MINÁŘOVÁ, E. Informativní a persvazivní funkce jako konstituující faktor projevu. Funkční styl publicistický. In ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M. – MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. s. 244–283, 40 s. Jazykověda a literární věda. ISBN 978-80-7106-961-4. NIKLESOVÁ, E. Teorie a východiska současné mediální výchovy. 1. vyd. České Budějovice : Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2007, 140 s. ISBN 978-80-7040-995-4.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.