Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_62_05 Název materiáluČeská vysočina.

Prezentace na téma: "Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_62_05 Název materiáluČeská vysočina."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_62_05 Název materiáluČeská vysočina AutorJiří Řehounek Tematická oblastGeografie Tematický okruhRegiony Ročník2 Datum tvorbyProsinec 2012 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 Provincie: Česká vysočina Hercynské vrásnění, prvohory Málokdy dosahuje 1500 m. Jádro na našem území, zasahuje i do Rakouska, Německa a Polska Polomené hory Českolipsko

3 Samostatný úkol Najděte nejvyšší vrcholy následujících pohoří: Šumava, Novohradské hory, Slavkovský les, Český les, Krušné hory, Doupovské hory, České středohoří, Brdy, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Žďárské vrchy.

4 Řešení samostatného úkolu Šumava – Plechý, Novohradské hory – Kamenec, Český les – Čerchov, Slavkovský les – Lesný, Krušné hory – Klínovec, Doupovské hory – Hradiště, České středohoří – Milešovka, Brdy – Tok, Lužické hory – Luž, Jizerské hory – Smrk, Krkonoše – Sněžka, Orlické hory – Velká Deštná, Hrubý Jeseník – Praděd, Nízký Jeseník – Slunečná, Žďárské vrchy – Devět skal Sněžka v mlze

5 Šumavská soustava Český les (Čerchov, 1042) Šumava (Plechý, 1378) Šumavské podhůří (Libín, 1096) Novohradské hory (Kamenec, 1072) Blanský les z Kluka

6 Šumavské podhůří: údolí Vltavy pod Čertovou stěnou

7 Šumava Šumava/Bavorský les – plochá hornatina, na jižní straně příkřejší, hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem Nejvyšší horou je Velký Javor (v SRN), na české straně Plechý (zároveň i v Rakousku) Četné doklady glaciální a periglaciální modelace (kary, ledovcová jezera) – doklad existence horského ledovce

8 Českomoravská soustava Středočeská pahorkatina Jihočeské pánve: Českobudějovická pánev Třeboňská pánev vyplněny usazeninami z druhohor a třetihor; odděleny Lišovským prahem Českomoravská vrchovina: Žďárské vrchy (Devět skal, 836 m) Javořická vrchovina (Javořice, 837 m) Brněnská vrchovina - včetně Moravského krasu (Macocha)

9 Českomoravská vrchovina: Javořická vrchovina

10 Českobudějovická pánev, v pozadí Blanský les

11 Krušnohorská soustava Smrčiny Krušné hory (Klínovec, 1244 m) typické kerné pohoří vyzdvižené podél zlomů Děčínská vrchovina pískovcová skalní města (Labské pískovce) hluboký kaňon Labe Chebská, Sokolovská a Mostecká pánev tzv. Podkrušnohorské pánve (sníženina omezená zlomy) ložiska hnědého uhlí, ovlivnění povrchu těžbou

12 Děčínská vrchovina: čedičové těleso na Děčínském Sněžníku

13 Krušnohorská soustava Slavkovský les (Lesný, 983 m) České středohoří (Milešovka, 837 m) Doupovské hory (Hradiště, 934 m) České středohoří a Doupovské hory jsou nejrozsáhlejší pohoří sopečného původu u nás. Doupovské hory jsou zbytkem jednoho vulkánu. České středohoří rozděluje na dvě části údolí Labe.

14 Chebská pánev: NPR Soos

15 Krkonošsko-jesenická soustava Lužické hory (Luž, 793 m) Ještědsko - kozákovský hřbet Jizerské hory (Smrk, 1124 m) žulový masiv zarovnaný povrch Jizerské hory

16 Krkonoše (Sněžka, 1602 m) nejvyšší pohoří České vysočiny i ČR více vysokých vrcholů (např. Vysoké kolo, 1503 m) žulový masiv (od Jizerských hor oddělen Jizerou) v glaciálech horský ledovec ledovcové údolí Obří důl Na české straně se nezachovala ledovcová jezera. Krkonošské podhůří - včetně Podkrkonošského krasu

17 Krkonoše: stěna Obřího dolu s kary

18 Studniční hora z Obřího dolu

19 Krkonošsko-jesenická soustava Broumovská vrchovina Orlické hory (Velká Deštná, 1115 m) Králický Sněžník (1423 m) Rychlebské hory (Smrk, 1125 m) - včetně Jesenického krasu Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m) Nízký Jeseník (Slunečná, 800 m)

20 Svatý Kopeček Tvoří okraj Nízkého Jeseníku nad městem Olomouc, které již leží v Hornomoravském úvalu. Ten je na fotografii vidět v pozadí.

21 Poberounská soustava Pražská plošina Křivoklátská vrchovina Hořovická pahorkatina - včetně Českého krasu Brdská vrchovina = Brdy (Tok, 865 m) Plzeňská pahorkatina

22 Hořovická pahorkatina: velkolom Čertovy schody v Českém krasu

23 Česká tabule Severočeská tabule (Ralsko, 696 m) - včetně pískovcových skalních měst Kokořínska a Českého ráje Středočeská tabule (Říp, 461 m) Východočeská tabule Rovinatá Středočeská tabule (Polabská nížina)

24 Zbytek štěrkopískové říční terasy v nivě Labe u Lysé nad Labem Středolabská tabule: Vinička