1 Kalkulační systém podniku = 1. soustava postupů zajišťujících sledování nákladů na vnitropodnikové jednotky a činnosti a jejich výsledky = soustava kalkulací.

Prezentace na téma: "1 Kalkulační systém podniku = 1. soustava postupů zajišťujících sledování nákladů na vnitropodnikové jednotky a činnosti a jejich výsledky = soustava kalkulací."— Transkript prezentace:

1 1 Kalkulační systém podniku = 1. soustava postupů zajišťujících sledování nákladů na vnitropodnikové jednotky a činnosti a jejich výsledky = soustava kalkulací nákladů = 2. využívání znalosti těchto nákladů při řízení podniku ( ? Co a jak chceme řídit ? ) Hradecký, Král: …kalkulační systém podniku představují všechny druhy kalkulací, včetně vztahů mezi nimi …

2 2 Druhy kalkulací a) dle časového hlediska předběžné (propočtová - rozpočtová, plánová, operativní) nebo výsledné b) dle obsahu (úplné, neúplné) c) dle cíle nebo účelu využití (pro úvahy do budoucna, pro hodnocení minulosti, pro kontrolu hospodárnosti, tj. plnění plánů a dodržování technologických postupů, pro cenovou tvorbu) d) dle techniky zpracování (jednostupňové, vícestupňové – též nazývané postupné – např. fázová, stupňová) e) dle oblasti jejich využití (výkonové, útvarové,… f) dle podmínek v nichž mají působit (statické, dynamické)

3 3 Faktory určující kalkulační systém podniku - určující metody kalkulace, druhy kalkulačních úseků a jejich počet cíl kalkulace struktura výkonů hromadnost výroby a služeb opakovanost výroby a služeb organizační struktura podniku prostorové uspořádání podnikových útvarů a činností

4 4 Ad a) Předběžné kalkulace – druhy a cíle rozpočtová kalkulace podklad pro cenovou tvorbu nových výrobků podklad pro předběžné posouzení jejich efektivnosti podklad pro hodnocení efektivnosti nových investic; plánová kalkulace podklad pro zajištění průběhu výrobního procesu, který se opakuje alespoň v průběhu jednoho roku podklad pro kontrolu průběhu výrobního procesu v daném období s cílem kontrolovat hospodárnost a šetřit náklady; operativní kalkulace podklad k bezprostřednímu řízení průběhu dané aktivity podklad pro tvorbu cen vnitropodnikových výkonů Zpracovávají se na základě neúčetních údajů nebo výsledků kalkulací opírajících se o účetní údaje z minulého období

5 5 3.přednáška

6 6 Výsledné kalkulace cílem je co nejpřesněji zachytit skutečný stav vynakládání nákladů zpracovávají se po skončení aktivity nebo po uplynutí stanovené doby zpracovávají se s využitím údajů účetnictví finančního a vnitropodnikového (je-li vedeno)

7 7 Ad b) Úplná (absorpční ) a neúplná (neabsorpční) kalkulace nákladů Ú - zahrnuje všechny náklady vztahující se k danému výkonu NeÚ – zahrnuje jen vybrané nákladové položky Oba druhy K se mohou zpracovávat v podobě předběžné nebo výsledné kalkulace Mohou se zpracovávat za finální (tržní) výkony, vnitropodnikové (netržní) výkony nebo za vnitropodnikové útvary

8 8 Představena zde bude: Úplná kalkulace nákladů na výkony (na výsledky výrobních procesů, tj. na produkci, na provedenou práci, na poskytnutou službu) v podobě výsledné kalkulace, založené na účetních informacích Pozor!!! místo vzniku nákladů = výrobní proces a jeho výsledky = účetní středisko = účetní výkon = kalkulační úsek Př. v RV a v ŽV Zpracovatel kalkulace potřebuje znát: 1. druhy výsledků v podniku vznikající a jejich význam → počet kalkulačních úseků, 2. kalkulační jednici a 3. kalkulované množství za období. O počtu kalkulačních úseků rozhoduje: 1. účel kalkulace a potřeba podrobnosti kalkulací pro řízení 2. složitost procesů v podniku a jejich rozsah Výsledkem (cílem) ÚK je zjištění skutečného nákladu na jednotku výkonu. K tomuto účelu slouží kalkulační vzorec. Než se ale dospěje k tomuto výsledku, je nutné zjistit všechny náklady bezprostředně i zprostředkovaně související s celkovým množstvím výkonů příslušného druhu získaných v daném období.

9 9 Druhy kalkulačních úseků (např.): pro hlavní činnosti (tj. výrobní úseky poskytující zpravidla finální výrobky), pro pomocné činnosti (obslužné, vnitropodnikové – v zemědělství jsou to práce dopravních prostředků a samochodných strojů, zpracování produktů hlavních výrob, skladování zásob a jejich přeprava, ale i další činnosti zajišťující údržbu a opravy majetku a prostředí pro zaměstnance) = příklad klasického pojetí širší (modernější) pojetí k těmto úsekům přidává tzv. „nehmotné“ aktivity … marketing, prodej, počítačové zpracování (viz např. - Král, nákladové a manažerské účetnictví, str. 21) !!! (režie?) pro režijní činnosti (pro režii výrobní, zásobovací, odbytovou, správní, střediskovou apod.) – vznikají s ohledem na velikost podniku, složitost činnosti, jeho organizační a řídící struktury;

10 10 Vymezení kalkulačního úseku začátek úseku obsah (procesy) vybavenost technickými prostředky a technologiemi vybavenost pracovními silami naturální a peněžní vazby k jiným úsekům výrobky, služby a jejich kalkulační jednice metody evidence spotřeby zdrojů konec úseku K takto určenému „místu“ se budou účtovat – přidělovat – převádět z účetnictví náklady s ním související = TRANSFORMACE

11 11 Schémata kalkulačního systému dle Vysušila Transformace nákladů z druhového třídění na třídění „kalkulační“. Manažerská ekonomika, hlavolam pro nejschopnější, Profess, Praha, ISBN 80-85253-22-6

12 12 Transformace nákladů z druhového třídění na kalkulační třídění – jeden výkon Náklady členěné podle druhů 1. Materiál 2350 2. Mzdy 700 3. Energie 500 4. Opravy 50 5. Odpisy 900 6. Ostatní náklady 250  4750 Náklady členěné kalkulačně 1. Přímý materiál 2000 2. Přímé mzdy 400 3. Přímá energie 300 4. Výrobní režie 1200 5. Zásobovací režie 150 6. Správní režie 600 7. Odbytová režie 100  Úplné náklady 4750

13 13 Schéma rozvržení druhově členěných nákladů na více výkonů – převod nákladů na přímé a nepřímé

14 14 Pozor! Ve sloupci Výkon 1. na řádku celkem jsou zapsány jen všechny přímé náklady. Náklady pomocných výkonů a režijních výkonů se k přímým nákladům v dalším postupu připočítávají pomocí výpočetního postupu nazývaného rozvrhování.

15 15 Kalkulační třídění nákladů Rozhodující je příčinný vztah nákladu a úseku a možnost přičitatelnosti nákladu k úseku daná evidencí. Hradecký, Král rozlišují: Náklady, které přímo souvisejí s konkrétním druhem výkonu – tzv. přímé náklady. Náklady, které se neváží k jednomu druhu výkonu a zajišťují průběh výrobního procesu podniku v širších souvislostech – tzv. nepřímé náklady.

16 16 Nepřímé náklady Nepřímé jednicové -společné pro více výkonů, ale rozpočitatelné mezi výkony pomocí přirozeně existujících fyzických měrných jednotek - jednic, -vyvolané jednotkou určitého výkonu, tzn. s touto jednotkou bezprostředně související;

17 17 Nepřímé náklady režijní - náklady na obsluhu, správu a řízení, společné více druhům výkonů nebo všem podnikovým výkonům;

18 18 Dle Píč a kol. Ekonomika zemědělských podniků Přímé náklady – lze přímo přičíst do nákladů určitého finálního výkonu na základě jednoznačné evidence jejich spotřeby. (= je přesně známo,který druh vstupu byl spotřebován pro kalkulovaný výrobek a přesně známo spotřebované množství tohoto vstupu) Nepřímé náklady – vztahují se k několika nebo všem finálním výkonům, takže musí být nejdříve zvlášť seskupovány a pak rozvrhovány s pomocí rozvrhových základen.

19 19 Náklady celkem N.materiálovéN. mzdovéN. finanční Náklady příméNáklady nepřímé N. přímé jednicové N. nepřímé jednicové N. nepřímé režijní Náklady jednicovéN. režijní Náklady provozníN. režijní

20 20 Druhy evidence spotřeby vstupů umožňující třídit náklady kalkulačně 1.evidence spotřeby nakupovaných zásob a zásob vlastních výrobků (tzn. kde a jakými postupy se zajistí evidence spotřeby a jakými cenami budou oceňovány zásoby předávané ke spotřebě), 2.evidence spotřebované energie, dalších neskladovatelných dodávek 3.evidence využití dlouhodobého majetku – budov, strojů, dopravních prostředků apod., metody stanovení odpisů (především jak budou rozdělovány mezi výkony), 4.evidence spotřeby práce a mezd, 5.evidence předávání vnitropodnikových prací a služeb a jejich ocenění (tj. záznam naturálních a hodnotových vazeb uvnitř podniku) 6.evidence získaných výkonů (druhy, jejich množství a způsob realizace - např. dle kvality, dle trhu, dle druhu zákazníka, dle podmínek prodeje apod.); a výnosů z realizovaných výkonů (tržeb a ostatních výnosů)

21 21 Postup přiřazení nákladů ke kalkulačním úsekům 1. krok: v účetnictví (vnitropodnikovém, nákladovém) = zřízení účtů kalkulačních a uspořádacích: - kalkulační pro přímé náklady hlavních výkonů, - uspořádací pro náklady na obsluhu, správu a řízení, tj. pro nepřímé jednicové a režijní náklady;

22 22 2. krok : „neúčetní“ = rozdělení (rozvržení) nepřímých nákladů zachycených na uspořádacích účtech k hlavním kalkulačním úsekům (mimo účetnictví, řídí se zásadami, pravidly a postupy, které stanoví podnik sám pro vlastní podmínky, nebo zásadami přijatými pro výkonové kalkulace v určitých ekonomických seskupeních (souborech) ….. shrnuto v metodických postupech kalkulací nákladů)

23 23 Kalkulační vzorec Postup řazení nákladů příslušejících k vymezenému výkonu. V úplné kalkulaci je cílem zjistit k výkonu všechny náklady, tzn. že ve vzorci jsou všechny přímé a nepřímé náklady související s tímto výkonem. V neúplné kalkulaci je cílem zjistit část nákladů, např. jen přímých, ve vzorci jsou jen vybrané nákladové položky.

24 24 Kalkulační vzorec pro úplné náklady hlavního výkonu 1. Přímý materiál nakoupený 2. Polotovary vlastní výroby 3. Odpisy hmotného a nehmotného majetku 4. Ostatní náklady a služby externí (prvotní) 5. Ostatní náklady a služby interní (druhotné) 6. Přímé mzdy a ostatní osobní náklady prvotní 7. Výrobní režie = vlastní náklady výroby 8. Správní režie = Vlastní náklady výkonu 9. Odbytová (případně i zásobovací) režie = Úplné vlastní náklady výkonu

25 25 Rozvrhování nepřímých nákladů pomocí rozvrhových základen: a) reálně existujících měrných jednotek, ( tzv. ekonomických veličin), nebo b) uměle vytvořených měrných jednotek

26 26 Používané naturální základny (fyzické jednotky): kusy (v zemědělství např. zvířat, stromů), litry, kilogramy (v zemědělství např. kilogramy přírůstku, kilogramy živé hmotnosti) tuny, metry, km, tkm, odpracované hodiny přímých výrobních pracovníků, dny, normohodiny, strojové hodiny, plochy (v zemědělství např. hektary v polní výrobě nebo plochodny ve sklenících, jinde podlahové plochy, obestavěné plochy), kubatury, příkony strojů (např. při rozvrhování spotřeby energie mezi různé stroje) a pod.

27 27 Peněžní základny: přímé materiálové náklady (jednicový materiál) – hodí se např. při rozvrhování materiálové režie (možno říci zásobovací), která zahrnuje náklady na manipulaci s materiálem a náklady na nákup a vedlejší pořizovací náklady (clo, pojištění, poplatky apod.) přímé mzdové náklady (jednicové mzdy) – tato základna je často používaná v průmyslu, ale je méně vhodná souhrn přímého materiálu a přímých mezd přímé náklady zpracovací náklady vlastní náklady výroby

28 28 Vlastnosti rozvrhové základny (požadavky na rozvrhovou základnu) -co nejužší příčinný vztah k nepřímému nákladu -co nejjednodušší zjistitelnost základny -co největší stálost v čase -dostatečná velikost

29 29 Příklad: Drůbežářské závody…..,

30 30 Metody (techniky) rozvrhování nepřímých nákladů (!!!) Dělením - prostým -s poměrovými čísly -stupňovitě Přirážkou

31 31 Rozvrhový koeficient = nepřímý náklad : rozvrhová základna (u režijních nákladů se nazývá - koeficient režie, - režijní přirážka)

32 32 Metody stanovení nákladů na jednotku výkonu - metoda dělením - metoda zůstatková - metoda rozčítací

33 33 Výhody výsledné kalkulace úplných nákladů na výkony - vyjadřuje metodicky srovnatelným způsobem skutečné náklady na výkony - odráží tržní situaci při získávání a využívání produkčních zdrojů

34 34 Nevýhody……. Výsledek je málo využitelný pro operativní řízení Výsledek je ovlivněn zvolenými způsoby oceňování, metodami rozvrhování nepřímých nákladů a použitými metodami kalkulace nákladů na jednotku výkonu Vztahují se pouze k danému zjištěnému množství

35 35 Macík Kalkulace dělením s ekvivalenčními (poměrovými) čísly Používá se v případě, kdy se vyrábějí výrobky technologicky podobné nebo výrobky odstupňované v typové řadě. Pro kalkulaci se využívá podobnost výrobků. 1.Zvolíme jeden z výrobků ( typ) za představitele. (zpravidla nejčastěji zastoupený ve výrobním programu) 2.Pomocí tohoto představitele vyjádříme celý výrobní program. Vyjádříme celkový součet přepočítacích jednic nahrazujících skutečný sortiment a objem výroby, a to tak, že vynásobíme skutečné množství produkce jednotlivých typů výrobků příslušným ekvivalenčním číslem a sečteme je. Dopracovat.